Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.

Profese hasiče je spojená s velkým množstvím rizik. Od pracovních úrazů, přes stres, až po nepravidelný spánkový cyklus, který je spojený s celou řadou zdravotních problémů. Menší, ale detailní, americká studie se zaměřila na jejich mikrobiom.

Střevní flóra, jak se mikrobiomu také říká, je soubor tisícovek různých druhů mikroorganismů, které během evoluce kolonizovaly lidské tělo. Těchto ne-lidských buněk je v něm přibližně stejně jako těch lidských a žijí s ním většinu času v rovnováze. Staly se za ty miliony let, co žijí uvnitř člověka pro něj mnohdy i nepostradatelnými, jsou zodpovědné například za trávení.

Tyto „ochočené“ organismy mají zásadní vliv také v imunitním, endokrinním a nervovém systému. Takže když dojde k narušení mikrobiomu, může to mít katastrofální důsledky pro lidské zdraví. Co má tohle všechno společného s hasiči?

Právě na to se podívali mikrobiologové z univerzity v Knoxville v pilotní studii. Vycházeli z předpokladu, že způsob života hasičů bude mít na jejich mikrobiom silný vliv: jsou vystavení často znečištěnému prostředí, procházejí stresem, jejich práce bývá obecně značně fyzicky namáhavá. Proto autoři této studie předpokládali, že složení bakterií a dalších organismů ve střevech hasičů bude tyto faktory nějak odrážet.

V samotné studii detailně prozkoumali 15 amerických hasičů z Floridy a porovnali je se skupinou 15 věkově a pohlavím odpovídajících ne-hasičů. U obou skupin přitom analyzovali vzorky moči, stolice a vlasů, otestovali je také pomocí standardizovaných psychologických dotazníků, aby zjistili míru stresu.

Výsledky velmi přesně potvrdily to, co vědci očekávali. Hasiči opravdu vykazují nižší rozmanitost střevních bakterií a současně vyšší přítomnost patogenních bakterií než kontrolní skupina. Vůbec nejzajímavější je fakt, že u těch hasičů, kteří měli vysoké skóre posttraumatické stresové poruchy (PTSD), se našly jedinečné druhy bakterií – je možné, že právě ony přispívají k „rozhození“ imunitního systému a současně usnadňují, aby střeva snadněji kolonizovaly i nebezpečné mikroorganismy.

Ve studii byl jediný Evropan, jeho mikrobiom (vlevo) se výrazně lišil od průměru všech amerických (vpravo)
Zdroj: Life

Jak chránit hasiče

Tyto předběžné výsledky naznačují, že práce hasiče spojená s vystavením chemikáliím a stresu, může výrazně ovlivnit jejich střevní mikrobiom, a může tak souviset s rozvojem dalších profesionálních hrozeb, jimž hasiči čelí.

Pozorované změny byly podle autorů studie natolik výrazné, že doporučují vznik dalších studií, pro které by bylo ideální sehnat větší rozsah osob. „Pochopení úlohy střevní mikrobioty ve zdraví hasičů může mít důsledky pro preventivní opatření a zásahy ke zmírnění zdravotních rizik při práci a zlepšení jejich celkové pohody,“ dodávají autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 17 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 19 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 20 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 20 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 22 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 23 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled