Jídlo

Roboti už nejsou skrytí jen v průmyslových provozech. Stále častěji se s nimi lidé setkávají v obchodech nebo restauracích. Nově mohou na další narazit v ulicích Prahy. K týmu lidských kurýrů se v Karlíně přidalo v úterý pět robotických. Zatím dovezou jídlo z jedné restaurace rychlého občerstvení. Firma Foodora zároveň plánuje přidat další provozy. Překvapením pro zákazníky se už před několika lety stali robotičtí číšníci v síti salaterie UGO Trade. Mají je ve zhruba třetině provozoven, kde to prostor dovolí. Personál jimi ale nahradit nechtějí. Stejně jako rozvozová firma Wolt, která rovněž zvažuje nasazení robotů v metropoli – rovněž coby doplněk práce kurýrů.

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.

Hostina se správně zvoleným jídlem může prolomit diplomatické bariéry, špatně vybrané menu je ale schopné naopak vztahy mezi státy vyhrotit. A volba pokrmu může posloužit i jako nenápadný, ale o to silnější signál druhé straně, popisují historici, kteří zkoumali sto let diplomatických hostin.

Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.

Zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm vyzývá k dopracování vyhlášky o školním stravování. Podle něj ani po novele nezajišťuje dětem s dietními omezeními dostatečnou podporu – specifické jídelníčky zůstávají dobrovolné a předpisy neřeší například skladování či ohřev jídel přinesených z domova.

V podzimním kole potravinové sbírky se v sobotu v obchodech v Česku vybralo rekordních 719 tun zboží, o patnáct procent více než loni. Lidé darovali 645 tun potravin a 74 tun hygienických potřeb. Do úterý 18. listopadu mohou stále darovat zboží nákupem v internetových obchodech. Uvedly to Česká federace potravinových bank a Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Přibližně ve 2800 prodejnách se v sobotu konalo podzimní kolo národní sbírky potravin. Lidé v něm mohli darovat potřebným potraviny či drogerii. Pomoc následně putuje opuštěným seniorům, rodinám v krizi, lidem bez domova či s handicapem. Letos se zapojilo rekordních pět tisíc dobrovolníků. Sbírka bude pokračovat ještě on-line do poloviny listopadu.

Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.

Česká pošta začala do domácností roznášet příručky, které vysvětlují, jak se připravit na mimořádné situace typu povodní, tornád, požárů nebo výpadků základních služeb. Ministerstvo vnitra jich nechalo vytisknout přes pět milionů. Pošta je má roznést do všech domácností. Jde zatím o největší informační kampaň státu zaměřenou na zvýšení připravenosti obyvatel na krizové situace.

Oběd z restaurace je pro mnoho lidí stále svátečnější. Kvůli zdražování totiž omezily počet návštěv stravovacích podniků skoro dvě třetiny lidí. Častěji si nosí do práce vlastní jídlo. Polední návštěvnost restaurací udržují strávníci se stravenkami. Ukázal to evropský průzkum stravovacích návyků v Česku.

První Slované na našem území konzumovali nejčastěji mléko, proso a med. Tím se odlišovali od Germánů, kteří měli naopak v oblibě vepřové maso. Vyplývá to z rozsáhlých analýz molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat, které prozkoumal mezinárodní výzkum pod vedením brněnského archeologa Jiřího Macháčka z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

V Indonésii se tento týden otrávilo více než tisíc dětí, které dostaly bezplatné školní obědy. Ty prosadil jako jednu ze svých priorit současný prezident Prabowo Subianto. Informoval o tom server BBC News. Místní média uvádějí, že od spuštění nákladného programu letos v lednu se otrávilo nejméně 6400 žáků po celé zemi.

Velká část Čechů jí stravu, která neobsahuje dostatek důležitých minerálů či vitaminů. Často si podle expertů neuvědomují, že různé typy ovoce a zeleniny nejsou navzájem nahraditelné. O důležité živiny také přicházejí jejich převařením. Naopak nadměrné množství soli může uškodit. Experti doporučují zvýšit příjem luštěnin a zeleniny – zejména u dětí.

V liberecké restauraci řetězce KFC odhalila kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), že se k výrobě jídla používalo marinované maso s prošlým datem použitelnosti. Společnost AmRest, která řetězec v Česku provozuje, tím porušila zákon o potravinách a SZPI s ní zahájí správní řízení o uložení pokuty. Jde o první zjištění z velkého množství kontrol, z nichž většina není dosud dokončená, uvedl mluvčí Pavel Kopřiva. Podle KFC šlo o ojedinělý incident.

Domácnosti, školy, nemocnice i domovy pro seniory vyhazují tuny jídla, vyplynulo z dvouletého společného projektu organizace Zachraň jídlo a Mendelovy univerzity. První ucelená data ukázala, že například u obědů v domovech pro seniory připadá na sto kilogramů jídla třicet kilogramů odpadu. Ukázalo se také, že každý obyvatel Prahy vyhodí ročně zhruba 26 kilogramů potravin. Ve školních jídelnách pak vzniká přes třicet procent gastro odpadu. Z toho téměř polovina na talířích žáků a další část jsou nevydané pokrmy. První školy se i proto zapojily do projektu Zachraň oběd, který darují potřebným. Data přicházejí i s doporučením, jak plýtvání předcházet.

Panelový dům v Chomutově, který lidé museli náhle opustit minulý týden kvůli narušené statice, zůstává neobyvatelný. Ukázalo to šetření statiků, kteří stavbu, její podloží a také okolí tento týden zkoumali. Během pátečního odpoledne si lidé mohli alespoň ze svých bytů vzít to, co považují za nejnutnější.

Na nejméně 2205 vzrostl počet obětí silného zemětřesení, které v noci na pondělí zasáhlo východ Afghánistánu. S odvoláním na tamní úřady to napsala agentura Reuters. Zraněno bylo přibližně 3400 lidí. Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) uvedla, že katastrofa se dotkla 84 tisíc lidí a tisíce dalších přinutila opustit své domovy. Afgháncům po zemětřesení dochází jídlo i léky. Zemi zároveň ve čtvrtek zasáhly další otřesy o síle 6,2 stupně Richterovy škály. Informace o následcích zatím nejsou k dispozici, píše Reuters.

Všechny děti si podle nové vyhlášky o školním stravování, která začala platit od tohoto školního roku, mohou donést do jídelny i své obědy. Dříve tuto možnost měly jen děti se zdravotním omezením, jako je bezlepková dieta nebo cukrovka. Vyhláška, která mění potravinový koš pro vaření ve školní jídelně, má i své kritiky. Podle resortu zdravotnictví byla ale projednána dostatečně, příprava začala před jedenácti lety.

Humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla nepředstavitelných rozměrů a propuká tam hladomor, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí čtyřiadvaceti zemí včetně Británie, Kanady, Austrálie, Japonska, Francie a dalších evropských partnerů. Skupina vyzvala Izrael, aby do palestinské enklávy umožnil přístup všem mezinárodním nevládním organizacím, které tam chtějí poskytovat humanitární pomoc. Česko ani Německo jej nepodepsaly. Tuzemsku v prohlášení opět chybí slovo Hamás, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Připravit se na krizové situace, jako jsou povodně, požáry, bouře nebo výpadky základních služeb, má pomoci lidem příručka, kterou připravilo ministerstvo vnitra spolu s hasiči a dalšími složkami integrovaného záchranného sboru. Dostupná je na webu ministerstva. Od října ji v tištěné podobě obdrží všechny domácnosti. Lidé v příručce najdou rady a seznamy věcí, které se jim budou hodit ke zvládnutí výpadků vody, tepla, elektřiny či internetu v první tři dny, tedy v prvních 72 hodinách mimořádných událostí.

Výsledky ústní zkoušky na školách by měly odrážet hlavně to, jak dobře se student připravil. Italští vědci teď ale při analýze dat narazili na další faktory, jež výsledek ovlivňují. A se znalostmi studentů mají podle všeho jen málo společného.

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.

Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.