Humanitární pomoc strana 4 z 5

Počet obětí bouře Freddy v Malawi přesáhl šest set a mnoho vysídlených lidí stále žije v provizorním ubytování. V rozhovoru s televizí BBC to uvedl ministr informací této africké země, kterou se živel prohnal před dvěma týdny.

Loni uprchli před ruským postupem na Mariupol. Nyní dobrovolníci z přístavního města pomáhají dalším obětem ruské války. V Záporoží funguje humanitární centrum, které tisícům rodin poskytuje jídlo a další základní potřeby. Nejen přímo ve městě, ale i díky výjezdům do okupovaných oblastí.

Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Od začátku masivní ruské invaze na Ukrajinu běloruský novinář a aktivista Andrej Poleščuk reportuje o vývoji konfliktu na Twitteru. Kromě toho také pravidelně jezdí na Ukrajinu s humanitární pomocí. Naposledy se takto přiblížil frontové linii na východě země, když navštívil město Toreck. Situaci v oblasti popsal v Událostech, komentářích jako katastrofální.

Deset českých dobrovolníků z Team4Ukraine (T4U) obdrželo v Kyjevě v den výročí ruské invaze medaile za chrabrost od vrchního velitele ozbrojených sil generála Valerije Zalužného. Dobrovolníci pomáhají od počátku války, tento týden například předali čtvrtou sanitku a další zdravotnický materiál do dětské nemocnice v ostřelovaném Chersonu. Češi školí ukrajinské vojáky v taktické první pomoci, pomáhají v nemocnici v Bachmutu nebo vozí humanitární pomoc.

Donátoři, kteří chtějí poskytnout dar Ukrajině v její válce s Ruskem, to nově budou moct učinit prostřednictvím hasičského záchranného sboru, který bude fungovat jako spojka i případný distributor pomoci. Po jednání vlády o tom informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

Po dvanácti dnech od ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii v sobotu v tureckém městě Antakya na jihu země záchranáři vyprostili z trosek tři živé lidi. Mezi nimi bylo i jedno dítě, které ale později zemřelo. Podle místní televize strávili matka, otec a dítě v troskách bytového domu 296 hodin. Agentura Reuters uvedla, že počet obětí otřesů půdy v Turecku stoupl už na 40 642. Předpokládá se, že číslo dále poroste.

I 228 hodin po ničivém zemětřesení na jihu Turecka se záchranářům podařilo ze sutin vyprostit živé – v provincii Hatay zachránili ženu i se dvěma dětmi. Úřady současně zastavily padesátku podvodných webů, které se snažily vylákat peníze na pomoc se zvládáním katastrofy. Z Česka do postižené oblasti zamíří v pátek materiální pomoc, zemi naopak opustí tým českých záchranářů.

Turecko opustily týmy záchranářů z Izraele a z několika středoevropských států, jako důvod uvedly zhoršující se bezpečnostní situaci. Podle mluvčího Izraelců se objevily i výhružky únosy. Zemětřesení si na jihovýchodě Turecka a severozápadě Sýrie vyžádalo už přes 37 tisíc obětí. Přesně týden po katastrofě se záchranářům ještě podařilo ze sutin vyprostit nejméně osm živých. Takové případy jsou ale stále vzácnější. USA vyzývají k otevření dalších hraničních přechodů na turecko-syrské hranici, aby mohla do Sýrie proudit humanitární pomoc.

Už více než rok a půl vládne v Afghánistánu hnutí Taliban. Jeho přísná nařízení omezují životní svobody mnoha obyvatel, nejvíce ale opatření dopadají na ženskou část populace. Dívky nemohou chodit do školy a mnohé ženy do práce, kromě toho ale musí čelit bezútěšné situaci třeba v porodnictví. Taliban ale říká, že tvrdé restrikce jsou nutné, aby lidé znovu získali islámské hodnoty.

Zmocněncem vlády pro rekonstrukci Ukrajiny byl ve středu jmenován Tomáš Kopečný. Do konce roku byl náměstkem ministerstva obrany pro průmyslovou spolupráci, stál u významných kontraktů pro českou armádu, byl motorem dodávek českých zbraní na Ukrajinu. Obnova Ruskem napadené země podle něj podpoří českou ekonomiku. Ukrajinští partneři si tuzemské pomoci cení, a chtějí proto ve spolupráci pokračovat i mimo vojenskou sféru. Jste naši bratři a chceme, abyste s námi byli spjati, říkají podle Konečného, který byl hostem Interview ČT24.

Válka v Sýrii trvá už dvanáct let, a přesto, anebo právě proto z velké části zmizela z pozornosti západního světa. Podle OSN je však situace v zemi tíživější než kdy předtím. Čtrnáct milionů lidí je závislých na humanitární pomoci. Zhruba čtvrtina z toho na územích, kam moc diktátora Bašára Asada nesahá. Právě pro ně je klíčový hraniční přechod s jižním Tureckem. A jeho propustnost závisí na souhlasu Rady bezpečnosti, a zvláště Kremlu.

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

V roce 1992 druhým rokem v Somálsku zuřila občanská válka. Vyhnala desetitisíce lidí do sousední Keni. Ti byli v uprchlických táborech odkázáni na humanitární pomoc. Československo se stalo z jedním ze států, které do keňské metropole dodávaly potravinovou pomoc.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Státníci na pařížské konferenci na podporu Ukrajiny přislíbili válce zkoušené zemi bezprostřední pomoc ve výši více než miliardy eur (více než 24 miliard korun). Prostředky mají pomoci Ukrajině překonat zimu, a to zejména s ohledem na masivní útoky, které Rusko podniká na ukrajinskou infrastrukturu. Francouzský prezident Emmanuel Macron ocenil vůli mezinárodního společenství a hovořil o ruské zbabělosti.

Rusko zesiluje vzdušné útoky za pomoci raket, dronů a bezpilotních letounů íránské výroby na ukrajinskou energetiku a další civilní cíle, a tak ukrajinských obyvatel bez dodávek elektřiny přibývá. Kyjev očekává od Evropské unie finanční pomoc.

S mrazem a nadcházející zimou by z Ukrajiny do Česka mohla přijít další početná vlna válečných uprchlíků. Podle některých odhadů by mohlo jít až o několik set tisíc dalších lidí z Ukrajiny. Praha v té souvislosti upozorňuje, že ale žádné volné ubytovací kapacity pro ně už nemá. Také dobrovolníci, kteří měli možnost lidi na útěku před válkou ubytovat u sebe doma, už volno nemají.

Během letošního prvního půlroku dorazilo do Nizozemska už 123 tisíc uprchlíků, nejvíce ze Sýrie, Ukrajiny nebo severu Afriky. Země od některých organizací, které uprchlíkům pomáhají, sklízí velkou kritiku za špatné podmínky v hlavním azylovém středisku Ter Apel. To pojme asi dva tisíce lidí, žadatelů o azyl je však mnohem víc. Červený kříž i Lékaři bez hranic se také kvůli špatným hygienickým podmínkám obávají šíření infekčních nemocí. Nizozemská rada pro uprchlíky už dokonce na stát podala žalobu.

Pákistánské vojenské nákladní letadlo s humanitární pomocí pro obyvatele Afghánistánu zasaženého zemětřesením přistálo na letišti v Chóstu. Pákistán do hornaté oblasti, kde po středečním zemětřesení zemřelo zhruba 1150 lidí, posílá stany, potraviny a zdravotnické potřeby. Informovala o tom agentura AP.

K českým poslancům a senátorům promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval za dosavadní pomoc, kterou Česko napadené Ukrajině poskytlo, ale apeloval, aby Západ v podpoře jeho země neustával. Varoval před ruskými ambicemi. Před Zelenského projevem vystoupili také předsedové obou komor českého parlamentu a premiér. Poslanci následně schválili usnesení s výzvou vládě, aby dále podporovala Ukrajinu a zasazovala se o její začlenění do Evropské unie.

Účetní závěrka České rozvojové agentury (ČRA) za rok 2020 obsahovala chyby za 62,5 milionu korun. Nesprávnosti ve výši 40,7 milionu korun byly i ve výkazu pro hodnocení plnění státního rozpočtu. Jednalo se především o vykázání výdajů na humanitární zahraniční pomoc. ČRA je vykázala podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesprávně jako výdaje na rozvojovou zahraniční pomoc, informoval NKÚ. Agentura se k věci zatím nevyjádřila.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v první části mimořádného summitu neshodli na podrobnostech embarga na dovoz ruské ropy. Sdělil to diplomatický zdroj, podle kterého ale summit patrně podpoří obecný závazek k ukončení dovozu ruské ropy tankery. Detaily se však budou dojednávat až v následujících dnech. Před půlnocí na jednání navázala pracovní večeře, jejímž tématem byla vedle protiruských sankcí a podpory Ukrajiny také energetika.