SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.

Krátce po zahájení se cena akcií dále zvýšila na 164 dolarů, SpaceX se tak podle tržní kapitalizace stala šestou největší firmou v USA. Předběžné propočty ukazovaly, že by akcie mohly během obchodování vzrůst až nad 175 dolarů. Což se později také stalo – maximum činilo 176,52 dolaru – ale poté začaly akcie klesat až na 161 dolarů.

Firma se zaměřuje na raketovou techniku pro výzkum vesmíru nebo na vývoj umělé inteligence (AI), kromě toto provozuje i satelitní síť Starlink. SpaceX teď patří k nejhodnotnějším firmám na světě, její tržní kapitalizace těsně před vstupem na burzu dosahovala přibližně 1,77 bilionu dolarů (téměř 37 bilionů korun). Akcie vstoupily na burzu s cenou 135 dolarů za kus.

Nahrávám video

Zájem o akcie SpaceXu byl při úpisu enormní. Agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje uvedla, že poptávka od institucionálních a drobných investorů přesáhla 350 miliard dolarů. Firma nabídla 555,6 milionu akcií.

Primární veřejná nabídka akcií SpaceXu tak vysoko překonala dosavadní rekord, který držela ropná společnost Saudi Aramco. Ta v roce 2019 získala prodejem akcií 29,4 miliardy dolarů.

Prospekt k uvedení akcií na burzu ukazuje výdaje v obrovském měřítku, převyšující ekonomický výkon některých států. V příštích letech se mají dál výrazně zvyšovat, neboť Musk dlouhodobě slibuje dopravu lidí na Mars. Peníze z primární veřejné nabídky akcií mají pomoci tyto futuristické plány financovat.

Kromě finančních údajů Musk v prospektu popisuje svou vizi záchrany lidstva před vyhynutím, a to tím, že se stane meziplanetárním druhem. Nejprve chce vyslat lidi na Měsíc a vybudovat tam základnu, v dlouhodobém horizontu doufá v kolonizaci Marsu.

SpaceX ve zveřejněných materiálech uvedl, že kontrolu nad firmou bude mít po vstupu na burzu pevně v rukou Musk. Bude mít až 84,4 procenta akcií s hlasovacími právy. Tento podíl se ještě může nepatrně změnit podle toho, zda velké banky, které vstup firmy na burzu technicky zajišťují, uplatní právo na další akcie.

Musk založil firmu SpaceX v roce 2002. Začátkem letošního roku se firma spojila s Muskovým start-upem xAI zaměřeným na umělou inteligenci. SpaceX loni vykázala čistou ztrátu 4,94 miliardy dolarů při tržbách 18,7 miliardy dolarů. O rok dříve měla čistý zisk 791 milionů dolarů a tržby čtrnáct miliard dolarů.

Nahrávám video

Zkouška „Muskovy prémie“

Nabídka akcií firmy byla pod drobnohledem kvůli možným dopadům na trh primárních nabídek, který by podle bankéřů mohl čelit komplikacím, pokud by akcie SpaceX uzavřely pod úrovní ceny stanovené pro IPO. Investoři zároveň sledují výkon této emise jako test poptávky po chystaných velkých primárních úpisech, mimo jiné společností zaměřených na umělou inteligenci, jako jsou Anthropic a OpenAI.

Vývoj akcií SpaceX je také vnímán jako zkouška takzvané „Muskovy prémie“, která stojí za tržní hodnotou Tesly přesahující bilion dolarů, přestože byla v poslední době pod tlakem. Samotná společnost SpaceX posílila pozici Muska jako nejbohatšího člověka na světě a učinila z něj prvního dolarového bilionáře.

Firma by díky zrychlenému procesu mohla být brzy zařazena do indexu Nasdaq 100. Podle nových pravidel by zařazení do indexu mělo trvat asi měsíc, zatímco obvyklá čekací doba je až jeden rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 5 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 18 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled