Humanitární pomoc

Kubánská pobřežní stráž zabila ve středu večer čtyři lidi, kteří z Floridy vpluli do kubánských vod na motorovém člunu. Šest dalších zranila. Později je ministerstvo vnitra v Havaně označilo za „protivládně smýšlející Kubánce“ dříve hledané za plánování útoků v zemi. Na člunu prý měli několik zbraní a výbušnin a chtěli na ostrově rozpoutat teror. Ministr zahraničí USA Marco Rubio uvedl, že se nejednalo o operaci Spojených států. Rusko tvrdí, že incident je provokací USA s cílem vyvolat konflikt.

České humanitární organizace loni pomohly 880 tisícům Ukrajinců. Informovali o tom zástupci organizací, podle nichž jsou dodávky pomoci stále nebezpečnější. Za čtyři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze vybrali Češi na humanitární pomoc napadené zemi přes 3,4 miliardy korun, dodaly organizace. Už dříve upozornily, že aktuální návrh státního rozpočtu podporu Ukrajiny výrazně omezuje. Podle organizace Dárek pro Putina roste podpora Čechů pro nákup zbraní pro bránící se zemi.

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.

Spojené státy poskytnou Kubě dalších šest milionů dolarů (v přepočtu zhruba 123 milionů korun) jako humanitární pomoc. Ve čtvrtek večer to oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Rozhodnutí přichází v době, kdy se Washington snaží odříznout ostrovní stát od dodávek ropy, podotkla agentura Reuters.

Izrael v pondělí otevřel hraniční přechod Rafah pro pěší v obou směrech. Do Egypta se z Pásma Gazy dostali první palestinští pacienti, uvedly agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil přepravu zboží. Otevření přechodu uvítala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová.

Více než tři měsíce od uzavření příměří se frekvence útoků mezi Izraelem a teroristy z Hamásu snížila a do Pásma Gazy se daří dostat jídlo, jinak ale situace Palestinců zůstává zoufalá. Z měst jsou ruiny a statisíce lidí pobývají v provizorních stanech. Hamás sice oficiálně podporuje technokratickou správu Pásma, zbraně ale neodevzdal. A Izrael v mezičase podle médií tiše podporuje tajné „humanitární vysídlování“ Gazy.

Izrael v Pásmu Gazy našel a identifikoval tělo posledního rukojmího Hamásu, informovala v pondělí izraelská armáda. Podle ní tělo policisty Rana Gviliho bylo nalezeno při pátrání na hřbitově ve východní části města Gaza, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI). Kabinet premiéra Benjamina Netanjahua dokončením pátrání podmiňoval omezené otevření hraničního přechodu Rafah mezi palestinským Pásmem Gazy a Egyptem.

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.

Stanice al-Džazíra a agentura WAFA s odvoláním na palestinské představitele píší, že Izrael podnikl intenzivní dělostřelecké útoky na jižní Gazu, při kterých zasáhl stan s vysídlenými Palestinci v pobřežní oblasti Mavásí. Úder zabil pětiletou dívku spolu s jejím strýcem. Izraelské útoky přicházejí navzdory příměří podepsaném loni v říjnu.

V pondělí schválený program vlády Andreje Babiše (ANO) slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací. Někteří politici hovoří dokonce o možnosti ušetřit v oblasti nevládních spolků desítky miliard korun. Podrobná analýza státních výdajů však ukazuje, že prostor pro radikální škrty je minimální, aniž by došlo k ohrožení sportu mládeže, školství, sociálních služeb nebo ochrany přírody. Vyplývá to z rozhovorů pro nový díl ekonomické publicistiky ČT Bilance.

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.

Bilance obětí záplav a sesuvů půdy na Srí Lance stále roste, podle agentury AFP je již 334 mrtvých, přičemž dalších čtyři sta lidí místní úřady pohřešují. Přestože tropická bouře Ditwah se v sobotu od ostrova vzdálila, části hlavního města Kolombo čelí povodňovým vodám, které se vylévají z řeky Kelani. Hladina toku stále stoupá. Desetitisíce lidí v metropoli musely opustit své zaplavené domovy, píší agentury. Počet obětí záplav stoupl i na indonéské Sumatře, a to na 417, napsal Reuters.

První globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů spustili čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe společně s kolegy z amerického Národního centra pro zmírňování dopadů sucha.

Izrael ve středu po dvou měsících trvale otevřel pro vstup kamionů s mezinárodní humanitární pomocí na palestinské území přechod Zikim na severní hranici Pásma Gazy. V provozu jsou tak nyní celkem tři přechody pro vstup pomoci do oblasti, zbylé dva se však nacházejí v jižní části regionu. Palestinská média v úterý uvedla, že židovští osadníci podnikli žhářské útoky na Západním břehu Jordánu.

Ukrajinští uprchlíci v Česku zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v neděli oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun.

Tajfun Kalmaegi, který v úterý zasáhl Filipíny, si podle nové bilance vyžádal nejméně 85 obětí. Dalších 75 lidí se stále pohřešuje, informovala ve středu agentura AP s odvoláním na úřady. Předchozí informace hovořily o 66 obětech a 26 pohřešovaných. Živel se prohnal nad centrální částí souostroví. Ve městě Cebu lidé odklízejí trosky poničených domů a vraky aut v ulicích.

Hurikán Melissa, který se tento týden přehnal přes Karibik, si vyžádal nejméně 49 životů. Jamajská vláda zatím informovala nejméně o devatenácti mrtvých. Dalších třicet obětí, včetně deseti dětí, evidují na Haiti, kde se pohřešuje dvacet osob. Informovala o tom agentura AFP, podle níž už do postižených zemí začaly posílat pomoc Spojené státy či Spojené království. Nad ránem byl hurikán Melissa, který postupně slábne, západně od souostroví Bermudy, které by ale zasáhnout neměl.

Izraelští vojáci zahájili v pondělí palbu na několik palestinských ozbrojenců, kteří ve dvou případech překročili takzvanou žlutou linii na východě města Gaza, za niž se armáda stáhla podle podmínek současného příměří, a podle tvrzení vojáků pro ně představovali hrozbu. Informovala o tom izraelská média, která se odvolávají na prohlášení armády. Podle palestinských médií byli v pondělí v této oblasti zabiti nejméně dva lidé.

Izraelská armáda potvrdila identitu dvou rukojmí, jejichž pozůstatky ve středu Izraeli předali teroristé z Hamásu. Píše to server The Times of Israel. Jednou z obětí je žena. Fórum rodin rukojmí vyzvalo vládu, aby odložila naplňování dalších fází dohody o příměří v Gaze, dokud Hamás nevydá zbývajících devatenáct těl, informuje agentura AFP. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac už zaúkoloval armádu, aby vypracovala komplexní plán na porážku Hamásu, pokud znovu propuknou boje.