Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.

Profese hasiče je spojená s velkým množstvím rizik. Od pracovních úrazů, přes stres, až po nepravidelný spánkový cyklus, který je spojený s celou řadou zdravotních problémů. Menší, ale detailní, americká studie se zaměřila na jejich mikrobiom.

Střevní flóra, jak se mikrobiomu také říká, je soubor tisícovek různých druhů mikroorganismů, které během evoluce kolonizovaly lidské tělo. Těchto ne-lidských buněk je v něm přibližně stejně jako těch lidských a žijí s ním většinu času v rovnováze. Staly se za ty miliony let, co žijí uvnitř člověka pro něj mnohdy i nepostradatelnými, jsou zodpovědné například za trávení.

Tyto „ochočené“ organismy mají zásadní vliv také v imunitním, endokrinním a nervovém systému. Takže když dojde k narušení mikrobiomu, může to mít katastrofální důsledky pro lidské zdraví. Co má tohle všechno společného s hasiči?

Právě na to se podívali mikrobiologové z univerzity v Knoxville v pilotní studii. Vycházeli z předpokladu, že způsob života hasičů bude mít na jejich mikrobiom silný vliv: jsou vystavení často znečištěnému prostředí, procházejí stresem, jejich práce bývá obecně značně fyzicky namáhavá. Proto autoři této studie předpokládali, že složení bakterií a dalších organismů ve střevech hasičů bude tyto faktory nějak odrážet.

V samotné studii detailně prozkoumali 15 amerických hasičů z Floridy a porovnali je se skupinou 15 věkově a pohlavím odpovídajících ne-hasičů. U obou skupin přitom analyzovali vzorky moči, stolice a vlasů, otestovali je také pomocí standardizovaných psychologických dotazníků, aby zjistili míru stresu.

Výsledky velmi přesně potvrdily to, co vědci očekávali. Hasiči opravdu vykazují nižší rozmanitost střevních bakterií a současně vyšší přítomnost patogenních bakterií než kontrolní skupina. Vůbec nejzajímavější je fakt, že u těch hasičů, kteří měli vysoké skóre posttraumatické stresové poruchy (PTSD), se našly jedinečné druhy bakterií – je možné, že právě ony přispívají k „rozhození“ imunitního systému a současně usnadňují, aby střeva snadněji kolonizovaly i nebezpečné mikroorganismy.

Ve studii byl jediný Evropan, jeho mikrobiom (vlevo) se výrazně lišil od průměru všech amerických (vpravo)
Zdroj: Life

Jak chránit hasiče

Tyto předběžné výsledky naznačují, že práce hasiče spojená s vystavením chemikáliím a stresu, může výrazně ovlivnit jejich střevní mikrobiom, a může tak souviset s rozvojem dalších profesionálních hrozeb, jimž hasiči čelí.

Pozorované změny byly podle autorů studie natolik výrazné, že doporučují vznik dalších studií, pro které by bylo ideální sehnat větší rozsah osob. „Pochopení úlohy střevní mikrobioty ve zdraví hasičů může mít důsledky pro preventivní opatření a zásahy ke zmírnění zdravotních rizik při práci a zlepšení jejich celkové pohody,“ dodávají autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 37 mminutami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 18 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 18 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 23 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.