Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
Výsledky zveřejněné v časopise Cellular and Molecular Life Sciences naznačují, že nesoulad mezi světelným režimem a načasováním jídla může ovlivnit vnitřní prostředí mozku a zvyšovat riziko metabolických i neurodegenerativních onemocnění. Zjednodušeně: jíst oběd v noci není dobrý nápad.
Vědci zjistili, že biologické hodiny v choroidním plexu se dají rychle přeprogramovat změnou doby krmení. To kontrastuje s jinými mozkovými oblastmi, jejichž rytmus se i při změně stravovacích návyků dál řídí světelným cyklem. „Zásadní je, že hodiny v tomto případě následují čas jídla, nikoli světelný cyklus,“ uvedla vedoucí oddělení biologických rytmů Fyziologického ústavu AV ČR Alena Sumová.
Večerní jídlo a narušení přirozených rytmů mozku
Vědci nemohli tyto závěry testovat na lidech, takový výzkum by byl neetický. Pracovali tedy s myšími modely a molekulárně-biologickými metodami. Myším, které byly krmeny během denní fáze, kdy by běžně spaly, se rytmus v choroidním plexu přizpůsobil této změně rychleji než rytmus v jiných částech mozku. Tento proces podle odborníků souvisí se zvýšením hladin inzulinu, glukózy a tělesné teploty vyvolaným příjmem potravy, což přímo ovlivňuje molekulární hodiny.
„Výsledky naší studie ukazují, že choroidní plexus je unikátní mozkovou strukturou, která dokáže přímo reagovat jak na světelný režim, tak na změny v načasování potravy – a tím upravovat produkci mozkomíšního moku a další klíčové procesy spojené s ochranou a výživou mozku,“ popsala Sumová.
Odborníci upozorňují, že v moderní společnosti je běžné jíst ve večerních hodinách, kdy jsou vnitřní hodiny již nastavené na spánek. Podle studie může tento nesoulad narušit přirozené rytmy mozku, a tedy i jeho správné fungování.
