Vědci zkoumali noční můry, může to pomoct odhalovat zdravotní problémy

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.

Nová studie, kterou představili výzkumníci na konci června na kongresu Evropské neurologické akademie, naznačuje spojitost mezi častými nočními můrami a rychlejším biologickým stárnutím. Vědci tvrdí, že lidem, kteří trpí častými zlými sny, hrozí třikrát vyšší riziko předčasného úmrtí. Berou přitom v tomto výpočtu v úvahu i další zdravotní problémy.

Noční můry představují pro lidský organismus velkou zátěž. „Spící mozek nedokáže rozlišit sny od reality,“ vysvětluje v tiskové zprávě neurovědec Abidemi Otaiku, který pracuje na Imperial College v Londýně a tento výzkum vedl.

„Proto se z noční můry často probouzíme zpocení, bez dechu a bušícím srdcem – protože se u nás spustila reakce bojuj, nebo uteč. Tato stresová reakce podle jeho výzkumů může být silnější než cokoli, co člověk zažívá v bdělém stavu. Proč? Protože i snové podněty mohou být mnohem silnější než ty v reálném životě.

Obří výzkum přinesl výsledky

Výzkum sledoval dospělé i děti (u nich hlásili noční můry rodiče, takže tam výsledky mohou být méně spolehlivé). Byl velmi rozsáhlý, proto by podle vědců měly být jeho výsledky dost vypovídající a spolehlivé: vědci sledovali údaje o 2429 dětech ve věku osm až deset let a 183 012 dospělých ve věku 26 až 86 let v šesti dlouhodobých populačních kohortách. A to po dobu dlouhých devatenácti let.

Ukázalo se, že u dětí i dospělých jsou častější noční můry spojené se zrychleným biologickým stárnutím. U dospělých představovalo největší hrozbu to, pokud se objevovaly alespoň jednou týdně. Pak měli asi třikrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou před dosažením věku sedmdesáti let, než ti, kteří noční můry měli málo nebo nikdy.

Faktorů zde bylo víc, samotné rychlejší biologické stárnutí se na tomto zvýšeném riziku předčasné úmrtnosti podílelo přibližně čtyřiceti procenty, zní odborný odhad. Mezi další důvody patří, že noční můry navíc narušují kvalitu i délku spánku, což zhoršuje pro tělo nezbytnou noční obnovu a regeneraci buněk.

Noční můra na obraze Nikolaje A. Abildgaarda
Zdroj: Vestjaellands Art Museum Sorø

„Noční můry vedou k dlouhodobému zvýšení hladiny kortizolu, stresového hormonu, který úzce souvisí s rychlejším stárnutím buněk,“ vysvětluje biologické příčiny Otaiku v oficiálním prohlášení. U lidí, kteří tyto stavy zažívají často a opakovaně, se tento stres hromadí a může tak mít podle něj dopady na urychlení stárnutí.

Jak využít výsledky výzkumu

Výzkum dále odhalil, že týdenní noční můry předpovídají předčasné úmrtí lépe než jiné obecně známé příčiny, včetně obezity, kouření, špatné stravy a nízké fyzické aktivity.

Autoři tohoto výzkumu, který zatím nevyšel jako studie, tvrdí, že jsou první, kdo tuto souvislost jasně prokázal. Výsledky sice mohou vypadat znepokojivě, ale ve skutečnosti by se daly využít pro předpovídání zdravotních problémů spojených s celou řadou stavů souvisejících s nočními můrami.

Detekovat noční můry totiž není nijak složité. A protože se dá kvalita spánku a tedy i snění ovlivňovat pomocí medikace, dalo by se předcházet mnoha život ohrožujícím chorobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 9 mminutami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 3 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 18 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 21 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 23 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 23 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
včera v 11:10

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22
Načítání...