Vědci zkoumali noční můry, může to pomoct odhalovat zdravotní problémy

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.

Nová studie, kterou představili výzkumníci na konci června na kongresu Evropské neurologické akademie, naznačuje spojitost mezi častými nočními můrami a rychlejším biologickým stárnutím. Vědci tvrdí, že lidem, kteří trpí častými zlými sny, hrozí třikrát vyšší riziko předčasného úmrtí. Berou přitom v tomto výpočtu v úvahu i další zdravotní problémy.

Noční můry představují pro lidský organismus velkou zátěž. „Spící mozek nedokáže rozlišit sny od reality,“ vysvětluje v tiskové zprávě neurovědec Abidemi Otaiku, který pracuje na Imperial College v Londýně a tento výzkum vedl.

„Proto se z noční můry často probouzíme zpocení, bez dechu a bušícím srdcem – protože se u nás spustila reakce bojuj, nebo uteč. Tato stresová reakce podle jeho výzkumů může být silnější než cokoli, co člověk zažívá v bdělém stavu. Proč? Protože i snové podněty mohou být mnohem silnější než ty v reálném životě.

Obří výzkum přinesl výsledky

Výzkum sledoval dospělé i děti (u nich hlásili noční můry rodiče, takže tam výsledky mohou být méně spolehlivé). Byl velmi rozsáhlý, proto by podle vědců měly být jeho výsledky dost vypovídající a spolehlivé: vědci sledovali údaje o 2429 dětech ve věku osm až deset let a 183 012 dospělých ve věku 26 až 86 let v šesti dlouhodobých populačních kohortách. A to po dobu dlouhých devatenácti let.

Ukázalo se, že u dětí i dospělých jsou častější noční můry spojené se zrychleným biologickým stárnutím. U dospělých představovalo největší hrozbu to, pokud se objevovaly alespoň jednou týdně. Pak měli asi třikrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou před dosažením věku sedmdesáti let, než ti, kteří noční můry měli málo nebo nikdy.

Faktorů zde bylo víc, samotné rychlejší biologické stárnutí se na tomto zvýšeném riziku předčasné úmrtnosti podílelo přibližně čtyřiceti procenty, zní odborný odhad. Mezi další důvody patří, že noční můry navíc narušují kvalitu i délku spánku, což zhoršuje pro tělo nezbytnou noční obnovu a regeneraci buněk.

Noční můra na obraze Nikolaje A. Abildgaarda
Zdroj: Vestjaellands Art Museum Sorø

„Noční můry vedou k dlouhodobému zvýšení hladiny kortizolu, stresového hormonu, který úzce souvisí s rychlejším stárnutím buněk,“ vysvětluje biologické příčiny Otaiku v oficiálním prohlášení. U lidí, kteří tyto stavy zažívají často a opakovaně, se tento stres hromadí a může tak mít podle něj dopady na urychlení stárnutí.

Jak využít výsledky výzkumu

Výzkum dále odhalil, že týdenní noční můry předpovídají předčasné úmrtí lépe než jiné obecně známé příčiny, včetně obezity, kouření, špatné stravy a nízké fyzické aktivity.

Autoři tohoto výzkumu, který zatím nevyšel jako studie, tvrdí, že jsou první, kdo tuto souvislost jasně prokázal. Výsledky sice mohou vypadat znepokojivě, ale ve skutečnosti by se daly využít pro předpovídání zdravotních problémů spojených s celou řadou stavů souvisejících s nočními můrami.

Detekovat noční můry totiž není nijak složité. A protože se dá kvalita spánku a tedy i snění ovlivňovat pomocí medikace, dalo by se předcházet mnoha život ohrožujícím chorobám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...