Nebezpečné věčné chemikálie pije až pětina Američanů. Jsou i v české vodě

Přibližně 71 až 95 milionů obyvatel Spojených států může být závislých na zásobování pitnou vodou z podzemních zdrojů znečištěných chemikáliemi známými jako PFAS, popsali vědci Americké geologické služby. Ukazuje to na míru problému, který věčné chemikálie představují pro lidské zdraví. Jejich výskyt ve vodě zkoumali i čeští vědci.

Chemické látky známé pod zkratkou PFAS, jinak také „věčné“ chemikálie, vydrží v přírodě tak dlouho, že když už se tam dostanou, dá se jich jen těžko zbavit. Podle mnoha výzkumů jsou spojené s množstvím zdravotních problémů, a to nejen u zvířat, ale také u lidí – včetně rakoviny.

Letos vědci popsali, že se do lidského těla dostávají nejčastěji skrze potraviny, hlavně z čajů, vepřového masa, sladkostí, sportovních nápojů, zpracovaného masa, másla, chipsů, ale také z balené vody. Nový výzkum Americké geologické služby teď ale upozornil, že podle nového modelu pronikly PFAS i do spodních vod a lidé s nimi mnohdy přijdou do styku i tehdy, když se vodě z plastových lahví budou vyhýbat.

Otestovat na PFAS všechny spodní vody v USA by trvalo extrémně dlouho a bylo by to nesmírně drahé. Vědci využili jinou možnost: na základě znalostí vlastností a šíření PFAS vytvořili predikční model, který odhaduje, kde už tyto látky pronikly do pitné vody. Kvalifikovaný odhad ale současně vychází i z měření. K získání odhadů tým analyzoval 1238 vzorků podzemních vod, a právě na základě těchto dat určil, jak mohou faktory, jako je městská zástavba a hloubka studní, ovlivnit výskyt věčných chemikálií.

Součástí zprávy je i detailní interaktivní mapa, kde si mohou lidé ověřit, jak jsou na tom zdroje vody právě v jejich okolí.

Problém může být ještě závažnější

Model nezahrnuje odhady koncentrací PFAS. Jediným způsobem, jak potvrdit přítomnost kontaminantů, je testování. Stačí ale na to, aby ukázal, jak velké procento obyvatelstva je touto hrozbou ovlivněné. „Výsledky této studie naznačují rozsáhlou kontaminaci PFAS v podzemních vodách, které se v USA používají pro veřejné i soukromé zásobování pitnou vodou,“ shrnula hlavní autorka studie Andrea Tokranovová.

„Tento nový prediktivní model může pomoci stanovit priority pro budoucí odběr vzorků, aby se zajistilo, že lidé nebudou nevědomky pít kontaminovanou vodu. To je důležité zejména pro uživatele soukromých studní, kteří nemusí mít informace o kvalitě vody ve svém regionu a nemusí mít stejný přístup k testování a úpravě vody jako veřejní dodavatelé,“ osvětlila vědkyně smysl této práce.

Různé části USA jsou touto hroznou zasažené nerovnoměrně. Například v Massachusetts může být kontaminována PFAS voda až pro až 86 až 98 procent lidí, kteří jsou závislí na podzemní vodě z veřejných vodovodů. V Connecticutu může být voda kontaminována u 67 až 87 procent lidí.

Špatná zpráva je, že i tato už tak varovná čísla mohou značně podceňovat opravdový rozsah problému. Existuje totiž více než čtrnáct tisíc typů PFAS, z nichž ne všechny lze současnými testy zjistit. Výše uvedená studie prověřovala jen přítomnost 24 nejčastějších druhů. Nejčastěji detekovanými sloučeninami byly perfluorobutansulfonát známý jako PFBS, perfluoroktansulfonát známý jako PFOS a perfluoroktanoát známý jako PFOA.

PFAS v české vodě

Tyto látky se vyskytují i v pitné vodě v Česku. Zatím neproběhl tak rozsáhlý výzkum jako v USA, existuje ale několik studií, které se věc snažily poctivě popsat. Roku 2021 provedl výzkum tým Tomáše Cajthamla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vybral si 32 látek ze skupiny PFAS a zjišťoval, jestli je najde v kohoutkové vodě českých okresních měst. Našel je ve 42 vzorcích, přičemž nejvyšší koncentrace při jednom z odběrů byla ve Zlíně, kdy se pohybovala na horní hranici maximální přípustné koncentrace doporučené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

Stejný rok proběhla i analýza jiného týmu, v němž spolupracoval Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Ústavem analýzy potravin a výživy a s Pražskými vodovody a kanalizacemi. Ta také našla stopy PFAS ve všech místech:

PFAS v české pitné vodě ve studii z roku 2021
Zdroj: SOVAK

Celkově jsou nálezy PFAS v pitné vodě v Česku ve srovnání se zahraničními studiemi velmi nízké, konstatovala zpráva. V žádném z analyzovaných vzorků nedošlo k překročení nového legislativního limitu dle Směrnice EU pro pitnou vodu.

Proč se vědci obávají PFAS

„Věčné“ chemikálie jsou velká skupina syntetických chemických látek, které se využívají v průmyslu i domácnostech a uvolňují se do půdy, vody i vzduchu. Kvůli silné vazbě uhlíku a fluoru se v životním prostředí téměř nerozkládají, z čehož vzniklo i jejich souhrnné pojmenování.

Dopady PFAS na lidské zdraví
Zdroj: Wikimedia Commons

Používají se ve spotřebních výrobcích po celém světě od 40. let minulého století, typicky v nádobí, vodu odpuzujícím oblečení a mnoha dalších výrobcích, které odolávají mastnotě, vodě a oleji. Řada národních a internacionálních institucí, včetně Evropského parlamentu a americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), už dříve označila rozšíření PFAS za zdravotní krizi.

Lékaři je spojují s velkým množstvím zdravotních problémů, například s rakovinou, jaterními problémy, nemocemi štítné žlázy, vývojovými vadami, onemocněním ledvin, sníženou imunitou a dalšími závažnými zdravotními riziky.

Když se PFAS do životního prostředí dostanou, nedá se jich zbavit. Současně je není ani snadné zakázat, protože jsou v tolika různých předmětech všude kolem. Jedinou možností, jak reálně jejich množství v životním prostředí snižovat, a tedy minimalizovat jejich negativní dopady, je kvalitní likvidace odpadů.

Shodou okolností stejný den jako americký výzkum vyšla i studie v Německu, která se právě možnou likvidací PFAS zabývá. Vědci zjistili, že při správném spalování je možné zlikvidovat všechny tyto látky, aniž by nějak pronikaly do životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 8 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 10 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 11 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...