Pitná voda

Evropská unie zahájila v únoru kampaň na zajištění dostatku vody do budoucna. Už teď podle Bruselu pociťuje problémy 38 procent obyvatel členských zemí. Ty mají v rámci unijní kampaně mimo jiné do příštího roku zmapovat úroveň úniku vody z potrubí. Do jeho oprav chce sedmadvacítka následně investovat stovky miliard eur. Akutní jsou problémy s úniky hlavně na jihu Evropy, například v Řecku.

V pitné vodě v Libavé je nadlimitní množství uranu. Armáda, která ji obci dodává, chystá modernizaci úpravny vody. Do té doby musí místní používat balenou. Potíže tamní obyvatelé řeší už šest let. Obec proto začala zvažovat obnovení dodávek z Kružberské přehrady. Z tohoto vodního zdroje ji odebírala do roku 2012.

V celém Česku od pondělního večera do úterního dopoledne hrozí náledí. Na Vysočině a východě Zlínského kraje mohou teploty v noci a v úterý ráno klesnout pod minus 12 stupňů Celsia. Od poloviny týdne se začne oteplovat.

Problému zamrzající pitné vody by měli lidé v oblastech poničených povodněmi předcházet puštěným kohoutkem, tvrdí vodovody a kanalizace. A to hlavně přes noc, když jsou teploty pod nulou. Týká se to těch, kteří jsou napojeni na suchovod – provizorní potrubí vedené po zemi. Na Jesenicku jsou ho natažené dva kilometry. Vodu, kterou preventivně odpouštějí, lidé neplatí. Dočasně mají odpojený vodoměr, nebo ho voda obtéká.

Následky zářijových povodní na některých místech stále přetrvávají a lidé je někdy nebezpečně podceňují. Třeba i proto, že jinou možnost nemají. V Lužnici – vesnici na jihu Čech u Třeboně – mají lidé ve studnách pořád znečištěnou, infikovanou vodu. Podle rozborů obsahuje stopy fekálií a nebezpečné bakterie. Jenže ji už používají. Pro mnohé je totiž jediným zdrojem vody.

Mořská voda pronikne do roku 2100 do podzemních zásob sladké vody přibližně ve třech ze čtyř pobřežních oblastí na světě. Kromě toho, že se voda z těchto vrstev stane nepitnou a nepoužitelnou pro zavlažování, mohou tyto změny poškodit ekosystémy a narušit průmysl a infrastrukturu, kterou lidstvo buduje desítky let.

Jihlava bude mít nový vodojem, stavba skoro za 77 milionů korun právě začala. Je to první ze čtyř projektů, kterými chce radnice zlepšit zásobování města pitnou vodou. Na projekt dostane Jihlava dotaci padesát milionů korun. A dotace bude shánět i na další plánované vodohospodářské stavby.

Policie v Kosovu zatkla osm lidí v souvislosti s explozí, která v pátek večer poškodila kanál přivádějící vodu ke dvěma hlavním elektrárnám v zemi. O zatýkání v sobotu informoval kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla. Kosovští představitelé už v pátek uvedli, že jde o teroristický čin, za kterým stojí Srbsko. Bělehrad ale takové tvrzení odmítl jako nepodložené obvinění.

Ruské síly dál zvyšují tlak ve směru na strategicky klíčový Pokrovsk, který je označován za bránu do Doněcké oblasti. V troskách jsou obytné domy, průmyslové objekty i silniční most na hlavním tahu. Pětina obyvatel ve městě zůstává i přesto, že chybí pitná voda a často i elektřina. Situaci v ostřelovaném městě mapoval štáb České televize.

Přibližně 71 až 95 milionů obyvatel Spojených států může být závislých na zásobování pitnou vodou z podzemních zdrojů znečištěných chemikáliemi známými jako PFAS, popsali vědci Americké geologické služby. Ukazuje to na míru problému, který věčné chemikálie představují pro lidské zdraví. Jejich výskyt ve vodě zkoumali i čeští vědci.

Úřady na jihovýchodě Spojených států už evidují nejméně 166 mrtvých v souvislosti s bouří Helene, která minulý týden napáchala rozsáhlé škody napříč několika státy. Americká média o tom informují v den, kdy se zasažené oblasti chystají navštívit prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Zatímco se jihovýchod USA vzpamatovává z vichru a záplav, jihozápad se potýká s rekordním vedrem.

Na Jesenicku během pondělka velká voda opadla. Místní tak začali sčítat škody a odklízet spoušť zanechanou po povodni. Na řadě míst ale neměli ani kde uklízet – voda odnášela také auta, garáže nebo smetla rovnou celé domy. Místním chybí kromě nářadí často základní potraviny nebo i spojení se světem. Leckde si totiž kvůli výpadkům elektřiny nemohou nabít mobil. Tak je tomu i v jedné z nejpostiženějších obcí – Jeseníku.

Ve čtyřech obcích u Pelhřimova je voda z vodovodu pitná pouze po převaření, protože v ní byl při odběru kontrolních vzorků zjištěný nadlimitní počet bakterií. Jedná se o obce Rybníček, Chvojnov, Útěchovičky a Služátky, které jsou napojené na vodojem Chvojnov. Opatření platí do odvolání, uvedla mluvčí krajské hygienické stanice Jana Böhmová. Vodovod podle hygieniků zásobuje okolo 230 obyvatel.

Německé bezpečnostní složky prověřovaly podezření ze sabotáže na vojenském letišti a kasárnách v Kolíně nad Rýnem. Areál byl uzavřen do středečního odpoledne, potvrdil mluvčí německé armády Ulrich Fonrobert. Na stopu možného trestného činu přivedly vyšetřovatele poškozená vodárna a díra v plotě.

Kvalitu vody ve vodovodní síti ohrožují toto léto vedra, silné bouřky, lidé, kteří porušují zákazy, a dokonce i rybáři. V létě se totiž mnohem častěji čerpá voda z povrchových zdrojů, jako jsou přehrady a řeky. V nich se přitom v tomto období objevuje také víc sinic, bakterií nebo kalu.

Česká republika má dobré zabezpečení zdrojů pitné vody. Problém ale může mít do budoucna s užitkovou vodou, tvrdí Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Vodohospodáři a rekreanti v tomto týdnu zaznamenali plošné znečištění hladiny přehradní nádrže Seč na Chrudimsku. Původně měli podezření na únik ropných nebo odpadních látek, nakonec se ale zřejmě jedná o řasy. Jenže i to je problém, protože voda z nádrže se čerpá také jako pitná. Na to, jak ji vyčistit, odborníci odpověď nemají.

V šesti obcích na Opavsku vznikla petice proti zasypání starého lomu v Mladecku. Lidem se nelíbí, že do něj chce soukromá firma navézt stavební odpad, tvrdí, že to znečistí podzemní vodu, na které jsou závislé zhruba čtyři tisícovky obyvatel. Na petiční listině je momentálně skoro patnáct set podpisů. Majitel lomu ale tvrdí, že pouze postupuje podle schváleného plánu jeho rekultivace. To ale zástupci obcí odmítají, naopak tvrdí, že plány společnosti jsou s původním záměrem v rozporu.

Až devadesát procent studní nesplňuje podle statistik tuzemských vodáren parametry pitné vody. Koncentraci škodlivin můžou ovlivnit třeba prudké deště, nebo naopak velké sucho a pokles hladiny. Experti radí nechat si v takových případech kvalitu vody zkontrolovat.

Nedostatek pitné vody řeší Studnice na Vyškovsku. Tamní vrty pomalu vysychají a v letních měsících v obci došla voda úplně. Ve čtvrtek tam proto začali hloubit další vrt, který by měl situaci zlepšit. Nové zdroje pitné vody hledají i jiné obce v kraji.

Malé Hradislo na Prostějovsku řeší problémy s pitnou vodou. Ta, kterou obyvatelé pili doposud, obsahuje zvýšené množství dusičnanů. Takovou nesmí pít malé děti, místní mateřská škola nebo mladé rodiny si proto musejí jezdit pro vodu balenou. Příčina problémů zatím není jasná, vodárna se ale chystá instalovat technologii, která bude tyto látky z vody odbourávat.

Už desátý nejteplejší měsíc v řadě naměřila meteorologická služba Evropské unie Copernicus. V březnu ukazovaly teploměry v průměru o 0,73 stupně Celsia víc než průměr mezi lety 1991 a 2020. Globální dopady jsou citelné například v kolumbijské Bogotě, kde dokonce vyhlásili přídělový systém na pitnou vodu.

Silnice, která vede kolem přehrady Souš v Jizerských horách, zůstává zavřená. Liberečtí krajští silničáři ji zavírají vždy, když nasněží – kvůli ochraně pitné vody ji nemohou v zimě udržovat. Nyní už jsou sněhu jen nepatrné zbytky, přesto zůstává nad Desnou spuštěná závora, která brání průjezdu. Silničáři to vysvětlují předpovědí počasí, podle níž by ještě mohlo nasněžit. Pro řidiče to znamená, že když jedou třeba z Tanvaldu nebo Harrachova do Hejnic či Frýdlantu, výrazně si zajedou. Horskou silnici využívají turisté, ale i lidé, kteří jezdí do práce či za příbuznými.

Obyvatelé některých obcí na Chrastavsku a Hrádecku v Libereckém kraji bojují s nedostatkem vody. Může za to podle nich těžba v polském hnědouhelném Dole Turów. Zásobování mají vyřešit dva nové vodovody. Na jejich vybudování nyní uvolnilo peníze hejtmanství. Ve fondu Turów je uloženo asi 920 milionů korun, které poslala polská strana jako kompenzaci za těžbu.