Téma Útok na Írán

Celosvětová nabídka ropy letos nedokáže pokrýt veškerou poptávku. Na vině jsou dopady války s Íránem, která narušuje produkci suroviny na Blízkém východě a její vývoz na světový trh. V pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Hormuzský průliv není jen ropnou tepnou, ale tvoří i klíčovou součást páteře globální komunikace s masivními finančními toky v řádech bilionů dolarů denně. Na dně úžiny totiž leží optické kabely, jež propojují Evropu s Asií, přičemž jejich význam rychle roste v době rozšiřování datových center. V případě sabotáže by přitom cesta k nápravě byla složitá a drahá.

Spojené arabské emiráty (SAE) podnikaly vojenské útoky na Írán, mimo jiné na rafinerii na ostrově Láván. V noci na úterý o tom s odvoláním na své zdroje informoval deník The Wall Street Journal (WSJ). Údery na ropné objekty jsou v probíhajícím konfliktu na Blízkém východě častým jevem.

Barel ropy zdražuje na začátku týdne zhruba o čtyři dolary. Ceny ropy rostou poté, co americký prezident Donald Trump označil íránskou odpověď na americký mírový návrh za nepřijatelnou. Severomořská ropa Brent přidávala kolem 7:30 SELČ 4,2 procenta na 105,45 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu zdražuje o 4,8 procenta a jen nad 100 dolary za barel.

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu svou odpověď na americký návrh na ukončení války. Írán v ní podle médií zdůraznil nezbytnost ukončení války na všech frontách a zrušení sankcí. Podle prezidenta USA Donalda Trumpa je odpověď absolutně nepřijatelná. Dosavadní jednání o ukončení války, kterou zahájily USA a Izrael 28. února, byla neúspěšná a ztroskotala podle médií například kvůli sporům o Hormuzský průliv či obohacování uranu. V současnosti panuje mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem příměří.

Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně osmnáct základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT). Ten mimo jiné prověřoval tvrzení íránských státních médií o úspěších odvety proti USA. Íránu se podle snímků ze satelitů podařilo zasáhnout hangáry, sklady či radary, dřívější informace uváděly také zničená logistická letadla. Škody jsou v rozsahu miliard dolarů (desítek až stovek miliard korun).

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.

Příměří s Íránem zůstává nadále platné, i když USA provedly ve čtvrtek odvetné útoky na íránské cíle. Stanici ABC News to řekl americký prezident Donald Trump, který údery nazval laskavým poplácáním. Vzápětí Trump ale na sociální síti Truth Social pohrozil mnohem tvrdšími vojenskými zásahy, pokud Teherán rychle nepodepíše dohodu, kterou prezident dlouhodobě požaduje. Během pátku také protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů zasahovala po celé zemi proti íránským střelám, uvedlo ministerstvo obrany.

Pouhých deset minut izraelského bombardování 8. dubna proměnilo části Libanonu v trosky a podle místních úřadů si vyžádalo nejméně 361 mrtvých a více než tisíc zraněných, vyplývá z šetření BBC, jejíž tým navštívil zasažené oblasti, analyzoval ověřená videa, satelitní snímky a výpovědi svědků. Izrael operaci nazval Věčná temnota. Obyvatelé Libanonu však začali 8. duben označovat jako Černou středu.

Ceny ropy i plynu se ve středu prudce snižují poté, co americký prezident Donald Trump signalizoval možnou dohodu o ukončení války s Íránem. Severomořská ropa Brent se tak vrátila pod hranici 100 dolarů za barel. Kolem 13. hodiny vykazovala pokles o více než deset procent a nacházela se v blízkosti 98,5 dolaru za barel. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc v obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku vykazoval pokles o zhruba jedenáct procent na 42 eur (asi 1020 korun) za megawatthodinu.

Írán zavedl nový mechanismus pro řízení plavby Hormuzským průlivem a zároveň zveřejnil novou mapu průlivu zobrazující rozšířenou zónu íránské kontroly, uvedla íránská státní televize Press TV. Obchodní plavidla musí koordinovat svůj pohyb s íránskými ozbrojenými silami a před plavbou obdržet povolení od íránského Úřadu pro průliv Perského zálivu (PGSA). Stanice nicméně mapu nepublikovala. V oblasti nadále působí americká armáda, podle ministra zahraničí USA Marca Rubia je operace Washingtonu „čistě obranná“.

Emirátská protivzdušná obrana v úterý odpoledne opět zasahovala proti íránským dronům, balistickým střelám a střelám s plochou dráhou letu. Na síti X to uvedlo ministerstvo obrany SAE. Informace o případných obětech či materiálních škodách prozatím tiskové agentury neuvádějí. Íránské vzdušné útoky, které v pondělí emirátské úřady oznámily, byly přitom první od začátku příměří, které utlumilo konflikt v regionu.

Události v Hormuzském průlivu ukazují, že pro tamní situaci neexistuje vojenské řešení. Prohlásil to íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, napsala v noci na úterý agentura Reuters. Arakčí zároveň jako patový označil americký Projekt Svoboda, při němž chtějí americké lodě pomáhat proplout obchodním lodím uvázlým v oblasti. Hormuzský průliv, který je klíčovou tepnou pro dopravu ropy či plynu ze zemí Perského zálivu, je od vypuknutí americko-izraelské války proti Íránu zablokovaný.

Íránský dron způsobil požár v zóně petrochemického průmyslu ve Fudžajře ve Spojených arabských emirátech a v důsledku útoku byli zraněni tři lidé s indickým občanstvím, uvedly úřady. Protivzdušná obrana zneškodnila tři střely vyslané z Íránu, čtvrtá střela dopadla do moře. Ministerstvo obrany SAE uvedlo, že se jednalo o střely s plochou dráhou letu. Resort později dodal, že zachytili také čtyři drony a dvanáct balistických raket. Podle AP je to od začátku příměří poprvé, co emirátské úřady oznámily íránský útok na svém území.

Íránská armáda varovala, že zaútočí na americké lodě, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, informuje agentura AFP. Íránské vojenské velení tak reagovalo na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že plavidla USA budou doprovázet Hormuzským průlivem lodě, které v oblasti uvázly kvůli konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Před útoky na americké lodě pak opět varoval Trump.

Americký prezident Donald Trump varoval, že je připraven snížit počet amerických vojáků v Německu o mnohem více, než o pět tisíc ohlášených Pentagonem v pátek. Agentura AP označila Trumpovy výroky za eskalaci jeho sporu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 36 tisíc vojáků USA.

USA sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců, píše agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu už v týdnu veřejně mluvil americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu zároveň kritizoval německého kancléře Friedricha Merze. Dva vlivní republikánští zákonodárci Roger Wicker a Mike Rogers rozhodnutí kritizovali s tím, že podkopává hrozbu odstrašení a nahrává ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil Kongresu, že Spojené státy ukončily nepřátelské akce proti Íránu v souvislosti s pokračujícím příměřím. Demokratická opozice takový postoj zpochybnila, uvedla v noci na sobotu agentura AFP. Podle ní šéf Bílého domu tvrdil, že nemusí dodržet šedesátidenní lhůtu stanovenou zákonem pro ukončení vojenských akcí.

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.