Pitná voda

V Izraeli přestalo fungovat pět ze šesti celostátních zařízení na odsolování mořské vody, která pokrývají velkou část spotřeby pitné vody v zemi. V pondělí to napsala izraelská média. Podle tamních úřadů za přerušení provozu může velká zakalenost mořské vody způsobená meteorologickými podmínkami. Úřady nechaly zavést omezení například v zemědělství, úsporná opatření nařídila i radnice v Tel Avivu.

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.

Miliony Syřanů ani rok a půl po konci války nemají spolehlivý přístup k pitné vodě. Vodovodní síť je na mnoha místech zničená a domácnosti jsou odkázané na soukromé rozvozy, zjistil zpravodaj ČT na Blízkém východě Andreas Papadopulos. S obnovou infrastruktury ve východní Ghútě pomáhá i Česko.

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.

Problémy se suchem trápí stále více obcí. Především tam, kde jsou lidé závislí na vodě ze studní, které kvůli nedostatku srážek vysychají. Samosprávy hledají řešení – obracejí se například na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se žádostí o zapůjčení cisteren nebo si nechávají vodu dovážet od soukromých firem.

Období sucha prohlubují v některých příhraničních regionech nedostatek vody. Zdroje na druhé straně hranice jsou přitom dostatečné, a města proto plánují propojit své vodovodní sítě. Spolupráci připravují polská Kudowa-Zdrój s Náchodem a rakouský Gmünd s Českými Velenicemi.

Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.

Kvůli vysokým teplotám a dlouhotrvajícímu suchu chybí na některých místech voda v potocích a řekách. V Povodí Moravy má zároveň většina nádrží přibližně o třetinu méně vody, než odpovídá běžnému stavu. V období sucha přitom tyto nádrže uvolňují vodu ze svých zásob, aby zlepšily průtoky v řekách. To je nyní stále větší problém.

Ve třech obcích na Brněnsku došla v úterý ráno pitná voda. Původně měly být v Domašově, Rudkce a Říčkách přistaveny kontejnery s vodou, nakonec Vodárenská akciová společnost naplnila zcela prázdný vodojem. Dobrovolný svazek obcí (DSO) Domašovsko vyzývá obyvatele, aby spotřebu vody omezili.

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ji proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.

Už více než dva týdny zásobují obec Rtyně v Podkrkonoší pitnou vodou přistavené cisterny. Je to důsledek bleskové povodně, která zaplavila a kontaminovala obecní vrty. Kohoutková voda se dá pít jen po důkladném převaření, přesto však mnohé rodiny vodu raději berou z cisteren. Vedení obce doplňuje cisterny s pitnou vodou každé dva dny. Vodu v podzemí pročišťuje její přirozené proudění. Podle mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veroniky Krejčí ale kontaminace stále přetrvává.

Pražský hrad, brněnský Björnsonův sad nebo náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. To jsou příklady míst, kde před létem vznikla nová pítka a mlžítka. Městy s novými osvěžovacími prvky jsou i Plzeň, Liberec nebo Kutná Hora. V některých případech stavbu iniciovali přímo místní obyvatelé. Pítka a mlžítka vznikají hlavně na zpevněných plochách, jako jsou parkoviště nebo náměstí, která se v létě více zahřívají.

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.

Hormuzský průliv je v současnosti pro námořníky jedno z nejnebezpečnějších míst na světě. Lodě se mohou stát terčem útoku Íránských revolučních gard nebo mohou najet na miny. Od počátku války uvázlo ve strategické úžině přibližně přes osm set lodí s dvaceti tisíci lidmi na palubách.

Lidé v Holubicích mohou po více než týdnu pít vodu z řadu, podle rozborů je zdravotně nezávadná. Vodu minulý týden ve čtvrtek kontaminovaly chemikálie, šlo o výpary z nátěrů při údržbě vodojemu. Hygienici doporučují, aby lidé ve všech domácnostech a na všech odběrových místech vodu odtočili, odtékat by měla přibližně pět minut, informovala v pátek mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová. Kontroly vody a odběr vzorků budou pokračovat i příští týden, upozornily Středočeské vodárny na webu obce.

Krajský soud v Praze odmítl vymezení vysokorychlostního koridoru na plánované nové trati Praha–Brno. Na návrh sedmi středočeských obcí zrušil část dokumentu Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, který dva koridory vysokorychlostní železnice vymezuje. Hlavním důvodem bylo nedostatečné posouzení vlivu stavby na vodní nádrž Vrchlice, která slouží jako zásobárna pitné vody pro 60 tisíc obyvatel celého Kutnohorska a části Čáslavska.

Vodárenská akciová společnost (VAS) obnovila po dvou dnech dodávku pitné vody pro Znojmo z úpravny vody, všechny vzorky na výstupu z ní jsou v pořádku, uvedla v neděli pozdě odpoledne mluvčí vodáren Iva Librová. Odstavená byla úpravna preventivně v pátek kvůli úniku kejdy do Dyje ze zemědělského podniku v dvacet kilometrů vzdálených Podmyčích, která následně dotekla až do Znojemské přehrady. Cisterny však budou ještě několik dnů navážet do vodojemů vodu z úpravny ve Štítarech, aby se zásobníky znovu naplnily.

Vodárenská akciová společnost (VAS) ve Znojmě kvůli znečištění vodárenské nádrže kejdou preventivně odstavila úpravnu vody. Pitnou vodu do sítě dováží cisternami odjinud. Voda ve vodovodní síti byla a je nadále pitná a zdravotně nezávadná a lidé ji mohou bez obav používat. V pátek to uvedla mluvčí vodárenské společnosti Iva Librová. Až tři tisíce metrů krychlových kejdy, tedy tekutých zvířecích výkalů, uniklo v pondělí na farmě u Podmyčí, kolem páteční půlnoci se znečištění dostalo až ke hrázi znojemské nádrže, odkud vodárny odebírají vodu.

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Čeští vědci vyvinuli filtrační membránu, která dokáže odstranit z vody nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy. Funguje bez nutnosti zdroje energie a chemikálií a kombinované znečištění likviduje v jediném kroku. Podle odborníků mohou tyto snadno obnovitelné membrány znamenat zlom v dostupnosti pitné vody v rozvojových zemích i oblastech zasažených katastrofami.