Humanitární pomoc strana 4 z 5

Válka v Sýrii trvá už dvanáct let, a přesto, anebo právě proto z velké části zmizela z pozornosti západního světa. Podle OSN je však situace v zemi tíživější než kdy předtím. Čtrnáct milionů lidí je závislých na humanitární pomoci. Zhruba čtvrtina z toho na územích, kam moc diktátora Bašára Asada nesahá. Právě pro ně je klíčový hraniční přechod s jižním Tureckem. A jeho propustnost závisí na souhlasu Rady bezpečnosti, a zvláště Kremlu.

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

V roce 1992 druhým rokem v Somálsku zuřila občanská válka. Vyhnala desetitisíce lidí do sousední Keni. Ti byli v uprchlických táborech odkázáni na humanitární pomoc. Československo se stalo z jedním ze států, které do keňské metropole dodávaly potravinovou pomoc.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Státníci na pařížské konferenci na podporu Ukrajiny přislíbili válce zkoušené zemi bezprostřední pomoc ve výši více než miliardy eur (více než 24 miliard korun). Prostředky mají pomoci Ukrajině překonat zimu, a to zejména s ohledem na masivní útoky, které Rusko podniká na ukrajinskou infrastrukturu. Francouzský prezident Emmanuel Macron ocenil vůli mezinárodního společenství a hovořil o ruské zbabělosti.

Rusko zesiluje vzdušné útoky za pomoci raket, dronů a bezpilotních letounů íránské výroby na ukrajinskou energetiku a další civilní cíle, a tak ukrajinských obyvatel bez dodávek elektřiny přibývá. Kyjev očekává od Evropské unie finanční pomoc.

S mrazem a nadcházející zimou by z Ukrajiny do Česka mohla přijít další početná vlna válečných uprchlíků. Podle některých odhadů by mohlo jít až o několik set tisíc dalších lidí z Ukrajiny. Praha v té souvislosti upozorňuje, že ale žádné volné ubytovací kapacity pro ně už nemá. Také dobrovolníci, kteří měli možnost lidi na útěku před válkou ubytovat u sebe doma, už volno nemají.

Během letošního prvního půlroku dorazilo do Nizozemska už 123 tisíc uprchlíků, nejvíce ze Sýrie, Ukrajiny nebo severu Afriky. Země od některých organizací, které uprchlíkům pomáhají, sklízí velkou kritiku za špatné podmínky v hlavním azylovém středisku Ter Apel. To pojme asi dva tisíce lidí, žadatelů o azyl je však mnohem víc. Červený kříž i Lékaři bez hranic se také kvůli špatným hygienickým podmínkám obávají šíření infekčních nemocí. Nizozemská rada pro uprchlíky už dokonce na stát podala žalobu.

Pákistánské vojenské nákladní letadlo s humanitární pomocí pro obyvatele Afghánistánu zasaženého zemětřesením přistálo na letišti v Chóstu. Pákistán do hornaté oblasti, kde po středečním zemětřesení zemřelo zhruba 1150 lidí, posílá stany, potraviny a zdravotnické potřeby. Informovala o tom agentura AP.

K českým poslancům a senátorům promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval za dosavadní pomoc, kterou Česko napadené Ukrajině poskytlo, ale apeloval, aby Západ v podpoře jeho země neustával. Varoval před ruskými ambicemi. Před Zelenského projevem vystoupili také předsedové obou komor českého parlamentu a premiér. Poslanci následně schválili usnesení s výzvou vládě, aby dále podporovala Ukrajinu a zasazovala se o její začlenění do Evropské unie.

Účetní závěrka České rozvojové agentury (ČRA) za rok 2020 obsahovala chyby za 62,5 milionu korun. Nesprávnosti ve výši 40,7 milionu korun byly i ve výkazu pro hodnocení plnění státního rozpočtu. Jednalo se především o vykázání výdajů na humanitární zahraniční pomoc. ČRA je vykázala podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesprávně jako výdaje na rozvojovou zahraniční pomoc, informoval NKÚ. Agentura se k věci zatím nevyjádřila.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v první části mimořádného summitu neshodli na podrobnostech embarga na dovoz ruské ropy. Sdělil to diplomatický zdroj, podle kterého ale summit patrně podpoří obecný závazek k ukončení dovozu ruské ropy tankery. Detaily se však budou dojednávat až v následujících dnech. Před půlnocí na jednání navázala pracovní večeře, jejímž tématem byla vedle protiruských sankcí a podpory Ukrajiny také energetika.

Humanitární organizace hrají během ruské okupace Ukrajiny zásadní roli při ochraně a podpoře civilního obyvatelstva. Jednou z největších „neziskovek“, které v regionu působí, je Člověk v tísni. Jeho ředitel pro východní partnerství a Balkán Petr Drbohlav byl hostem pořadu Interview ČT24, kde mluvil mimo jiné o vlastních zkušenostech z války a o tom, jak náročné je pomoc do zasažené oblasti dopravit.

Žádosti o humanitární dávky od uprchlíků z Ukrajiny by úřady práce měly do dvou měsíců podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vyřizovat jen elektronicky. Pomoci má možnost získání mobilního klíče prostřednictvím poboček České pošty a kontaktních bodů CzechPoint. Čtyři pracoviště fungují od středy v Pražské tržnici v Holešovicích. Mobilní klíč si tam zatím zřídilo přes tři sta lidí. V nejbližších dnech by se měla aktivita rozšířit po celém Česku. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) během své návštěvy v Německu apeloval na to, aby vznikl jednotný evropský registrační systém pro uprchlíky.

OSN chce co nejrychleji najít cestu k příměří a dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, řekl při návštěvě Moskvy generální tajemník OSN António Guterres. Zdůraznil, že ruská invaze je v protikladu vůči základním dokumentům OSN a apeloval na vytvoření humanitárních koridorů, jimiž by se mohli evakuovat civilisté z oblastí bojů.

Papež František vyzval v tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi světové vůdce, aby vyslyšeli prosby lidu o mír na Ukrajině. Rusko zkritizoval za to, že zemi zatáhlo do krutého a nesmyslného konfliktu. „Nechť zavládne mír na válkou zmítané Ukrajině,“ apeloval. Evropská unie schválila poskytnutí dalších 50 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,2 miliardy korun) na humanitární pomoc pro lidi zasažené válkou na Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise vyzvala v rozhovoru pro deník Bild státy EU k rychlému dodání dalších zbraní Ukrajině.

Na Ukrajinu vypravil několik kamionů humanitární pomoci, desítkám uprchlíků pomohl s dorozuměním, ubytováním, prací. Vasyl Jurkiv pochází z jihozápadní Ukrajiny a do České republiky přišel před 25 lety jako dělník. Od roku 2004 žije v jihočeském Táboře.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po návratu z Ukrajiny řekl, že je nutné do země i nadále posílat vojenskou i humanitární pomoc. Čeští senátoři vyrazili na Ukrajinu spolu s jejich polskými kolegy už ve středu, a to na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka. Cílem jejich cesty bylo podpořit ukrajinskou stranu a deklarovat, že Česká republika bere Ukrajinu za suverénní a fungující zemi. Delegace senátorů kromě Kyjeva navštívila také města v okolí, kde ruští okupanti pravděpodobně zabili stovky civilistů a zničili velké množství budov.

Na sbírkovém účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, které za vybrané peníze pořizuje zbraně, se od dárců sešla už téměř miliarda korun. Ukrajinská ambasáda o tom v neděli informovala na Twitteru. Do sbírky přispělo 115 tisíc dárců, kteří poslali 977 milionů korun. S nákupem a dopravou výzbroje pomáhá ukrajinskému velvyslanectví české ministerstvo obrany. V pátek se na velvyslanectví uskutečnila schůzka zástupců Ukrajiny, ministerstva obrany a několika významných dárců, uvedlo v neděli velvyslanectví na svém webu.

Nejméně sedm set lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil starosta, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. V Makarivu našli podle radnice více než stovku zabitých civilistů. Rusko poskytlo dosud nejchmurnější hodnocení své invaze na Ukrajinu a popsalo „tragédii“ rostoucích ztrát vojáků a ekonomický dopad sankcí. V očekávání nové ruské ofenzivy se z Ukrajinou kontrolované části Donbasu evakuovalo jen vlakem na západ země více než 170 tisíc lidí.

Na padesát miliard korun za celý rok odhaduje ministerstvo financí náklady na zvládnutí migrační vlny z válkou sužované Ukrajiny. Česko se nyní stará o více než 270 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před boji a obdrželi dočasnou ochranu. Prahu v pátek navštívila eurokomisařka vnitra Ylva Johanssonová, která pochválila systém přijímání běženců, považuje ho za příkladný. Čeští ministři chtějí zajistit, aby Evropská unie s péčí o uprchlíky Česku více pomohla. Komise zatím počítá s tím, že by země, kam uprchlíci zamířili především, mohly využít peníze z programu REACT-EU.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Za březen začalo v Česku pracovat 12 600 lidí uprchlých z Ukrajiny a deset tisíc uprchlíků se zaregistrovalo na úřadech práce, což je dokladem, že jsou v hledání zaměstnání aktivní, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ukrajinců prchajících před ruskou invazí je v Česku přes 300 tisíc. Nejvíc jich je dlouhodobě v Praze. V dubnu začne pro uprchlíky fungovat systém jazykového vzdělávání.

Americký prezident Joe Biden ve středu telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Ukrajině přislíbil přímou finanční pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř jedenáct miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Zelenskyj Bidena informoval o současné situaci na ukrajinském bojišti a o vývoji vyjednávání s Ruskem, oznámil na Twitteru ukrajinský prezident.

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) utekly už více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska. Na území Ukrajiny je podle odhadu OSN vysídleno dalších 6,5 milionu lidí. Podle agentury AP tak jde o další smutný milník v největší uprchlické krizi, která postihla Evropu od druhé světové války. Navíc je mezi běženci kolem dvou milionů dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Rakouský expert na migraci Gerald Knaus varuje, že z Ukrajiny mohou utéct ještě miliony lidí.