Humanitární pomoc

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Izraelské úřady za necelé tři měsíce přestanou oficiálně spolupracovat s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, známým pod zkratkou UNRWA. Organizace funguje už pětasedmdesát let a za tu dobu se stala významnou oporou pro bezmála šest milionů lidí v několika zemích. Poskytuje základní životní potřeby, vzdělání i zdravotní péči. Současně je ale terčem kritiky kvůli propojení s teroristy.

Obyvatelé na výzvu izraelské armády opouštějí zbytky svých domovů na obléhaném severu Pásma Gazy. Rodiny s dětmi a váleční invalidé míří pěšky na jih. Pod zárukou anonymity někteří izraelským médiím řekli, že za jejich zranění nese zodpovědnost teroristické hnutí Hamás, které jim navíc zabavovalo jídlo z humanitární pomoci. Spojené státy americké Izraeli hrozily, že pokud se situace v Gaze nezlepší, omezí dodávky zbraní. Nakonec ale k tomuto kroku nepřistoupily.

Zhruba sedmdesát procent mrtvých v Pásmu Gazy, které se podařilo identifikovat Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), tvořily děti a ženy. Stojí to ve zprávě orgánu OSN. Statistika se týká období od loňského listopadu do konce letošního dubna. Úřad také kritizuje omezení při dodávkách humanitární pomoci do Pásma, možné nasazení munice s bílým fosforem ze strany Izraele či držení rukojmí ze strany teroristické organizace Hamás. Izraelská mise při OSN zprávu důrazně odmítla.

Čínský prezident Si Ťin-pching po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) oznámil, že vzájemné vztahy povyšuje na strategické partnerství. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Slovenská opozice v souvislosti s Ficovou cestou do Číny dala najevo obavy, aby se slovenská ekonomika a bezpečnost nedostaly do područí země s komunistickým režimem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken během návštěvy Izraele vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby využil nedávného zabití šéfa Hamásu Jahjáa Sinvára k ukončení války v Pásmu Gazy a zvýšil humanitární pomoc civilistům v této palestinské enklávě.

Izraelská armáda provedla úder na město Džabalíja v severní Gaze, informovala agentura Reuters. Podle Izraelců byl cílem útoku areál bývalé školy. Uvedli, že se tam ukrývaly desítky teroristů z palestinského hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu. Naopak podle tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem škola sloužila jako útočiště pro uprchlíky a při úderu na ni zemřelo nejméně 28 lidí a dalších 98 bylo zraněno. Tamní úřady také tvrdí, že jedenáct lidí v důsledku izraelského úderu zahynulo ve městě Gaza.

Celá Opava, včetně zaplavených oblastí, má znovu elektřinu. Dlouhodobý výpadek dodávky se týkal zhruba osmnácti tisíc lidí a dvou tisíců nemovitostí, řekl mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný. Bez proudu bylo do soboty například celé sídliště Kateřinky s dvanácti tisíci obyvateli nebo lidé v částech Vávrovice a Držkovice. Krátkodobé výpadky ale postihovaly celé město. Obnovit dodávky elektřiny téměř do všech domácností se podařilo také v Bohumíně na Karvinsku. Problémem pro město ale zůstává teplo a teplá voda – tam může obnova dodávek trvat i několik týdnů.

Čeští dárci v červenci poslali víc peněz na pomoc Ukrajině a podle charitativních organizací je důvodem i ruský úder na dětskou nemocnici v Kyjevě. „Po úderu na dětskou nemocnici jsme získali největší dar v historii Člověka v tísni – sto milionů korun,“ uvedl vedoucí fundraisingu Tomáš Vyhnálek. Podle dat z letošního února Češi přispěli na podporu napadené země už víc než sedm miliard. Terčem ruských útoků se stávají i samotné dodávky pomoci. Jak uvádí ministerstvo zahraničí, dva čeští občané už při nich zemřeli a další čtyři utrpěli zranění.

Šéf ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj tvrdí, že jeho jednotky postoupily v Rusku o dalšího 1,5 kilometru, celkově od 6. srpna do hloubky 35 kilometrů od hranic. Dobyly při tom 1150 kilometrů čtverečních a 82 obcí, vyčíslil Syrskyj. Oznámil také zřízení úřadu vojenské správy v okupované části Kurské oblasti, píše Reuters. Američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW) dříve uvedli, že postup Ukrajinců se zpomalil. Ruská vojska se naopak podle médií blíží k Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde úřady vyzývají civilisty k evakuaci, píše server RBK-Ukrajina.

Polský Senát ve čtvrtek schválil zákon, který vylučuje trestní odpovědnost příslušníků policie, pohraniční stráže a vojáků ozbrojených sil při použití donucovacích prostředků na polsko-běloruských hranicích. V pátek pak zmíněný zákon přijal Sejm, dolní komora polského parlamentu. Humanitární a nezisková organizace Lékaři bez hranic na to reagovala a mimo jiné varovala před možnými důsledky rostoucí militarizace. Opatření podle ní povedou ke zhoršení humanitární situace na hranicích. Za zacházení s migranty na hranici kritizuje Varšavu také Rada Evropy.

Ukrajina, Pásmo Gazy, Súdán nebo Haiti. Současný svět sužuje několik válečných konfliktů, mnohdy při nich umírají i děti. Humanitární krize spojené s válkami monitoruje Dětský fond organizace Spojených národů (UNICEF). Jako jednu z „nejhorších humanitárních katastrof“ hodnotí Pavla Gomba, ředitelka tuzemské pobočky organizace, situaci v Palestině. V Událostech, komentářích upozornila na to, že v oblasti vlivem války Izraele s teroristy z Hamásu „není bezpečné místo“.

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s plnohodnotnou ruskou invazí do země poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Vedle zbraní a techniky dostal Kyjev i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Stát, organizace i řada soukromníků poslali také množství humanitárních zásilek. Česko udělilo dočasnou ochranu více než půl milionu ukrajinských uprchlíků.

Americká armáda se rozhodla definitivně odstranit molo vybudované u Pásma Gazy, které mělo zvýšit objem humanitární pomoci pro tuto oblast. Od začátku se ale potýkalo s řadou problémů od špatného počasí až po složité zajišťování bezpečnosti při předávání zásob Palestincům. Přes molo bylo podle agentury AP přepraveno do enklávy na 8600 tun potravin.

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

Uprostřed zhroucení pořádku v Pásmu Gazy zaměřili palestinští pašeráci svou pozornost na kontrabandy cigaret, jejichž cena v oblasti prudce vzrostla. Ohrožují tak dodávky pomoci, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Humanitární kamiony se stávají terčem útoků, což ztěžuje a zpomaluje distribuci.

Izraelská armáda v části jižního Pásma Gazy každý den na 11 hodin pozastaví vojenské operace, aby usnadnila dodávky humanitární pomoci. „Taktické přestávky“, jak pauzy izraelská armáda nazývá, budou platit do odvolání. Podle izraelských úřadů armáda začala pauzy dodržovat od soboty. Izraelský tisk ale později napsal, že premiér Benjamin Netanjahu ani další vládní představitelé o iniciativě předem nevěděli.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

V izraelském Tel Avivu se v sobotu odehrály potyčky mezi policií a protivládními demonstranty, informovaly zpravodajské agentury. Protestující mimo jiné žádali návrat rukojmí, která od loňského října až dosud zadržuje v Pásmu Gazy teroristické hnutí Hamás. Agentura Reuters s odkazem na prohlášení činitele Červeného půlměsíce a zprávu egyptské televize al-Káhira zároveň v neděli ráno napsala, že do Gazy začala znovu proudit humanitární pomoc přes přechod Kerem Šalom, který byl téměř nepřetržitě uzavřen od začátku května, kdy na něj zaútočil Hamás.

Do Pásma Gazy se v pátek ráno dostaly první kamiony s humanitární pomocí přes provizorní molo, které tam ve čtvrtek dokončila americká armáda. V oblasti se v posledním týdnu dále zhoršila humanitární krize poté, co izraelská armáda minulý týden obsadila přechod Rafah na jihu Pásma, jímž se na toto palestinské území dostával největší objem pomoci.

Rusové zintenzivnili útoky v Charkovské oblasti. Podle místních představitelů tím chce Moskva dosáhnout vylidnění regionu. Do vesnic v pohraničí jezdí dobrovolníci pomáhat s evakuacemi a také dodávat humanitární pomoc. V některých obcích ještě zůstávají lidé, kteří se nemohou nebo nechtějí přesouvat. Situaci v oblasti mapoval zpravodaj ČT Jan Řápek.

Izraelská armáda ve středu ráno oznámila, že znovu otevírá přechod Kerem Šalom z Izraele do Pásma Gazy. Uzavřen byl od neděle po útoku hnutí Hamás, který u něj zabil čtyři izraelské vojáky. Podle Spojených států a OSN však do Pásma Gazy ve středu nepřicházela žádná humanitární pomoc. Nedaleký přechod Rafah, který je od loňského října hlavním místem vstupu humanitární pomoci pro civilisty ve válkou zničeném Pásmu Gazy a který v úterý obsadila izraelská armáda, zůstává podle AP zavřený.