Volby strana 4 z 5

Ruský nejvyšší soud v pondělí znovu odmítl registraci opozičního kandidáta Borise Naděždina k volbám, uvedla ruská tisková agentura Interfax. Naděždin ohlásil, že za svoji účast ve volbách bude bojovat až do konce a obrátí se na ústavní soud.

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Soudkyně z Illinois rozhodla o vyloučení amerického exprezidenta Donalda Trumpa z republikánských primárek v tomto státě, politik se proti tomu odvolal. K podobnému rozhodnutí dříve přistoupily orgány ve státech Colorado a Maine, a to kvůli Trumpově zapojení do útoku na sídlo amerického Kongresu z 6. ledna 2021. Nejvyšší soud USA už dříve oznámil, že se bude Trumpovou účastí v primárkách zabývat, podle analytiků zřejmě jeho diskvalifikaci zvrátí.

Špatné výsledky vykázala řada služeb umělé inteligence (AI) v testu, který měl prověřit jejich schopnosti odpovídat na otázky a záležitosti týkající se hlasování a voleb. Studie, o níž informoval server TechCrunch zaměřený na nové technologie, zjistila, že žádnému z modelů AI nelze zcela věřit; některé dokonce poskytovaly častěji mylnou odpověď než správnou.

V Izraeli se uskutečnily první volby od začátku války s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Voliči vybírali městské zastupitele. V některých evakuovaných oblastech sousedících s Gazou a Libanonem se ale bude hlasovat až v listopadu. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se nenaplnilo očekávání části izraelské politické scény, že volby budou referendem o straně Likud a současné vládě.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Studenti, senátoři i zástupci protikomunistických organizací v neděli vyrazili na Pražský hrad – stejnou trasou, jakou v únoru 1948 absolvovali účastníci pochodu proti komunistickému uchopení moci v tehdejším Československu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 76. výročí pochodu řekl, že pokud se lidé nevzdají svého pohodlí, zvítězí zlo a demokratů bude málo. Totalita podle něj přináší utrpení.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Uchazeč o republikánskou kandidaturu na amerického prezidenta Donald Trump nepolevuje ve své neochotě ke schválení další finanční pomoci pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Osud lídra ruské opozice Alexeje Navalného přirovnal k vlastním obtížím při soudních sporech. Trumpovy politické postoje i šance na znovuzvolení, které naznačují průzkumy i výsledky v primárkách, provokují úvahy o změnách v evropské bezpečnostní architektuře.

Ruské úřady podle médií uvažují o tom, že by tělo předáka ruské opozice Alexeje Navalného vydaly rodině až po březnových prezidentských „volbách“, nebo vůbec. Důvodem může být snaha zamezit vlně pietních akcí u příležitosti pohřbu, které by uškodily současnému vládci Kremlu Vladimiru Putinovi ve volbách. Ty v Rusku nejsou svobodné, skutečná opozice se jich účastnit nesmí. Odmítání vydat tělo zároveň budí podezření, že Navalnyj mohl být znovu otráven nervově paralytickou látkou novičok. Navalného matka Ljudmila přímo Putina vyzvala, aby jí nechal tělo jejího syna vydat, totéž požaduje i jeho manželka Julija Navalná.

Nejsilnější ze stran nynější vládní koalice by podle lednového volebního modelu agentury Median nebyla ODS jako v minulých měsících, nýbrž Piráti se ziskem 13 procent. Občanským demokratům agentura přisoudila 12 procent. Nic se však oproti minulosti nezměnilo na tom, že v čele je opoziční ANO. Proti modelu z prosince mu ale klesla podpora z 35 na 31,5 procenta.

Americký exprezident Donald Trump, který se chce po čtyřech letech vrátit do Bílého domu, dává v rozhovorech s poradci a spojenci najevo, že by podpořil federální zákaz potratů od 16. týdne těhotenství. Uvádí to deník The New York Times s odvoláním na dva informované zdroje. Uvedená myšlenka představuje výrazně mírnější přístup oproti opatřením republikánů v řadě amerických států.

Před pěti lety stáli rakouští svobodní (FPÖ) za pádem vlády, letos možná budou sestavovat novou. Dokázali se oklepat z korupční kauzy a nyní vedou průzkumy. V kampani sázejí na migrační kartu, euroskepsi, ale také na útoky na soupeře a média.

Demokrat Tom Suozzi ovládl doplňovací volby do americké Sněmovny reprezentantů. Jeho návrat do Kongresu může být pro demokraty nadějí pro listopadové prezidentské volby, v nichž se proti sobě nejspíš opět postaví Joe Biden a Donald Trump. Exprezident má velkou podporu u kmenových republikánů, začíná ale ztrácet u nerozhodnutých voličů.

Francouzský odvolací soud potvrdil vinu bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho v případu financování neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Sarkozy dostal rok vězení, z toho půl roku s podmínečným odkladem, informují francouzská média. Sarkozy se proti rozsudku opět odvolal, a to ke kasačnímu soudu, který je ve Francii nejvyšší soudní instancí.

Indonéský ministr obrany Prabowo Subianto se prohlásil vítězem prezidentských voleb v zemi. Podle neoficiálních předběžných výsledků získal dvaasedmdesátiletý Subianto, který měl v minulosti vazby na režim diktátora Suharta, kolem 58 procent hlasů. Sečteno bylo více než osmdesát procent volebních lístků. V největší muslimské zemi se konaly současně prezidentské, parlamentní a místní volby.

V Indonésii zamířilo přes dvě stě milionů lidí k parlamentním a prezidentským volbám. Končí tak dekáda vlády populárního prezidenta Joka Widoda. Podle expertů se zasadil o stabilizaci ekonomiky, těžké časy ale zažívá indonéská demokracie. Widodo přes své sliby, že nebude spolupracovat s elitami z dob Suhartova autoritářského režimu, ve volbách podpořil generála Prabowa Subianta. Ten si navíc vybral za svého budoucího viceprezidenta Widodova syna, což vyvolalo v zemi vlnu kritiky. Vyzyvateli Subianta, který je lidskoprávními aktivisty viněn z podílu na zvěrstvech ve východním Timoru, jsou bývalý univerzitní rektor a favorit islamistů Anies Baswedan a kandidát vládní strany Ganjar Pranowo.

Strana Pákistánská muslimská liga (PML-N) expremiéra Naváze Šarífa a Pákistánská lidová strana (PPP) v úterý večer oznámily, že se dohodly na vytvoření koaliční vlády. Informovaly o tom agentury AP a Reuters, podle nichž strany prozatím ukončily nejistotu ohledně příštího kabinetu po nedávných parlamentních volbách, ve kterých žádné politické uskupení nezískalo většinu.

Finové si o víkendu zvolili nového prezidenta. Souboj o post hlavy státu byl mnohem poklidnější, než je zvykem v dalších zemích. Poražený kandidát okamžitě po oznámení předběžných výsledků vzkázal, že země dostává dobrého prezidenta. Zároveň svou porážku uznal a soupeři pogratuloval. Vítěz voleb zase přijel za svým sokem do volebního štábu, kde mu poděkoval za poctivý souboj. Podle politologa Miloše Brunclíka je podobné chování severských politiků standardem.

NATO nemůže být vojenskou aliancí závislou na rozmarech amerického prezidenta, řekl v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Reagoval na nedávná vyjádření pravděpodobného republikánského uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím Aliance, pokud by nedávaly dost peněz na vlastní obranu. Estonská premiérka Kaja Kallasová to označila za varování pro členské země.

V Rusku vzniká nová prozápadní a protiválečná strana. V jejím čele má být regionální politička a novinářka Jekatěrina Duncovová, které na konci loňského roku ruské úřady znemožnily z formálních důvodů kandidovat v prezidentských volbách. Podobný osud potkává v Rusku všechny opoziční projekty se šancí na změnu.

Novým finským prezidentem se stane bývalý premiér Alexander Stubb. Jeho soupeř, někdejší ministr zahraničí Pekka Haavisto, po nedělním druhém kole prezidentských voleb uznal svou porážku. Podle konečných výsledků získal Stubb 51,6 procenta hlasů, zatímco Haavisto obdržel 48,4 procenta hlasů. Volební účast činila 70,7 procenta, uvedla agentura DPA.

Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), naopak vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční liberální svobodní demokraté (FDP) musejí počítat se ztrátami. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení takřka všech hlasů. Sociální demokracie nicméně i přes horší výsledek proti roku 2021 zůstává v Berlíně nejsilnější politickou stranou. Kvůli chybám a celkovému chaosu při volbách ze září 2021 loni německý ústavní soud rozhodl, že se zhruba v pětině volebních okrsků Berlína muselo hlasování do Spolkového sněmu opakovat.

Více než šedesát hodin po uzavření volebních místností skončilo v Pákistánu sčítání hlasů po čtvrtečních parlamentních volbách, v nichž podle konečných výsledků zvítězili nezávislí kandidáti sdružení kolem vězněného bývalého premiéra Imrana Chána. Získali jich celkem 101, uvedla agentura Reuters s odkazem na nejnovější sdělení volební komise. Volilo se do 266 křesel, parlament má dále šedesát křesel pro ženy a deset křesl pro nemuslimy.