Už první červnovou neděli si budou Arméni volit nové složení parlamentu. U moci se chce udržet premiér Nikol Pašinjan, který v poslední době zakročil proti svým politickým soupeřům. Mezi ně se řadí například exprezident, jenž „nedokázal konstruktivně vyřešit konflikt v Karabachu“, či arménsko-ruský magnát spojovaný s FSB. „V minulých volbách jsme viděli, že voliči kritičtí k Pašinjanovi ho nakonec volili, protože jakákoliv jiná alternativa pro ně nakonec byla ještě horší,“ říká politický geograf Vincenc Kopeček.
Situace kolem Náhorního Karabachu se sice po loňském podpisu deklarace mezi Jerevanem a Baku zklidnila, v Arménii se však v předvolební kampani téma objevuje.
„Opoziční strany nejprve tvrdí, že nejsou proti míru, ale poté říkají, že pokud se dostanou k moci, začnou mírový proces přehodnocovat. Chci říci zcela otevřeně a bez příkras, že by to znamenalo válku – s důsledky pro Arménii nejen v podobě územních ztrát, ale také ztráty suverenity,“ prohlásil v březnu současný arménský premiér Pašinjan.
Enkláva Náhorní Karabach byla od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 z velké části kontrolována etnickými Armény. V roce 2023 ale sousední Ázerbájdžán porušil předchozí příměří a provedl bleskovou ofenzivu. Rusko zprostředkovalo nové příměří, které ovšem výrazně zvýhodňovalo Ázerbájdžán a 120 tisíc etnických Arménů bylo násilně ze svých domovů v Náhorním Karabachu vysídleno.
Loni v srpnu podepsali Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v Bílém domě za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa deklaraci, ve které se zavázali k míru. Jerevan a Baku od setkání s Trumpem podnikly kroky k ukončení téměř čtyři desetiletí trvajícího konfliktu, byť formální mírovou dohodu zatím nepodepsaly, podotkl Reuters. Server Foreign Policy (FP) navíc připomíná, že dohoda by Ázerbájdžánu poskytla neomezený obchodní přístup přes arménské území – v Arménii je tento ústupek všeobecně vnímán jako odměna za vojenské počínání Ázerbájdžánu, dodává FP.
Pašinjanovi protikandidáti
„Ti, kteří jsou zodpovědní za smrt tisíců našich hrdinů a za kapitulaci Arcachu (Náhorního Karabachu), musí být také pohnáni k odpovědnosti,“ prohlásil k této věci zase arménský exprezident Robert Kočarjan v rámci kritiky současného kabinetu. A jen u ní nezůstává, Kočarjan v březnu oznámil kandidaturu se svou Aliancí Arménie.
Politický geograf z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vincenc Kopeček ovšem podotýká, že právě Kočarjan, který byl hlavou státu v letech 1998 až 2008, nese výrazný podíl viny za to, že Arménie nedokázala konstruktivně vyřešit konflikt v Karabachu, dle experta také přivedl zemi do ruské náruče.
Kočarjan tvrdí, že jeho blok „podporuje mír s Ázerbájdžánem“, zároveň dle něho ale „musí být založen na skutečných bezpečnostních zárukách“.
Ve volbách bude dělat Pašinjanovi konkurenci také rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan vlastnící hlavní arménskou energetickou společnost Electric Networks.
Karapetjan byl loni zatčen krátce poté, co vyjádřil podporu duchovním Arménské apoštolské církvi. Na konci června loňského roku totiž došlo k zatýkání duchovních v čele s arcibiskupem Bagratem Galstanjanem – Pašinjan tehdy oznámil, že tím bezpečnostní složky zmařily pokus o státní převrat. Duchovní otevřeně vyzývali ke „změně Pašinjanova režimu“. Karapetjan právě při pobytu ve vazbě založil svou stranu Silná Arménie.
„Pašinjanovi voliči zásah vůči církvi akceptovali a bude poté otázka po volbách, zda v Arménské apoštolské církvi v případě Pašinjanova vítězství proběhne nějaký obrodný proces, nebo zda se církev stane nějakým proruským konzervativním jádrem,“ podotkl Kopeček.
Zásahy Pašinjana proti odpůrcům
FP poznamenává, že Pašinjan dělá vše pro to, aby porážce své strany zabránil, a využívá k tomu „taktiky z autokratického systému“ – za jeho vlády došlo k zatýkání členů opozice a zadržení kritických novinářů. Premiér rovněž narušuje nezávislost soudnictví, doplňuje FP a všímá si právě i zasahování do fungování Arménské apoštolské církve.
Kavkazský server OC Media poukázal na Pašinjanovu kampaň v Jerevanu, v rámci níž mezi premiérem a účastníkem setkání, uprchlíkem z Náhorního Karabachu, proběhla hádka. Muž měl být později zatčen pro podezření z chuligánství.
Podle Foreign Policy by se dalo očekávat, že EU se proti „Pašinjanově volební manipulaci“ postaví jako proti porušení principů. Arménský premiér však tvrdí, že bojuje proti ruskému vlivu, čemuž evropští lídři věří a Pašinjanově útokům proti demokracii věnují malou pozornost, uvádí FP.
EU však opakovaně zdůrazňuje potřebu reformy soudnictví, boje proti korupci, posílení odpovědnosti Arménie vůči občanům či transparentnost.
Pašinjan opakovaně označuje své oponenty, včetně Karapetjana, za „zahraniční agenty“. Tento měsíc ruský nezávislý server The Insider (TI) zveřejnil vyšetřování, podle nějž měl Karapetjan vazby na ruskou Federální službu bezpečnosti (FSB).
Vyšetřování citovalo uniklé databáze, které mají ukazovat, že když byl Karapetjanovi v roce 1999 v Rusku vydán mezinárodní pas, jeho pracoviště bylo uvedeno v Informačním centru FSB.
Karapetjan po zveřejnění vyšetřování prohlásil, že za tím stojí Pašinjan – ten práci The Insider citoval na svých sociálních sítích.
Ruská role
Server Euronews současně píše o tom, že Arménie je již několik měsíců terčem ruské dezinformační kampaně. Analytici z ruskojazyčného projektu polské TVP Vottak spočítali, že do začátku května bylo zveřejněno celkem 343 falešných videí, přičemž tuto ruskou operaci označili za jednu z nejrozsáhlejších za poslední roky – tedy hned po kampani zaznamenané během moldavských voleb konaných v loňském roce.
Podle výzkumníků kampaň odstartovala začátkem března a byla součástí takzvané „Matrjošky“ – prokremelské dezinformační operace, která stále častěji využívá umělou inteligenci.
Ústřední narativ falešných videí tvrdí, že Pašinjanovo vítězství, jehož kampaň se zaměřuje na proevropský směr, by mohlo vyvolat válku mezi Arménií a Ruskem.
Švédské médium Blankspot dále informovalo o získání ruského dokumentu popisujícího plán na oslabení popularity arménské vlády pomocí zesílení proruských narativů a zvýšení počtu proruských lidí, kteří v kavkazské zemi ovlivňují veřejné mínění.
Reuters píše, že ruští představitelé v posledních měsících diskutovali o vyslání Arménů žijících v Rusku do jihokavkazské země, aby volili Pašinjanovy oponenty, uvedlo dle agentury pět zdrojů. Ruské úřady měly dle Reuters vypočítat náklady na přepravu sta tisíc voličů na přibližně padesát milionů dolarů (miliardu korun).
Míří Arménie do EU?
Mezitím rostoucí spolupráci mezi Evropskou unií a Arménií demonstroval v Jerevanu první summit EU–Arménie konaný v květnu. Zúčastnili se ho například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf Evropské rady António Costa nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.
Setkání se vyznačovalo společným závazkem obou stran k posílení bilaterálních vztahů, píší Euronews. Samotné přijetí Arménie do EU se nyní neočekává, komentoval to politický geograf Kopeček s tím, že jde spíše o mentální přiblížení. Patrná je ale evropská orientace.
Odklon od cesty do EU by dle Kopečka mohl nastat v případě obsazení premiérského křesla jedním z rodiny Karapetjanů. „Asi by nešlo o úplnou otočku, Arménie se i za Kočarjana snažila o konstruktivní, pragmatické vztahy s EU, ale pro případnou integraci do EU nebo bližší spolupráci by to byla určitě stopka. Hlavně by to znamenalo posilování ruského vlivu v energetickém sektoru,“ míní Kopeček.
Absence dominantního lídra z řad opozice
Pašinjan se dostal k moci v roce 2018 – dle Foreign Policy je však jeho osud coby premiéra nejistý. Únorový průzkum totiž sice předpovídal, že jeho Občanská smlouva získá dvacet až třicet procent hlasů, ale dalších třicet procent voličů bylo dle tehdejšího průzkumu ještě nerozhodnutých.
Pokud nikdo nezíská stabilní parlamentní většinu, samostatně ani v koalici, hlasování postoupí do druhého kola. V takovém případě by se opoziční strany mohly spojit a porazit Pašinjana, píše FP. Nejsilnějším vyzyvatelem Pašinjanovy strany má být Karapetjanova Silná Arménie.
Silná Arménie se snaží posílit vazby s Kremlem a poukazuje na důležitou roli Ruska v arménské ekonomice a tradiční vojenské vztahy obou zemí, uvádí FP. Kočarjanova Aliance Arménie rovněž usiluje o užší vazby s Moskvou, dodává server.
Mezi výrazné tváře opozice Kopeček řadí také Karapetjanova příbuzného Nareka. A „populistickou stálicí arménské politiky“ je pak Gagik Carukjan – oligarcha a bývalý boxer ze strany Prosperující Arménie.
„Ale není jeden dominantní lídr. Pokud by však opozice vyhrála, asi by se tito tři (Karapetjan, Kočarjan a Carukjan, pozn. red.) dokázali nějak domluvit,“ myslí si i Kopeček.
„Poslední průzkumy ukazují, že nerozhodnutí voliči se přesouvají k Pašinjanovi, který zjevně zvítězí. Ale nemusí mu to stačit k získání většiny v parlamentu, protože proevropská opozice se do parlamentu nejspíše nedostane. Nemusí se do něj dostat ale ani strana Roberta Kočarjana, což by pak nahrávalo ke vzniku jednobarevné proevropské vlády v čele s Pašinjanem,“ míní Kopeček.
„V minulých volbách jsme ale viděli, že nerozhodnutí voliči, třeba i k Pašinjanovi kritičtí, ho nakonec volili, protože jakákoliv jiná alternativa pro ně nakonec byla ještě horší. To se může stát i teď. Dokážu si ale představit i menšinovou vládu tolerovanou pragmatickým Carukjanem, ta by ale asi neměla dlouhého trvání,“ dodává Kopeček.
