Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
Očkování zachránilo za půlstoletí nejméně 154 milionů životů. A každý rok zachraňuje další a další statisíce a miliony zejména těch dětských. Neexistuje lepší ochrana před nemocí, než ji vůbec nedostat. Přesto existují rozsáhlé skupiny, které mají proti vakcínám spoustu námitek – většinou kvůli vedlejším účinkům, jež se občas u očkování objevují.
Vědci proto hlášení o těchto událostech pečlivě studují: zajímá je hlavně to, jestli existují nějaké skupiny, u nichž mohou být vedlejší účinky více či méně výrazné. Řadu takových skupin už se podařilo odhalit a podle dosavadních důkazů to vypadá, že většinou nějak souvisejí s problémy, které se pojí se střevním mikrobiomem.
Nový výzkum australských vědců tuto hypotézu podporuje. Zjistil, že děti, jež musely být v prvních týdnech života léčené antibiotiky, vykazují slabší imunitní odpověď na vakcíny. Příčinou je menší množství bakterie Bifidobacterium, která je velmi rozšířeným obyvatelem lidského zažívacího traktu. Když autoři testovali doplnění těchto bakterií pomocí běžných probiotických doplňků, byly výsledky nadějné.
Jak výzkum probíhal
Výzkumníci sledovali 191 zdravých dětí od jejich narození do věku 15 měsíců. Šestaosmdesát procent účastníků dostalo při narození vakcínu proti hepatitidě B a do šesti týdnů věku pak začali s běžným dětským očkováním podle schématu Australského národního imunizačního programu.
- Mikrobiom byl dříve nazýván střevní mikroflórou. Jedná se o mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.
- Celkem ve střevě žije asi pět set druhů mikroorganismů. Dominantními v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří šedesát procent hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií pochází z třiceti až čtyřiceti nejběžnějších druhů. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy ve střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo.
- Mikrobiom souvisí se stravou i cvičením. Silný vliv na složení střevní mikroflóry mají léky, které lidé užívají. Mění se například v reakci na imunoterapii nebo na chemoterapii.
Vědci rozdělili kojence do skupin podle toho, jestli byli během studie vystavení antibiotikům: v jedné skupině byly děti, které se s antibiotiky nesetkaly a nebraly je ani jejich matky, zatímco byly ještě v děloze. Ve druhé byly ty, které antibiotikům vystavené byly: jedna podskupina už v těle matky, další až během novorozenecké péče.
Autoři výzkumu sledovali změny střevního mikrobiomu a imunitních reakcí souvisejících s vakcínou tím, že dětem několikrát odebrali vzorek stolice. Studie byla takzvaně dvojitě zaslepená, takže vědci netušili, do jaké skupiny zkoumané děti patří.
Antiobiotika poškozují střevní mikroflóru
Ukázalo se, že děti, které byly přímo vystaveny novorozeneckým antibiotikům, nikoliv ty, které byly vystaveny antibiotikům matky, produkovaly mnohem nižší hladiny protilátek proti několika polysacharidům, které jsou obsažené ve vakcíně proti pneumokokům.
Bakterie Streptococcus pneumoniae, která tuto nemoc způsobuje, je obklopena obalem tvořeným polysacharidy neboli molekulami cukru, které bakterii pomáhají vyhnout se útokům imunitního systému. Vakcína usnadňuje imunitnímu systému útok na bakterii tím, že polysacharidovou vrstvu pláště spojuje s bílkovinami. Když ale děti dostanou antibiotika, snižuje to tvorbu protilátek proti těmto polysacharidům, což zase oslabuje imunitní odpověď.
Experimenty se zvířaty jako potvrzení
Pokusy na myších prokázaly, že nižší imunitní reakce souvisí se sníženým výskytem bakterií Bifidobacterium ve střevním mikrobiomu. A také na myších pak vědci otestovali, jestli běžná probiotika, která umí pestrost a množství bakterií zvýšit, mohou tyto negativní dopady antibiotik nějak kompenzovat.
Ukázalo se, že ano: když vědci tyto látky oslabeným myším podali, tak se podařilo zvrátit negativní účinky antibiotik a obnovit imunitní odpověď.
Vědci předpokládají, že obnovení zdravého mikrobiomu by u kojenců vystavených antibiotikům před očkováním mohlo posílit protilátkové odpovědi na očkování, což by vedlo k lepší ochraně před infekčními chorobami. Testovat něco takového přímo na dětech je ale eticky komplikované, takže ve výzkumech budou pokračovat zatím na zvířecích a laboratorních modelech.
