Jídlo

Nový průzkum ukázal, že zhruba třetina jídla se v domovech pro seniory vyhodí. Za množství odpadu může plánování, kolik čeho navařit, ale i způsob servírování. To by se mohlo v budoucnu změnit – porce, které kuchařky nevydají, by mohli dostat potřební.

Už sedm tisíc nocleženek nakoupili letos Češi pro lidi bez domova. Armáda spásy, která projekt organizuje už podeváté, začne vouchery potřebným rozdávat od listopadu. Poukázka na nocleh zajistí klientům nejen ubytování během chladných dnů, ale také teplé jídlo i pomoc sociálního pracovníka. V loňské sezoně se jich povedlo vybrat až třicet tisíc.

Turecko si chce u Evropské komise vymoci chráněný status na svůj recept na döner kebab, tedy tradiční maso grilované na špízu. Pokud by Ankara uspěla, znamenalo by to potíže pro mnohamiliardový byznys v zemích sedmadvacítky, zejména v Německu. Pokrm vyráběný podle jiné receptury by se musel upravit nebo přejmenovat.

Za vybíravost v jídle u dětí a dospívajících může až ze 74 procent genetika, nikoliv výchova. Velký vliv má také prostředí a v pozdějším věku i vrstevníci.

Nikolas Kratěna pracoval v luxusních restauracích, například v síti Ambiente, v hotelu Hilton nebo Kobe, založil si vlastní podnik, ale v době covidu potřeboval práci a našel ji v nymburské nemocnici. Zůstal tam a připravuje jídla, která dokážou pacienty překvapit. „Strava v nemocnicích se lepší, jsou tam už kuchaři, kteří mají zájem,“ uvedl v pořadu Události, komentáře Kratěna.

Obchodní řetězce stále častěji nabízejí zboží, které by se mohlo zkazit, s výraznými slevami. Některé nově zřizují i speciální stojany pro výrazně zlevněné ovoce a zeleninu, které už nejsou v původní kvalitě, ale zároveň je nechtějí vyhodit. Část zboží také dávají potravinovým bankám nebo se je snaží zpracovat do dalších výrobků.

Přibývá lidí, kteří trpí potravinovou chudobou, ukázala data Eurostatu. Každý desátý obyvatel Evropské unie si loni nemohl dovolit jíst maso ani obden. Předloni to byl jen každý dvanáctý. V chudší polovině zemí je i Česko, kde jsou nejohroženější senioři a rodiče samoživitelé. Stále víc lidí v tuzemsku tak vyhledává pomoc potravinových bank nebo se snaží nakupovat co nejlevnější jídlo.

Ceny průmyslových výrobců v Česku se po třech měsících vrátily k meziročnímu růstu. V dubnu stouply o 1,4 procenta. O jednotky procent vzrostly i ceny stavebních prací a tržních služeb pro podniky. Naopak v zemědělství pokračovalo dvanáctý měsíc v řadě meziroční snižování cen, v dubnu to bylo o 13,4 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici míní, že dubnový vývoj výrobních cen ukazuje na pokračující uklidňování inflačních tlaků.

V Česku přibývá dětí, které ve školních jídelnách vyžadují speciálně upravené jídlo. I kvůli tomu jídelny v únoru obdržely od ministerstva zdravotnictví metodiku pro poskytování stravy, která je vhodná například pro diabetiky nebo celiaky. Alternativa k běžným obědům ale stále zůstává spíše výjimkou. Například v Pardubicích takto vaří jen na jedné základní škole a v jedné školce.

Zájem zákazníků o regionální potraviny znovu roste. Z analýz prodeje vyplývá, že už zčásti pominuly obavy z dražších lokálních produktů způsobené vysokou inflací. Někteří drobní výrobci ale mají problém dostat své zboží do velkých řetězců.

Kvůli dlouhodobě vysokým cenám potravin hledá stále více lidí levnější varianty stravování. Větší zájem teď registrují například některé školní jídelny. Kromě žáků a studentů nabízejí hotová jídla třeba seniorům, ale i ostatním zájemcům. S tím ale nesouhlasí někteří restauratéři, podle kterých to je neférová konkurence.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) představil nová doporučení pro zdravé a udržitelné stravovací návyky ve střední Evropě. Udržitelný jídelníček vypracovaný environmentální organizací má nejen odpovídat národním nutričním standardům, ale zároveň efektivně snižuje ekologickou stopu stravování Středoevropanů.

Restaurace hlásí úbytek poledních strávníků. Lidé totiž navzdory pomalejší inflaci stále váhají s útratami. Zároveň se mění chování stálých hostů restaurací. Ti omezují frekvenci večerních návštěv, nebo konzumují méně než v minulosti. Záleží ale na konkrétním místě. Prakticky všechny hospody ale zdražily. Kvůli rostoucím nákladům i kvůli zvýšení DPH u točeného piva.

Sedmdesát procent celiaků a lidí s alergií na lepek se nestravuje ve školních nebo firemních jídelnách. Jako nejčastější důvod uvádějí obavu z toho, že jídlo bude obsahovat lepek, nebo neochotu personálu poskytnout informace o složení potravin. Ukázal to průzkum neziskového projektu Mňambezlepku.cz. Tři čtvrtiny respondentů by přitom „venku“ jíst chtěly. Prosincového průzkumu se ve spolupráci s Bravo Consulting zúčastnilo přes šestnáct set lidí na bezlepkové dietě žijících v Česku.

Před indickým soudem skončil bizarní spor o to, kdo jako první uvařil slavné máslové kuře. Žalující restaurace požaduje po konkurentovi v přepočtu 5,5 milionu korun jako odškodné za údajně ukradený recept. Podle místních obyvatel přitom může mít pokrm původ úplně jinde a podniky zbytečně zahlcují už tak přetížené indické soudy.

Pro závodní jídelny platí nová pravidla. Firmy musí sledovat hodnotu jídla, které každý zaměstnanec sní. Z pohledu osvobození od daně pro něj totiž platí stejný limit jako třeba pro stravenkový paušál – letos je to 116 korun na den. Provoz jídelen podle nových pravidel ale znamená navýšení administrativy. Někteří zaměstnanci také mohou doplácet za jídlo víc než dřív.

Desetitisíce obědů z firemních kantýn se oproti dřívějšku daří zachránit, a zároveň tak zabránit plýtvání. I přesto tyto provozy denně vyhodí zhruba 72 tisíc porcí. Podle organizace Zachraň jídlo proto roste jejich zájem darovat neprodané pokrmy potřebným – nejčastěji seniorům a rodičům samoživitelům.

Restaurace v Německu budou od příštího roku zdražovat. Reagují tak na konce daňových úlev, které jim poskytla spolková vláda během pandemie. Namísto sedmi procent budou muset na dani z přidané hodnoty odvádět opět devatenáct procent. Většina restauratérů přenese vyšší daňovou zátěž na zákazníky. Tisíce majitelů podniků hrozí tím, že své restaurace uzavřou.

Lidé se během soboty v obchodech po celé republice mohli zapojit do podzimního kola sbírky potravin. Letos se jí zúčastnilo zhruba čtyři tisíce dobrovolníků. Češi na darování potravin slyší a do sbírek hojně darují, řekl novinářům předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček. V jarním kole sbírky se vybralo 495 tun potravin, podle Slavíčka se nyní vybere minimálně stejné množství. V pravidelných sbírkách se vybírají hlavně trvanlivé potraviny, které banky distribuují potřebným.

Krajský soud v Brně poslal třiatřicetiletého muže za dlouhodobé týrání dvou jeho nezletilých synů a za pokus těžkého ublížení na zdraví na osm let do vězení. Každému také musí uhradit jako nemajetkovou újmu sto tisíc korun. Muž hochy podle rozsudku fyzicky trestal i za drobné prohřešky, bil je násadou paličky na maso, chlapce někdy krmil i jídlem pro psy. Muž vinu dříve popřel, trestal hochy prý jen mírně. Rozsudek není pravomocný, muž se na místě odvolal. Hrozilo mu pět až dvanáct let vězení.

Češi už nakoupili skoro tři tisíce nocleženek pro lidi bez domova. ČT to sdělila mluvčí projektu Nocleženka Tereza Melišová. V loňském roce jich lidé nakoupili skoro třicet tisíc. Díky projektu mohou lidé bez domova přespat v noclehárně, kde dostanou polévku a mohou tam vyhledat pomoc sociálního pracovníka. Noclehárny se otevírají 1. listopadu.

Většina stran vládní koalice zvažuje zavedení nové spotřební daně na nápoje s vysokým obsahem cukru. Politikům to navrhla zdravotnická skupina Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní by opatření mohlo snížit spotřebu nezdravých nápojů, a tak pomoci v boji s obezitou nebo jinými civilizačními chorobami. Mezi nápoje, kterých by se daň týkala, patří sladké limonády, coly, ale také džusy nebo energetické nápoje. Zavedení opatření by mohlo do zadluženého státního rozpočtu zároveň přinést téměř tři miliardy ročně.

Provozovatelé některých restaurací a hospod na Šumavě se rozhodli, že přestanou turistům nabízet jídlo. Stále méně návštěvníků si totiž dopřeje oběd nebo večeři, což znamená velký propad tržeb. Majitelům podniků se tak nevyplácí vařit, provozy proto chtějí od podzimu výrazně omezit. Právě mimo sezonu je totiž turistů málo a na obědy moc nechodí ani místní.

Čínská společnost prochází největší změnou za posledních dvacet let. Zatímco dřív politika nařizovala lidem, aby se z venkova stěhovali do městských aglomerací a zemědělskou půdu měnili v lesy, teď je to naopak. Úřady zabírají pozemky, kácejí stromy a mění je v pole. Cílem Pekingu je zvýšit potravinovou bezpečnost kvůli geopolitickému napětí a válce na Ukrajině.