Humanitární pomoc

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.

Stanice al-Džazíra a agentura WAFA s odvoláním na palestinské představitele píší, že Izrael podnikl intenzivní dělostřelecké útoky na jižní Gazu, při kterých zasáhl stan s vysídlenými Palestinci v pobřežní oblasti Mavásí. Úder zabil pětiletou dívku spolu s jejím strýcem. Izraelské útoky přicházejí navzdory příměří podepsaném loni v říjnu.

V pondělí schválený program vlády Andreje Babiše (ANO) slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací. Někteří politici hovoří dokonce o možnosti ušetřit v oblasti nevládních spolků desítky miliard korun. Podrobná analýza státních výdajů však ukazuje, že prostor pro radikální škrty je minimální, aniž by došlo k ohrožení sportu mládeže, školství, sociálních služeb nebo ochrany přírody. Vyplývá to z rozhovorů pro nový díl ekonomické publicistiky ČT Bilance.

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.

Bilance obětí záplav a sesuvů půdy na Srí Lance stále roste, podle agentury AFP je již 334 mrtvých, přičemž dalších čtyři sta lidí místní úřady pohřešují. Přestože tropická bouře Ditwah se v sobotu od ostrova vzdálila, části hlavního města Kolombo čelí povodňovým vodám, které se vylévají z řeky Kelani. Hladina toku stále stoupá. Desetitisíce lidí v metropoli musely opustit své zaplavené domovy, píší agentury. Počet obětí záplav stoupl i na indonéské Sumatře, a to na 417, napsal Reuters.

První globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů spustili čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe společně s kolegy z amerického Národního centra pro zmírňování dopadů sucha.

Izrael ve středu po dvou měsících trvale otevřel pro vstup kamionů s mezinárodní humanitární pomocí na palestinské území přechod Zikim na severní hranici Pásma Gazy. V provozu jsou tak nyní celkem tři přechody pro vstup pomoci do oblasti, zbylé dva se však nacházejí v jižní části regionu. Palestinská média v úterý uvedla, že židovští osadníci podnikli žhářské útoky na Západním břehu Jordánu.

Ukrajinští uprchlíci v Česku zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v neděli oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun.

Tajfun Kalmaegi, který v úterý zasáhl Filipíny, si podle nové bilance vyžádal nejméně 85 obětí. Dalších 75 lidí se stále pohřešuje, informovala ve středu agentura AP s odvoláním na úřady. Předchozí informace hovořily o 66 obětech a 26 pohřešovaných. Živel se prohnal nad centrální částí souostroví. Ve městě Cebu lidé odklízejí trosky poničených domů a vraky aut v ulicích.

Hurikán Melissa, který se tento týden přehnal přes Karibik, si vyžádal nejméně 49 životů. Jamajská vláda zatím informovala nejméně o devatenácti mrtvých. Dalších třicet obětí, včetně deseti dětí, evidují na Haiti, kde se pohřešuje dvacet osob. Informovala o tom agentura AFP, podle níž už do postižených zemí začaly posílat pomoc Spojené státy či Spojené království. Nad ránem byl hurikán Melissa, který postupně slábne, západně od souostroví Bermudy, které by ale zasáhnout neměl.

Izraelští vojáci zahájili v pondělí palbu na několik palestinských ozbrojenců, kteří ve dvou případech překročili takzvanou žlutou linii na východě města Gaza, za niž se armáda stáhla podle podmínek současného příměří, a podle tvrzení vojáků pro ně představovali hrozbu. Informovala o tom izraelská média, která se odvolávají na prohlášení armády. Podle palestinských médií byli v pondělí v této oblasti zabiti nejméně dva lidé.

Izraelská armáda potvrdila identitu dvou rukojmí, jejichž pozůstatky ve středu Izraeli předali teroristé z Hamásu. Píše to server The Times of Israel. Jednou z obětí je žena. Fórum rodin rukojmí vyzvalo vládu, aby odložila naplňování dalších fází dohody o příměří v Gaze, dokud Hamás nevydá zbývajících devatenáct těl, informuje agentura AFP. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac už zaúkoloval armádu, aby vypracovala komplexní plán na porážku Hamásu, pokud znovu propuknou boje.

Izrael potvrdil totožnost tří ze čtyř těl mrtvých rukojmí, která v úterý předalo teroristické hnutí Hamás. Čtvrté tělo podle armády nepatří nikomu z unesených. Izraelská vláda umožní provoz na přechodu Rafah mezi Egyptem a Pásmem Gazy a zrušila omezení pro přepravu pomoci pro Palestince na tomto území, píší izraelská média. O opatřeních Jeruzalém rozhodl v pondělí v reakci na to, že Hamás nepředal všechna těla. Červený kříž pak ve středu večer předal izraelské armádě dvě rakve, které předtím převzal ve městě Gaza od hnutí Hamás.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvrdí, že byla v izraelské věznici spolu s dalšími členy propalestinské flotily Global Sumud mučena. Prohlásila to podle agentury Reuters na úterní tiskové konferenci ve Stockholmu. Podrobnosti nesdělila, uvedla ale, že nedostala čistou vodu a že další zadržovaní neměli přístup k důležitým lékům. Izraelské ministerstvo zahraničí už dříve opakovaně popřelo, že by Izrael se zadrženými špatně zacházel.

Jordánsko v úterý převzalo 131 členů propalestinské humanitární flotily Global Sumud, které od minulého týdne zadržoval Izrael, uvedl Reuters s odkazem na jordánské ministerstvo zahraničí. Prohlášení úřadu zmínilo Českou republiku jako jednu ze zemí původu převzatých osob. České ministerstvo zahraničí o něco později potvrdilo, že česká občanka Šárka Přikrylová byla spolu se skupinou Švýcarů deportována z Izraele a nachází se v Jordánsku.

Izrael oznámil, že deportoval do Řecka a na Slovensko dalších 171 aktivistů z mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Mezi deportovanými je mimo jiné švédská aktivistka Greta Thunbergová, uvedla izraelská diplomacie. Z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí vyplývá, že přepravu propuštěného Slováka a dalších deportovaných aktivistů z židovského státu zajistila Bratislava leteckým speciálem slovenského ministerstva obrany.

Gazu sužuje vleklá humanitární krize rozpoutaná izraelskou vojenskou operací v odvetě za teroristický útok Hamásu. Podle vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Tomáše Bendla je situace bezprecedentní, současné dodávky pomoci prý nestačí na pokrytí potřeb tamních obyvatel. Židovský stát také tvrdí, že pomoc v Gaze „rozkrádá právě Hamás“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda používali teroristé zásobování humanitární pomocí jako nástroj své moci, uvedl v 90' ČT24 moderované Romanem Fojtou.

Izraelská armáda v pátek zastavila poslední loď mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy, uvedli podle agentury AFP organizátoři akce. Izraelci podle nich zastavili od středeční noci 42 lodí. Web The Times of Israel (ToI) zároveň podotkl, že ke Gaze už vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma. Nová skupina devíti lodí se teď nachází u Kréty, napsal ToI.

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

Izraelská armáda ve středu v Pásmu Gazy zabila dalších nejméně 64 Palestinců, uvedly místní úřady kontrolované Hamásem podle katarské televize al-Džazíra. Izraelský deník Ha'arec s odvoláním na zdravotníky informuje o 73 zabitých Palestincích v regionu od půlnoci. Nejméně dvacet lidí, včetně dětí, zahynulo podle listu při středečním izraelském útoku na budovu v centru města Gaza.