Téměř 180 tisíc Palestinců vysídlila izraelská ofenziva za deset dní

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.

Mezinárodní organizace pro migraci podle Reuters vyjádřila hluboké znepokojení a odsoudila přímé útoky na útočiště vysídlených osob, které se podle ní staly běžnými. Mezi takové útoky IOM v nedávné době zahrnuje například „smrtelný letecký úder na stanové městečko v oblasti Mavásí“ či podobný zásah proti „škole využívané jako úkryt pro vysídlené osoby ve městě Gaza“.

IOM ve svém prohlášení cituje jednoho z palestinských humanitárních pracovníků v Mavásí: „Jsem tak unavený. Byli jsme opakovaně nuceni se přesouvat a naše rodina se musela rozdělit, ale nepomohlo to. Můj sourozenec zemřel v ‚bezpečné‘ zóně poté, co byla vybombardována. Vyhlásí bezpečnou zónu a pak na ni (Izrael) zaútočí. Raději bych zůstal doma se svou rodinou a čelil čemukoliv, co přijde. Alespoň bychom zemřeli spolu, a ne rozdělení.“

„Nikde v Gaze není bezpečno,“ píše IOM

Humanitární organizace spolupracující s IOM odhadují, že k 27. květnu 2025 je přibližně osmdesát procent území Pásma Gazy označeno jako „zakázaná“ zóna anebo oblast, na niž se vztahují příkazy k evakuaci. Příkazy k vysídlení se od osmnáctého března týkaly 260 míst, která sloužila jako přístřešky pro více než 125 tisíc lidí, což vedlo k opakovanému přesunu obyvatelstva. Civilisté jsou tak vytlačováni do stále přeplněnějších a nebezpečnějších oblastí, přičemž „žádné místo v Gaze nemůže být považováno za bezpečné“, uvádí IOM.

IOM dodává, že s pokračující blokádou humanitární pomoci není pro civilisty zajištěna ani ochrana, ani přístřeší, neboť během posledních devatenácti měsíců jsou neustále vystavováni „nesmírnému nebezpečí“ v důsledku „nediskriminujících útoků na civilní infrastrukturu, včetně zařízení pro vysídlené osoby, škol, nemocnic a stanových městeček“.

Pohled na zničený sever Pásma Gazy 27. 5. 2025
Zdroj: Reuters/Amir Cohen

Jídlo jako zbraň

Stovky Palestinců v úterý vtrhly do středisek, kde Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) podporovaná Spojenými státy a Izraelem rozdělovala humanitární pomoc, informovala agentura Reuters, podle které zoufalá snaha opatřit si jídlo převážila nad obavami Palestinců z biometrických a jiných kontrol, které Izrael v centrech slíbil zavést. OSN a řada humanitárních organizací s nadací odmítly spolupracovat s tím, že nový systém pomoci nebude účinný a že se Jeruzalém snaží jídlo využít jako zbraň.

Stovky Palestinců, včetně žen a dětí, někteří pěšky nebo na vozících tažených osly, se nahrnuly k jednomu z distribučních míst v Rafahu, městě na jihu Pásma Gazy pod plnou kontrolou izraelské armády, aby dostaly jídlo.

Ačkoliv nadace začala s distribucí humanitární pomoci v pondělí, podle Reuters Palestinci až dosud většinou dbali varování, včetně toho od Hamásu, před biometrickými kontrolami používanými při vstupu do míst, kde organizace pomoc distribuuje.

„I když jít chci, protože mám hlad a moje děti mají hlad, bojím se,“ přiznal Abú Ahmed, otec sedmi dětí. „Mám velký strach, protože říkali, že společnost patří Izraeli a je žoldnéřská, a také proto, že odboj (Hamás) řekl, abychom tam nechodili,“ napsal agentuře Reuters.

Na začátku března židovský stát zavedl blokádu veškerých dodávek do Pásma, kterou částečně uvolnil až minulý týden po kritice a nátlaku mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v Gaze.

Palestinci vyhledávající základní potraviny nedaleko distribučního střediska Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) (27. května 2025)
Zdroj: Reuters/Hatem Khaled

Organizace GHF vznikla před několika měsíci za účelem přísně kontrolované distribuce humanitární pomoci na palestinském území, kde Jeruzalém vede vojenské operace. Podle izraelské armády byla v posledních týdnech v Pásmu Gazy zřízena čtyři distribuční střediska, přičemž dvě z nich v oblasti Rafahu zahájila činnost v úterý.

IOM ve svém reportu kritizuje zřejmě právě i distribuci pomoci prostřednictvím GHF. Podobné návrhy směrování pomoci novými cestami podle organizace mohou vést k „obcházení zavedených mechanismů koordinace pomoci“. „Podrývají humanitární principy mezinárodního práva a ještě více ohrožují civilisty tím, že podporují přesídlení bez základní ochrany nebo adekvátního přístupu k život zachraňujícím službám,“ varuje IOM.

Mezinárodní organizace pro migraci zdůrazňuje, že humanitární operace musejí být celosvětově v souladu s principy humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti na obou stranách konfliktu. „Pomoc musí být doručována pouze podle potřebnosti, nikoli na základě vojenského nebo politického uvážení“, uvádí zpráva.

IOM vydala vyjádření uvedené v celém reportu jménem svých koordinačních organizací Global Camp Coordination a Camp Management Cluster, které operují i v Pásmu Gazy.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od počátku války bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaného Hamásem zabito nejméně 53 977 Palestinců, píše agentura AFP. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...