Jídlo

Potravinové banky pomáhají potřebným, zabraňují plýtvání jídla a jsou klíčovým článkem v krizových situacích. Nejen na tom se shodli ministři sociálních věcí, zemědělství i životního prostředí. Jen loni banky zachránily rekordních 16,6 tisíce tun potravin a drogerie. Nově si pro pomoc do řetězců lidé jezdí i večer, při takových svozech se domlouvají banky s organizacemi. Ty si jídlo samy v obchodech vyzvedávají.

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.

Více než dvě třetiny Čechů mají nadváhu a podstatná část populace podle lékařů trpí obezitou. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje plán, který by měl zlepšit například dostupnost specializovaných ambulancí. Víc peněz chce resort nasměrovat také na prevenci. O zdravý životní styl se podle aktuálního šetření Všeobecné zdravotní pojišťovny zajímají dvě třetiny populace. Více na něj dbají ženy než muži.

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.

Rekordní rok zažily potravinové banky. Podle nových dat získaly dohromady 16 600 tun potravin a 8800 tun drogerie. To bylo o dvacet procent víc než rok předtím. Nejčastěji výrobky obdržely z obchodních řetězců, od zemědělců, ale i ze sbírek. Zájem o pomoc stále roste. Při povodních byly banky součástí záchranného systému. Vybraly tisíc tun humanitární pomoci za více než 130 milionů.

Otrava alkoholem, zánět slinivky nebo těžký průjem. Tak veterináři popisují akutní potíže převážně u psů a koček, se kterými se setkávají během vánočních svátků. Zdravotní problémy způsobené nevhodným krmením ale nedávají odborníci za vinu majitelům zvířat. Největší riziko podle veterinářů během svátků představují návštěvy, které chtějí mazlíčkům svých blízkých udělat „hezké Vánoce“.

Na Vánoce Češi víc nakupují jídlo a také s ním více plýtvají. Shodují se na tom iniciativy, které proti tomuto plýtvání bojují. Nabízejí jídlo, které by putovalo do popelnic, za sníženou cenu, nebo ho pomáhají nasměrovat k potřebným. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK pro platformu Too Good To Go zbyde po Vánocích jídlo 87 procentům Čechů, pouze tři z deseti ale přiznávají, že zbytky vyhazují.

Tuzemským domácnostem se podle obchodníků pozvolna vrací optimismus. Více transakcí oproti loňsku evidují restaurace, obchody s nábytkem nebo s oblečením. Právě u oblečení a obuvi, ale třeba i u masa a vína ceny meziročně klesly. Naopak zdražovalo bydlení, ubytování a alkohol a stravování jako celek. V novém roce by podle analytiků měly ceny spíše stagnovat.

Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO přibylo saké. Tradiční japonský nápoj rozšířil už poměrně bohaté menu, které by se z dosud zapsaného jídla a pití z celého světa dalo sestavit.

Každý obyvatel Česka sní asi 790 kilogramů potravin ročně. Tuzemští zemědělci ale nedokáží vyprodukovat vše, co se v zemi spotřebuje. Soběstačnost v základních komoditách dosahuje necelých osmdesáti procent. Dlouhodobě se snižují stavy prasat či pěstební plocha zeleniny. Česko se ale zhoršuje i v produkci vajec. Chovatelé si stěžují na zvýšené náklady kvůli energiím a přechodu z klecových chovů na podestýlkové. Pomoci by jim měly dotace.

Nový průzkum ukázal, že zhruba třetina jídla se v domovech pro seniory vyhodí. Za množství odpadu může plánování, kolik čeho navařit, ale i způsob servírování. To by se mohlo v budoucnu změnit – porce, které kuchařky nevydají, by mohli dostat potřební.

Už sedm tisíc nocleženek nakoupili letos Češi pro lidi bez domova. Armáda spásy, která projekt organizuje už podeváté, začne vouchery potřebným rozdávat od listopadu. Poukázka na nocleh zajistí klientům nejen ubytování během chladných dnů, ale také teplé jídlo i pomoc sociálního pracovníka. V loňské sezoně se jich povedlo vybrat až třicet tisíc.

Turecko si chce u Evropské komise vymoci chráněný status na svůj recept na döner kebab, tedy tradiční maso grilované na špízu. Pokud by Ankara uspěla, znamenalo by to potíže pro mnohamiliardový byznys v zemích sedmadvacítky, zejména v Německu. Pokrm vyráběný podle jiné receptury by se musel upravit nebo přejmenovat.

Za vybíravost v jídle u dětí a dospívajících může až ze 74 procent genetika, nikoliv výchova. Velký vliv má také prostředí a v pozdějším věku i vrstevníci.

Nikolas Kratěna pracoval v luxusních restauracích, například v síti Ambiente, v hotelu Hilton nebo Kobe, založil si vlastní podnik, ale v době covidu potřeboval práci a našel ji v nymburské nemocnici. Zůstal tam a připravuje jídla, která dokážou pacienty překvapit. „Strava v nemocnicích se lepší, jsou tam už kuchaři, kteří mají zájem,“ uvedl v pořadu Události, komentáře Kratěna.

Obchodní řetězce stále častěji nabízejí zboží, které by se mohlo zkazit, s výraznými slevami. Některé nově zřizují i speciální stojany pro výrazně zlevněné ovoce a zeleninu, které už nejsou v původní kvalitě, ale zároveň je nechtějí vyhodit. Část zboží také dávají potravinovým bankám nebo se je snaží zpracovat do dalších výrobků.

Přibývá lidí, kteří trpí potravinovou chudobou, ukázala data Eurostatu. Každý desátý obyvatel Evropské unie si loni nemohl dovolit jíst maso ani obden. Předloni to byl jen každý dvanáctý. V chudší polovině zemí je i Česko, kde jsou nejohroženější senioři a rodiče samoživitelé. Stále víc lidí v tuzemsku tak vyhledává pomoc potravinových bank nebo se snaží nakupovat co nejlevnější jídlo.

Ceny průmyslových výrobců v Česku se po třech měsících vrátily k meziročnímu růstu. V dubnu stouply o 1,4 procenta. O jednotky procent vzrostly i ceny stavebních prací a tržních služeb pro podniky. Naopak v zemědělství pokračovalo dvanáctý měsíc v řadě meziroční snižování cen, v dubnu to bylo o 13,4 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici míní, že dubnový vývoj výrobních cen ukazuje na pokračující uklidňování inflačních tlaků.

V Česku přibývá dětí, které ve školních jídelnách vyžadují speciálně upravené jídlo. I kvůli tomu jídelny v únoru obdržely od ministerstva zdravotnictví metodiku pro poskytování stravy, která je vhodná například pro diabetiky nebo celiaky. Alternativa k běžným obědům ale stále zůstává spíše výjimkou. Například v Pardubicích takto vaří jen na jedné základní škole a v jedné školce.

Zájem zákazníků o regionální potraviny znovu roste. Z analýz prodeje vyplývá, že už zčásti pominuly obavy z dražších lokálních produktů způsobené vysokou inflací. Někteří drobní výrobci ale mají problém dostat své zboží do velkých řetězců.

Kvůli dlouhodobě vysokým cenám potravin hledá stále více lidí levnější varianty stravování. Větší zájem teď registrují například některé školní jídelny. Kromě žáků a studentů nabízejí hotová jídla třeba seniorům, ale i ostatním zájemcům. S tím ale nesouhlasí někteří restauratéři, podle kterých to je neférová konkurence.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) představil nová doporučení pro zdravé a udržitelné stravovací návyky ve střední Evropě. Udržitelný jídelníček vypracovaný environmentální organizací má nejen odpovídat národním nutričním standardům, ale zároveň efektivně snižuje ekologickou stopu stravování Středoevropanů.

Restaurace hlásí úbytek poledních strávníků. Lidé totiž navzdory pomalejší inflaci stále váhají s útratami. Zároveň se mění chování stálých hostů restaurací. Ti omezují frekvenci večerních návštěv, nebo konzumují méně než v minulosti. Záleží ale na konkrétním místě. Prakticky všechny hospody ale zdražily. Kvůli rostoucím nákladům i kvůli zvýšení DPH u točeného piva.

Sedmdesát procent celiaků a lidí s alergií na lepek se nestravuje ve školních nebo firemních jídelnách. Jako nejčastější důvod uvádějí obavu z toho, že jídlo bude obsahovat lepek, nebo neochotu personálu poskytnout informace o složení potravin. Ukázal to průzkum neziskového projektu Mňambezlepku.cz. Tři čtvrtiny respondentů by přitom „venku“ jíst chtěly. Prosincového průzkumu se ve spolupráci s Bravo Consulting zúčastnilo přes šestnáct set lidí na bezlepkové dietě žijících v Česku.