Vědci zkoumali noční můry, může to pomoct odhalovat zdravotní problémy

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.

Nová studie, kterou představili výzkumníci na konci června na kongresu Evropské neurologické akademie, naznačuje spojitost mezi častými nočními můrami a rychlejším biologickým stárnutím. Vědci tvrdí, že lidem, kteří trpí častými zlými sny, hrozí třikrát vyšší riziko předčasného úmrtí. Berou přitom v tomto výpočtu v úvahu i další zdravotní problémy.

Noční můry představují pro lidský organismus velkou zátěž. „Spící mozek nedokáže rozlišit sny od reality,“ vysvětluje v tiskové zprávě neurovědec Abidemi Otaiku, který pracuje na Imperial College v Londýně a tento výzkum vedl.

„Proto se z noční můry často probouzíme zpocení, bez dechu a bušícím srdcem – protože se u nás spustila reakce bojuj, nebo uteč. Tato stresová reakce podle jeho výzkumů může být silnější než cokoli, co člověk zažívá v bdělém stavu. Proč? Protože i snové podněty mohou být mnohem silnější než ty v reálném životě.

Obří výzkum přinesl výsledky

Výzkum sledoval dospělé i děti (u nich hlásili noční můry rodiče, takže tam výsledky mohou být méně spolehlivé). Byl velmi rozsáhlý, proto by podle vědců měly být jeho výsledky dost vypovídající a spolehlivé: vědci sledovali údaje o 2429 dětech ve věku osm až deset let a 183 012 dospělých ve věku 26 až 86 let v šesti dlouhodobých populačních kohortách. A to po dobu dlouhých devatenácti let.

Ukázalo se, že u dětí i dospělých jsou častější noční můry spojené se zrychleným biologickým stárnutím. U dospělých představovalo největší hrozbu to, pokud se objevovaly alespoň jednou týdně. Pak měli asi třikrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou před dosažením věku sedmdesáti let, než ti, kteří noční můry měli málo nebo nikdy.

Faktorů zde bylo víc, samotné rychlejší biologické stárnutí se na tomto zvýšeném riziku předčasné úmrtnosti podílelo přibližně čtyřiceti procenty, zní odborný odhad. Mezi další důvody patří, že noční můry navíc narušují kvalitu i délku spánku, což zhoršuje pro tělo nezbytnou noční obnovu a regeneraci buněk.

Noční můra na obraze Nikolaje A. Abildgaarda
Zdroj: Vestjaellands Art Museum Sorø

„Noční můry vedou k dlouhodobému zvýšení hladiny kortizolu, stresového hormonu, který úzce souvisí s rychlejším stárnutím buněk,“ vysvětluje biologické příčiny Otaiku v oficiálním prohlášení. U lidí, kteří tyto stavy zažívají často a opakovaně, se tento stres hromadí a může tak mít podle něj dopady na urychlení stárnutí.

Jak využít výsledky výzkumu

Výzkum dále odhalil, že týdenní noční můry předpovídají předčasné úmrtí lépe než jiné obecně známé příčiny, včetně obezity, kouření, špatné stravy a nízké fyzické aktivity.

Autoři tohoto výzkumu, který zatím nevyšel jako studie, tvrdí, že jsou první, kdo tuto souvislost jasně prokázal. Výsledky sice mohou vypadat znepokojivě, ale ve skutečnosti by se daly využít pro předpovídání zdravotních problémů spojených s celou řadou stavů souvisejících s nočními můrami.

Detekovat noční můry totiž není nijak složité. A protože se dá kvalita spánku a tedy i snění ovlivňovat pomocí medikace, dalo by se předcházet mnoha život ohrožujícím chorobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 6 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 21 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...