Mouchy mohou v nemocnicích šířit bakterie odolné vůči antibiotikům, tvrdí studie

Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Antibiotická rezistence bakterií, které mohou být odolné i vůči takzvaným antibiotikům poslední záchrany určeným k léčbě velmi závažných nemocí, představuje podle studie celosvětovou hrozbu. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.

Vědci z Nigérie a z Oxfordského institutu Ineos pro antimikrobiální rezistenci (IOI) studovali pomocí lepkavých pastí 1396 much z osmi nemocnic v šesti afrických městech. Výsledky testů odhalily, že mouchy nesou až sedmnáct různých druhů bakterií, včetně zlatého stafylokoka, který je častou příčinou nemocničních infekcí. Velká část bakterií nalezených na těle much měla geny, které vědci spojují s antimikrobiální rezistencí.

Kvůli povaze výzkumu zatím nelze potvrdit s jistotou, že to jsou pouze mouchy, které rezistentní bakterie šíří. Spoluautorka výsledné studie Chioma Achiová však považuje zjištění svého týmu za „velmi znepokojující“, informuje The Guardian.

Mouchy totiž podle této studie mohou sloužit jako katalyzátory pro antibiotickou rezistenci v nemocničních zařízeních v tropických chudých zemích, kde se hmyz hojně vyskytuje.

Princip nákazy

„Mouchy jsou koprofágní, což znamená, že se živí výkaly jiných živočichů. Pokud obsahují exkrementy infekci, mouchy ji převezmou a mohou ji tak roznášet po okolí, které sdílejí s lidmi tím, že přistanou na nemocničním vybavení, nechráněném povrchu, nebo dokonce na jídle,“ vysvětlila Achiová.

Podobně se k výsledkům studie staví i Kirsty Sandsová, která se na výzkumu také podílela. Zdůrazňuje, že mouchy mohou ohrožovat pacienty, kteří v nemocnici leží.

Výzkum v Nigérii navazoval na studii z pákistánské nemocnice, která zjistila, že mravenci, pavouci, mouchy a švábi nesou na svých tělech bakterie, jež jsou odolné vůči několika druhům léků, a že existuje souvislost mezi těmito bakteriemi a bakteriemi nalezenými u pacientů v místě infekce.

Tým plánuje další výzkum s cílem zjistit, zda sítě proti hmyzu na oknech a okolo postelí mohou omezit míru antibiotické rezistence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 3 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 15 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...