Nebezpečné věčné chemikálie pije až pětina Američanů. Jsou i v české vodě

Přibližně 71 až 95 milionů obyvatel Spojených států může být závislých na zásobování pitnou vodou z podzemních zdrojů znečištěných chemikáliemi známými jako PFAS, popsali vědci Americké geologické služby. Ukazuje to na míru problému, který věčné chemikálie představují pro lidské zdraví. Jejich výskyt ve vodě zkoumali i čeští vědci.

Chemické látky známé pod zkratkou PFAS, jinak také „věčné“ chemikálie, vydrží v přírodě tak dlouho, že když už se tam dostanou, dá se jich jen těžko zbavit. Podle mnoha výzkumů jsou spojené s množstvím zdravotních problémů, a to nejen u zvířat, ale také u lidí – včetně rakoviny.

Letos vědci popsali, že se do lidského těla dostávají nejčastěji skrze potraviny, hlavně z čajů, vepřového masa, sladkostí, sportovních nápojů, zpracovaného masa, másla, chipsů, ale také z balené vody. Nový výzkum Americké geologické služby teď ale upozornil, že podle nového modelu pronikly PFAS i do spodních vod a lidé s nimi mnohdy přijdou do styku i tehdy, když se vodě z plastových lahví budou vyhýbat.

Otestovat na PFAS všechny spodní vody v USA by trvalo extrémně dlouho a bylo by to nesmírně drahé. Vědci využili jinou možnost: na základě znalostí vlastností a šíření PFAS vytvořili predikční model, který odhaduje, kde už tyto látky pronikly do pitné vody. Kvalifikovaný odhad ale současně vychází i z měření. K získání odhadů tým analyzoval 1238 vzorků podzemních vod, a právě na základě těchto dat určil, jak mohou faktory, jako je městská zástavba a hloubka studní, ovlivnit výskyt věčných chemikálií.

Součástí zprávy je i detailní interaktivní mapa, kde si mohou lidé ověřit, jak jsou na tom zdroje vody právě v jejich okolí.

Problém může být ještě závažnější

Model nezahrnuje odhady koncentrací PFAS. Jediným způsobem, jak potvrdit přítomnost kontaminantů, je testování. Stačí ale na to, aby ukázal, jak velké procento obyvatelstva je touto hrozbou ovlivněné. „Výsledky této studie naznačují rozsáhlou kontaminaci PFAS v podzemních vodách, které se v USA používají pro veřejné i soukromé zásobování pitnou vodou,“ shrnula hlavní autorka studie Andrea Tokranovová.

„Tento nový prediktivní model může pomoci stanovit priority pro budoucí odběr vzorků, aby se zajistilo, že lidé nebudou nevědomky pít kontaminovanou vodu. To je důležité zejména pro uživatele soukromých studní, kteří nemusí mít informace o kvalitě vody ve svém regionu a nemusí mít stejný přístup k testování a úpravě vody jako veřejní dodavatelé,“ osvětlila vědkyně smysl této práce.

Různé části USA jsou touto hroznou zasažené nerovnoměrně. Například v Massachusetts může být kontaminována PFAS voda až pro až 86 až 98 procent lidí, kteří jsou závislí na podzemní vodě z veřejných vodovodů. V Connecticutu může být voda kontaminována u 67 až 87 procent lidí.

Špatná zpráva je, že i tato už tak varovná čísla mohou značně podceňovat opravdový rozsah problému. Existuje totiž více než čtrnáct tisíc typů PFAS, z nichž ne všechny lze současnými testy zjistit. Výše uvedená studie prověřovala jen přítomnost 24 nejčastějších druhů. Nejčastěji detekovanými sloučeninami byly perfluorobutansulfonát známý jako PFBS, perfluoroktansulfonát známý jako PFOS a perfluoroktanoát známý jako PFOA.

PFAS v české vodě

Tyto látky se vyskytují i v pitné vodě v Česku. Zatím neproběhl tak rozsáhlý výzkum jako v USA, existuje ale několik studií, které se věc snažily poctivě popsat. Roku 2021 provedl výzkum tým Tomáše Cajthamla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vybral si 32 látek ze skupiny PFAS a zjišťoval, jestli je najde v kohoutkové vodě českých okresních měst. Našel je ve 42 vzorcích, přičemž nejvyšší koncentrace při jednom z odběrů byla ve Zlíně, kdy se pohybovala na horní hranici maximální přípustné koncentrace doporučené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

Stejný rok proběhla i analýza jiného týmu, v němž spolupracoval Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Ústavem analýzy potravin a výživy a s Pražskými vodovody a kanalizacemi. Ta také našla stopy PFAS ve všech místech:

PFAS v české pitné vodě ve studii z roku 2021
Zdroj: SOVAK

Celkově jsou nálezy PFAS v pitné vodě v Česku ve srovnání se zahraničními studiemi velmi nízké, konstatovala zpráva. V žádném z analyzovaných vzorků nedošlo k překročení nového legislativního limitu dle Směrnice EU pro pitnou vodu.

Proč se vědci obávají PFAS

„Věčné“ chemikálie jsou velká skupina syntetických chemických látek, které se využívají v průmyslu i domácnostech a uvolňují se do půdy, vody i vzduchu. Kvůli silné vazbě uhlíku a fluoru se v životním prostředí téměř nerozkládají, z čehož vzniklo i jejich souhrnné pojmenování.

Dopady PFAS na lidské zdraví
Zdroj: Wikimedia Commons

Používají se ve spotřebních výrobcích po celém světě od 40. let minulého století, typicky v nádobí, vodu odpuzujícím oblečení a mnoha dalších výrobcích, které odolávají mastnotě, vodě a oleji. Řada národních a internacionálních institucí, včetně Evropského parlamentu a americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), už dříve označila rozšíření PFAS za zdravotní krizi.

Lékaři je spojují s velkým množstvím zdravotních problémů, například s rakovinou, jaterními problémy, nemocemi štítné žlázy, vývojovými vadami, onemocněním ledvin, sníženou imunitou a dalšími závažnými zdravotními riziky.

Když se PFAS do životního prostředí dostanou, nedá se jich zbavit. Současně je není ani snadné zakázat, protože jsou v tolika různých předmětech všude kolem. Jedinou možností, jak reálně jejich množství v životním prostředí snižovat, a tedy minimalizovat jejich negativní dopady, je kvalitní likvidace odpadů.

Shodou okolností stejný den jako americký výzkum vyšla i studie v Německu, která se právě možnou likvidací PFAS zabývá. Vědci zjistili, že při správném spalování je možné zlikvidovat všechny tyto látky, aniž by nějak pronikaly do životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 32 mminutami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 1 hhodinou

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 14 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 15 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 19 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 22 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.