Mouchy mohou v nemocnicích šířit bakterie odolné vůči antibiotikům, tvrdí studie

Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Antibiotická rezistence bakterií, které mohou být odolné i vůči takzvaným antibiotikům poslední záchrany určeným k léčbě velmi závažných nemocí, představuje podle studie celosvětovou hrozbu. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.

Vědci z Nigérie a z Oxfordského institutu Ineos pro antimikrobiální rezistenci (IOI) studovali pomocí lepkavých pastí 1396 much z osmi nemocnic v šesti afrických městech. Výsledky testů odhalily, že mouchy nesou až sedmnáct různých druhů bakterií, včetně zlatého stafylokoka, který je častou příčinou nemocničních infekcí. Velká část bakterií nalezených na těle much měla geny, které vědci spojují s antimikrobiální rezistencí.

Kvůli povaze výzkumu zatím nelze potvrdit s jistotou, že to jsou pouze mouchy, které rezistentní bakterie šíří. Spoluautorka výsledné studie Chioma Achiová však považuje zjištění svého týmu za „velmi znepokojující“, informuje The Guardian.

Mouchy totiž podle této studie mohou sloužit jako katalyzátory pro antibiotickou rezistenci v nemocničních zařízeních v tropických chudých zemích, kde se hmyz hojně vyskytuje.

Princip nákazy

„Mouchy jsou koprofágní, což znamená, že se živí výkaly jiných živočichů. Pokud obsahují exkrementy infekci, mouchy ji převezmou a mohou ji tak roznášet po okolí, které sdílejí s lidmi tím, že přistanou na nemocničním vybavení, nechráněném povrchu, nebo dokonce na jídle,“ vysvětlila Achiová.

Podobně se k výsledkům studie staví i Kirsty Sandsová, která se na výzkumu také podílela. Zdůrazňuje, že mouchy mohou ohrožovat pacienty, kteří v nemocnici leží.

Výzkum v Nigérii navazoval na studii z pákistánské nemocnice, která zjistila, že mravenci, pavouci, mouchy a švábi nesou na svých tělech bakterie, jež jsou odolné vůči několika druhům léků, a že existuje souvislost mezi těmito bakteriemi a bakteriemi nalezenými u pacientů v místě infekce.

Tým plánuje další výzkum s cílem zjistit, zda sítě proti hmyzu na oknech a okolo postelí mohou omezit míru antibiotické rezistence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 1 hhodinou

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 3 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 6 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 8 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
před 21 hhodinami

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
včera v 11:38

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
včera v 11:06

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
včera v 07:40
Načítání...