Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.

Profese hasiče je spojená s velkým množstvím rizik. Od pracovních úrazů, přes stres, až po nepravidelný spánkový cyklus, který je spojený s celou řadou zdravotních problémů. Menší, ale detailní, americká studie se zaměřila na jejich mikrobiom.

Střevní flóra, jak se mikrobiomu také říká, je soubor tisícovek různých druhů mikroorganismů, které během evoluce kolonizovaly lidské tělo. Těchto ne-lidských buněk je v něm přibližně stejně jako těch lidských a žijí s ním většinu času v rovnováze. Staly se za ty miliony let, co žijí uvnitř člověka pro něj mnohdy i nepostradatelnými, jsou zodpovědné například za trávení.

Tyto „ochočené“ organismy mají zásadní vliv také v imunitním, endokrinním a nervovém systému. Takže když dojde k narušení mikrobiomu, může to mít katastrofální důsledky pro lidské zdraví. Co má tohle všechno společného s hasiči?

Právě na to se podívali mikrobiologové z univerzity v Knoxville v pilotní studii. Vycházeli z předpokladu, že způsob života hasičů bude mít na jejich mikrobiom silný vliv: jsou vystavení často znečištěnému prostředí, procházejí stresem, jejich práce bývá obecně značně fyzicky namáhavá. Proto autoři této studie předpokládali, že složení bakterií a dalších organismů ve střevech hasičů bude tyto faktory nějak odrážet.

V samotné studii detailně prozkoumali 15 amerických hasičů z Floridy a porovnali je se skupinou 15 věkově a pohlavím odpovídajících ne-hasičů. U obou skupin přitom analyzovali vzorky moči, stolice a vlasů, otestovali je také pomocí standardizovaných psychologických dotazníků, aby zjistili míru stresu.

Výsledky velmi přesně potvrdily to, co vědci očekávali. Hasiči opravdu vykazují nižší rozmanitost střevních bakterií a současně vyšší přítomnost patogenních bakterií než kontrolní skupina. Vůbec nejzajímavější je fakt, že u těch hasičů, kteří měli vysoké skóre posttraumatické stresové poruchy (PTSD), se našly jedinečné druhy bakterií – je možné, že právě ony přispívají k „rozhození“ imunitního systému a současně usnadňují, aby střeva snadněji kolonizovaly i nebezpečné mikroorganismy.

Ve studii byl jediný Evropan, jeho mikrobiom (vlevo) se výrazně lišil od průměru všech amerických (vpravo)
Zdroj: Life

Jak chránit hasiče

Tyto předběžné výsledky naznačují, že práce hasiče spojená s vystavením chemikáliím a stresu, může výrazně ovlivnit jejich střevní mikrobiom, a může tak souviset s rozvojem dalších profesionálních hrozeb, jimž hasiči čelí.

Pozorované změny byly podle autorů studie natolik výrazné, že doporučují vznik dalších studií, pro které by bylo ideální sehnat větší rozsah osob. „Pochopení úlohy střevní mikrobioty ve zdraví hasičů může mít důsledky pro preventivní opatření a zásahy ke zmírnění zdravotních rizik při práci a zlepšení jejich celkové pohody,“ dodávají autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 56 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...