SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.

Krátce po zahájení se cena akcií dále zvýšila na 164 dolarů, SpaceX se tak podle tržní kapitalizace stala šestou největší firmou v USA. Předběžné propočty ukazovaly, že by akcie mohly během obchodování vzrůst až nad 175 dolarů. Což se později také stalo – maximum činilo 176,52 dolaru – ale poté začaly akcie klesat až na 161 dolarů.

Firma se zaměřuje na raketovou techniku pro výzkum vesmíru nebo na vývoj umělé inteligence (AI), kromě toto provozuje i satelitní síť Starlink. SpaceX teď patří k nejhodnotnějším firmám na světě, její tržní kapitalizace těsně před vstupem na burzu dosahovala přibližně 1,77 bilionu dolarů (téměř 37 bilionů korun). Akcie vstoupily na burzu s cenou 135 dolarů za kus.

Nahrávám video

Zájem o akcie SpaceXu byl při úpisu enormní. Agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje uvedla, že poptávka od institucionálních a drobných investorů přesáhla 350 miliard dolarů. Firma nabídla 555,6 milionu akcií.

Primární veřejná nabídka akcií SpaceXu tak vysoko překonala dosavadní rekord, který držela ropná společnost Saudi Aramco. Ta v roce 2019 získala prodejem akcií 29,4 miliardy dolarů.

Prospekt k uvedení akcií na burzu ukazuje výdaje v obrovském měřítku, převyšující ekonomický výkon některých států. V příštích letech se mají dál výrazně zvyšovat, neboť Musk dlouhodobě slibuje dopravu lidí na Mars. Peníze z primární veřejné nabídky akcií mají pomoci tyto futuristické plány financovat.

Kromě finančních údajů Musk v prospektu popisuje svou vizi záchrany lidstva před vyhynutím, a to tím, že se stane meziplanetárním druhem. Nejprve chce vyslat lidi na Měsíc a vybudovat tam základnu, v dlouhodobém horizontu doufá v kolonizaci Marsu.

SpaceX ve zveřejněných materiálech uvedl, že kontrolu nad firmou bude mít po vstupu na burzu pevně v rukou Musk. Bude mít až 84,4 procenta akcií s hlasovacími právy. Tento podíl se ještě může nepatrně změnit podle toho, zda velké banky, které vstup firmy na burzu technicky zajišťují, uplatní právo na další akcie.

Musk založil firmu SpaceX v roce 2002. Začátkem letošního roku se firma spojila s Muskovým start-upem xAI zaměřeným na umělou inteligenci. SpaceX loni vykázala čistou ztrátu 4,94 miliardy dolarů při tržbách 18,7 miliardy dolarů. O rok dříve měla čistý zisk 791 milionů dolarů a tržby čtrnáct miliard dolarů.

Nahrávám video

Zkouška „Muskovy prémie“

Nabídka akcií firmy byla pod drobnohledem kvůli možným dopadům na trh primárních nabídek, který by podle bankéřů mohl čelit komplikacím, pokud by akcie SpaceX uzavřely pod úrovní ceny stanovené pro IPO. Investoři zároveň sledují výkon této emise jako test poptávky po chystaných velkých primárních úpisech, mimo jiné společností zaměřených na umělou inteligenci, jako jsou Anthropic a OpenAI.

Vývoj akcií SpaceX je také vnímán jako zkouška takzvané „Muskovy prémie“, která stojí za tržní hodnotou Tesly přesahující bilion dolarů, přestože byla v poslední době pod tlakem. Samotná společnost SpaceX posílila pozici Muska jako nejbohatšího člověka na světě a učinila z něj prvního dolarového bilionáře.

Firma by díky zrychlenému procesu mohla být brzy zařazena do indexu Nasdaq 100. Podle nových pravidel by zařazení do indexu mělo trvat asi měsíc, zatímco obvyklá čekací doba je až jeden rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 10 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 23 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.