USA a další země v Gaze podle Trumpa založí potravinová centra

3 minuty
Události: Situace v Gaze
Zdroj: ČT24

USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi na poskytování většího množství humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, oznámil šéf Bílého domu Donald Trump po schůzce s britským premiérem Keirem Starmerem. Na palestinském území proto podle něj vzniknou potravinová centra. Úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT dříve prohlásil, že OSN a další organizace v neděli v oblasti distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů.

„Zřídíme potravinová centra bez plotů či zábran, aby měli lidé k pomoci snazší přístup,“ řekl Trump podle Reuters po setkání se Starmerem ve svém golfovém klubu ve skotském Turnberry. Obyvatelé Pásma Gazy nyní podle něj potřebují jídlo a bezpečí. Oba státníci se shodli, že je nutné ve válce uzavřít příměří.

Trump dříve před schůzkou řekl, že EU bude posílat víc pomoci obyvatelům Pásma Gazy a že požádá britského premiéra, aby se také podílel. Po rozhovoru s ním oznámil, že se na poskytnutí většího množství humanitární pomoci budou podílet USA i další země. Má jít o potraviny a hygienická zařízení.

Diskuze se také týkala plánu na postup doručení pomoci

Diskuse dvou státníků se podle Starmera týkala i plánu na další postup po doručení pomoci. Humanitární situaci v Gaze označil za „naprosto neúnosnou“. Do enklávy je podle něj třeba urychleně dopravit potravinovou pomoc. „Musíme povzbudit ostatní země, aby podpořily přísun této pomoci, a ano, to zahrnuje i nátlak na Izrael, protože toto rozhodně je humanitární katastrofa,“ komentoval britský ministerský předseda.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer podle agentury AP označil situaci v Pásmu Gazy za těžkou. „Izrael bude nadále spolupracovat s mezinárodními organizacemi, Spojenými státy a evropskými zeměmi, aby byl zajištěn přísun velkého množství humanitární pomoci do Pásma Gazy,“ cituje AP z jeho prohlášení. Netanjahu přitom v neděli uvedl, že „v Gaze žádné hladovění není.“

Trump: S Hamásem je obtížné jednat

Starmer chtěl podle britských médií Trumpa přesvědčit, aby přiměl izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vrátit se k jednáním o příměří. Jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás byla v Kataru minulý týden pozastavena poté, co Jeruzalém a Washington své vyjednavače z nepřímých rozhovorů stáhly.

Trump po schůzce se Starmerem řekl, že s Hamásem je v posledních dnech obtížné jednat, ale že s Netanjahuem mluví o „různých plánech“ na osvobození izraelských rukojmí, která teroristické hnutí na svém území dosud zadržuje.

Šéf Bílého domu také sdělil, že Netanjahuovi řekl, že boj proti Hasmásu v Pásmu Gazy se bude muset změnit.

OSN podle Izraele v Gaze rozdává jídlo z kamionů

Izraelská armáda už v neděli informovala o tom, že vzniknou humanitární koridory pro bezpečný pohyb konvojů OSN dodávajících pomoc obyvatelům Pásma Gazy a že v hustě osídlených oblastech armáda vyhlásí takzvané humanitární přestávky v boji. Rovněž oznámila, že do palestinské enklávy začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc.

Dalších 180 kamionů s pomocí podle COGAT přijelo do Gazy a čekají, až jejich obsah vyzvedne a distribuuje OSN. Kromě nich stále čekají na vyzvednutí ze strany OSN stovky dalších kamionů, uvedl úřad s tím, že „konzistentnější a koordinovanější vyzvedávání ze strany agentur OSN a mezinárodních organizací zajistí, aby se pomoc dostala k těm, kteří ji v Gaze nejvíce potřebují“.

Přestávky v boji

Pauzy v bojích se uskuteční v oblastech, kde momentálně neoperují izraelské pozemní jednotky, a to v uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Gazy, v oblasti Mavásí na jihu a ve městě Gaze, které je správním střediskem pásma. Během pondělí mají tyto přestávky platit deset hodin, a to od 09:00 SELČ do 19:00 SELČ. Půjde přitom o druhou takovou přestávku.

Izraelská armáda uvedla, že bude „pokračovat v podpoře humanitárních snah souběžně s probíhajícími manévry a útočnými operacemi proti teroristickým organizacím v Pásmu Gazy, aby chránila izraelské civilisty“.

Nedělní humanitární přestávka však nezaručila bezpečnost na místě, upozornil zpravodajský server BBC s tím, že lokalizoval letecký útok v západní části Gazy, kde Izrael přibližně hodinu předtím vyhlásil přestávku. Izraelská armáda na dotaz BBC tvrdila, že o úderu nevěděla.

EK chce pozastavit účast Izraele v Horizon Europe

V souvislosti s humanitární krizí v Pásmu Gazy a výzvou vlád zemí EU ke zvýšení tlaku na Tel Aviv z minulého týdne Evropská komise v pondělí navrhla částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe.

„Pozastavení je reakcí na přezkum druhého článku asociační dohody mezi EU a Izraelem. Dodržování těchto závazků představuje zásadní součást spolupráce mezi EU a Izraelem v rámci dohody, včetně dvoustranné vědeckotechnické spolupráce mezi oběma stranami,“ uvedla unijní exekutiva. „Ačkoli Izrael oznámil denní humanitární pauzu v bojích v Gaze a splnil některé ze svých závazků v rámci společné dohody o humanitární pomoci, situace zůstává vážná,“ dodala.

Rozhodnutí ovlivní účast izraelských subjektů v programu s názvem EIC Accelerator, který se zaměřuje na start-upy a malé a střední podniky s průlomovými inovacemi a vznikajícími technologiemi s potenciálem dvojího užití, například v oblasti kybernetické bezpečnosti, dronů a umělé inteligence. Opatření nicméně neovlivní účast izraelských univerzit a výzkumníků na společných projektech a výzkumných aktivitách v rámci programu Horizon Europe, dodala Komise.

Nyní je na Radě EU, tedy členských státech, aby rozhodnutí schválily. Je potřeba kvalifikovaná většina, nikoli jednomyslnost. Podle izraelského ministerstva zahraničí je však rozhodnutí „chybné, politováníhodné a neopodstatněné“ a povede pouze k posílení Hamásu. „Izrael bude usilovat o to, aby členské státy toto doporučení nepřijaly, a doufáme, že tomu tak opravdu bude,“ komentoval resort na síti X.

Zemřeli další hladovějící

Zdravotníci v Gaze ovládané teroristickým Hamásem tvrdí, že izraelské nálety za posledních 24 hodin zabily 78 lidí a dalších čtrnáct lidí zemřelo kvůli podvýživě. Nejméně 25 lidí bylo podle místního ministerstva zdravotnictví napojeného na Hamás zabito, když se snažili získat humanitární pomoc z konvoje projíždějícího jihem pásma, napsala AP.

Podle agentury v pondělí dvě vojenská letadla z Jordánska a Spojených arabských emirátů shodila do oblasti pomocí padáků sedmnáct tun humanitární pomoci. Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini shazování pomoci ze vzduchu označil za drahý a neúčinný způsob, kterým nelze zvrátit hladovění v pásmu. Podle propočtů Světové zdravotnické organizace (WHO) lze jeden kamion naplnit devatenácti tunami humanitární pomoci. OSN přitom dlouhodobě uvádí, že pro pásmo je potřeba 500 až 600 kamionů humanitární pomoci denně.

Do doručování pomoci leteckým mostem se však chce ve spolupráci s Jordánskem zapojit Německo. Kancléř Friedrich Merz ke zlepšení situace také opět vyzval Izrael.

Izrael páchá genocidu, upozorňují organizace

Izraelská lidskoprávní organizace Betselem a také tamní organizace Lékaři za lidská práva uvedly, že Izrael podle jejich šetření v Pásmu Gazy páchá genocidu. „Nic vás nepřipraví na uvědomění si, že patříte do společnosti, která páchá genocidu. Toto je hluboce bolestná chvíle pro nás všechny,“ řekla výkonná ředitelka Betselem Juli Novaková v prohlášení vydaném souběžně s tiskovou konferencí k představení zprávy v Jeruzalémě.

Izrael se k této zprávě bezprostředně nevyjádřil, v minulosti ale obvinění z genocidy odmítl a obvinil teroristické hnutí Hamás, že si z civilistů dělá lidské štíty.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí vyzval Trumpa, aby udělal, co je v jeho silách pro ukončení války. „Je schopen válku ukončit,“ prohlásil Sísí podle Reuters v televizním projevu.

Izraelská armáda k ohlášeným humanitárním krokům přistoupila v situaci, kdy z Pásma Gazy přichází stále více informací o případech úmrtí v důsledku hladu a Izrael čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku. Netanjahu v neděli obvinil OSN, že lže, když tvrdí, že Jeruzalém nevpouští do Pásma Gazy humanitární pomoc. Také prohlásil, že Izrael musí do pásma pouštět zásoby bez ohledu na to, jak se odteď bude vyvíjet válka proti Hamásu.

Izrael v Pásmu Gazy zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Většinu z nich propustili při dvou příměřích výměnou za stovky palestinských vězňů. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zabito bezmála 60 tisíc Palestinců.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 7 mminutami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 1 hhodinou

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 5 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...