Irští vědci popsali dvě desítky nákaz bakteriemi odolnými proti antibiotikům

Bakterie zlatého stafylokoka, které jsou odolné vůči antibiotikům, se snadno šíří a špatně léčí. Občas dochází i k lokálním epidemiím, kdy se nakazí více lidí najednou – zpravidla v souvislosti s těsným fyzickým kontaktem a přeplněnými prostory, jako jsou sportovní akce, věznice a zařízení péče o děti. Irští lékaři popsali případ, kdy se nakazily dvě desítky dětí při hře na nafukovacím skákacím hradu. Prokazatelně se infikovalo 22 dětí. Několik skončilo hospitalizovaných, žádné naštěstí nezemřelo.

Na první případ lékaři upozornili na podzim roku 2025, kdy byl v Dublinu hospitalizován dvanáctiletý chlapec z východního Irska s MRSA, což je zkratka pro kmen zlatého stafylokoka, který je odolný vůči běžným antibiotikům, jako je penicilin nebo oxacilin. Nejčastěji se tyto patogeny objevují v nemocnicích, kde využívají vysoké koncentrace lidí s oslabenou imunitou, nicméně objevují se občas už i situace, kdy se dostanou mezi zcela zdravé osoby.

Světová zdravotnická organizace pokládá MRSA odolné vůči antibiotikům za jednu z největších zdravotních hrozeb současnosti. Případ z Irska dobře ilustruje proč.

Skákací hrad

Hospitalizovaný chlapec ošetřujícím lékařům řekl, že devět dní předtím byl na večírku, kde si hrál s dalšími dětmi na skákacím hradu. Hygienici pak kontaktovali rodiny dalších dětí, které se dětské party zúčastnily. Vyšetřování ukázalo, že až na jedno si všechny ze dvou desítek dětí hrály na nafukovacím skákacím hradu. Příznaky nemoci přišly rychle, nejčastěji hned druhý den.

Nejčastěji šlo o podráždění kůže, které se projevovalo zarudnutím a puchýřky, ale u těch méně šťastných se objevily také horečka a nevolnost někdy končící i zvracením. U čtyř dětí se stav zhoršoval natolik, že musely být hospitalizované, u žádného ale nedošlo k vážným komplikacím.

Případ je podle irských odborníků z mnoha ohledů výjimečný. Jedná se o první doloženou situaci, kdy se stal skákací hrad ohniskem vypuknutí nákazy. Nejde o to, že by všechny takové hrady byly rizikovým prostředím, ale spíše to naznačuje, že MRSA a další bakterie odolné vůči antibiotikům získávají schopnost šířit se do prostředí, která byla až doposud bezpečná.

Protože se chlapec dostal do nemocnice tak pozdě, bylo už zbytečné odebírat z hradu biologické vzorky – zlatý stafylokok tak dlouho na površích nevydrží. Hygienici ale předpokládají, že tam bakterii přinesl jeden infikovaný člověk, který si v hradu hrál. K šíření pravděpodobně pomohlo také teplé, vlhké a občas deštivé počasí toho dne a fakt, že se dětem na nafukovacím hradu opravdu líbilo a některé tam vydržely až tři hodiny.

Hygiena situaci zvládla

Ohnisko nákazy se hygienikům povedlo zvládnout – a to pomocí klasických metod, které se používají už desítky let. Stačilo trasování a sledování kontaktů nakažených. Díky tomu se povedlo odhalit nakažené dřív, než se jim podařilo infikovat někoho dalšího. Hygiena spolupracovala podle zprávy v odborném časopisu Eurosurveillance také se školou, kam děti chodily.

Zpráva také uvádí, že i když se toto ohnisko podařilo zvládnout, může to naznačovat, že superbakteriím jako MRSA se daří více prosazovat i mimo tradiční nemocnice, tedy v komunitním šíření. Podobných míst může podle lékařů přibývat, vyzývají proto své kolegy k větší bdělosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 47 mminutami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 1 hhodinou

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 3 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 3 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 5 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 7 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 7 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.