Volby

Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali zemské volby v Sasku-Anhaltsku, v nichž podle odhadů zvítězila Alternativa pro Německo (AfD), sabotážní akce v Evropě či rozhovor ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) se zakukleným mužem neznámé identity. Diskutovali také o návrhu státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun a o dětech, které stály fronty, aby si ve škole zabraly zadní lavice. Pozvání přijali ekonomická novinářka Lenka Zlámalová, influencer Svatopluk Barek, moderátorka Pavlína Horáková, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb a někdejší novinář, politik a manažer Vladimír Mlynář. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Ozbrojený útočník se v neděli pokusil napadnout demokratickou kandidátku na guvernéra státu Ohio Amy Actonovou. Podle zástupců Demokratické strany při tom několik lidí zranil, samotná Actonová je však v pořádku a incident odsoudila. Násilí v politice odmítl i její republikánský soupeř Vivek Ramaswamy.

Podle odhadů volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenta hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.

Armáda USA neplánuje nasadit vojáky do volebních místností během listopadových voleb do Kongresu, uvedl dle agentury AP náčelník generálního štábu Dan Caine v dopise zveřejněném v pondělí. Caine jej zaslal v odpovědi demokratické senátorce Elisse Slotkinové z Michiganu, která po něm a ministru obrany Peteu Hegsethovi požadovala, aby veřejně potvrdili, že armáda ve volbách nebude hrát roli. Demokraté vyjadřují obavy, že se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí do hlasování zasahovat.

Přesně dva měsíce zbývají do parlamentních voleb v Izraeli. Po čtyřech letech, poznamenaných politickou polarizací, teroristickým útokem ze 7. října a válkami, bude účty veřejnosti skládat stávající koalice v čele s Benjaminem Netanjahuem. Nečekaný vývoj ale nastal v řadách opozice. V průzkumech se do čela dostala nová politická strana Jašar bývalého generála Gadiho Eisenkota.

Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič zveřejnil část volebního programu své strany Náboženský sionismus, jejímž cílem je podle agentury AFP „judaizovat dvě izraelské oblasti s vysokým počtem arabských obyvatel“.

V Česku podle Bezpečnostní informační služby (BIS) přetrvává riziko využití takzvaných agentů na jedno použití k sabotážním útokům řízeným z Ruska. BIS to uvedla ve výroční zprávě za rok 2025. U žádného z loňských bezpečnostních incidentů v tuzemsku, u nichž se prověřovalo, zda nešlo o sabotážní útok koordinovaný z Ruska či jeho přípravu, se ale dosud toto podezření nepodařilo spolehlivě potvrdit. Zpráva také zmiňuje snahy o ovlivnění veřejného mínění skrze sociální síť TikTok a dezinformační weby.

Do Senátu letos kandiduje 154 lidí. Je to nejméně od roku 1998. Níže si můžete projít kandidátní listiny ve všech obvodech, v nichž se letos volí.

Kromě Česka letos čekají komunální volby i Slovensko, kde proběhnou za dva měsíce. V úterý tam skončil termín pro podání kandidátek. Vedle starostů a primátorů Slováci vyberou i vedení krajů. Spojené hlasování proběhne historicky teprve podruhé. Takzvané spojené volby měly ušetřit náklady, což se dle expertů příliš nepodařilo. Zamýšlené zvýšení zájmu voličů se projevilo pouze ve volbách krajských. Zajímavý souboj letos slibuje Bratislava. Dlouholetému primátorovi Matúšovi Vallovi (Team Bratislava) se postaví ministr dopravy Jozef Ráž mladší (za Smer), pocházející ze slavné rodiny hudebníků. „Po osmi letech je možná čas na nový impulz,“ řekl dříve Ráž mladší, který do voleb formálně půjde jako nezávislý kandidát. Favoritem je ale nadále Vallo, za kterým stojí hned několik opozičních stran.

Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová věří ve vítězství v zemských i celonárodních volbách. V nejnovějším rozhovoru se vrátila i k ostré kritice směřování Německa. Za jednu z hlavních příčin bezpečnostních problémů označila migraci a vyzvala k odchodu ze schengenského prostoru i z eurozóny.

Nejvyšší soud USA zrušil předchozí rozsudek, který vládě prezidenta Donalda Trumpa bránil zavést zpřísnění pravidel pro korespondenční hlasování před listopadovými volbami do Kongresu. V noci na úterý o verdiktu informovala agentura AP. Ta zároveň poznamenala, že není jasné, do jaké míry lze před blížícími se volbami nařízení v odblokovaném Trumpově dekretu uskutečnit. Trump korespondenční hlasování dlouhodobě kritizuje a bez důkazů ho označuje za zdroj volebních podvodů.

Obyvatelé Kazachstánu v neděli „volili“ nový jednokomorový parlament. Jasnou většinu v něm má podle prvních odhadů získat proprezidentská strana Adilet. Voleb se účastnilo sedm úřady schválených stran, skutečná opoziční uskupení kandidovat nesměla. Země letos přijala novou ústavu, která zrušila horní komoru parlamentu. Podle úřadů má reforma demokratizovat největší ekonomiku Střední Asie, kritici však tvrdí, že naopak dále upevní moc prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, píše agentura AFP.

Volby v době války představují velké riziko, pro stát by v současné chvíli byly jako vlna tsunami a rozdělily by Ukrajinu, uvedl podle veřejnoprávní stanice Suspilne prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se tak před novináři poté, co k uspořádání voleb ještě během nynější války s Ruskem vyzval bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov, jenž nedávno skončil ve vládě. Pořádání voleb během válečného stavu neumožňují ukrajinské zákony.

Seznam všech kandidátů pro říjnové komunální volby se uzavírá o půlnoci ze soboty na neděli. Kandidáti se tak dozvědí, jestli jejich nominace úřady přijaly, proti odmítnutí se ale mohou odvolat. Při posledních volbách usilovalo o křeslo v zastupitelstvu zhruba 200 tisíc lidí, většinou nezávislých kandidátů. „Nám každé volby ubývají desítky tisíc zájemců o veřejné funkce. Tenhle trend je opravdu dlouhodobý, ale zdá se, že možná právě tyhle volby ho trochu prolomí,“ přibližuje politolog Lukáš Valeš. Hlasovací lístky by voliči měli mít ve schránkách nejpozději v úterý 6. října. Následující pátek a sobotu pak budou o složení vedení měst a obcí rozhodovat.

K senátním volbám letos podle informací z registračních úřadů půjde 154 kandidátů, což je o osm desítek méně než při volbách před šesti lety. Zároveň je to druhý nejnižší počet v historii pravidelných obměn třetiny senátorů. Méně kandidátů o místa v horní parlamentní komoře bojovalo jen v roce 1998, kdy jich bylo 137. Lhůta pro registrace do senátních voleb, jejichž první kolo se uskuteční 9. a 10. října společně s komunálními volbami, v pátek skončila.

Nový ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara působil v čele Služby bezpečnosti Ukrajiny, podílel se na osvobození Kyjevské oblasti či Hadího ostrova. Nyní si za cíl klade posílení armády i rozvoj obranného průmyslu. Stojí před ním také velký úkol v podobě reformy mobilizace. Od svého předchůdce, společností oblíbeného Mychajla Fedorovova, se v přístupu k válce tolik neliší – je to rovněž „moderní člověk“, který prosazuje využívání dronů. U vojenské elity má však zřejmě lepší reputaci.

Maďarská celní a daňová správa (NAV) ukončila vyšetřování podezření z praní špinavých peněz, kvůli kterému maďarské úřady v březnu dočasně zadržely pracovníky ukrajinské banky přepravující přes Maďarsko hotovost a zlato z Rakouska na Ukrajinu. Vyšetřování skončilo, protože se žádný zločin nestal, napsala agentura MTI.

Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters v úterý také kritizoval korupci během nynější války.

Zátěžový test aplikace eDoklady z minulého týdne ukázal, že před volbami je potřeba posílit kapacity pro přihlašování uživatelů. Aplikace i navazující systémy byly ale celou dobu stabilní. V úterý o tom informovala Digitální a informační agentura (DIA). Test hodnotí jako úspěšný. Zapojilo se do něj zhruba 30 tisíc uživatelů, provedli téměř 60 tisíc přihlášení.

Kandidáti do Senátu postupně začínají s kampaní, o 27 křesel usiluje přes 150 uchazečů. Hnutí ANO chce v horní komoře výrazně posílit a usnadnit tak přijímání koaličních zákonů. Pro sněmovní opozici je klíčové udržet v horní komoře většinu. Senát označují za potřebnou protiváhu dolní komory.

Pákistánem spravovanou částí Kašmíru hýbou už dva měsíce největší nepokoje za dekády, které mají desítky obětí. Protestující žádají ekonomické a ústavní reformy včetně zrušení křesel pro uprchlíky, které podle nich posilují vliv Islámábádu. Úřady během místních voleb zablokovaly internet, zavedly zákaz vycházení a omezily zahraniční média. Kašmířané mají obavy z opakování indického scénáře, kdy Nové Dillí v roce 2019 s podporou masivní vojenské operace a represí integrovalo svou část Kašmíru.