Epidemie

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.

Pozvolný rozjezd epidemie žloutenky pozorujeme již od začátku roku, podotkl přednosta Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hynek Bartoš. Zatím se podle něj nedá říci, že by epidemie zpomalovala, a odhad dalšího vývoje není příznivý. „Nemáme žádné signály, že by ke zlepšení situace docházelo. Bohužel ani neprobíhá plošné očkování, což by podle mě bylo – zejména v Praze – na místě. Aby očkování bylo plošné a státem hrazené,“ podotkl.

V Praze v letošním roce zemřelo deset lidí, kteří se nakazili žloutenkou typu A. Lékaři v metropoli zachytili celkem 826 případů, z toho 147 u dětí, informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Loni zemřeli v celé České republice na žloutenku typu A dva lidé, letos do 5. října je úmrtí jednadvacet.

I když počet nově nakažených spalničkami v USA ubývá, celkové množství stále roste. Spojené státy překročily hranici 1500 případů spalniček za rok 2025. Podle epidemiologů je to nejvyšší počet od přelomu tisíciletí, kdy byla tato nemoc v USA lokálně vymýcená. Zdravotní úřady varují, že hlavní příčinou je klesající proočkovanost v zemi.

Do konce září lékaři podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenali v Česku 1776 případů žloutenky typu A. Je to nejvyšší počet od roku 1996. Letos téměř čtyřicet procent případů bylo zachyceno v Praze, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) situaci minulý týden označil jako lokální epidemii. Nemoc souvisí se špatnou hygienou. V souvislosti se žloutenkou typu A letos SZÚ eviduje 21 úmrtí, v září jich přibylo pět.

Kmen viru, z něhož vznikly velké epidemie a pandemie chřipky, se teď intenzivně šíří v Indii. Podle informací z místa prochází tamní populací velmi rychle.

Rusko posílá na Ukrajinu bojovat celé čety vojáků nakažených virem HIV, hepatitidou i tuberkulózou, uvádějí ukrajinští experti. Jednotky těchto bojovníků mají mířit zejména na klíčovou pokrovskou frontu. V ruské armádě kvůli invazi skokově stoupl zejména počet nakažených HIV. Tato nemoc přitom byla v Rusku vážným problémem už před válkou, teď se ale zvětšuje. Nakažení vojáci jsou navíc hrozbou i pro Ukrajince.

Na ebolu nyní v Demokratické republice Kongo umírá asi 38 procent nakažených, nemoc se už dostala desítky kilometrů od ohniska. Světová zdravotnická organizace (WHO) posílá do země pomoc ve formě vakcín. Těch je nedostatek stejně jako dalšího zdravotního materiálu. Mimo jiné chybí pomoc ze strany Spojených států.

Největší masové vymírání mořských hvězdic přineslo možná až miliardy mrtvých zvířat. A vědeckou záhadu, kterou vědci rozluštili až dvanáct let poté, co se odehrála.

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.

Před osmdesáti lety osvobodila britská armáda německý koncentrační tábor Bergen-Belsen v Dolním Sasku, kde podle historičky památníku Terezín Radany Rutové spatřila obraz naprosté zkázy. V táboře bylo na 55 tisíc přeživších vězňů, mezi nimiž byla velká část vážně nemocná – tito lidé byli jak psychicky, tak fyzicky vyčerpáni, přiblížila historička. „Britská armáda nalezla i vyšší tisíce lidí, kteří již byli po smrti,“ dodala.

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.

Od začátku letošního roku se nakazilo žloutenkou typu A už 307 lidí. V předchozím roce jich za první tři měsíce bylo pouze 24, o rok dříve to byli od ledna do konce března pouze čtyři lidé. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a krajských hygienických stanic (KHS). Za nárůstem podle nich stojí lokální ohniska nákazy. Ta největší evidují hygienici ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Podle SZÚ je za vzestupem i snížená odolnost v populaci.

Česká republika uzavírá hranice před slovenským dobytkem. Důvodem je výskyt kulhavky a slintavky, která se tam rozšířila po více než padesáti letech. Tato nemoc sice nepředstavuje větší hrozbu pro člověka, ale může způsobit obrovské ekonomické a také ekologické škody.

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.

Před pěti lety vláda kvůli epidemii covidu vyhlásila nouzový stav. Ještě o den dřív uzavřela školy. Studenti se pak na dálku vzdělávali zhruba osm měsíců. Výuka se tím posunula v digitalizaci, kvůli přerušeným kontaktům a osamocení ale zároveň přibylo dětí s psychickými problémy.

Na prvním zasedání nové americké vlády miliardář a poradce prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk mimo jiné zmínil to, že takzvaný úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) nechtěně zrušil preventivní opatření proti ebole. Přes jeho ujištění, že se chybu podařilo opravit, se ale podle expertů rozhodně neobnovily předchozí kapacity pro boj se šířením této choroby.

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.

Měly se během pandemie zavírat školy? Neuškodilo to víc, než to pomohlo? Odpovědi na tyto otázky se budou hledat ještě roky, nyní přišli s částečnými výsledky australští vědci. Jsou podle nich velmi nejednoznačné.

Chřipková epidemie v Česku se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pravděpodobně nachází na vrcholu. Proti předcházejícímu týdnu nemocnost v tom minulém poklesla o 1,4 procenta na 2219 nemocných na sto tisíc obyvatel, informoval v pondělí SZÚ. Nemocných ubývá mezi dětmi a mladými dospělými, ve starších věkových skupinách jejich počet stále mírně roste.

Na začátku února vydala americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) několik zpráv. Jedna z nich se věnovala ptačí chřipce a obsahovala informace o případech, kdy došlo k přenosu mezi kočkami a lidmi, respektive opačně. Organizace ale téměř okamžitě tuto zprávu stáhla.

Jen za letošní leden se v americkém Kansas City objevilo 67 aktivních případů tuberkulózy (TBC) a dalších 79 latentních, uvedlo kansaské ministerstvo zdravotnictví a životního prostředí (KDHE). V Kansas City tak má jít aktuálně o největší zdokumentované ohnisko TBC ve Spojených státech.

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.