SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.

Krátce po zahájení se cena akcií dále zvýšila na 164 dolarů, SpaceX se tak podle tržní kapitalizace stala šestou největší firmou v USA. Předběžné propočty ukazovaly, že by akcie mohly během obchodování vzrůst až nad 175 dolarů. Což se později také stalo – maximum činilo 176,52 dolaru – ale poté začaly akcie klesat až na 161 dolarů.

Firma se zaměřuje na raketovou techniku pro výzkum vesmíru nebo na vývoj umělé inteligence (AI), kromě toto provozuje i satelitní síť Starlink. SpaceX teď patří k nejhodnotnějším firmám na světě, její tržní kapitalizace těsně před vstupem na burzu dosahovala přibližně 1,77 bilionu dolarů (téměř 37 bilionů korun). Akcie vstoupily na burzu s cenou 135 dolarů za kus.

Nahrávám video

Zájem o akcie SpaceXu byl při úpisu enormní. Agentura Bloomberg s odkazem na své zdroje uvedla, že poptávka od institucionálních a drobných investorů přesáhla 350 miliard dolarů. Firma nabídla 555,6 milionu akcií.

Primární veřejná nabídka akcií SpaceXu tak vysoko překonala dosavadní rekord, který držela ropná společnost Saudi Aramco. Ta v roce 2019 získala prodejem akcií 29,4 miliardy dolarů.

Prospekt k uvedení akcií na burzu ukazuje výdaje v obrovském měřítku, převyšující ekonomický výkon některých států. V příštích letech se mají dál výrazně zvyšovat, neboť Musk dlouhodobě slibuje dopravu lidí na Mars. Peníze z primární veřejné nabídky akcií mají pomoci tyto futuristické plány financovat.

Kromě finančních údajů Musk v prospektu popisuje svou vizi záchrany lidstva před vyhynutím, a to tím, že se stane meziplanetárním druhem. Nejprve chce vyslat lidi na Měsíc a vybudovat tam základnu, v dlouhodobém horizontu doufá v kolonizaci Marsu.

SpaceX ve zveřejněných materiálech uvedl, že kontrolu nad firmou bude mít po vstupu na burzu pevně v rukou Musk. Bude mít až 84,4 procenta akcií s hlasovacími právy. Tento podíl se ještě může nepatrně změnit podle toho, zda velké banky, které vstup firmy na burzu technicky zajišťují, uplatní právo na další akcie.

Musk založil firmu SpaceX v roce 2002. Začátkem letošního roku se firma spojila s Muskovým start-upem xAI zaměřeným na umělou inteligenci. SpaceX loni vykázala čistou ztrátu 4,94 miliardy dolarů při tržbách 18,7 miliardy dolarů. O rok dříve měla čistý zisk 791 milionů dolarů a tržby čtrnáct miliard dolarů.

Nahrávám video

Zkouška „Muskovy prémie“

Nabídka akcií firmy byla pod drobnohledem kvůli možným dopadům na trh primárních nabídek, který by podle bankéřů mohl čelit komplikacím, pokud by akcie SpaceX uzavřely pod úrovní ceny stanovené pro IPO. Investoři zároveň sledují výkon této emise jako test poptávky po chystaných velkých primárních úpisech, mimo jiné společností zaměřených na umělou inteligenci, jako jsou Anthropic a OpenAI.

Vývoj akcií SpaceX je také vnímán jako zkouška takzvané „Muskovy prémie“, která stojí za tržní hodnotou Tesly přesahující bilion dolarů, přestože byla v poslední době pod tlakem. Samotná společnost SpaceX posílila pozici Muska jako nejbohatšího člověka na světě a učinila z něj prvního dolarového bilionáře.

Firma by díky zrychlenému procesu mohla být brzy zařazena do indexu Nasdaq 100. Podle nových pravidel by zařazení do indexu mělo trvat asi měsíc, zatímco obvyklá čekací doba je až jeden rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
včera v 08:30‌‌

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
včera v 06:00‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
8. 11. 2026‌‌

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
8. 11. 2026Aktualizováno8. 11. 2026‌‌

Resort mírní plán na snížení podpor v nezaměstnanosti. Kvůli nesouhlasu SPD

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) připravuje kompromis týkající se plánu na snížení podpor v nezaměstnanosti. Cílem je, aby s návrhem souhlasila i koaliční SPD. Současná výše podpor by zůstala zachovaná pro zranitelné osoby, například pro lidi hledající práci po rodičovské dovolené nebo pro ty starší 52 let. Změny mají platit od ledna. Téma v pondělí proberou lídři ANO, SPD a Motoristů na koaliční radě.
8. 11. 2026‌‌

Dovážených ojetin přibývá. Zájem o ně je velký, i když zdražily

Rekordní dovozy ojetých aut z ciziny. Od ledna do září šlo o téměř 121 tisíc vozů. Je to skoro o devět procent víc než před rokem. I když takzvané ojetiny zdražily bezmála o pět procent, zájem o ně je velký. Právě podzim je podle odborníků vhodné období pro nákup vozů z druhé ruky – především těch dieselových.
7. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.