Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.

Profese hasiče je spojená s velkým množstvím rizik. Od pracovních úrazů, přes stres, až po nepravidelný spánkový cyklus, který je spojený s celou řadou zdravotních problémů. Menší, ale detailní, americká studie se zaměřila na jejich mikrobiom.

Střevní flóra, jak se mikrobiomu také říká, je soubor tisícovek různých druhů mikroorganismů, které během evoluce kolonizovaly lidské tělo. Těchto ne-lidských buněk je v něm přibližně stejně jako těch lidských a žijí s ním většinu času v rovnováze. Staly se za ty miliony let, co žijí uvnitř člověka pro něj mnohdy i nepostradatelnými, jsou zodpovědné například za trávení.

Tyto „ochočené“ organismy mají zásadní vliv také v imunitním, endokrinním a nervovém systému. Takže když dojde k narušení mikrobiomu, může to mít katastrofální důsledky pro lidské zdraví. Co má tohle všechno společného s hasiči?

Právě na to se podívali mikrobiologové z univerzity v Knoxville v pilotní studii. Vycházeli z předpokladu, že způsob života hasičů bude mít na jejich mikrobiom silný vliv: jsou vystavení často znečištěnému prostředí, procházejí stresem, jejich práce bývá obecně značně fyzicky namáhavá. Proto autoři této studie předpokládali, že složení bakterií a dalších organismů ve střevech hasičů bude tyto faktory nějak odrážet.

V samotné studii detailně prozkoumali 15 amerických hasičů z Floridy a porovnali je se skupinou 15 věkově a pohlavím odpovídajících ne-hasičů. U obou skupin přitom analyzovali vzorky moči, stolice a vlasů, otestovali je také pomocí standardizovaných psychologických dotazníků, aby zjistili míru stresu.

Výsledky velmi přesně potvrdily to, co vědci očekávali. Hasiči opravdu vykazují nižší rozmanitost střevních bakterií a současně vyšší přítomnost patogenních bakterií než kontrolní skupina. Vůbec nejzajímavější je fakt, že u těch hasičů, kteří měli vysoké skóre posttraumatické stresové poruchy (PTSD), se našly jedinečné druhy bakterií – je možné, že právě ony přispívají k „rozhození“ imunitního systému a současně usnadňují, aby střeva snadněji kolonizovaly i nebezpečné mikroorganismy.

Ve studii byl jediný Evropan, jeho mikrobiom (vlevo) se výrazně lišil od průměru všech amerických (vpravo)
Zdroj: Life

Jak chránit hasiče

Tyto předběžné výsledky naznačují, že práce hasiče spojená s vystavením chemikáliím a stresu, může výrazně ovlivnit jejich střevní mikrobiom, a může tak souviset s rozvojem dalších profesionálních hrozeb, jimž hasiči čelí.

Pozorované změny byly podle autorů studie natolik výrazné, že doporučují vznik dalších studií, pro které by bylo ideální sehnat větší rozsah osob. „Pochopení úlohy střevní mikrobioty ve zdraví hasičů může mít důsledky pro preventivní opatření a zásahy ke zmírnění zdravotních rizik při práci a zlepšení jejich celkové pohody,“ dodávají autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 5 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...