Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzývá Arménii, aby do prosince 2026 uspořádala referendum o vstupu do Evropské unie, uvedl ruský náměstek ministra zahraničních věcí Michail Galuzin v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS. Prohlášení ministerstva bylo zveřejněno na jeho webových stránkách.
Podle Galuzina by se Arménie měla do prosince rozhodnout o uspořádání celostátního referenda, a to ještě předtím, než se sejdou představitelé Euroasijské hospodářské unie (EAEU) – hospodářského bloku vedeného Ruskem, jehož členy jsou Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Rusko –, aby projednali možné další kroky týkající se Jerevanu.
„Je zřejmé, že pokud výzva k uspořádání referenda nebude v Jerevanu do té doby vyslyšena, vedoucí představitelé tuto skutečnost zohlední při rozhodování o vhodných dalších společných krocích,“ uvedl Galuzin.
Ruský náměstek ministra zahraničních věcí odkázal na společné prohlášení prezidentů Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu ze dne 29. května, které se zabývalo evropskými ambicemi Arménie a vyzvalo k co nejrychlejšímu uspořádání referenda o tom, zda by se Arménie měla připojit k Evropské unii, nebo zůstat součástí EAEU.
Galuzin uvedl, že prohlášení nestanovilo konkrétní termín, ale spojilo tuto záležitost se zasedáním v prosinci.
„Tato otázka bude znovu projednána na prosincovém zasedání Nejvyšší rady Euroasijské hospodářské unie, kdy má být vedoucím představitelům států předložena zpráva o možných důsledcích pozastavení platnosti Smlouvy o Euroasijské hospodářské unii ze dne 29. května 2014, pokud jde o Arménii,“ připojil Galuzin.
Galuzin rovněž zpochybnil postoj arménského premiéra Nikoly Pašinjana k referendu s tím, že jeho výroky k této otázce si navzájem odporují. Podle ruského diplomata stanoví článek 205 arménské ústavy, že referendum týkající se členství v mezinárodních organizacích musí iniciovat arménská vláda.
Podle Galuzina při projednávání arménského zákona o zahájení procesu přistoupení k Evropské unii v roce 2025 arménská strana tvrdila, že referendum není nutné, protože se jedná pouze o politické prohlášení, které nemá žádné praktické právní důsledky.
Galuzin rovněž uvedl, že na summitu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) – vojenského spojenectví vedeného Ruskem – který se uskuteční 11. listopadu, by se mohlo projednávat postavení Arménie v této organizaci, včetně možnosti zbavit Jerevan hlasovacích práv.
„Jakékoli rozhodnutí ohledně přijetí případných omezujících opatření vůči jednomu z členů organizace je výhradně v pravomoci Rady kolektivní bezpečnosti. Rada se skládá z hlav států členských zemí organizace a může taková rozhodnutí přijímat na základě charty organizace,“ uvedl ruský diplomat.
Ruský náměstek ministra zahraničních věcí rovněž uvedl, že charta OSKB je mezinárodní smlouva a vyžaduje, aby všechny členské státy v dobré víře plnily své závazky, včetně příspěvků na financování organizace.
Podle Galuzina skutečnost, že se Jerevan odmítá podílet na činnosti organizace a podepsat roční rozhodnutí o jejím rozpočtu, nezbavuje Arménii jejích finančních závazků.
„Odmítnutí Jerevanu podílet se na činnosti organizace a skutečnost, že Jerevan nepodepisuje každoroční rozhodnutí o rozpočtu organizace, znamená pouze nevyužití práva přiznaného Arménii, avšak to Arménii nezbavuje povinnosti včas uhradit svůj národní příspěvek,“ uvedl Galuzin.
Podle něj mají mezinárodní organizace zavedeny zvláštní postupy pro případy, kdy členský stát nesplní své závazky, což jim umožňuje zachovat si institucionální účinnost.
Arménský deník Hraparak mezitím s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že Moskva dala Pašinjanovi zhruba měsíc na to, aby učinil konečné rozhodnutí ohledně volby země mezi Evropskou unií a EAEU. Tato informace nebyla nezávisle ověřena.
Podle zdrojů časopisu Hraparak by Moskva mohla, pokud se Jerevan nerozhodne, uvalit další opatření nad rámec ekonomických sankcí a vývozních omezení.
„Co přesně tím myslí a co bychom měli očekávat kromě ekonomických sankcí a vývozních omezení, to naše zdroje ve vládě nevědí. Uvedly pouze několik útržkovitých příkladů, nad nimiž i samy vyjádřily obavy,“ uvedly noviny.
Jedním z možných opatření by podle této publikace mohlo být opatření týkající se arménských migrantů žijících v Rusku. Zdroje listu naznačily, že Moskva by mohla zahájit hromadné deportace arménských občanů.
Podle deníku Hraparak by druhým možným krokem mohlo být omezení nebo úplné pozastavení letecké dopravy mezi Ruskem a Arménií. Zdroje deníku uvedly, že by to mohlo vést k poklesu cestovního ruchu, k prudkému zvýšení cen letenek a k technickým problémům. Dále tvrdily, že Moskva by následně mohla zvýšit tlak v oblasti dodávek plynu a v dalších oblastech.
Článek napsal Tamar Tkemaladze (GPB), poprvé byl publikován 11. srpna 2026 v 09:31 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
