Stres

Lékaři z Masarykova onkologického ústavu v Brně testovali na pacientech takzvanou lesní terapii, která prokazatelně snižuje stres a úzkost. Výsledky ukázaly, že už krátké sledování lesního prostředí může u pacientů zmírnit napětí a aktivovat protinádorové procesy v těle. Pozitivní efekt „procházky lesem“ chtějí lékaři dále rozvíjet. Plánují zavedení virtuálních brýlí i vytvoření virtuální čekárny.

V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zdravotnických specialistů a není zajištěno ani udržitelné financování sociální péče v centrech, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v tuzemsku. Z plánované stovky center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, upozornili kontroloři. Prověřovali ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Resorty se ohradily, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022. Od té doby podle nich nastaly zásadní posuny.

Mimořádné situace, jako jsou povodně, působí i na lidskou psychiku. Mnohdy je člověk sice přímo zvládne, ale problémy se mohou dostavit se zpožděním, varoval ve vysílání České televize psychoterapeut Tibor Brečka. Zvláštní pozornost si zaslouží děti a senioři, říká expert z fakulty Biomedicínského inženýrství ČVUT.

Náchylnost k důvěře v dezinformace a konspirační teorie není obyčejně dána inteligencí nebo politickým přesvědčením, ale začíná intenzivním, až existenčním stresem, popsal v Událostech, komentářích izraelsko-americký profesor kognitivní psychologie Dan Ariely. Lidé pod takovým tlakem mívají tendenci hledat viníka, ať už potíží svých, tak třeba světových, popsal.

Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.

Krajský soud v Plzni odsoudil k devatenácti letům ve věznici se zvýšenou ostrahou devatenáctiletého Viktora Veselovského z Ukrajiny. Uznal ho vinným z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Případ loni v létě v Plzni rozdmýchal napětí a protiukrajinské nálady. Rozsudek není pravomocný, protože se proti němu Veselovskyj odvolal. Trest vyslechl zcela bez emocí. Státní zástupce a zmocněnkyně poškozené si ponechali lhůtu na vyjádření.

Začaly přijímací zkoušky na střední školy. V pondělí 15. dubna čeká žáky druhý řádný termín pro čtyřleté obory. Následně v úterý 16. dubna a ve středu 18. dubna budou termíny pro šestileté a osmileté obory. Ze dvou řádných pokusů se bude žákům počítat lepší výsledek. Psycholožka Zuzana Masopustová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity mluvila v ČT o tom, jak zvládat stres.

Vědci vycvičili psy, aby z dechu lidí rozpoznali pach posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Z pětadvaceti psů se to podařilo zlatému retrívrovi a německému ovčákovi. Informoval o tom server Sky News, podle kterého jsou přesto výsledky výzkumu slibné, protože by mohly pomoci při výcviku asistenčních psů.

Spotřeba tvrdého alkoholu v Rusku byla loni nejvyšší od roku 2017. Na hlavu připadlo víc než sedm litrů lihu. Nejvíc Rusů pije v oblastech s drsnými klimatickými podmínkami na severu země a Dálném východě. Klesající trend znovu obrátil koronavirus a ruský vpád na Ukrajinu. Podle expertů Rusové nevidí jinou cestu, jak překonat stres.

V Brně začalo fungovat centrum, které se zaměří na ketaminem asistovanou psychoterapii. Jde o léčbu, které dokáže pomoci třeba lidem s depresemi, úzkostmi nebo posttraumatickou stresovou poruchou. Ketaminem asistovaná psychoterapie trvá několik týdnů a zčásti by ji měla hradit zdravotní pojišťovna. Sám pacient podle odhadů za léčbu zaplatí mezi deseti a patnácti tisíci korunami.

Zdravotní stav člověka ovlivňují genetické predispozice, ale i socioekonomické faktory, jako jsou dosažené vzdělání nebo výše příjmu, míní šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. O péči o zdraví, důchodovém věku a odchodu z trhu práce hovořil s emeritním přednostou III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Pavlem Pafkem v pořadu Události, komentáře.

Vliv stresu na rozvoj rakoviny je už celé roky velmi důležitým tématem. Zatím ale bez jednoznačných odpovědí, protože vědcům chyběly důkazy, které by stres spojily s biologickými mechanismy v těle. Teď je možná našla americká studie na myších.

Pouhých dvacet minut cvičení dokáže zlepšit výkon mozku po probdělé noci, vyplývá ze studie, o které informoval server Independent. Její autoři zdůraznili, že až čtyřicet procent světové populace nemá dostatek spánku, který je podle nich základem zdravého životního stylu.

Vědci zjistili, že stres v raném věku mění více mozkových genů než úrazy hlavy v dětství. Experiment, který provedli z etických důvodů na zvířatech, odhalil významné genetické změny v oblasti hipokampu.

Letošní rok je ve znamení mnoha meteorologických a klimatických extrémů a překonávání historických rekordů. Možná trochu v pozadí zájmu, alespoň ze středoevropského hlediska, zůstává Karibská oblast a obecně Střední Amerika. Ale neprávem, i tamní počasí je letos mimořádně extrémní a svým způsobem to ovlivňuje i vznik a vývoj tropických bouří a hurikánů.

Psychiatr, psychoterapeut a vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček míní, že psychedelika mají unikátní farmakologické vlastnosti, které se podobají antidepresivům, změny ale nastupují skoro okamžitě. V Interview ČT24 uvedl, že aplikace těchto látek by se měla dít v bezpečném prostředí s kvalifikovaným personálem.

Přes sto tisíc učitelů protestovalo po celé Jižní Koreji proti šikaně ze strany rodičů a žáků. Zatím poslední kapkou byla sebevražda mladé pedagožky. Ta neunesla útoky na způsob své výuky, za který ji vedení školy dokonce opakovaně donutilo se omluvit. Kult dítěte a vzdělání v zemi, která čelí hluboké demografické krizi, vyvolává hrozbu učitelské stávky.

Němečtí psychologové představili návod, který zbavil víc než půlku účastníků studie nutkavého chování, jako je okusování nehtů, škrábání kůže či vytrhávání vlasů. Nejlepší výsledky má metoda proti okusování nehtů. Tohoto zlozvyku se zbavilo dokonce osmdesát procent lidí, kteří se k němu dříve uchylovali.

Když v letech 2019 a 2020 zasáhly Austrálii nejhorší požáry v historii, mělo to i řadu důsledků, které tehdy nebyly na první pohled patrné. Vědci teď popsali další z nich: stres způsobený živelnou pohromou měl výrazný dopad na kojící matky, které ztrácely schopnost tvořit mléko.

Když lidé narušují přírodu a místa, kde žijí přirozeně netopýři, vede to k tomu, že se u těchto tvorů více množí a šíří koronaviry. Pro vědce je toto poznání důležité zejména s ohledem na možné budoucí epidemie, které jsou s koronaviry spojené.

Lidské ucho se nevyvinulo tak, aby slyšelo zvuky, které vydávají rostliny, když trpí stresem. Řada jiných organismů se jimi ale může řídit – podle nové studie se totiž tento „zelený křik“ nese až na vzdálenost jednoho metru.

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

Mozky dospívajících v USA vlivem stresu spojeného s uzávěrami během pandemie covidu-19 za období zhruba deseti měsíců předčasně zestárly o nejméně tři roky a vykazují podobné změny jako mozky mladistvých, kteří byli vystaveni chronickému stresu či nepřízni osudu, uvedl list The Washington Post s odvoláním na studii vědců ze Stanfordovy univerzity.

Šťastné manželství lidem pomáhá urychlit zotavení po infarktu myokardu, nešťastné naopak zvyšuje riziko dalších zdravotních problémů. Uvedli to vědci z Yaleovy univerzity, podle nichž podpora a láska partnerů snižuje riziko opětovné hospitalizace nebo dalších bolestí na prsou.