Téměř 180 tisíc Palestinců vysídlila izraelská ofenziva za deset dní

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.

Mezinárodní organizace pro migraci podle Reuters vyjádřila hluboké znepokojení a odsoudila přímé útoky na útočiště vysídlených osob, které se podle ní staly běžnými. Mezi takové útoky IOM v nedávné době zahrnuje například „smrtelný letecký úder na stanové městečko v oblasti Mavásí“ či podobný zásah proti „škole využívané jako úkryt pro vysídlené osoby ve městě Gaza“.

IOM ve svém prohlášení cituje jednoho z palestinských humanitárních pracovníků v Mavásí: „Jsem tak unavený. Byli jsme opakovaně nuceni se přesouvat a naše rodina se musela rozdělit, ale nepomohlo to. Můj sourozenec zemřel v ‚bezpečné‘ zóně poté, co byla vybombardována. Vyhlásí bezpečnou zónu a pak na ni (Izrael) zaútočí. Raději bych zůstal doma se svou rodinou a čelil čemukoliv, co přijde. Alespoň bychom zemřeli spolu, a ne rozdělení.“

„Nikde v Gaze není bezpečno,“ píše IOM

Humanitární organizace spolupracující s IOM odhadují, že k 27. květnu 2025 je přibližně osmdesát procent území Pásma Gazy označeno jako „zakázaná“ zóna anebo oblast, na niž se vztahují příkazy k evakuaci. Příkazy k vysídlení se od osmnáctého března týkaly 260 míst, která sloužila jako přístřešky pro více než 125 tisíc lidí, což vedlo k opakovanému přesunu obyvatelstva. Civilisté jsou tak vytlačováni do stále přeplněnějších a nebezpečnějších oblastí, přičemž „žádné místo v Gaze nemůže být považováno za bezpečné“, uvádí IOM.

IOM dodává, že s pokračující blokádou humanitární pomoci není pro civilisty zajištěna ani ochrana, ani přístřeší, neboť během posledních devatenácti měsíců jsou neustále vystavováni „nesmírnému nebezpečí“ v důsledku „nediskriminujících útoků na civilní infrastrukturu, včetně zařízení pro vysídlené osoby, škol, nemocnic a stanových městeček“.

Pohled na zničený sever Pásma Gazy 27. 5. 2025
Zdroj: Reuters/Amir Cohen

Jídlo jako zbraň

Stovky Palestinců v úterý vtrhly do středisek, kde Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) podporovaná Spojenými státy a Izraelem rozdělovala humanitární pomoc, informovala agentura Reuters, podle které zoufalá snaha opatřit si jídlo převážila nad obavami Palestinců z biometrických a jiných kontrol, které Izrael v centrech slíbil zavést. OSN a řada humanitárních organizací s nadací odmítly spolupracovat s tím, že nový systém pomoci nebude účinný a že se Jeruzalém snaží jídlo využít jako zbraň.

Stovky Palestinců, včetně žen a dětí, někteří pěšky nebo na vozících tažených osly, se nahrnuly k jednomu z distribučních míst v Rafahu, městě na jihu Pásma Gazy pod plnou kontrolou izraelské armády, aby dostaly jídlo.

Ačkoliv nadace začala s distribucí humanitární pomoci v pondělí, podle Reuters Palestinci až dosud většinou dbali varování, včetně toho od Hamásu, před biometrickými kontrolami používanými při vstupu do míst, kde organizace pomoc distribuuje.

„I když jít chci, protože mám hlad a moje děti mají hlad, bojím se,“ přiznal Abú Ahmed, otec sedmi dětí. „Mám velký strach, protože říkali, že společnost patří Izraeli a je žoldnéřská, a také proto, že odboj (Hamás) řekl, abychom tam nechodili,“ napsal agentuře Reuters.

Na začátku března židovský stát zavedl blokádu veškerých dodávek do Pásma, kterou částečně uvolnil až minulý týden po kritice a nátlaku mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v Gaze.

Palestinci vyhledávající základní potraviny nedaleko distribučního střediska Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) (27. května 2025)
Zdroj: Reuters/Hatem Khaled

Organizace GHF vznikla před několika měsíci za účelem přísně kontrolované distribuce humanitární pomoci na palestinském území, kde Jeruzalém vede vojenské operace. Podle izraelské armády byla v posledních týdnech v Pásmu Gazy zřízena čtyři distribuční střediska, přičemž dvě z nich v oblasti Rafahu zahájila činnost v úterý.

IOM ve svém reportu kritizuje zřejmě právě i distribuci pomoci prostřednictvím GHF. Podobné návrhy směrování pomoci novými cestami podle organizace mohou vést k „obcházení zavedených mechanismů koordinace pomoci“. „Podrývají humanitární principy mezinárodního práva a ještě více ohrožují civilisty tím, že podporují přesídlení bez základní ochrany nebo adekvátního přístupu k život zachraňujícím službám,“ varuje IOM.

Mezinárodní organizace pro migraci zdůrazňuje, že humanitární operace musejí být celosvětově v souladu s principy humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti na obou stranách konfliktu. „Pomoc musí být doručována pouze podle potřebnosti, nikoli na základě vojenského nebo politického uvážení“, uvádí zpráva.

IOM vydala vyjádření uvedené v celém reportu jménem svých koordinačních organizací Global Camp Coordination a Camp Management Cluster, které operují i v Pásmu Gazy.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od počátku války bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaného Hamásem zabito nejméně 53 977 Palestinců, píše agentura AFP. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...