Hlad

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

Taliban zahájil oslavy tříletého výročí uchopení moci nad Afghánistánem. Jeho nástup umožnilo stažení spojeneckých vojsk, islamistické hnutí slaví dění léta 2021 jako vojenské vítězství. Na mezinárodním poli se mu ale zatím nedostalo uznání, zápolí s kritickou humanitární situací a sklízí kritiku za potlačování práv žen.

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Několik civilních nákladních lodí proplulo ruskou blokádou a poprvé od konce obilné dohody vplulo do ukrajinských vod a následně zakotvilo v ukrajinském černomořském přístavu Izmajil. Server Euromaidan Press píše o šesti lodích, Forbes zmiňuje tři. Rusko k 17. červenci ukončilo svou účast na obilné dohodě zajišťující bezpečnost lodí plujících na Ukrajinu. Poté oznámilo, že taková plavidla bude považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Naděje na ukončení hladu do konce tohoto desetiletí, jak si v roce 2015 předsevzala OSN, se snižují. Loni čelilo chronickému hladu zhruba 735 milionů lidí, což je víc než před pandemií covidu-19. Loni se přitom zmírnil několikaletý stoupající trend poté, co se mnoho zemí ekonomicky zotavilo z pandemie. Ruská agrese proti Ukrajině a její tlak na ceny potravin a energií situaci ztížila.

Desítky těl byly za posledních několik dní nalezeny v hromadných hrobech na východě Keni. Zřejmě jde o členy sekty, které jejich duchovní vůdce vyzval, aby hladověli a dostali se tak do nebe.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 42 tisíc. I po deseti dnech se z trosek podařilo vyprostit několik přeživších. Bezpočet rodin ale stále své příbuzné pohřešuje. Kromě zničených měst jsou následky zemětřesení zřejmé i na chudém tureckém venkově. Tamní obyvatelstvo katastrofa připravila i o to málo, co ještě měli.

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

Podle nové studie Univerzity Britské Kolumbie nemá ohrožená populace kosatek jižních dostatek potravy, a to už od roku 2018. Úbytek lososů nezastavilo ani omezení komerčního lovu v polovině 90. let. Kosatky tak strádají.

Přestože válečné konflikty a zhoršující se finanční a energetická krize mohou vést k domněnce, že se lidstvu daří hůře a hůře, podle řady ukazatelů se naopak má stále lépe. Server Euronews prozkoumal veřejně dostupná data týkající se některých podstatných ukazatelů blahobytu světové populace a vyjmenovává pět oblastí, ve kterých se podmínky lidstva neustále zlepšují.

Španělská vláda vytáhla do boje proti plýtvání potravinami. Do parlamentu posílá revoluční návrh zákona, který má co nejvíce omezit vyhazování jídla. Supermarketům nebo restauracím mají za porušení pravidel hrozit vysoké pokuty, domácností se sankce nedotknou. Takto aktivně se proti nešvaru rozvinutého světa zatím v Evropě postavily jen Francie a Itálie.

Část ukrajinského obilí bude letos chybět na světovém trhu. Svět pociťuje další rozměr války kvůli rozbombardovaným silům, zákopům na polích a zablokovaným přístavům. Podle podnikatele v zemědělství na Ukrajině Petra Krogmana jde o zásadní problém do budoucna. „Pokud se Rusku podaří dobýt Ukrajinu, tak zvýší svou sílu na světovém trhu s potravinami, protože samo je velký vývozce. Ke dnešku jsou celosvětové zásoby pšenice už jen na deset týdnů, takže problém je to obrovský,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Téměř 193 milionů lidí ve světě trpí akutním nedostatkem jídla. Jen za poslední rok jich přibylo na čtyřicet milionů, což je podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN alarmující. Stav se dramaticky zhoršil ve víc než padesáti zemích včetně Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, Jemenu nebo Sýrie. OSN to přičítá změnám klimatu, dopadům pandemie covidu-19 a ozbrojeným konfliktům. Tristní situaci může navíc ztížit omezení vývozu obilí z válkou zasažené Ukrajiny.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Desítkám milionů lidí na světě hrozí letos vyhladovění. Světový potravinový program OSN (WFP) nemá dostatek financí na jejich záchranu, a tak apeluje na miliardáře, aby se zapojili. Americký vizionář a podnikatel Elon Musk reagoval, že pomůže, pokud bude jasné, kam peníze půjdou.

Dny nezávislosti obyčejně provází oslavy. V pátek by svou první dekádu samostatnosti měl slavit Jižní Súdán, nejmladší stát světa. Důvodů k veselení ale tamní obyvatelé příliš mnoho nemají. Krutá občanská válka mezi etnickými skupinami sice už skončila, je ale velkou otázkou, zda vydrží velmi křehký mír. Dvěma třetinám populace hrozí hladomor a zemi sužuje i nepřízeň živlů.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Severokorejský lídr opět uznal problémy s dodávkami jídla. Při stranickém zasedání tak znovu padala kdysi nebývalá kritika do řad režimu. Kim Čong-un viní tajfuny a povodně, podle znalců škodí hlavně sankce i uzavření hranic s Čínou kvůli pandemii. OSN odhaduje, že nedostatkem potravin trpí až čtyřicet procent Severokorejců.

Podle nejnovější zprávy OSN vyhodily v roce 2019 domácnosti, obchody a restaurace téměř pětinu potravin. Odhaduje, že na skládkách skončila téměř miliarda tun jídla. Vědci varují, že nadměrné plýtvání může mít i závažné dopady na klima. Odhadují, že až deset procent skleníkových plynů vyprodukují právě rozkládající se potraviny na smetištích. Podobně znečišťuje ovzduší třeba silniční doprava.

Před pětasedmdesáti lety vyzvaly západní mocnosti takzvanou postupimskou deklarací Japonsko, aby kapitulovalo. Japonci to odmítli a někteří američtí vojáci, kteří měli za sebou těžké boje v Evropě, se místo odpočinku vydali do Asie. Jedním z nich byl i Donald M. Jones. Léto 1945 ještě strávil ve Francii. Nyní je mu téměř 98 let a živě si vybavuje zpustošenou Evropu.

Státy a země selhávají v ochraně zdraví dětí, jejich životního prostředí a jejich budoucnosti, uvedla ve zprávě pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) komise více než čtyřiceti odborníků. Na jedné straně jsou regiony, kde panuje hlad a podvýživa, na druhé zase obezita a cukrovka. Hrozbou pro budoucnost dětí jsou i sucho, nebo naopak katastrofální záplavy v důsledku klimatických změn. Podle zprávy mladí lidé po celém světě dospívají do budoucnosti, ve které budou jen obtížně vést zdravý a spokojený život.

Rada brněnské městské části Bystrc schválila usnesení, že si nepřeje, aby v místních školách docházelo k „propagaci politicky zaměřených neziskových organizací“. Reagovala tak na skutečnost, že se Základní škola Vejrostova rozhodla přiblížit žákům problémy, kterým čelí jejich vrstevníci v africké Demokratické republice Kongo. Využila k tomu i podklady neziskové společnosti Lékaři bez hranic. Kauzou na bystrcké základní škole se zabývali pro 168 hodin reportéři Jana Gerleová a Jan Novák.