Antibiotická rezistence

Nový bakteriální druh identifikovala ze vzorků z Antarktidy Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pojmenovala ho po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen.

Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Antibiotická rezistence bakterií, které mohou být odolné i vůči takzvaným antibiotikům poslední záchrany určeným k léčbě velmi závažných nemocí, představuje podle studie celosvětovou hrozbu. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.

Bakterie odolné vůči antibiotikům budou v nejbližší budoucnosti připravovat o život stále více lidí, předpovídá analýza specialistů na tyto mikroby. V příštím čtvrtstoletí má způsobit přímo smrt více než 39 milionů lidí po celém světě. Kolem roku 2050 budou tyto takzvané superbakterie přispívat k více než osmi milionům úmrtí ročně – to znamená asi 40 procent úmrtí na všechny infekční nemoci.

Tak dlouho moderní společnost považovala tuberkulózu (TBC) za „nemoc minulosti“, až se z ní stala choroba, která připraví o život víc lidí než virus HIV a stává se stále hůř léčitelnou. V minulosti přitom nákaze podléhala až polovina nakažených a jde o nemoc, kterou lidé trpí už stovky tisíc let.

V Africe podle nové studie zemřelo na bakterie odolné vůči antibiotikům za jeden rok více než čtvrt milionu lidí a další milion úmrtí byl s tímto problémem známým jako antimikrobiální rezistence (AMR) spojený. Světová zdravotnická organizace pokládá situaci za bezprecedentní hrozbu.

Umělá inteligence dokázala prověřit miliony chemických sloučenin a najít mezi nimi rychle skupinu antibiotik schopných zabíjet dva různé typy bakterií, které jsou odolné vůči existujícím antibiotikům.

Znečištění ovzduší přispívá k nárůstu antibiotické rezistence, která celosvětově představuje významnou hrozbu pro lidské zdraví, naznačuje globální studie, která pracovala s údaji z více než stovky zemí nasbíranými za dvě desetiletí. Vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

Geneticky modifikované bakterie by mohly být použity k léčbě obtížně léčitelných nemocí. Vyplývá to z výzkumu zaměřeného na boj proti hrozbě rezistence vůči antibiotikům, který ukázal, že upravené bakterie je u myší možné zacílit na infekce odolné vůči těmto lékům, a způsobit tak, aby na ně zase byly citlivé.

Až devadesát procent infekcí, které ve svých ordinacích řeší praktičtí lékaři, je podle lékařky Ludmily Bezdíčkové virových a antibiotika na ně nezabírají. Přesto stále někteří pacienti jejich předepsání vyžadují. Lékaři by měli preferovat ta úzkospektrální jako penicilin, na který není alergie tak častá, jak se lidé domnívají. Často jim je navíc diagnostikovaná nesprávně. Informovali o tom zástupci Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

V loňském roce se v Česku v souvislosti s opatřeními kvůli epidemii covidu-19 snížila spotřeba antibiotik. Snížila se také antibiotická rezistence, tedy odolnost některých bakterií vůči těmto lékům. Oznámili to zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Vliv na to měl mimo jiné nižší výskyt respiračních chorob v důsledku přijatých protiepidemických opatření.