Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.
Organizace vyzývají k otevření všech hraničních přechodů do Pásma Gazy a obnovení plného přísunu jídla, čisté vody, zdravotnického materiálu, paliva a materiálu potřebného pro stavbu přístřešků pro vysídlené obyvatelstvo, a to prostřednictvím systému založeného na humanitárních principech pod vedením OSN. Dále vyzývají ke konci izraelské blokády pásma, požadavku na okamžité příměří v pásmu a odmítnutí militarizovaného systému distribuce pomoci.
Výzvu kromě mezinárodních organizací Lékaři bez hranic či Save the Children nebo konfederace katolických charit Caritas Internationalis podepsala také česká organizace Člověk v tísni.
Signatáři výzvy také připomínají, že u distribučních center Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která se nacházejí u stanovišť izraelské armády, byly za poslední dva měsíce zabity stovky Palestinců přicházejících pro pomoc. GHF je podporována Izraelem a Spojenými státy, činnost zahájila 26. května a měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. Signatáři tvrdí, že systém distribuce pomoci vedený OSN neselhal, ale že bylo zamezeno, aby fungoval.
Kvůli humanitární krizi v Pásmu Gazy v úterý Jeruzalém kritizoval britský ministr zahraničí David Lammy, který stanici BBC řekl, že je situací v pásmu zděšen a znechucen. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová taktéž v úterý označila záběry z pásma za neúnosné a Kaja Kallasová na síti X napsala, že armáda židovského státu musí přestat zabíjet lidi u distribučních center humanitární pomoci.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v úterý informoval, že k 21. červenci registroval 1054 lidí zabitých v Pásmu Gazy při snaze získat jídlo.
Izraelský prezident Jicchak Herzog ve středu poprvé od začátku války navštívil Pásmo Gazy a prohlásil, že Izrael tam jedná podle mezinárodního práva. „Poskytujeme humanitární pomoc v souladu s mezinárodním právem. Ti, kdo se snaží tuto pomoc sabotovat, je Hamás a jeho stoupenci,“ řekl Herzog v projevu před izraelskými vojáky na palestinském území zpustošeném jednadvacet měsíců trvající válkou.
Izrael výzvu odsoudil
„Tyto organizace slouží propagandě Hamásu, využívají jejich čísla a ospravedlňují jejich hrůzy. Místo toho, aby teroristickou organizaci odsoudily, ji přijímají za svou. V této kritické době vyjednávání opakují propagandu Hamásu a poškozují šance na příměří,“ napsalo na X izraelské ministerstvo zahraničí a dodalo, že „pro některé je posedlost útokem na Izrael důležitější než pomoc obyvatelům Gazy“.
Ministerstvo v prohlášení dále tvrdí, že do pásma se již dostalo čtyři a půl tisíce kamionů, které přivezly mimo jiné mouku do pekáren a „2500 tun dětské výživy a speciální vysoce kalorické stravy pro děti“. „Uvnitř Gazy je více než 700 humanitárních nákladních vozů, které čekají na převzetí OSN. Toto úzké hrdlo je hlavní překážkou k udržení stálého toku humanitární pomoci do Pásma Gazy,“ tvrdí izraelské ministerstvo.
Podle mluvčího vlády Davida Mencera je v Gaze „hlad jen tam, kde je zorganizovaný Hamásem“. Přesto ve středečním prohlášení francouzské ministerstvo zahraničí sdělilo, že zintenzivnění izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy z tohoto týdne zhoršuje humanitární situaci, která se vyznačuje podvýživou a rizikem hladomoru, přičemž podle ministerstva je taková situace důsledkem blokády uvalené Izraelem.
V pondělí Británie a další západní země vydaly společné prohlášení, v němž vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a kritizovaly současný způsob distribuce humanitární pomoci, který je podle nich „nebezpečný, podněcuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Pásma Gazy lidské důstojnosti“. Výzvu podepsalo devětadvacet zemí, Česko mezi nimi není. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) nicméně uvedl, že humanitární situace v pásmu je kritická, proto například EU naléhá na Izrael, aby rozšířil počet přechodů pro humanitární pomoc.
