Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Nahrávám video

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.

Vlivný šéf Svazu Arménů Ara Abramjan na setkání varoval před proevropským směřováním kavkazské země. Sám je ve vedení prezidentské etnické komise a má blízký vztah s ruským vládcem Vladimírem Putinem. „My v tuto chvíli bez Ruska ekonomicky nepřežijeme,“ varoval Abramjan.

Podpořit ho přijeli proruští nacionalisté z Jerevanu – poslanec Armen Rustamjan a bývalý premiér Hrant Bagratjan. Oba politici viní ze všech problémů Arménie současného premiéra Nikola Pašinjana a jeho prozápadní orientaci. „Rusko je náš strategický partner, s Ruskem jsme nikdy neměli problémy zachovat si naši identitu. Teď je absurdní mluvit o tom, že Arménie půjde do Evropy,“ prohlásil Rustamjan.

Moskva se snaží ovlivnit arménské parlamentní volby ve svůj prospěch, k čemuž aktivně využívá hospodářský tlak. Dočasně třeba omezila dovoz arménského ovoce a zeleniny do Ruska, a hrozí dokonce úplným zastavením pro Arménii životně důležitých dodávek zemního plynu a ropy. „V tomto případě mluvíme o čistě ekonomických otázkách. Všechno je potřeba pečlivě propočítat, promyslet a pak se rozhodnout,“ konstatoval Putin.

Podpora ze strany Bruselu

Premiér Nikol Pašinjan upevňuje vztahy se Spojenými státy i Evropou a usiluje o vstup do Evropské unie. Podporu v souvislosti s ruskými výhrůžkami vyslovila Jerevanu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Rozšířením vývozních omezení na arménské výrobky Moskva zneužívá ekonomické vztahy k vyvíjení politického tlaku. Tento scénář známe až příliš dobře,“ podotkla.

Kreml je přesvědčený, že Arménie patří ať už dobrovolně, nebo nedobrovolně do sféry jeho vlivu. Pokud si kavkazská země nakonec vybere evropskou budoucnost, bude to pro Rusko vážná geopolitická prohra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 51 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 3 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 10 hhodinami
Načítání...