Volby

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by získala 11,5 procenta a hnutí STAN by dostalo deset procent. Nad pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory parlamentu by byly ještě další čtyři strany a hnutí. Piráty, SPD, KSČM a Motoristy by volilo shodně 6,5 procenta. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Bez poslanců by samostatně skončili lidovci a TOP 09, podle podepsaného memoranda s ODS ale tyto tři strany plánují kandidovat v koalici SPOLU.

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

V Brně do senátních doplňovacích voleb, které se konají 17. a 18. ledna příštího roku, kandiduje šest lidí. Magistrát registroval jejich přihlášky a žádnou neodmítl, informoval mluvčí města Filip Poňuchálek. V pátek se uskuteční losování čísel pro volební lístky. Nově zvolený senátor se ujme mandátu s platností do října 2026. Obsadí místo po zesnulém Romanu Krausovi (ODS), jenž náhle zemřel na konci října.

Liberecký krajský soud chyboval při vyřizování stížnosti koalice Stačilo! vedené komunisty po letošních krajských volbách. Měl se blíže zabývat volební dokumentací z pěti okrsků, kde po volbách vyvstaly pochybnosti o správnosti sčítání hlasů. Ústavní soud tak rozhodnutí krajského soudu zrušil a dal prostor k nápravě. Podle ústavních soudců ale není důvod přepočítávat hlasy v celém kraji. Stačilo! zároveň vyzvalo zastupitelstvo kraje ke zdrženlivosti při rozhodování. Hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) to ale odmítl.

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.

Už v sobotu bude gruzínský sbor volitelů vybírat nového prezidenta. Očekává se, že se jím stane kandidát vládní strany Gruzínský sen Michail Kavelašvili. Ta v posledních týdnech čelí masovým protestům kvůli tomu, že přerušila přístupová jednání země s Evropskou unií. Lidé se v ulicích gruzínských měst sešli i v pátek, již šestnáctou noc v řadě. Potírání demonstrantů i perzekuci prozápadní opozice ze strany úřadů provázejí násilnosti.

Rumunský ústavní soud zrušil výsledek prezidentských voleb, jejichž první kolo vyhrál Calin Georgescu z krajní pravice. Druhé kolo se mělo konat tuto neděli. Nejvyšší soudní instance v zemi ke kroku přistoupila poté, co prezident Klaus Iohannis ve středu odtajnil dokumenty zpravodajských služeb, podle nichž Rusko zasahovalo do kampaně a propagovalo Georgeska. Vláda musí rozhodnout o datu nového hlasování.

Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal většinu v Národním shromáždění. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, k situaci se zatím nevyjádřil a projev plánuje na čtvrtek odpoledne. Podle části levicové opozice by řešením situace bylo odstoupení prezidenta.

Tisíce Gruzínců v úterý znovu vyrazily protestovat proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Policie proti nim opět použila vodní děla a slzný plyn, napsala agentura AFP. Policisté i během předchozích pěti nocí takto rozháněli demonstranty, téměř tři stovky jich zadrželi. Necelé tři desítky lidí, včetně tří policistů, skončily v nemocnici, píše agentura AP. Podle serveru Civil Georgia dochází i k potyčkám s maskovanými muži bez viditelného označení. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové hrozí Gruzii ukrajinský scénář z roku 2014, kdy protesty na Majdanu vedly k pádu proruské vlády.

Dvě dosud vládnoucí irské strany Fianna Fáil a Fine Gael se udrží u moci i nadále, těsně jim však unikla většina hlasů v parlamentu. Vyplývá to z kompletních výsledků pátečních parlamentních voleb, které tamní média zveřejnila v noci na úterý. Irsko tak patrně čekají dlouhé týdny koaličních vyjednávání, během nichž budou tyto dvě formace, posledních sto let dominující irské politice, hledat koaličního partnera, shodují se komentátoři.

Nedělní parlamentní volby v Rumunsku vyhráli vládní sociální demokraté (PSD). Po sečtení téměř všech okrsků získali ve volbách do sněmovny 22 procent hlasů, jak vyplývá z průběžných výsledků zveřejněných volební komisí. Výrazný úspěch zaznamenal nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), který dosáhl na osmnáct procent. Prozápadní vládní koalice zřejmě udrží ve sněmovně většinu. Sociální demokraté vyhráli i souběžně konané volby do Senátu. Země se navíc může začít připravovat na druhé kolo prezidentských voleb, tamní ústavní soud totiž v pondělí potvrdil překvapivý výsledek prvního kola.

Rumunské parlamentní volby podle průzkumu u volebních místností vyhráli vládní sociální demokraté (PSD) s 26 procenty hlasů. Druhý je nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), kterému průzkum agentury CURS přisuzuje 19 procent. Do parlamentu by se měly těsně dostat i další dvě krajně pravicové strany, píše rumunský tisk.

Rumunský ústavní soud rozhodne po víkendu o tom, zda nezruší výsledky prvního kola prezidentských voleb. Požádal o to jeden z neúspěšných kandidátů. Soud už dříve nařídil přepočítání hlasů. Do druhého kola prozatím postoupili nacionalista Calin Georgescu a lídryně středopravicové opozice Elena Lasconiová. Podle bezpečnostní rady státu hlasování za pomoci masivní kampaně na sociálních sítích ovlivnily zahraniční aktéři. V neděli navíc Rumuny čeká ještě hlasování do parlamentu.

Rumunský ústavní soud ve čtvrtek nařídil přepočítat hlasy prvního kola prezidentských voleb, ve kterých překvapivě uspěl proruský kritik NATO Calin Georgescu, informovala agentura AFP. Rozhodnutí kritizovali Georgescu i šéfka opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová, která se do druhého kola dostala s těsným náskokem tří tisíc hlasů před premiérem Marcelem Cioalacuem.

Gruzínská vládní strana oznámila, že země do roku 2028 pozastaví přístupová jednání s Evropskou unií. Zároveň odmítne všechny granty z rozpočtu EU. Gruzínský sen se tak rozhodl vzhledem ke „kaskádám urážek“ ze strany sedmadvacítky, píše agentura Reuters. Kavkazská země se dlouhodobě ucházela o připojení k EU, vztahy Bruselu a Tbilisi ale v poslední době ochladly. Unie už přístupový proces pozastavila kvůli novému zákonu o zahraničním vlivu, jenž se podle kritiků inspiroval v Rusku.

Ve druhém kole prezidentských voleb v Rumunsku se 8. prosince utká nezávislý krajně pravicový kandidát Calin Georgescu, který je kritikem NATO, a bývalá novinářka a šéfka středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová. Informuje o tom agentura Reuters po sečtení téměř všech hlasů odevzdaných v nedělních volbách.

V Gruzii se v pondělí poprvé sešel parlament v novém složení. Část poslanců ale chyběla, protože opozice jednání bojkotuje a výsledky říjnových voleb neuznává. Podle agentury AFP v zemi na Kavkaze pokračuje politický chaos. Prezidentka Salome Zurabišviliová označila zahajovací zasedání zákonodárného sboru za protiústavní i kvůli tomu, že ústavní soud zatím nerozhodl o její stížnosti na volby. Budovu rovněž obklopili demonstranti.

Kandidátem nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) na funkci prezidenta je historik Karol Nawrocki, šéf polského Institutu národní paměti. Přesným termín voleb zatím nebyl oznámen, měly by se však uskutečnit v květnu. Vládnoucí Občanská koalice v sobotu oznámila, že za ni bude kandidovat varšavský primátor Rafal Trzaskowski.

Za Občanskou koalici polského premiéra Donalda Tuska bude v květnových prezidentských volbách kandidovat varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Při vnitrostranickém hlasování vyhrál nad ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským. Trzaskowski je odborníkem na evropské záležitosti, podporuje větší evropskou integraci, ekologickou transformaci, větší roli samospráv či registrované partnerství stejnopohlavních párů. Opoziční konzervativci podle médií vsadí na méně známou tvář – historika Karola Nawrockého.

Brazilská federální policie obvinila bývalého prezidenta Jaira Bolsonara a 36 dalších osob z pokusu o státní převrat a z dalších trestných činů. Informovala o tom agentura AP. Bolsonaro se pokusil udržet u moci poté, co v roce 2022 prohrál ve volbách a vystřídal ho levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Čím dál více Maďarů odchází za prací a lepšími ekonomickými podmínkami do jiných zemí Evropské unie – jen v loňském roce to bylo 35 tisíc lidí. Desetimilionovou zemi ovšem opouštějí nejen kvůli lepším mzdám, ale i politické situaci. Současnému premiérovi Viktoru Orbánovi totiž dávají za vinu nejen zhoršující se hospodářství, ale i příklon země k Východu, zejména k Rusku a Číně.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) zhodnotil v Otázkách Václava Moravce společenský a politický vývoj po listopadu 1989. Uvedl také, že se neoznačuje za jediného demokrata ani elitu, zato šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš byl podle něj nomenklaturní kádr, který nikdy nezažil normální život. Fiala považuje svoji vládu za jednu z nejúspěšnějších v historii. Příští volby podle něj rozhodnou, zda bude Česko trvalou součástí Západu.

Gruzínská volební komise zveřejnila konečné výsledky sporných parlamentních voleb z minulého měsíce, podle kterých zvítězila vládnoucí strana Gruzínský sen. Informovala o tom agentura AFP. Prozápadní opozice v kavkazské zemi považuje hlasování z 26. října za podvod a odmítla přijmout křesla v novém parlamentu.

Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla během úterního slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.