Hlad

Skupina neandertálských obyvatel slavné belgické jeskyně se živila i lidským masem. Podle nové studie se zaměřovali nejvíc na ženy a děti – zřejmě proto, že se jednalo o nejsnazší kořist.

Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.

Někteří z posledních dvaceti živých izraelských rukojmích, kteří se dostali v pondělí na svobodu, začali mluvit se svými blízkými o dvou letech strávených v zajetí Hamásu a jeho spřátelených teroristických skupin v Pásmu Gazy. Podle zprávy televize Channel 12 byli často izolovaní od okolního světa, hladověli a někteří byli údajně mučeni, píše portál Times of Israel.

Gazu sužuje vleklá humanitární krize rozpoutaná izraelskou vojenskou operací v odvetě za teroristický útok Hamásu. Podle vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Tomáše Bendla je situace bezprecedentní, současné dodávky pomoci prý nestačí na pokrytí potřeb tamních obyvatel. Židovský stát také tvrdí, že pomoc v Gaze „rozkrádá právě Hamás“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda používali teroristé zásobování humanitární pomocí jako nástroj své moci, uvedl v 90' ČT24 moderované Romanem Fojtou.

Represe obyvatel v Severní Koreji se v mnoha oblastech ještě prohloubila, lidé čelí zvýšené míře sledování, častější nucené práci a četnějším popravám, kvůli čemuž je KLDR zemí nejvíce na světě omezující svobody, uvádí v nové zprávě Rada OSN pro lidská práva (UNHRC). Ta čerpala z rozhovorů s třemi stovkami lidí, kterým se ze země podařilo uprchnout.

Nejméně tisíc obětí si vyžádaly nedělní sesuvy půdy v západním Súdánu. Oblast zasáhly silné deště. Podle agentur Reuters a AFP to uvedli ozbrojenci ze Súdánského osvobozeneckého hnutí / armády (SLM/SLA) ovládající oblast nacházející se v občanskou válkou sužovaném Dárfúru. Sesuvy podle dostupných informací přežil jediný člověk, pod nánosy zeminy se ocitla vesnice Tarasin v pohoří Marra.

V Pásmu Gazy panuje hladomor, akutním hladem tam podle OSN trpí půl milionu lidí. Na podvyživených dětech se projevují zdravotní problémy. Jídlo je složité sehnat, řada lidí si ho ani nemůže dovolit, a je tak závislá na humanitární pomoci. Izrael tvrdí, že jí do enklávy dodává dostatek, takové informace je však kvůli absenci přístupu mezinárodních médií do válkou zpustošené Gazy složité ověřit. Veřejnoprávní média Evropské vysílací unie, jejímž členem je i ČT, se proto spojila s palestinskými kolegy, aby přinesla svědectví přímo z místa.

V mnoha fázích jsme si už říkali, že hůře být nemůže, ale bohužel je to apokalyptická situace, která se v Gaze vyvíjí, a ta obrazová svědectví, která teď přicházejí, tak to velice dobře ilustrují, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. Situace se podle něj navíc stále zhoršuje.

USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi na poskytování většího množství humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, oznámil šéf Bílého domu Donald Trump po schůzce s britským premiérem Keirem Starmerem. Na palestinském území proto podle něj vzniknou potravinová centra. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT dříve prohlásil, že OSN a další organizace v neděli v oblasti distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů.

Izraelská armáda oznámila, že v rámci snahy vyřešit problém s rostoucím hladověním v palestinském Pásmu Gazy pozastaví boje ve třech oblastech regionu, uvedly tiskové agentury. Přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí také v neděli dorazila z Egypta přes přechod Kerem Šalom do Gazy, informovala agentura DPA s odvoláním na zdroje v enklávě. Kroky následují poté, co se Jeruzalém dostal pod rostoucí tlak zemí, aby na palestinském území zlepšil humanitární podmínky.

Deník Ha'arec s odvoláním na údaje úřadu OSN tvrdí, že počet dětí v Pásmu Gazy trpících vážným stupněm podvýživy prudce vzrostl na 8,8 procenta. Ve středu vjelo do Pásma Gazy sedmdesát kamionů s humanitární pomocí, a to převážně s potravinami, uvedl ve čtvrtek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Izrael tvrdí, že pomoc se snaží sabotovat teroristé z Hamásu a jeho stoupenci.

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.

Bývalým tlumočníkům americké armády a dalším Afgháncům, kteří utekli před teroristickým hnutím Taliban do Spojených států amerických, hrozí deportace. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa jim zrušila status dočasné ochrany (TPS), i když jim po návratu do jejich země hrozí pronásledování. Na odpor se postavila řada amerických veteránů, kteří s Afghánci spolupracovali.

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

Taliban zahájil oslavy tříletého výročí uchopení moci nad Afghánistánem. Jeho nástup umožnilo stažení spojeneckých vojsk, islamistické hnutí slaví dění léta 2021 jako vojenské vítězství. Na mezinárodním poli se mu ale zatím nedostalo uznání, zápolí s kritickou humanitární situací a sklízí kritiku za potlačování práv žen.

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Několik civilních nákladních lodí proplulo ruskou blokádou a poprvé od konce obilné dohody vplulo do ukrajinských vod a následně zakotvilo v ukrajinském černomořském přístavu Izmajil. Server Euromaidan Press píše o šesti lodích, Forbes zmiňuje tři. Rusko k 17. červenci ukončilo svou účast na obilné dohodě zajišťující bezpečnost lodí plujících na Ukrajinu. Poté oznámilo, že taková plavidla bude považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Naděje na ukončení hladu do konce tohoto desetiletí, jak si v roce 2015 předsevzala OSN, se snižují. Loni čelilo chronickému hladu zhruba 735 milionů lidí, což je víc než před pandemií covidu-19. Loni se přitom zmírnil několikaletý stoupající trend poté, co se mnoho zemí ekonomicky zotavilo z pandemie. Ruská agrese proti Ukrajině a její tlak na ceny potravin a energií situaci ztížila.

Desítky těl byly za posledních několik dní nalezeny v hromadných hrobech na východě Keni. Zřejmě jde o členy sekty, které jejich duchovní vůdce vyzval, aby hladověli a dostali se tak do nebe.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 42 tisíc. I po deseti dnech se z trosek podařilo vyprostit několik přeživších. Bezpočet rodin ale stále své příbuzné pohřešuje. Kromě zničených měst jsou následky zemětřesení zřejmé i na chudém tureckém venkově. Tamní obyvatelstvo katastrofa připravila i o to málo, co ještě měli.

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.