Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.
Ropa proudí z plavidla, které zdroje z lodní dopravy identifikovaly jako ropný tanker Gem No.2 plující pod panamskou vlajkou, jenž byl podle nich minulý měsíc zasažen v Hormuzském průlivu neidentifikovaným projektilem asi 24 kilometrů západně od al-Džazíry v emirátu Rás al-Chajma, uvedla agentura Reuters.
Emirátské ministerstvo pro změnu klimatu a životní prostředí potvrdilo, že příčinou zápachu je ropou znečištěná voda u pobřeží SAE. V rámci úklidových prací byly uzavřeny všechny pláže ve třech turisty oblíbených emirátech. Preventivní uzavření se týká pobřežních hotelů a resortů s přístupem na pláž, přičemž bazény zůstávají v provozu, napsal web Time Out Dubai.
Jako první byly 23. října uzavřeny pláže a pobřežní oblasti Umm al-Kuvajnu, kde pokračuje monitorování a hodnocení vlivů na životní prostředí. V sobotu 24. října následně vyzval úřad pro veřejné služby v Rás al-Chajma veřejnost, aby dodržovala zákaz ohledně uzavření všech pláží v emirátu.
Podle vyjádření emirátu Šardžá jde o součást proaktivního preventivního opatření. V současné době se opatření netýkají pláží přímo v Dubaji.
Ohrožení odsolovacích zařízení
Únik ropy vedl v SAE rovněž k dočasnému omezení rybolovu a vyvolal obavy ohledně rizika kontaminace životního prostředí a otázky ohledně možného dopadu na odsolovací zařízení, jež nacházejí na pobřeží Emirátů a stejně jako v jiných zemích Perského zálivu jsou klíčovým dodavatelem vody.
Tato zařízení byla již po únorovém vypuknutí americko-izraelské války s Íránem ohrožena přímými zásahy v konfliktu.
V SAE tvoří odsolená voda více než osmdesát procent pitné vody. Mezi hlavní elektrárny patří ty v dubajském průmyslovém přístavu Džebel Ali a v Tavíle mezi Abú Dhabí a Dubají. Námořní zpravodajská společnost Windward v neděli uvedla, že únik ohrožuje přívod mořské vody do odsolovacího zařízení Naqa'a na hranici mezi Umm al-Kuvajnem a Rás al-Chajma.
Záběry ověřené agenturou Reuters ukázaly, že ropná skvrna dosáhla místa v Rás al-Chajmě, které je od elektrárny vzdálené asi dva kilometry. Místní úřady na žádost Reuters o komentář nereagovaly.
Odborníci na vodu agentuře Reuters sdělili, že je v současné době obtížné posoudit potenciální dopad na odsolovací zařízení bez dalších informací o rozsahu úniku. V SAE dosud nebyly oznámeny žádné odstávky zařízení.
Ředitel Centra pro výzkum vody na Newyorské univerzitě v Abú Dhabí Nidal Hilal pro Reuters uvedl, že ropné skvrny mohou ohrozit odsolovací zařízení, i když se surovina fyzicky nedostane k samotnému zařízení, přičemž hlavní zranitelností je přívod mořské vody, který do zařízení přivádí surovou mořskou vodu k úpravě.
Jakýkoli únik ropy může mít dopad na životní prostředí, ale rozsah škod závisí na druhu ropy a jejím objemu, řekl pak agentuře expert Simon Boxall ze Southamptonské univerzity. Satelitní technologie může pomoci identifikovat ropné skvrny plovoucí na hladině moře, ale neposkytuje údaj o tom, jak silná tato vrstva je, poznamenal.
Obavy z ekologické katastrofy
Předchozí incidenty ukázaly, že kontaminace ropou může narušit odsolovací operace, a dokonce poškodit zařízení na úpravu vody, upozornil Hilal.
Velký únik ropy v roce 1991 během války v Perském zálivu vedl k odstavení několika odsolovacích zařízení v Saúdské Arábii a Kuvajtu a způsobil rozsáhlou kontaminaci pobřeží. „I po desetiletích stále vidíme problémy se znečištěním způsobeným touto konkrétní událostí,“ podotkl Boxall.
Nicméně tehdejší únik, případně incident v Mexickém zálivu v roce 2010 byly mnohem většího rozsahu než ten aktuální, uklidňují odborníci.
V posledních týdnech byly hlášeny časté útoky na lodě poblíž Hormuzského průlivu, jehož kontrola je stále předmětem sváru mezi Íránem a USA.
Před vypuknutím konfliktu procházela Hormuzským průlivem zhruba pětina světové ropy. Teherán i Washington ale zavedly v průlivu blokády, přičemž Írán opakovaně útočí na nákladní lodě využívající jižní část vodní cesty.
Íránské revoluční gardy začátkem tohoto týdne ve svém prohlášení uvedly, že se zaměřují na tankery, které se snaží použít trasu, kterou Teherán jednostranně označuje za nepovolenou, a to přes jižní část průlivu poblíž ománského pobřeží.
Islámská republika nemá podle mezinárodního námořního práva žádnou uznanou pravomoc omezit nebo povolit průjezd Hormuzem, který podléhá právu tranzitního průjezdu podle Úmluvy OSN o mořském právu, poznamenal server Euronews.
