Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.

Profese hasiče je spojená s velkým množstvím rizik. Od pracovních úrazů, přes stres, až po nepravidelný spánkový cyklus, který je spojený s celou řadou zdravotních problémů. Menší, ale detailní, americká studie se zaměřila na jejich mikrobiom.

Střevní flóra, jak se mikrobiomu také říká, je soubor tisícovek různých druhů mikroorganismů, které během evoluce kolonizovaly lidské tělo. Těchto ne-lidských buněk je v něm přibližně stejně jako těch lidských a žijí s ním většinu času v rovnováze. Staly se za ty miliony let, co žijí uvnitř člověka pro něj mnohdy i nepostradatelnými, jsou zodpovědné například za trávení.

Tyto „ochočené“ organismy mají zásadní vliv také v imunitním, endokrinním a nervovém systému. Takže když dojde k narušení mikrobiomu, může to mít katastrofální důsledky pro lidské zdraví. Co má tohle všechno společného s hasiči?

Právě na to se podívali mikrobiologové z univerzity v Knoxville v pilotní studii. Vycházeli z předpokladu, že způsob života hasičů bude mít na jejich mikrobiom silný vliv: jsou vystavení často znečištěnému prostředí, procházejí stresem, jejich práce bývá obecně značně fyzicky namáhavá. Proto autoři této studie předpokládali, že složení bakterií a dalších organismů ve střevech hasičů bude tyto faktory nějak odrážet.

V samotné studii detailně prozkoumali 15 amerických hasičů z Floridy a porovnali je se skupinou 15 věkově a pohlavím odpovídajících ne-hasičů. U obou skupin přitom analyzovali vzorky moči, stolice a vlasů, otestovali je také pomocí standardizovaných psychologických dotazníků, aby zjistili míru stresu.

Výsledky velmi přesně potvrdily to, co vědci očekávali. Hasiči opravdu vykazují nižší rozmanitost střevních bakterií a současně vyšší přítomnost patogenních bakterií než kontrolní skupina. Vůbec nejzajímavější je fakt, že u těch hasičů, kteří měli vysoké skóre posttraumatické stresové poruchy (PTSD), se našly jedinečné druhy bakterií – je možné, že právě ony přispívají k „rozhození“ imunitního systému a současně usnadňují, aby střeva snadněji kolonizovaly i nebezpečné mikroorganismy.

Ve studii byl jediný Evropan, jeho mikrobiom (vlevo) se výrazně lišil od průměru všech amerických (vpravo)
Zdroj: Life

Jak chránit hasiče

Tyto předběžné výsledky naznačují, že práce hasiče spojená s vystavením chemikáliím a stresu, může výrazně ovlivnit jejich střevní mikrobiom, a může tak souviset s rozvojem dalších profesionálních hrozeb, jimž hasiči čelí.

Pozorované změny byly podle autorů studie natolik výrazné, že doporučují vznik dalších studií, pro které by bylo ideální sehnat větší rozsah osob. „Pochopení úlohy střevní mikrobioty ve zdraví hasičů může mít důsledky pro preventivní opatření a zásahy ke zmírnění zdravotních rizik při práci a zlepšení jejich celkové pohody,“ dodávají autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 19 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 20 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 23 hhodinami
Načítání...