USA a další země v Gaze podle Trumpa založí potravinová centra

Nahrávám video
Události: Situace v Gaze
Zdroj: ČT24

USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi na poskytování většího množství humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, oznámil šéf Bílého domu Donald Trump po schůzce s britským premiérem Keirem Starmerem. Na palestinském území proto podle něj vzniknou potravinová centra. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT dříve prohlásil, že OSN a další organizace v neděli v oblasti distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů.

„Zřídíme potravinová centra bez plotů či zábran, aby měli lidé k pomoci snazší přístup,“ řekl Trump podle Reuters po setkání se Starmerem ve svém golfovém klubu ve skotském Turnberry. Obyvatelé Pásma Gazy nyní podle něj potřebují jídlo a bezpečí. Oba státníci se shodli, že je nutné ve válce uzavřít příměří.

Trump dříve před schůzkou řekl, že EU bude posílat víc pomoci obyvatelům Pásma Gazy a že požádá britského premiéra, aby se také podílel. Po rozhovoru s ním oznámil, že se na poskytnutí většího množství humanitární pomoci budou podílet USA i další země. Má jít o potraviny a hygienická zařízení.

Diskuze se také týkala plánu na postup doručení pomoci

Diskuse dvou státníků se podle Starmera týkala i plánu na další postup po doručení pomoci. Humanitární situaci v Gaze označil za „naprosto neúnosnou“. Do enklávy je podle něj třeba urychleně dopravit potravinovou pomoc. „Musíme povzbudit ostatní země, aby podpořily přísun této pomoci, a ano, to zahrnuje i nátlak na Izrael, protože toto rozhodně je humanitární katastrofa,“ komentoval britský ministerský předseda.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer podle agentury AP označil situaci v Pásmu Gazy za těžkou. „Izrael bude nadále spolupracovat s mezinárodními organizacemi, Spojenými státy a evropskými zeměmi, aby byl zajištěn přísun velkého množství humanitární pomoci do Pásma Gazy,“ cituje AP z jeho prohlášení. Netanjahu přitom v neděli uvedl, že „v Gaze žádné hladovění není.“

Trump: S Hamásem je obtížné jednat

Starmer chtěl podle britských médií Trumpa přesvědčit, aby přiměl izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vrátit se k jednáním o příměří. Jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás byla v Kataru minulý týden pozastavena poté, co Jeruzalém a Washington své vyjednavače z nepřímých rozhovorů stáhly.

Trump po schůzce se Starmerem řekl, že s Hamásem je v posledních dnech obtížné jednat, ale že s Netanjahuem mluví o „různých plánech“ na osvobození izraelských rukojmí, která teroristické hnutí na svém území dosud zadržuje.

Šéf Bílého domu také sdělil, že Netanjahuovi řekl, že boj proti Hasmásu v Pásmu Gazy se bude muset změnit.

OSN podle Izraele v Gaze rozdává jídlo z kamionů

Izraelská armáda už v neděli informovala o tom, že vzniknou humanitární koridory pro bezpečný pohyb konvojů OSN dodávajících pomoc obyvatelům Pásma Gazy a že v hustě osídlených oblastech armáda vyhlásí takzvané humanitární přestávky v boji. Rovněž oznámila, že do palestinské enklávy začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc.

Dalších 180 kamionů s pomocí podle COGAT přijelo do Gazy a čekají, až jejich obsah vyzvedne a distribuuje OSN. Kromě nich stále čekají na vyzvednutí ze strany OSN stovky dalších kamionů, uvedl úřad s tím, že „konzistentnější a koordinovanější vyzvedávání ze strany agentur OSN a mezinárodních organizací zajistí, aby se pomoc dostala k těm, kteří ji v Gaze nejvíce potřebují“.

Přestávky v boji

Pauzy v bojích se uskuteční v oblastech, kde momentálně neoperují izraelské pozemní jednotky, a to v uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Gazy, v oblasti Mavásí na jihu a ve městě Gaze, které je správním střediskem pásma. Během pondělí mají tyto přestávky platit deset hodin, a to od 09:00 SELČ do 19:00 SELČ. Půjde přitom o druhou takovou přestávku.

Izraelská armáda uvedla, že bude „pokračovat v podpoře humanitárních snah souběžně s probíhajícími manévry a útočnými operacemi proti teroristickým organizacím v Pásmu Gazy, aby chránila izraelské civilisty“.

Nedělní humanitární přestávka však nezaručila bezpečnost na místě, upozornil zpravodajský server BBC s tím, že lokalizoval letecký útok v západní části Gazy, kde Izrael přibližně hodinu předtím vyhlásil přestávku. Izraelská armáda na dotaz BBC tvrdila, že o úderu nevěděla.

EK chce pozastavit účast Izraele v Horizon Europe

V souvislosti s humanitární krizí v Pásmu Gazy a výzvou vlád zemí EU ke zvýšení tlaku na Tel Aviv z minulého týdne Evropská komise v pondělí navrhla částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe.

„Pozastavení je reakcí na přezkum druhého článku asociační dohody mezi EU a Izraelem. Dodržování těchto závazků představuje zásadní součást spolupráce mezi EU a Izraelem v rámci dohody, včetně dvoustranné vědeckotechnické spolupráce mezi oběma stranami,“ uvedla unijní exekutiva. „Ačkoli Izrael oznámil denní humanitární pauzu v bojích v Gaze a splnil některé ze svých závazků v rámci společné dohody o humanitární pomoci, situace zůstává vážná,“ dodala.

Rozhodnutí ovlivní účast izraelských subjektů v programu s názvem EIC Accelerator, který se zaměřuje na start-upy a malé a střední podniky s průlomovými inovacemi a vznikajícími technologiemi s potenciálem dvojího užití, například v oblasti kybernetické bezpečnosti, dronů a umělé inteligence. Opatření nicméně neovlivní účast izraelských univerzit a výzkumníků na společných projektech a výzkumných aktivitách v rámci programu Horizon Europe, dodala Komise.

Nyní je na Radě EU, tedy členských státech, aby rozhodnutí schválily. Je potřeba kvalifikovaná většina, nikoli jednomyslnost. Podle izraelského ministerstva zahraničí je však rozhodnutí „chybné, politováníhodné a neopodstatněné“ a povede pouze k posílení Hamásu. „Izrael bude usilovat o to, aby členské státy toto doporučení nepřijaly, a doufáme, že tomu tak opravdu bude,“ komentoval resort na síti X.

Zemřeli další hladovějící

Zdravotníci v Gaze ovládané teroristickým Hamásem tvrdí, že izraelské nálety za posledních 24 hodin zabily 78 lidí a dalších čtrnáct lidí zemřelo kvůli podvýživě. Nejméně 25 lidí bylo podle místního ministerstva zdravotnictví napojeného na Hamás zabito, když se snažili získat humanitární pomoc z konvoje projíždějícího jihem pásma, napsala AP.

Podle agentury v pondělí dvě vojenská letadla z Jordánska a Spojených arabských emirátů shodila do oblasti pomocí padáků sedmnáct tun humanitární pomoci. Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini shazování pomoci ze vzduchu označil za drahý a neúčinný způsob, kterým nelze zvrátit hladovění v pásmu. Podle propočtů Světové zdravotnické organizace (WHO) lze jeden kamion naplnit devatenácti tunami humanitární pomoci. OSN přitom dlouhodobě uvádí, že pro pásmo je potřeba 500 až 600 kamionů humanitární pomoci denně.

Do doručování pomoci leteckým mostem se však chce ve spolupráci s Jordánskem zapojit Německo. Kancléř Friedrich Merz ke zlepšení situace také opět vyzval Izrael.

Izrael páchá genocidu, upozorňují organizace

Izraelská lidskoprávní organizace Betselem a také tamní organizace Lékaři za lidská práva uvedly, že Izrael podle jejich šetření v Pásmu Gazy páchá genocidu. „Nic vás nepřipraví na uvědomění si, že patříte do společnosti, která páchá genocidu. Toto je hluboce bolestná chvíle pro nás všechny,“ řekla výkonná ředitelka Betselem Juli Novaková v prohlášení vydaném souběžně s tiskovou konferencí k představení zprávy v Jeruzalémě.

Izrael se k této zprávě bezprostředně nevyjádřil, v minulosti ale obvinění z genocidy odmítl a obvinil teroristické hnutí Hamás, že si z civilistů dělá lidské štíty.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí vyzval Trumpa, aby udělal, co je v jeho silách pro ukončení války. „Je schopen válku ukončit,“ prohlásil Sísí podle Reuters v televizním projevu.

Izraelská armáda k ohlášeným humanitárním krokům přistoupila v situaci, kdy z Pásma Gazy přichází stále více informací o případech úmrtí v důsledku hladu a Izrael čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku. Netanjahu v neděli obvinil OSN, že lže, když tvrdí, že Jeruzalém nevpouští do Pásma Gazy humanitární pomoc. Také prohlásil, že Izrael musí do pásma pouštět zásoby bez ohledu na to, jak se odteď bude vyvíjet válka proti Hamásu.

Izrael v Pásmu Gazy zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Většinu z nich propustili při dvou příměřích výměnou za stovky palestinských vězňů. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito bezmála 60 tisíc Palestinců.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Odpověď demokratů na Trumpovu řeč přednese guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotují.
02:48Aktualizovánopřed 10 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 3 hhodinami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 6 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 8 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 9 hhodinami
Načítání...