Mouchy mohou v nemocnicích šířit bakterie odolné vůči antibiotikům, tvrdí studie

Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Antibiotická rezistence bakterií, které mohou být odolné i vůči takzvaným antibiotikům poslední záchrany určeným k léčbě velmi závažných nemocí, představuje podle studie celosvětovou hrozbu. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.

Vědci z Nigérie a z Oxfordského institutu Ineos pro antimikrobiální rezistenci (IOI) studovali pomocí lepkavých pastí 1396 much z osmi nemocnic v šesti afrických městech. Výsledky testů odhalily, že mouchy nesou až sedmnáct různých druhů bakterií, včetně zlatého stafylokoka, který je častou příčinou nemocničních infekcí. Velká část bakterií nalezených na těle much měla geny, které vědci spojují s antimikrobiální rezistencí.

Kvůli povaze výzkumu zatím nelze potvrdit s jistotou, že to jsou pouze mouchy, které rezistentní bakterie šíří. Spoluautorka výsledné studie Chioma Achiová však považuje zjištění svého týmu za „velmi znepokojující“, informuje The Guardian.

Mouchy totiž podle této studie mohou sloužit jako katalyzátory pro antibiotickou rezistenci v nemocničních zařízeních v tropických chudých zemích, kde se hmyz hojně vyskytuje.

Princip nákazy

„Mouchy jsou koprofágní, což znamená, že se živí výkaly jiných živočichů. Pokud obsahují exkrementy infekci, mouchy ji převezmou a mohou ji tak roznášet po okolí, které sdílejí s lidmi tím, že přistanou na nemocničním vybavení, nechráněném povrchu, nebo dokonce na jídle,“ vysvětlila Achiová.

Podobně se k výsledkům studie staví i Kirsty Sandsová, která se na výzkumu také podílela. Zdůrazňuje, že mouchy mohou ohrožovat pacienty, kteří v nemocnici leží.

Výzkum v Nigérii navazoval na studii z pákistánské nemocnice, která zjistila, že mravenci, pavouci, mouchy a švábi nesou na svých tělech bakterie, jež jsou odolné vůči několika druhům léků, a že existuje souvislost mezi těmito bakteriemi a bakteriemi nalezenými u pacientů v místě infekce.

Tým plánuje další výzkum s cílem zjistit, zda sítě proti hmyzu na oknech a okolo postelí mohou omezit míru antibiotické rezistence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 17 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...