Pitná voda

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Čeští vědci vyvinuli filtrační membránu, která dokáže odstranit z vody nebezpečné bakterie i toxické těžké kovy. Funguje bez nutnosti zdroje energie a chemikálií a kombinované znečištění likviduje v jediném kroku. Podle odborníků mohou tyto snadno obnovitelné membrány znamenat zlom v dostupnosti pitné vody v rozvojových zemích i oblastech zasažených katastrofami.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) už třicet let zkoumá, jaké hrozby z životního prostředí nejvíc ovlivňují českou populaci. V nově vydané výroční zprávě popsal, jaké jsou aktuální trendy, které mají zdravotními dopady. Tedy hlavně znečištění ovzduší, vody nebo hluk. Ale i to, jaké chemické látky se dostávají do těl z potravin.

V Křižánkách na Vysočině trvale žije čtyři sta obyvatel a stejný počet v sezoně přijíždí na chaty a chalupy. V některých zdejších zdrojích pitné vody se však nyní objevily fekální bakterie. Odběry osmdesáti vzorků z tamních studní a vrtů je prokázaly u více než poloviny. U sedmi vzorků se objevila i bakterie e.coli. Hygienci doporučuji chemickou dezinfekci a pravidelnou kontrolu domácích zdrojů vody. S ní má obec na Žďársku problém dlouhodobě. Vodovod zde ale stále chybí. Starosta nyní shání miliony na rekonstrukci prosakující kanalizace, v níž vidí hlavní problém.

Před dvaceti lety udeřil na pobřeží USA hurikán Katrina. I kvůli selhání federálních, státních a místní úřadů šlo o jednu z nejničivějších přírodních katastrof v amerických dějinách. Vláda tehdy nezvládla zajistit evakuaci ani dodávky pitné vody. Obětí bylo přes patnáct set napříč několika státy. Symbolem zkázy se stalo New Orleans, kde voda zaplavila osmdesát procent města. Pozůstatky po Katrině jsou dle místních vidět i po dvaceti letech. Desítky zaměstnanců Federální agentury pro krizové řízení nyní varovaly Kongres, že se selhání z roku 2005 může kvůli krokům administrativy Donalda Trumpa opakovat.

Obnovitelný zdroj energie, který funguje, i když nefouká vítr a nesvítí slunce – to je nová osmotická elektrárna, kterou postavili v Japonsku. Ani ona ale není bez chyb.

Kvůli suchu a špatné dostupnosti pitné vody obce rekonstruují a staví obecní vodovody. Místní obyvatelé byli často závislí na vlastních studnách, ty ale vysychají nebo je voda z nich nekvalitní. Podporují je v tom dotační programy krajů i ministerstev zemědělství a životního prostředí. Například Vojnův Městec na Vysočině letos zahájil práce za sedmdesát milionů korun.

Afghánská metropole by se mohla brzy stát vůbec prvním moderním hlavním městem, které se ocitne bez vody. Píše to americká stanice CNN. Podle expertů je na vině nárůst populace, změny klimatu i plýtvání. Hladina podzemní vody v Kábulu už klesla o desítky metrů. Podle nevládní organizace Mercy Corps by krize mohla vést k ekonomickému kolapsu.

Letní teploty přitahují lidi k vodě, často ale i tam, kde je koupání zakázané. Například na pískovny v okolí Suchdola nad Lužnicí. Z pěti místních pískoven jsou, až na jednu výjimku, všechny využívány k těžbě či jako zdroj pitné vody. Přesto je lidé navštěvují a ohrožují vlastní bezpečnost i kvalitu vody.

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.

Demolice domů po povodních stále pokračují. Podle evidence Moravskoslezského kraje už jich statici doporučili kolem stovky. Číslo ještě nejspíš není konečné. Desítky staveb v kritickém stavu jsou totiž stále pod dohledem. S následky záplav se dosud potýkají i některé obce. Pomoci s obnovou bydlení může program Živel 3.

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

Evropská unie zahájila v únoru kampaň na zajištění dostatku vody do budoucna. Už teď podle Bruselu pociťuje problémy 38 procent obyvatel členských zemí. Ty mají v rámci unijní kampaně mimo jiné do příštího roku zmapovat úroveň úniku vody z potrubí. Do jeho oprav chce sedmadvacítka následně investovat stovky miliard eur. Akutní jsou problémy s úniky hlavně na jihu Evropy, například v Řecku.

V pitné vodě v Libavé je nadlimitní množství uranu. Armáda, která ji obci dodává, chystá modernizaci úpravny vody. Do té doby musí místní používat balenou. Potíže tamní obyvatelé řeší už šest let. Obec proto začala zvažovat obnovení dodávek z Kružberské přehrady. Z tohoto vodního zdroje ji odebírala do roku 2012.

V celém Česku od pondělního večera do úterního dopoledne hrozí náledí. Na Vysočině a východě Zlínského kraje mohou teploty v noci a v úterý ráno klesnout pod minus 12 stupňů Celsia. Od poloviny týdne se začne oteplovat.

Problému zamrzající pitné vody by měli lidé v oblastech poničených povodněmi předcházet puštěným kohoutkem, tvrdí vodovody a kanalizace. A to hlavně přes noc, když jsou teploty pod nulou. Týká se to těch, kteří jsou napojeni na suchovod – provizorní potrubí vedené po zemi. Na Jesenicku jsou ho natažené dva kilometry. Vodu, kterou preventivně odpouštějí, lidé neplatí. Dočasně mají odpojený vodoměr, nebo ho voda obtéká.

Následky zářijových povodní na některých místech stále přetrvávají a lidé je někdy nebezpečně podceňují. Třeba i proto, že jinou možnost nemají. V Lužnici – vesnici na jihu Čech u Třeboně – mají lidé ve studnách pořád znečištěnou, infikovanou vodu. Podle rozborů obsahuje stopy fekálií a nebezpečné bakterie. Jenže ji už používají. Pro mnohé je totiž jediným zdrojem vody.

Mořská voda pronikne do roku 2100 do podzemních zásob sladké vody přibližně ve třech ze čtyř pobřežních oblastí na světě. Kromě toho, že se voda z těchto vrstev stane nepitnou a nepoužitelnou pro zavlažování, mohou tyto změny poškodit ekosystémy a narušit průmysl a infrastrukturu, kterou lidstvo buduje desítky let.

Jihlava bude mít nový vodojem, stavba skoro za 77 milionů korun právě začala. Je to první ze čtyř projektů, kterými chce radnice zlepšit zásobování města pitnou vodou. Na projekt dostane Jihlava dotaci padesát milionů korun. A dotace bude shánět i na další plánované vodohospodářské stavby.

Policie v Kosovu zatkla osm lidí v souvislosti s explozí, která v pátek večer poškodila kanál přivádějící vodu ke dvěma hlavním elektrárnám v zemi. O zatýkání v sobotu informoval kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla. Kosovští představitelé už v pátek uvedli, že jde o teroristický čin, za kterým stojí Srbsko. Bělehrad ale takové tvrzení odmítl jako nepodložené obvinění.

Ruské síly dál zvyšují tlak ve směru na strategicky klíčový Pokrovsk, který je označován za bránu do Doněcké oblasti. V troskách jsou obytné domy, průmyslové objekty i silniční most na hlavním tahu. Pětina obyvatel ve městě zůstává i přesto, že chybí pitná voda a často i elektřina. Situaci v ostřelovaném městě mapoval štáb České televize.

Přibližně 71 až 95 milionů obyvatel Spojených států může být závislých na zásobování pitnou vodou z podzemních zdrojů znečištěných chemikáliemi známými jako PFAS, popsali vědci Americké geologické služby. Ukazuje to na míru problému, který věčné chemikálie představují pro lidské zdraví. Jejich výskyt ve vodě zkoumali i čeští vědci.