Mouchy mohou v nemocnicích šířit bakterie odolné vůči antibiotikům, tvrdí studie

Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Antibiotická rezistence bakterií, které mohou být odolné i vůči takzvaným antibiotikům poslední záchrany určeným k léčbě velmi závažných nemocí, představuje podle studie celosvětovou hrozbu. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.

Vědci z Nigérie a z Oxfordského institutu Ineos pro antimikrobiální rezistenci (IOI) studovali pomocí lepkavých pastí 1396 much z osmi nemocnic v šesti afrických městech. Výsledky testů odhalily, že mouchy nesou až sedmnáct různých druhů bakterií, včetně zlatého stafylokoka, který je častou příčinou nemocničních infekcí. Velká část bakterií nalezených na těle much měla geny, které vědci spojují s antimikrobiální rezistencí.

Kvůli povaze výzkumu zatím nelze potvrdit s jistotou, že to jsou pouze mouchy, které rezistentní bakterie šíří. Spoluautorka výsledné studie Chioma Achiová však považuje zjištění svého týmu za „velmi znepokojující“, informuje The Guardian.

Mouchy totiž podle této studie mohou sloužit jako katalyzátory pro antibiotickou rezistenci v nemocničních zařízeních v tropických chudých zemích, kde se hmyz hojně vyskytuje.

Princip nákazy

„Mouchy jsou koprofágní, což znamená, že se živí výkaly jiných živočichů. Pokud obsahují exkrementy infekci, mouchy ji převezmou a mohou ji tak roznášet po okolí, které sdílejí s lidmi tím, že přistanou na nemocničním vybavení, nechráněném povrchu, nebo dokonce na jídle,“ vysvětlila Achiová.

Podobně se k výsledkům studie staví i Kirsty Sandsová, která se na výzkumu také podílela. Zdůrazňuje, že mouchy mohou ohrožovat pacienty, kteří v nemocnici leží.

Výzkum v Nigérii navazoval na studii z pákistánské nemocnice, která zjistila, že mravenci, pavouci, mouchy a švábi nesou na svých tělech bakterie, jež jsou odolné vůči několika druhům léků, a že existuje souvislost mezi těmito bakteriemi a bakteriemi nalezenými u pacientů v místě infekce.

Tým plánuje další výzkum s cílem zjistit, zda sítě proti hmyzu na oknech a okolo postelí mohou omezit míru antibiotické rezistence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 24 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami
Načítání...