Humanitární pomoc strana 4 z 5

Maroku nabídlo pomoc po pátečním ničivém zemětřesení asi šedesát zemí. Tamní vláda ale u většiny s oficiální žádostí váhá, což se dotklo i českého záchranného týmu, který po několika dnech v úterý zrušil pohotovost. Někteří experti spekulují o politických důvodech či složité byrokracii. Podle listu The New York Times (NYT) je Maroko hrdé na své moderní stavby, ale citlivé, pokud jde o chudé vesnice v horách. Právě tam si mnozí Maročané stěžují, že pomoc přichází pozdě. Vláda kritiku odmítá.

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Čeští dobrovolníci, kteří působí na Ruskem napadené Ukrajině, mají na dosah velmi výkonného pomocníka. Pořádají sbírku na šestimístné obrněné auto Iveco, které chtějí využít hlavně při evakuaci zraněných vojáků. Vozidlo sice dobrovolníkům zatím nepatří, od dosavadního majitele ale už získali svolení začít s jeho úpravami.

Ze zaplaveného levého břehu Dněpru se řada lidí evakuovala na území kontrolované Ukrajinou. Příběh čekání na pomoc i dramatického překonání Dněpru zaznamenal zahraniční zpravodaj ČT Jan Šilhan. Pro místní je důležitá i pomoc dobrovolníků, kteří z Česka dovážejí zdravotnický materiál nebo oblečení.

Počet potvrzených obětí po zničení Kachovské přehrady stoupl na sedmnáct. V okolí Chersonu už úřady evakuovaly přes tři tisíce lidí. I když hladina dál klesá, do oblasti míří další dodávky potravin, oblečení i léků. Rozdávat základní potřeby pomáhají i dobrovolníci, s nimiž hovořil štáb České televize. Omezené dodávky vody se mohou týkat až sedmi set tisíc obyvatel.

Voda z Kachovské přehrady zatopila asi 600 kilometrů čtverečních Chersonské oblasti s více než 3300 domy. Ze zaplavených lokalit se musely evakuovat přes dva tisíce lidí. Ruské síly opět ostřelovaly postižené město Cherson i přilehlé oblasti, kde pomáhají i čeští humanitární dobrovolníci, včetně Richarda Křesiny, který byl hostem vysílání ČT24.

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.

Jihomoravský kraj pošle na Ukrajinu, která čelí ruské invazi, třicet polohovatelných postelí. Jednotlivá lůžka vyčlení ze sociálních zařízení napříč regionem, například z domova, který poskytuje sociální péči klientům s chronickým duševním onemocněním, další již nepotřebná lůžka pocházejí z několika domovů pro seniory. Na cestu do ukrajinského Chersonu vyrazí postele v úterý odpoledne. Sloužit mají v tamní nemocnici.

V polovině dubna Súdán zachvátily boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). V Súdánu je dle dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) vnitřně vysídleno sedm set tisíc občanů. V konfliktu přišlo o život už přes šest set lidí a více než pět tisíc jich bylo zraněno. Šéf úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths vybídl obě bojující strany k podepsání deklarace, která má zaručit bezpečný průchod humanitární pomoci.

Rusko v noci na pondělí znovu zaútočilo na ukrajinskou metropoli Kyjev i přístavní Oděsu na jihozápadě země. V Oděse zemřel kvůli ostřelování jeden člověk, v Kyjevě utrpělo pět lidí zranění. Ukrajinský Červený kříž uvedl, že při útoku byl zničen jeho sklad humanitární pomoci v Oděse. Při jiném útoku byla poškozena také mobilní nemocnice v Mykolajivu. Zařízení musela přerušit činnost. Během pondělí také proruská správa Záporožské jaderné elektrárny přerušila v zařízení provoz, údajně z obav před provokací ze strany ukrajinských ozbrojených sil.

Česká pomoc směřující na Ukrajinu představuje mimo jiné automobily a specializované zdravotnické vybavení. Jedná se například o ohřívače krve, defibrilátory nebo plicní ventilátory. Další sbírky dávají dohromady sami Ukrajinci – zpravodaj David Miřejovský na Ukrajině natáčel se ženou v důchodovém věku i mladým Kirilem a jeho kocourem, kterého mladík využívá jako maskota své kampaně.

V Súdánu pokračují boje navzdory druhému pokusu o dočasné příměří, které mělo začít ve středu v 18 hodin středoevropského letního času, uvedla agentura Reuters. Velitel polovojenských Jednotek rychlého nasazení (RSF) nabídl armádě příměří, ale ta přijme jen jeho kapitulaci, napsala agentura AP. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si boje od soboty vyžádaly téměř 330 mrtvých a na 3200 raněných. V zemi jsou čtyři Češi a další cizinci, kteří čekají na vhodný okamžik k evakuaci.

Z České Kamenice na Děčínsku v pátek vyjelo sedm sanitek naložených humanitární pomocí. Cílem cesty jsou nemocnice na Ukrajině, která čelí ruské invazi. Vozy naložené humanitární pomocí daroval Ústecký kraj, jde o sanitky, které sloužily jako záložní vozidla. Sasko nakoupilo do sanitek léky, o které měly nemocnice zájem.

Státy Evropské unie včetně Česka pomáhají Moldavsku překonat současnou ekonomickou krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Sociální napětí se snaží využít organizace podporované Ruskem k převratu. Česko už poslalo desítky milionů korun na pomoc s uprchlíky, ale také na rozvoj drobným podnikatelům. Jde zejména o zemědělce a vinaře u hranic s Ukrajinou.

Východoukrajinský Siversk dělí od fronty osm kilometrů, ale od běžného fungování možná i nejmíň osm let. Ve městě neteče pitná voda a nefunguje elektřina. Právě sem přijel sanitní vůz z Královéhradecka, který však tentokrát plní jiný účel – místo lidí vozí potraviny a další pomoc. O situaci ve městě natočil reportáž Jan Šilhan.

Počet obětí bouře Freddy v Malawi přesáhl šest set a mnoho vysídlených lidí stále žije v provizorním ubytování. V rozhovoru s televizí BBC to uvedl ministr informací této africké země, kterou se živel prohnal před dvěma týdny.

Loni uprchli před ruským postupem na Mariupol. Nyní dobrovolníci z přístavního města pomáhají dalším obětem ruské války. V Záporoží funguje humanitární centrum, které tisícům rodin poskytuje jídlo a další základní potřeby. Nejen přímo ve městě, ale i díky výjezdům do okupovaných oblastí.

Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Od začátku masivní ruské invaze na Ukrajinu běloruský novinář a aktivista Andrej Poleščuk reportuje o vývoji konfliktu na Twitteru. Kromě toho také pravidelně jezdí na Ukrajinu s humanitární pomocí. Naposledy se takto přiblížil frontové linii na východě země, když navštívil město Toreck. Situaci v oblasti popsal v Událostech, komentářích jako katastrofální.

Deset českých dobrovolníků z Team4Ukraine (T4U) obdrželo v Kyjevě v den výročí ruské invaze medaile za chrabrost od vrchního velitele ozbrojených sil generála Valerije Zalužného. Dobrovolníci pomáhají od počátku války, tento týden například předali čtvrtou sanitku a další zdravotnický materiál do dětské nemocnice v ostřelovaném Chersonu. Češi školí ukrajinské vojáky v taktické první pomoci, pomáhají v nemocnici v Bachmutu nebo vozí humanitární pomoc.

Donátoři, kteří chtějí poskytnout dar Ukrajině v její válce s Ruskem, to nově budou moct učinit prostřednictvím hasičského záchranného sboru, který bude fungovat jako spojka i případný distributor pomoci. Po jednání vlády o tom informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

Po dvanácti dnech od ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii v sobotu v tureckém městě Antakya na jihu země záchranáři vyprostili z trosek tři živé lidi. Mezi nimi bylo i jedno dítě, které ale později zemřelo. Podle místní televize strávili matka, otec a dítě v troskách bytového domu 296 hodin. Agentura Reuters uvedla, že počet obětí otřesů půdy v Turecku stoupl už na 40 642. Předpokládá se, že číslo dále poroste.