Antibiotická rezistence

Znečištění ovzduší přispívá k nárůstu antibiotické rezistence, která celosvětově představuje významnou hrozbu pro lidské zdraví, naznačuje globální studie, která pracovala s údaji z více než stovky zemí nasbíranými za dvě desetiletí. Vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

Geneticky modifikované bakterie by mohly být použity k léčbě obtížně léčitelných nemocí. Vyplývá to z výzkumu zaměřeného na boj proti hrozbě rezistence vůči antibiotikům, který ukázal, že upravené bakterie je u myší možné zacílit na infekce odolné vůči těmto lékům, a způsobit tak, aby na ně zase byly citlivé.

Až devadesát procent infekcí, které ve svých ordinacích řeší praktičtí lékaři, je podle lékařky Ludmily Bezdíčkové virových a antibiotika na ně nezabírají. Přesto stále někteří pacienti jejich předepsání vyžadují. Lékaři by měli preferovat ta úzkospektrální jako penicilin, na který není alergie tak častá, jak se lidé domnívají. Často jim je navíc diagnostikovaná nesprávně. Informovali o tom zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

V loňském roce se v Česku v souvislosti s opatřeními kvůli epidemii covidu-19 snížila spotřeba antibiotik. Snížila se také antibiotická rezistence, tedy odolnost některých bakterií vůči těmto lékům. Oznámili to zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Vliv na to měl mimo jiné nižší výskyt respiračních chorob v důsledku přijatých protiepidemických opatření.