Stres

Dětí s obezitou od epidemie covidu-19 mírně ubylo. Zatímco v roce 2021 jich bylo přes 16 procent, roku 2024 to bylo asi už jen 12 procent. Oproti roku 1991 je jich ale i tak čtyřnásobek, nejvíc mezi třináctiletými.

Téměř třetina českých zaměstnanců velmi často pracuje i mimo pracovní dobu, řeší hlavně e-maily, zprávy a telefonáty, ukázal výzkum týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ten zároveň potvrdil, že čím víc se práce přesouvá do večerů a víkendů, tím hůř lidé regenerují. V dlouhodobém horizontu se tak zvyšuje riziko stresu, únavy a vyhoření.

Lidé s takzvanou temnou triádou osobnostních rysů využívají léčivou sílu objetí k vlastnímu prospěchu, často k manipulaci svými partnery.

Nutkavé sledování pornografie nebo masturbace nejsou podle lékařů závislost ani nemoc. Problém ale nastává, když člověk nad svým chováním ztrácí kontrolu nebo v něm pokračuje i za cenu negativních následků. V takovém případě může pomoct nové Centrum psychosociální pomoci při Sexuologickém ústavu Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Dovolená má být časem pro odpočinek, ale může se z ní stát stresový faktor. Volné dny mohou provázet hádky, stres a napětí. Podle Markéty Vamberk Šauerové z katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy jsou nejčastějšími důvody, proč se dovolená změní ve stresor, vybočení ze zaběhnutého režimu a přeorganizovávání. Receptem na klidnou dovolenou je podle speciální pedagožky důkladná příprava s prostorem na flexibilitu. „Důležité je organizovat, ale nejet s pevně daným fixním plánem. Lidé jsou pak často rozhození, že jim plán ve volnu nevychází,“ nastínila.

Po tvrdé práci – zasloužená dovolená. Jenže pak místo pohody přijde nemoc. Tělo využije příležitosti a vypne. Podle odborného asistenta katedry fyziologie z Univerzity Karlovy Petra Telenského za to může kombinace několika faktorů. Lidé často před odjezdem dohánějí resty, jsou ve stresu, nevyspalí a na cestách přicházejí do kontaktu s větším množstvím lidí, uvedl pro ČT. Pokud navíc míří do vzdálenějších oblastí, přidává se i změna denního režimu. Právě tato souhra okolností podle něj vede k tomu, že místo zaslouženého odpočinku skončíme v posteli s horečkou.

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.

Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky nebo klidně jen žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times.

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.

V populární literatuře se objevují často popisy zvláštních stavů, které jsou spojené s umíráním: klid, smíření, setkání se světelnou bytostí. Nová studie upozorňuje na to, že fenomén je složitější, ale našel jednotné a univerzální mechanismy, které jsou za vznik těchto vizí zodpovědné.

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.

„Nároky (amerického prezidenta) Donalda Trumpa na různá území, o kterých pořád dokola mluví, to je něco, s čím jsme se desetiletí nesetkali a najednou moc nevíme, co si s tím počít,“ řekl v pořadu 90′ ČT24 s odkazem na Trumpova vyjádření ke Grónsku či Panamskému průplavu historik Oldřich Tůma. Podle něj se o letošním roce jednou bude psát jako o přelomovém. Podle psycholožky Oleny Stelmašenkové přináší výrazné politické změny posledních dnů a týdnů lidem úzkost a nejistotu do budoucnosti, což následně vede ke stresu.

Lidé, kteří žijí v hlučném prostředí, mají častěji problémy s nadváhou. Souvislost prokázala studie vědců Národního institutu SYRI. Existuje také vazba s depresivními příznaky, které mohou negativní efekt hluku ještě umocňovat. Výzkum vyšel v odborném časopisu International Journal of Hygiene and Environmental Health.

S Vánocemi se pojí představa šťastného a veselého období, kdy si lidé užívají darů, rodiny a dobrého jídla. Jenže ve skutečnosti jde o období, ve kterém je nejvíce infarktů a mrtvic. Tvrdí to zpráva Americké kardiologické asociace. Podle ní se v posledních dvou prosincových týdnech prudce zvyšuje počet infarktů a mrtvic, přičemž dnem s nejvyšším počtem srdečních příhod je 25. prosinec.

Už za méně než tři týdny bude Štědrý den. Mění se Vánoce stále více z času klidu, tradic a duchovního rozjímání na období konzumu, stresu, spěchu a honby za dárky? O tom, o organizaci adventních trhů v Brně i o dalších tématech spojených s Vánocemi v pořadu Zkraje diskutovali tajemník městské části Brno-střed Petr Štika, podnikatel Jan Vlachinský, ředitelka Turistického informačního centra města Brna Jana Tichá Janulíková, ekonomka Alena Šafrová Drášilová, farář Jan Pacner a herec Bolek Polívka.

Lékaři z Masarykova onkologického ústavu v Brně testovali na pacientech takzvanou lesní terapii, která prokazatelně snižuje stres a úzkost. Výsledky ukázaly, že už krátké sledování lesního prostředí může u pacientů zmírnit napětí a aktivovat protinádorové procesy v těle. Pozitivní efekt „procházky lesem“ chtějí lékaři dále rozvíjet. Plánují zavedení virtuálních brýlí i vytvoření virtuální čekárny.

V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zdravotnických specialistů a není zajištěno ani udržitelné financování sociální péče v centrech, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v tuzemsku. Z plánované stovky center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, upozornili kontroloři. Prověřovali ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Resorty se ohradily, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022. Od té doby podle nich nastaly zásadní posuny.

Mimořádné situace, jako jsou povodně, působí i na lidskou psychiku. Mnohdy je člověk sice přímo zvládne, ale problémy se mohou dostavit se zpožděním, varoval ve vysílání České televize psychoterapeut Tibor Brečka. Zvláštní pozornost si zaslouží děti a senioři, říká expert z fakulty Biomedicínského inženýrství ČVUT.

Náchylnost k důvěře v dezinformace a konspirační teorie není obyčejně dána inteligencí nebo politickým přesvědčením, ale začíná intenzivním, až existenčním stresem, popsal v Událostech, komentářích izraelsko-americký profesor kognitivní psychologie Dan Ariely. Lidé pod takovým tlakem mívají tendenci hledat viníka, ať už potíží svých, tak třeba světových, popsal.

Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.

Krajský soud v Plzni odsoudil k devatenácti letům ve věznici se zvýšenou ostrahou devatenáctiletého Viktora Veselovského z Ukrajiny. Uznal ho vinným z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Případ loni v létě v Plzni rozdmýchal napětí a protiukrajinské nálady. Rozsudek není pravomocný, protože se proti němu Veselovskyj odvolal. Trest vyslechl zcela bez emocí. Státní zástupce a zmocněnkyně poškozené si ponechali lhůtu na vyjádření.

Začaly přijímací zkoušky na střední školy. V pondělí 15. dubna čeká žáky druhý řádný termín pro čtyřleté obory. Následně v úterý 16. dubna a ve středu 18. dubna budou termíny pro šestileté a osmileté obory. Ze dvou řádných pokusů se bude žákům počítat lepší výsledek. Psycholožka Zuzana Masopustová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity mluvila v ČT o tom, jak zvládat stres.