Epidemie

Na začátku prosince oznámilo Kongo, že tam na neznámou nemoc zemřelo velmi rychle 143 lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) na místo vyslala své experty a vyšetřování teď odhalilo, že se jedná o formu malárie. Je možné, že nyní je tato varianta nemoci už i v Evropě – v Itálii totiž na malárii zemřel cestovatel, který se nedávno vrátil právě z Konga.

Čím starší je artefakt, tím cennější informace o historii lidstva může vědci poskytnout. A výjimkou nejsou ani latríny. Archeologové teď analyzovali obsah latríny z 15. století, která se našla v belgických Bruggách. Získali první důkaz o tom, že parazitární nemoc zvaná schistosomóza se tehdy vyskytovala v Evropě. Objev také ukazuje, kudy a jak se mohla dostat do Ameriky.

Kongo zaznamenalo během listopadu 143 úmrtí na nemoc, kterou zatím lékaři nedokázali identifikovat. Má příznaky podobné chřipce a zřejmě je značně smrtící. Světová zdravotnická organizace (WHO) už se situací zabývá.

Už první evropské kultury, které se sdružovaly ve větších městech, ovládaly základní epidemiologická pravidla. Na modelu neolitické megaosady na Ukrajině to potvrdili američtí vědci.

Lékaři a virologové upozorňují, že případ kanadského teenagera infikovaného kmenem vysoce nakažlivé ptačí chřipky je znepokojivý rovnou z několika důvodů. Především proto, že se nepovedlo zjistit, jakým způsobem došlo k přenosu nákazy, ale současně proto, že u viru se vyskytly změny, které mu umožňují snadněji infikovat člověka.

Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví (MZd) v září zatím více než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy na začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.

Bakterie odolné vůči antibiotikům budou v nejbližší budoucnosti připravovat o život stále více lidí, předpovídá analýza specialistů na tyto mikroby. V příštím čtvrtstoletí má způsobit přímo smrt více než 39 milionů lidí po celém světě. Kolem roku 2050 budou tyto takzvané superbakterie přispívat k více než osmi milionům úmrtí ročně – to znamená asi 40 procent úmrtí na všechny infekční nemoci.

Jeremy James Farrar je britský lékařský výzkumník, který od roku 2023 působí jako hlavní vědecký pracovník Světové zdravotnické organizace (WHO). Předtím byl v letech 2013 až 2023 ředitelem nadace The Wellcome Trust a profesorem tropické medicíny na Oxfordské univerzitě. Při zářijové návštěvě Prahy poskytl rozhovor České televizi.

Američtí zdravotníci potvrdili případ ptačí chřipky u člověka, u něhož se neprokázal bezprostřední kontakt se zvířaty. Pacient ve státě Missouri byl ošetřen v nemocnici a od té doby se zotavil, uvedlo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Ve Švédsku byl prokázán první případ nákazy nemocí mpox, dříve známé jako opičí neštovice, mimo Afriku. Jedná se o závažnější variantu viru označovanou jako Clade I. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli výraznému šíření mpox celosvětové ohrožení veřejného zdraví. Podle českého ministerstva zdravotnictví je však riziko nákazy pro běžnou populaci nízké. To potvrzuje i epidemioložka Nikola Sklenovská, která podotkla, že i při cestě do postižených oblastí je vhodnost vakcíny na konzultaci s úřady. Nejrizikovější skupinou jsou podle ní homosexuální muži.

Lék, který se požívá proti nemoci mpox (dříve opičí neštovice), ve skutečnosti nemá účinnost vyšší než placebo. Ukázala to studie, která současně potvrdila, že je toto léčivo alespoň bezpečné a nemá vážnější vedlejší účinky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli nové variantě virového onemocnění mpox v Africe, informovala o tom agentura DPA. Podle ní ale tento krok nemá žádné bezprostřední důsledky. Jeho cílem je především upozornit úřady na celém světě, aby se připravily na možné vypuknutí nemoci. Už v úterý zdravotnická agentura Africké unie vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu. Prudce infekční nemoc, dříve známá jako opičí neštovice, se šíří Afrikou i přes hranice států, vysvětlila svůj krok agentura.

Světová zdravotnická organizace varuje před extrémně vysokým rizikem šíření dětské obrny v Pásmu Gazy i za jejími hranicemi. Virus způsobující závažné onemocnění objevili experti v odpadních vodách ve válkou zdevastované palestinské enklávě. V následujících dnech budou odebírat další vzorky, aby zjistili, do jaké míry se nákaza šíří mezi lidmi, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Ve Spojených státech se nadále šíří mezi dobytkem i drůbeží virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, konkrétně jde o kmen H5N1. Až doposud se tam vždy nakazil jen jednotlivec, teď ale úřady odhalily poprvé celou skupinu infikovaných.

Neolitická kultura v Evropě, která vytvářela pozoruhodné megastruktury, jako je například Stonehenge, zažila zhruba před 5400 lety období dramatického úpadku. Vědci teď přinesli důkazy, že příčinou této společenské, kulturní a civilizační krize byl mor.

Od začátku pandemie se výrazně snížilo riziko, že se u člověka nakaženého virem SARS-CoV-2 rozvine takzvaný dlouhý covid. Popsali to vědci z Washingtonovy univerzity, podle nichž v tom hrálo zásadní roli očkování.

Už několik desítek stád dobytka v USA prodělalo nákazu ptačí chřipkou způsobenou virem H5N1. Virus se již přenesl i na několik lidí, takže lékaři a mikrobiologové řeší, jak moc nakažlivý tento patogen je.

Senioři jsou v celosvětovém měřítku mimořádně ohrožená a stále více rostoucí skupina lidí. Nějakou formu zneužívání podle průzkumů zakouší bezmála šestnáct procent z nich. To je odhadem přes 150 milionů. Na dimenze tohoto problému i zranitelnost nejstarších ročníků se snaží vždy v polovině června upozorňovat Mezinárodní den proti násilí na seniorech vyhlášený OSN.

Přestože se v Kongu nemoc mpox šíří, pro Evropu zatím silnou hrozbu nepředstavuje. Problém je, že virus se mění a mutuje, což může komplikovat snahu o jeho zvládnutí.

Když se ve Spojených státech na jaře ukázalo, že se virus ptačí chřipky dostal mezi hovězí dobytek, varovali experti před šířením na další druhy. A přesně to se stalo v případě koček. Problém je, že s nimi mají lidé mnohem těsnější a častější kontakty než s krávami nebo drůbeží.

Epidemiolog a bývalý šéf resortu zdravotnictví Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce kritizoval nedávno odvolanou hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou za podle něj nedostatečnou aktivitu směrem k černému kašli. Podle současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Svrčinová reprezentuje „historický“ proud hygieny, její nástupce má prý ke svým povinnostem přistupovat moderněji. Válek zároveň bez bližších podrobností řekl, že v úterý představí prezidentovi Petru Pavlovi strategii rozvoje zdravotnictví.

Přibližně jednou za půlstoletí zasáhne svět nějaká pandemie. Podle předních světových expertů na infekční nemoci je nejpravděpodobnější příčinou té příští chřipka.

Českem se šíří příušnice. Za první kvartál roku hygienici zaznamenali 323 nakažených. To je v porovnání s celým loňským rokem trojnásobek. Vyplývá to z čerstvých dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Příušnice se projevují bolestí svalů, nechutenstvím, nevolností, bolestí hlavy nebo příznaky zánětu horních cest dýchacích. Nejvíce případů v současnosti hlásí Plzeňský kraj. Očkování proti příušnicím je v Česku povinné.

Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznámila na začátku dubna, že se vysoce nakažlivou ptačí chřipkou infikoval jeden člověk. Texasan se virem H5N1 nakazil pravděpodobně od nemocných krav, s nimiž byl v úzkém kontaktu – na ně se tento patogen přenesl asi před měsícem.