Vědci zkoumali noční můry, může to pomoct odhalovat zdravotní problémy

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.

Nová studie, kterou představili výzkumníci na konci června na kongresu Evropské neurologické akademie, naznačuje spojitost mezi častými nočními můrami a rychlejším biologickým stárnutím. Vědci tvrdí, že lidem, kteří trpí častými zlými sny, hrozí třikrát vyšší riziko předčasného úmrtí. Berou přitom v tomto výpočtu v úvahu i další zdravotní problémy.

Noční můry představují pro lidský organismus velkou zátěž. „Spící mozek nedokáže rozlišit sny od reality,“ vysvětluje v tiskové zprávě neurovědec Abidemi Otaiku, který pracuje na Imperial College v Londýně a tento výzkum vedl.

„Proto se z noční můry často probouzíme zpocení, bez dechu a bušícím srdcem – protože se u nás spustila reakce bojuj, nebo uteč. Tato stresová reakce podle jeho výzkumů může být silnější než cokoli, co člověk zažívá v bdělém stavu. Proč? Protože i snové podněty mohou být mnohem silnější než ty v reálném životě.

Obří výzkum přinesl výsledky

Výzkum sledoval dospělé i děti (u nich hlásili noční můry rodiče, takže tam výsledky mohou být méně spolehlivé). Byl velmi rozsáhlý, proto by podle vědců měly být jeho výsledky dost vypovídající a spolehlivé: vědci sledovali údaje o 2429 dětech ve věku osm až deset let a 183 012 dospělých ve věku 26 až 86 let v šesti dlouhodobých populačních kohortách. A to po dobu dlouhých devatenácti let.

Ukázalo se, že u dětí i dospělých jsou častější noční můry spojené se zrychleným biologickým stárnutím. U dospělých představovalo největší hrozbu to, pokud se objevovaly alespoň jednou týdně. Pak měli asi třikrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou před dosažením věku sedmdesáti let, než ti, kteří noční můry měli málo nebo nikdy.

Faktorů zde bylo víc, samotné rychlejší biologické stárnutí se na tomto zvýšeném riziku předčasné úmrtnosti podílelo přibližně čtyřiceti procenty, zní odborný odhad. Mezi další důvody patří, že noční můry navíc narušují kvalitu i délku spánku, což zhoršuje pro tělo nezbytnou noční obnovu a regeneraci buněk.

Noční můra na obraze Nikolaje A. Abildgaarda
Zdroj: Vestjaellands Art Museum Sorø

„Noční můry vedou k dlouhodobému zvýšení hladiny kortizolu, stresového hormonu, který úzce souvisí s rychlejším stárnutím buněk,“ vysvětluje biologické příčiny Otaiku v oficiálním prohlášení. U lidí, kteří tyto stavy zažívají často a opakovaně, se tento stres hromadí a může tak mít podle něj dopady na urychlení stárnutí.

Jak využít výsledky výzkumu

Výzkum dále odhalil, že týdenní noční můry předpovídají předčasné úmrtí lépe než jiné obecně známé příčiny, včetně obezity, kouření, špatné stravy a nízké fyzické aktivity.

Autoři tohoto výzkumu, který zatím nevyšel jako studie, tvrdí, že jsou první, kdo tuto souvislost jasně prokázal. Výsledky sice mohou vypadat znepokojivě, ale ve skutečnosti by se daly využít pro předpovídání zdravotních problémů spojených s celou řadou stavů souvisejících s nočními můrami.

Detekovat noční můry totiž není nijak složité. A protože se dá kvalita spánku a tedy i snění ovlivňovat pomocí medikace, dalo by se předcházet mnoha život ohrožujícím chorobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 14 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...