Humanitární pomoc

Federální soudce na neurčito zablokoval další škrty v americké agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID). Rozpuštění agentury podle něj pravděpodobně porušilo ústavu.

Izraelské ministerstvo energetiky nařídilo zastavit přívod elektřiny do Pásma Gazy, informovala izraelská veřejnoprávní stanice Kan.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl zřízení státní komise, která by určila míru selhání bezpečnostních složek a izraelské vlády při teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Rodiny rukojmí žádají, aby se prošetřil i způsob, jakým vláda židovského státu vyjednává o propuštění lidí unesených Hamásem. Požadují jejich okamžitý návrat.

Páteční konflikt mezi prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem rozproudil zájem Čechů pomáhat Ukrajině. Na její podporu proudí víc peněz než v předchozích dnech, a to násobně. Den po hádce státníků překonala sedmdesát milionů korun sbírka na vrtulník Black Hawk. Složilo se na něj přes dvacet tisíc dárců. Kyjev by ho mohl dostat v řádu měsíců.

Izrael zastavil vstup humanitární pomoci do Pásma Gazy, oznámil v neděli ráno úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Podle izraelských médií to zdůvodnil tím, že palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá americký návrh na pokračování příměří. Prohlášení Netanjahuova úřadu rovněž varuje před „dalšími důsledky“, pokud bude Hamás dál odmítat tento návrh. První fáze příměří skončila v sobotu a zatím nebyly dohodnuty podmínky fáze druhé. Zastavení pomoci kritizoval také Egypt.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zruší devadesát procent smluv agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), která poskytuje pomoc po celém světě. Podle interních dokumentů Trumpova vládního týmu jde o kontrakty v celkové hodnotě 60 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun).

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.

Češi poslali za tři roky plnohodnotné ruské invaze na pomoc Ukrajině nejméně 6,9 miliardy korun. ČT to potvrdila Milada Mašková Váchová z Člověka v tísni. Významná část humanitární pomoci se aktuálně týká velkých infrastrukturních projektů a oprav. Peníze na pomoc napadené zemi vybírá také iniciativa Dárek pro Putina, která ve spolupráci s ukrajinskou armádou posílá především vojenskou pomoc. Od začátku plnohodnotné ruské války už od lidí vybrala další téměř miliardu.

Palestinská teroristická skupina Hamás podle agentur Reuters a AP ve čtvrtek uvedla, že bude propouštět rukojmí v již domluvených časech. Stalo se tak po nepřímých jednáních s Izraelem. V pondělí přitom Hamás oznámil přerušení předávání unesených lidí.

Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala zaměstnance americké agentury pro mezinárodní rozvoj USAID ve světě na nucenou dovolenou. Mají třicet dní na to, aby se vrátili domů. Vyplývá to z oznámení, které bylo zveřejněno v úterý. V práci má pokračovat jen malá část zaměstnanců, kteří jsou považováni za nepostradatelné. Trump už dříve oznámil, že chce agenturu zavřít.

Křehké příměří v Pásmu Gazy trvá něco málo přes dva týdny. Řada Palestinců se dál vrací do míst, kde bydleli před válkou. Stále jsou ale silně závislí na humanitární pomoci. Ta do Gazy znovu proudí. Jenže podle místních je jí potřeba mnohem víc – od těžké techniky na odstranění trosek po stany a karavany pro rodiny bez střechy nad hlavou. Frustrovanější Gazané dokonce na některé konvoje útočí a hází kamení.

Tento víkend tým pro vládní efektivitu (DOGE) pod vedením podnikatele Elona Muska převzal kontrolu nad Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) a pozastavil její činnost. USA patří k největším poskytovatelům humanitární pomoci ve světě. Demokraté připravují kroky, jak toto opatření zvrátit.

Izrael od čtvrtka přerušuje veškeré styky s agenturou OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Ve východním Jeruzalémě pak její činnost skončí úplně. Židovský stát instituci kritizuje za to, že dovolila, aby do ní pronikli stoupenci militantních palestinských skupin. Ředitel agentury varuje před rozsáhlými humanitárními dopady.

Americký prezident Donald Trump ve středu vydal exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vedle toho rozšířil výjimky týkající se rozsáhlého zmrazení zahraniční pomoci. Nová administrativa zároveň nabídla civilním federálním pracovníkům odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání.

Čekání ve frontě na jídlo je pro Lamís každodenní realita. Šestnáctiletá dívka je stejně jako devadesát procent obyvatel Pásma Gazy závislá na humanitární pomoci. Tvrdí, že vzpomínka na dobu před válkou, kdy si doma stěžovala, že je k obědu jen vařený květák, jí teď přijde k neuvěření.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydal stanovisko, podle kterého Hamás ještě neposkytl jmenný seznam rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi příměří, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Premiér uvedl, že dokud Izrael seznam nedostane, příměří nezačne.“ Ve svém prvním projevu od dohody s Hamásem o příměří doplnil, že si Izrael vyhrazuje právo obnovit válku, pokud to bude nutné. „Změnili jsme tvář Blízkého východu,“ prohlásil také.

Ruská invazní armáda vyslala podle Kyjeva na 150 tisíc vojáků do tří nejaktivnějších oblastí u fronty na východě Ukrajiny. Polovina z nich se soustředí na strategicky významný Pokrovsk v Doněcké oblasti. Armáda napadeného státu připustila, že ruské síly v posledních dnech zničily nebo obsadily několik jejích pozic v okolí. Na místě natáčel štáb České televize.

„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

Evropská rozvojová strategie Global Gateway (GG), kterou bude spravovat eurokomisař Jozef Síkela (STAN), si dává za cíl podpořit lidská práva, ale zároveň čelí tlaku na výnosnost daných investic. Síkela upozornil, že Evropská unie poskytuje vysokou humanitární i rozvojovou pomoc, ale její výsledky nejsou viditelné. Eurokomisař to hodlá změnit.

Velvyslanectví Eritreje ve Spojených státech podle listu The Washington Post dokázalo získat miliony dolarů na podporu zájmů represivního režimu africké země. Na vládnoucí eritrejskou stranu přitom USA před třemi lety uvalily sankce za vyslání vojáků do sousední Etiopie a přispění k humanitární krizi a krizi v oblasti lidských práv. Ta Eritrea porušuje i u svých občanů – trestá stejnopohlavní vztahy, zneužívá nucenou vojenskou službu nebo provádí razie proti odpůrcům režimu.

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Izraelské úřady za necelé tři měsíce přestanou oficiálně spolupracovat s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, známým pod zkratkou UNRWA. Organizace funguje už pětasedmdesát let a za tu dobu se stala významnou oporou pro bezmála šest milionů lidí v několika zemích. Poskytuje základní životní potřeby, vzdělání i zdravotní péči. Současně je ale terčem kritiky kvůli propojení s teroristy.

Obyvatelé na výzvu izraelské armády opouštějí zbytky svých domovů na obléhaném severu Pásma Gazy. Rodiny s dětmi a váleční invalidé míří pěšky na jih. Pod zárukou anonymity někteří izraelským médiím řekli, že za jejich zranění nese zodpovědnost teroristické hnutí Hamás, které jim navíc zabavovalo jídlo z humanitární pomoci. Spojené státy americké Izraeli hrozily, že pokud se situace v Gaze nezlepší, omezí dodávky zbraní. Nakonec ale k tomuto kroku nepřistoupily.

Zhruba sedmdesát procent mrtvých v Pásmu Gazy, které se podařilo identifikovat Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), tvořily děti a ženy. Stojí to ve zprávě orgánu OSN. Statistika se týká období od loňského listopadu do konce letošního dubna. Úřad také kritizuje omezení při dodávkách humanitární pomoci do Pásma, možné nasazení munice s bílým fosforem ze strany Izraele či držení rukojmí ze strany teroristické organizace Hamás. Izraelská mise při OSN zprávu důrazně odmítla.