Nebezpečné věčné chemikálie pije až pětina Američanů. Jsou i v české vodě

Přibližně 71 až 95 milionů obyvatel Spojených států může být závislých na zásobování pitnou vodou z podzemních zdrojů znečištěných chemikáliemi známými jako PFAS, popsali vědci Americké geologické služby. Ukazuje to na míru problému, který věčné chemikálie představují pro lidské zdraví. Jejich výskyt ve vodě zkoumali i čeští vědci.

Chemické látky známé pod zkratkou PFAS, jinak také „věčné“ chemikálie, vydrží v přírodě tak dlouho, že když už se tam dostanou, dá se jich jen těžko zbavit. Podle mnoha výzkumů jsou spojené s množstvím zdravotních problémů, a to nejen u zvířat, ale také u lidí – včetně rakoviny.

Letos vědci popsali, že se do lidského těla dostávají nejčastěji skrze potraviny, hlavně z čajů, vepřového masa, sladkostí, sportovních nápojů, zpracovaného masa, másla, chipsů, ale také z balené vody. Nový výzkum Americké geologické služby teď ale upozornil, že podle nového modelu pronikly PFAS i do spodních vod a lidé s nimi mnohdy přijdou do styku i tehdy, když se vodě z plastových lahví budou vyhýbat.

Otestovat na PFAS všechny spodní vody v USA by trvalo extrémně dlouho a bylo by to nesmírně drahé. Vědci využili jinou možnost: na základě znalostí vlastností a šíření PFAS vytvořili predikční model, který odhaduje, kde už tyto látky pronikly do pitné vody. Kvalifikovaný odhad ale současně vychází i z měření. K získání odhadů tým analyzoval 1238 vzorků podzemních vod, a právě na základě těchto dat určil, jak mohou faktory, jako je městská zástavba a hloubka studní, ovlivnit výskyt věčných chemikálií.

Součástí zprávy je i detailní interaktivní mapa, kde si mohou lidé ověřit, jak jsou na tom zdroje vody právě v jejich okolí.

Problém může být ještě závažnější

Model nezahrnuje odhady koncentrací PFAS. Jediným způsobem, jak potvrdit přítomnost kontaminantů, je testování. Stačí ale na to, aby ukázal, jak velké procento obyvatelstva je touto hrozbou ovlivněné. „Výsledky této studie naznačují rozsáhlou kontaminaci PFAS v podzemních vodách, které se v USA používají pro veřejné i soukromé zásobování pitnou vodou,“ shrnula hlavní autorka studie Andrea Tokranovová.

„Tento nový prediktivní model může pomoci stanovit priority pro budoucí odběr vzorků, aby se zajistilo, že lidé nebudou nevědomky pít kontaminovanou vodu. To je důležité zejména pro uživatele soukromých studní, kteří nemusí mít informace o kvalitě vody ve svém regionu a nemusí mít stejný přístup k testování a úpravě vody jako veřejní dodavatelé,“ osvětlila vědkyně smysl této práce.

Různé části USA jsou touto hroznou zasažené nerovnoměrně. Například v Massachusetts může být kontaminována PFAS voda až pro až 86 až 98 procent lidí, kteří jsou závislí na podzemní vodě z veřejných vodovodů. V Connecticutu může být voda kontaminována u 67 až 87 procent lidí.

Špatná zpráva je, že i tato už tak varovná čísla mohou značně podceňovat opravdový rozsah problému. Existuje totiž více než čtrnáct tisíc typů PFAS, z nichž ne všechny lze současnými testy zjistit. Výše uvedená studie prověřovala jen přítomnost 24 nejčastějších druhů. Nejčastěji detekovanými sloučeninami byly perfluorobutansulfonát známý jako PFBS, perfluoroktansulfonát známý jako PFOS a perfluoroktanoát známý jako PFOA.

PFAS v české vodě

Tyto látky se vyskytují i v pitné vodě v Česku. Zatím neproběhl tak rozsáhlý výzkum jako v USA, existuje ale několik studií, které se věc snažily poctivě popsat. Roku 2021 provedl výzkum tým Tomáše Cajthamla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vybral si 32 látek ze skupiny PFAS a zjišťoval, jestli je najde v kohoutkové vodě českých okresních měst. Našel je ve 42 vzorcích, přičemž nejvyšší koncentrace při jednom z odběrů byla ve Zlíně, kdy se pohybovala na horní hranici maximální přípustné koncentrace doporučené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

Stejný rok proběhla i analýza jiného týmu, v němž spolupracoval Státní zdravotní ústav ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Ústavem analýzy potravin a výživy a s Pražskými vodovody a kanalizacemi. Ta také našla stopy PFAS ve všech místech:

PFAS v české pitné vodě ve studii z roku 2021
Zdroj: SOVAK

Celkově jsou nálezy PFAS v pitné vodě v Česku ve srovnání se zahraničními studiemi velmi nízké, konstatovala zpráva. V žádném z analyzovaných vzorků nedošlo k překročení nového legislativního limitu dle Směrnice EU pro pitnou vodu.

Proč se vědci obávají PFAS

„Věčné“ chemikálie jsou velká skupina syntetických chemických látek, které se využívají v průmyslu i domácnostech a uvolňují se do půdy, vody i vzduchu. Kvůli silné vazbě uhlíku a fluoru se v životním prostředí téměř nerozkládají, z čehož vzniklo i jejich souhrnné pojmenování.

Dopady PFAS na lidské zdraví
Zdroj: Wikimedia Commons

Používají se ve spotřebních výrobcích po celém světě od 40. let minulého století, typicky v nádobí, vodu odpuzujícím oblečení a mnoha dalších výrobcích, které odolávají mastnotě, vodě a oleji. Řada národních a internacionálních institucí, včetně Evropského parlamentu a americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), už dříve označila rozšíření PFAS za zdravotní krizi.

Lékaři je spojují s velkým množstvím zdravotních problémů, například s rakovinou, jaterními problémy, nemocemi štítné žlázy, vývojovými vadami, onemocněním ledvin, sníženou imunitou a dalšími závažnými zdravotními riziky.

Když se PFAS do životního prostředí dostanou, nedá se jich zbavit. Současně je není ani snadné zakázat, protože jsou v tolika různých předmětech všude kolem. Jedinou možností, jak reálně jejich množství v životním prostředí snižovat, a tedy minimalizovat jejich negativní dopady, je kvalitní likvidace odpadů.

Shodou okolností stejný den jako americký výzkum vyšla i studie v Německu, která se právě možnou likvidací PFAS zabývá. Vědci zjistili, že při správném spalování je možné zlikvidovat všechny tyto látky, aniž by nějak pronikaly do životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 9 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 11 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 16 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...