USA a další země v Gaze podle Trumpa založí potravinová centra

Nahrávám video

USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi na poskytování většího množství humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, oznámil šéf Bílého domu Donald Trump po schůzce s britským premiérem Keirem Starmerem. Na palestinském území proto podle něj vzniknou potravinová centra. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT dříve prohlásil, že OSN a další organizace v neděli v oblasti distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů.

„Zřídíme potravinová centra bez plotů či zábran, aby měli lidé k pomoci snazší přístup,“ řekl Trump podle Reuters po setkání se Starmerem ve svém golfovém klubu ve skotském Turnberry. Obyvatelé Pásma Gazy nyní podle něj potřebují jídlo a bezpečí. Oba státníci se shodli, že je nutné ve válce uzavřít příměří.

Trump dříve před schůzkou řekl, že EU bude posílat víc pomoci obyvatelům Pásma Gazy a že požádá britského premiéra, aby se také podílel. Po rozhovoru s ním oznámil, že se na poskytnutí většího množství humanitární pomoci budou podílet USA i další země. Má jít o potraviny a hygienická zařízení.

Diskuze se také týkala plánu na postup doručení pomoci

Diskuse dvou státníků se podle Starmera týkala i plánu na další postup po doručení pomoci. Humanitární situaci v Gaze označil za „naprosto neúnosnou“. Do enklávy je podle něj třeba urychleně dopravit potravinovou pomoc. „Musíme povzbudit ostatní země, aby podpořily přísun této pomoci, a ano, to zahrnuje i nátlak na Izrael, protože toto rozhodně je humanitární katastrofa,“ komentoval britský ministerský předseda.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer podle agentury AP označil situaci v Pásmu Gazy za těžkou. „Izrael bude nadále spolupracovat s mezinárodními organizacemi, Spojenými státy a evropskými zeměmi, aby byl zajištěn přísun velkého množství humanitární pomoci do Pásma Gazy,“ cituje AP z jeho prohlášení. Netanjahu přitom v neděli uvedl, že „v Gaze žádné hladovění není.“

Trump: S Hamásem je obtížné jednat

Starmer chtěl podle britských médií Trumpa přesvědčit, aby přiměl izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vrátit se k jednáním o příměří. Jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás byla v Kataru minulý týden pozastavena poté, co Jeruzalém a Washington své vyjednavače z nepřímých rozhovorů stáhly.

Trump po schůzce se Starmerem řekl, že s Hamásem je v posledních dnech obtížné jednat, ale že s Netanjahuem mluví o „různých plánech“ na osvobození izraelských rukojmí, která teroristické hnutí na svém území dosud zadržuje.

Šéf Bílého domu také sdělil, že Netanjahuovi řekl, že boj proti Hasmásu v Pásmu Gazy se bude muset změnit.

OSN podle Izraele v Gaze rozdává jídlo z kamionů

Izraelská armáda už v neděli informovala o tom, že vzniknou humanitární koridory pro bezpečný pohyb konvojů OSN dodávajících pomoc obyvatelům Pásma Gazy a že v hustě osídlených oblastech armáda vyhlásí takzvané humanitární přestávky v boji. Rovněž oznámila, že do palestinské enklávy začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc.

Dalších 180 kamionů s pomocí podle COGAT přijelo do Gazy a čekají, až jejich obsah vyzvedne a distribuuje OSN. Kromě nich stále čekají na vyzvednutí ze strany OSN stovky dalších kamionů, uvedl úřad s tím, že „konzistentnější a koordinovanější vyzvedávání ze strany agentur OSN a mezinárodních organizací zajistí, aby se pomoc dostala k těm, kteří ji v Gaze nejvíce potřebují“.

Přestávky v boji

Pauzy v bojích se uskuteční v oblastech, kde momentálně neoperují izraelské pozemní jednotky, a to v uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Gazy, v oblasti Mavásí na jihu a ve městě Gaze, které je správním střediskem pásma. Během pondělí mají tyto přestávky platit deset hodin, a to od 09:00 SELČ do 19:00 SELČ. Půjde přitom o druhou takovou přestávku.

Izraelská armáda uvedla, že bude „pokračovat v podpoře humanitárních snah souběžně s probíhajícími manévry a útočnými operacemi proti teroristickým organizacím v Pásmu Gazy, aby chránila izraelské civilisty“.

Nedělní humanitární přestávka však nezaručila bezpečnost na místě, upozornil zpravodajský server BBC s tím, že lokalizoval letecký útok v západní části Gazy, kde Izrael přibližně hodinu předtím vyhlásil přestávku. Izraelská armáda na dotaz BBC tvrdila, že o úderu nevěděla.

EK chce pozastavit účast Izraele v Horizon Europe

V souvislosti s humanitární krizí v Pásmu Gazy a výzvou vlád zemí EU ke zvýšení tlaku na Tel Aviv z minulého týdne Evropská komise v pondělí navrhla částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe.

„Pozastavení je reakcí na přezkum druhého článku asociační dohody mezi EU a Izraelem. Dodržování těchto závazků představuje zásadní součást spolupráce mezi EU a Izraelem v rámci dohody, včetně dvoustranné vědeckotechnické spolupráce mezi oběma stranami,“ uvedla unijní exekutiva. „Ačkoli Izrael oznámil denní humanitární pauzu v bojích v Gaze a splnil některé ze svých závazků v rámci společné dohody o humanitární pomoci, situace zůstává vážná,“ dodala.

Rozhodnutí ovlivní účast izraelských subjektů v programu s názvem EIC Accelerator, který se zaměřuje na start-upy a malé a střední podniky s průlomovými inovacemi a vznikajícími technologiemi s potenciálem dvojího užití, například v oblasti kybernetické bezpečnosti, dronů a umělé inteligence. Opatření nicméně neovlivní účast izraelských univerzit a výzkumníků na společných projektech a výzkumných aktivitách v rámci programu Horizon Europe, dodala Komise.

Nyní je na Radě EU, tedy členských státech, aby rozhodnutí schválily. Je potřeba kvalifikovaná většina, nikoli jednomyslnost. Podle izraelského ministerstva zahraničí je však rozhodnutí „chybné, politováníhodné a neopodstatněné“ a povede pouze k posílení Hamásu. „Izrael bude usilovat o to, aby členské státy toto doporučení nepřijaly, a doufáme, že tomu tak opravdu bude,“ komentoval resort na síti X.

Zemřeli další hladovějící

Zdravotníci v Gaze ovládané teroristickým Hamásem tvrdí, že izraelské nálety za posledních 24 hodin zabily 78 lidí a dalších čtrnáct lidí zemřelo kvůli podvýživě. Nejméně 25 lidí bylo podle místního ministerstva zdravotnictví napojeného na Hamás zabito, když se snažili získat humanitární pomoc z konvoje projíždějícího jihem pásma, napsala AP.

Podle agentury v pondělí dvě vojenská letadla z Jordánska a Spojených arabských emirátů shodila do oblasti pomocí padáků sedmnáct tun humanitární pomoci. Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini shazování pomoci ze vzduchu označil za drahý a neúčinný způsob, kterým nelze zvrátit hladovění v pásmu. Podle propočtů Světové zdravotnické organizace (WHO) lze jeden kamion naplnit devatenácti tunami humanitární pomoci. OSN přitom dlouhodobě uvádí, že pro pásmo je potřeba 500 až 600 kamionů humanitární pomoci denně.

Do doručování pomoci leteckým mostem se však chce ve spolupráci s Jordánskem zapojit Německo. Kancléř Friedrich Merz ke zlepšení situace také opět vyzval Izrael.

Izrael páchá genocidu, upozorňují organizace

Izraelská lidskoprávní organizace Betselem a také tamní organizace Lékaři za lidská práva uvedly, že Izrael podle jejich šetření v Pásmu Gazy páchá genocidu. „Nic vás nepřipraví na uvědomění si, že patříte do společnosti, která páchá genocidu. Toto je hluboce bolestná chvíle pro nás všechny,“ řekla výkonná ředitelka Betselem Juli Novaková v prohlášení vydaném souběžně s tiskovou konferencí k představení zprávy v Jeruzalémě.

Izrael se k této zprávě bezprostředně nevyjádřil, v minulosti ale obvinění z genocidy odmítl a obvinil teroristické hnutí Hamás, že si z civilistů dělá lidské štíty.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí vyzval Trumpa, aby udělal, co je v jeho silách pro ukončení války. „Je schopen válku ukončit,“ prohlásil Sísí podle Reuters v televizním projevu.

Izraelská armáda k ohlášeným humanitárním krokům přistoupila v situaci, kdy z Pásma Gazy přichází stále více informací o případech úmrtí v důsledku hladu a Izrael čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku. Netanjahu v neděli obvinil OSN, že lže, když tvrdí, že Jeruzalém nevpouští do Pásma Gazy humanitární pomoc. Také prohlásil, že Izrael musí do pásma pouštět zásoby bez ohledu na to, jak se odteď bude vyvíjet válka proti Hamásu.

Izrael v Pásmu Gazy zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Většinu z nich propustili při dvou příměřích výměnou za stovky palestinských vězňů. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito bezmála 60 tisíc Palestinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 15 mminutami

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 21 mminutami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 7 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.