Spánek

Náhlé noční probuzení způsobené bolestivou křečí v nohách je časté hlavně u seniorů. Nejde sice o život ohrožující problém, ale může výrazně snižovat kvalitu života. Protože není snadné ho léčit, snaží se vědci přijít na to, jak mu předcházet.

Čím dál víc lidí v Česku trápí poruchy spánku. Odborníci to spojují s životním stylem a také postupující obezitou v populaci. Přitom mnozí, kterých se to týká, ani nevědí, že by měli jít k lékaři. Vodítkem bývá únava po probuzení. Neřešené potíže přitom mohou vést například k onemocnění srdce a cév.

Podle odhadů ministerstva školství se do škol vypraví kolem sto osmnácti tisíců prvňáků včetně těch, kteří dříve dostali odklad. Nástup do první třídy někdy odborníci přirovnávají k nástupu dospělého do prvního zaměstnání. Na nový školní režim si ale po prázdninách musí zvykat i děti na druhém stupni a středoškoláci. „Důležitá je pravidelnost,“ radí vedoucí centra výzkumu spánku a chronobiologie Jana Kopřivová. Podle ní jde při změně spánkového režimu nejlépe pracovat se světelnou synchronizací.

Mořští biologové pozorovali výjimečně velkou koncentraci spících žraloků. Zatím si nedokáží vysvětlit, proč mezi nimi chyběli samci.

Bohaté země trpí „pandemií“ osamělosti. Důkazů o tom je spousta, ale chybí detailnější výzkum tohoto fenoménu. Zejména pak jeho dopady na lidské zdraví. Nový výzkum se teď podíval na důsledky osamělosti na kvalitu spánku.

Mozek může naplno pracovat, ale jeho malé oblasti přitom mohou poklidně spát. A také během spánku se některé jeho regiony bleskurychle probouzejí a bdí, prokázala studie, která zkoumala tento fenomén pomocí umělé inteligence.

Výzkum na šestadvaceti tisících lidech zjistil, že ti, kteří chodí pozdě spát, dosahují lepších výsledků v testech inteligence, uvažování a paměti. Zatím ale není jasné, jestli je právě odlišný průběh spánku příčinou.

Středa je velmi horký den, Český hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokými teplotami na většinu území, všude pak varuje před bouřkami. Pocitově bude situace ještě nepříjemnější, zejména kvůli dusnu způsobenému vysokou vzdušnou vlhkostí.

Sledování telefonu před spaním zřejmě nemá významný vliv na spánek, uvedli vědci po přezkoumání důkazů. Podle nového přehledu jedenácti studií provedených po celém světě neexistují žádné důkazy o tom, že by obrazovka vyzařující modré světlo ztěžovala usínání, napsal list The Times. Zároveň ale někteří experti upozorňují, že používání chytrých zařízení v tuto dobu může spánek zhoršit kvůli tomu, že lidé aktivitě propadnou a posouvají tak svoji obvyklou „večerku“.

Asi stovka účastníků soutěže spolu změřila síly ve speciální technice spánku – takzvaném „power napu“. Ta nabízí během krátké chvíle odpočinku nabrat značné množství sil. Tato metoda má svá úzce vymezená pravidla, kdy spánek nesmí například přesáhnout délku dvaceti minut. Pořadatelé akce chtěli upozornit na důležitost spánku pro život, protože obyvatelé Jižní Koreje patří mezi ty, kteří spí nejméně z celého světa.

Potraviny, které jsou silně mechanicky, a zejména chemicky zpracované, mají obrovské množství negativních zdravotních účinků. Nová studie shromáždila spoustu důkazů, které říkají, proč se takovému jídlu raději vyhnout.

Sobi zvládají multitasking a dokážou přežvykovat potravu i ve spánku. Zjistili to vědci, kteří v přírodě zkoumali spánkové cykly tohoto sudokopytníka pomocí záznamů elektrické aktivity mozku.

Pouhých dvacet minut cvičení dokáže zlepšit výkon mozku po probdělé noci, vyplývá ze studie, o které informoval server Independent. Její autoři zdůraznili, že až čtyřicet procent světové populace nemá dostatek spánku, který je podle nich základem zdravého životního stylu.

Přímé sluneční záření, dehydratace, úpal. Fyzické dopady vlny veder na lidské tělo jsou dobře známé. O vlivu vysokých teplot na duševní zdraví se ale mluví o poznání méně. Vědci varují, že i tato rizika by lidé měli brát vážně.

Jedním z největších zdravotních rizik při vlnách veder je nedostatek kvalitního spánku. Ale jak se vyspat, když je venku vedro i v noci?

Chobotnice mohou být předmětem nočních můr mnoha námořníků, nový výzkum nicméně přinesl další důkazy o tom, že by i hlavonožci mohli sami snít, když spí. Popsal to vědecký tým v odborném žurnálu Nature.

Pravidelné zdřímnutí po obědě je pro lidský mozek prospěšné a pomáhá tento orgán déle udržet větší. Uvedl to server BBC News s odkazem na vědce z londýnské University College London (UCL), podle kterých by ale délka spánku neměla překročit půl hodiny.

Sociální sítě jsou u mnoha lidí přímou příčinou horšího spánku. Popsala to rozsáhlá americká studie, kterou vedli psychiatři z Dukeovy a Yaleovy univerzity. Tvrdí, že našli příčinnou souvislost mezi používáním sociálních médií před spánkem a jeho kratším trváním.

Rozsáhlý vědecký výzkum našel další rizikový faktor, který je spojený se syndromem náhlého úmrtí kojence. U mnoha zemřelých dětí se našla genetická odchylka od normálu.

Zdá se, že rypouši podřimující na pláži si užívají dokonalého odpočinku. Průlomový výzkum, který vyšel v žurnálu Science, ale odhalil, že tito mořští savci po většinu svého života spí jen dvě hodiny denně, které nasbírají díky sérii krátkých zdřímnutí během hlubokých ponorů k mořskému dnu.

Nelichotivé poznámky na adresu lidí, kteří v zimě mají problém vylézt z postele, podle vědců možná nejsou namístě. Nový výzkum naznačuje, že lidé v chladných měsících sice nehibernují, ale možná potřebují více spánku, a měli by proto své návyky uzpůsobit tomuto ročnímu období.

Nedostatečné vystavení slunečnímu světlu přes den může vést k problémům se spánkem v noci. Podle serveru Independent to vyplývá ze studie, která doporučuje, aby lidé chodili ráno ven na slunce, i kdyby to mělo být jen na „malou chvíli“.

V noci ze soboty na neděli skončí letní čas a začne platit standardní, středoevropský. Hodiny se posunou o hodinu zpět – ze tří hodin ráno na druhou. Letos mělo povinné střídání času podle plánu Evropské unie skončit, členské státy se ale nedohodly na tom, který čas bude platit trvale. Lidé, kteří musí v neděli ráno vstávat, si přispí, noční vlaky budou hodinu stát na nádražích a noční tramvaje či autobusy ve velkých městech, kde jezdí v pravidelných intervalech, pojedou vícekrát než v jiné noci.

Lidé, kteří mají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k rychlejšímu poklesu kognitivních funkcí a s přibývajícím věkem jim hrozí větší riziko demence. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Pokud se závěry výzkumu potvrdí, mohl by nakonec vést k novým metodám odhalení této choroby a včasnému lékařskému zásahu, který by zmírnil rychlost duševního úpadku.