Téměř 180 tisíc Palestinců vysídlila izraelská ofenziva za deset dní

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.

Mezinárodní organizace pro migraci podle Reuters vyjádřila hluboké znepokojení a odsoudila přímé útoky na útočiště vysídlených osob, které se podle ní staly běžnými. Mezi takové útoky IOM v nedávné době zahrnuje například „smrtelný letecký úder na stanové městečko v oblasti Mavásí“ či podobný zásah proti „škole využívané jako úkryt pro vysídlené osoby ve městě Gaza“.

IOM ve svém prohlášení cituje jednoho z palestinských humanitárních pracovníků v Mavásí: „Jsem tak unavený. Byli jsme opakovaně nuceni se přesouvat a naše rodina se musela rozdělit, ale nepomohlo to. Můj sourozenec zemřel v ‚bezpečné‘ zóně poté, co byla vybombardována. Vyhlásí bezpečnou zónu a pak na ni (Izrael) zaútočí. Raději bych zůstal doma se svou rodinou a čelil čemukoliv, co přijde. Alespoň bychom zemřeli spolu, a ne rozdělení.“

„Nikde v Gaze není bezpečno,“ píše IOM

Humanitární organizace spolupracující s IOM odhadují, že k 27. květnu 2025 je přibližně osmdesát procent území Pásma Gazy označeno jako „zakázaná“ zóna anebo oblast, na niž se vztahují příkazy k evakuaci. Příkazy k vysídlení se od osmnáctého března týkaly 260 míst, která sloužila jako přístřešky pro více než 125 tisíc lidí, což vedlo k opakovanému přesunu obyvatelstva. Civilisté jsou tak vytlačováni do stále přeplněnějších a nebezpečnějších oblastí, přičemž „žádné místo v Gaze nemůže být považováno za bezpečné“, uvádí IOM.

IOM dodává, že s pokračující blokádou humanitární pomoci není pro civilisty zajištěna ani ochrana, ani přístřeší, neboť během posledních devatenácti měsíců jsou neustále vystavováni „nesmírnému nebezpečí“ v důsledku „nediskriminujících útoků na civilní infrastrukturu, včetně zařízení pro vysídlené osoby, škol, nemocnic a stanových městeček“.

Pohled na zničený sever Pásma Gazy 27. 5. 2025
Zdroj: Reuters/Amir Cohen

Jídlo jako zbraň

Stovky Palestinců v úterý vtrhly do středisek, kde Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) podporovaná Spojenými státy a Izraelem rozdělovala humanitární pomoc, informovala agentura Reuters, podle které zoufalá snaha opatřit si jídlo převážila nad obavami Palestinců z biometrických a jiných kontrol, které Izrael v centrech slíbil zavést. OSN a řada humanitárních organizací s nadací odmítly spolupracovat s tím, že nový systém pomoci nebude účinný a že se Jeruzalém snaží jídlo využít jako zbraň.

Stovky Palestinců, včetně žen a dětí, někteří pěšky nebo na vozících tažených osly, se nahrnuly k jednomu z distribučních míst v Rafahu, městě na jihu Pásma Gazy pod plnou kontrolou izraelské armády, aby dostaly jídlo.

Ačkoliv nadace začala s distribucí humanitární pomoci v pondělí, podle Reuters Palestinci až dosud většinou dbali varování, včetně toho od Hamásu, před biometrickými kontrolami používanými při vstupu do míst, kde organizace pomoc distribuuje.

„I když jít chci, protože mám hlad a moje děti mají hlad, bojím se,“ přiznal Abú Ahmed, otec sedmi dětí. „Mám velký strach, protože říkali, že společnost patří Izraeli a je žoldnéřská, a také proto, že odboj (Hamás) řekl, abychom tam nechodili,“ napsal agentuře Reuters.

Na začátku března židovský stát zavedl blokádu veškerých dodávek do Pásma, kterou částečně uvolnil až minulý týden po kritice a nátlaku mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v Gaze.

Palestinci vyhledávající základní potraviny nedaleko distribučního střediska Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) (27. května 2025)
Zdroj: Reuters/Hatem Khaled

Organizace GHF vznikla před několika měsíci za účelem přísně kontrolované distribuce humanitární pomoci na palestinském území, kde Jeruzalém vede vojenské operace. Podle izraelské armády byla v posledních týdnech v Pásmu Gazy zřízena čtyři distribuční střediska, přičemž dvě z nich v oblasti Rafahu zahájila činnost v úterý.

IOM ve svém reportu kritizuje zřejmě právě i distribuci pomoci prostřednictvím GHF. Podobné návrhy směrování pomoci novými cestami podle organizace mohou vést k „obcházení zavedených mechanismů koordinace pomoci“. „Podrývají humanitární principy mezinárodního práva a ještě více ohrožují civilisty tím, že podporují přesídlení bez základní ochrany nebo adekvátního přístupu k život zachraňujícím službám,“ varuje IOM.

Mezinárodní organizace pro migraci zdůrazňuje, že humanitární operace musejí být celosvětově v souladu s principy humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti na obou stranách konfliktu. „Pomoc musí být doručována pouze podle potřebnosti, nikoli na základě vojenského nebo politického uvážení“, uvádí zpráva.

IOM vydala vyjádření uvedené v celém reportu jménem svých koordinačních organizací Global Camp Coordination a Camp Management Cluster, které operují i v Pásmu Gazy.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od počátku války bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaného Hamásem zabito nejméně 53 977 Palestinců, píše agentura AFP. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
18:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
16:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
03:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Exšéfa protiteroristického střediska, který rezignoval kvůli Íránu, vyšetřuje FBI

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje Joea Kenta, jehož rezignace na post šéfa Národního protiteroristického střediska (NCTC) na protest proti válce v Íránu tento týden rozezlila prezidenta USA Donalda Trumpa, napsal deník The New York Times (NYT). FBI začal Kenta vyšetřovat ještě před jeho odstoupením, a to kvůli možnému úniku utajovaných informací, sdělily NYT zasvěcené zdroje.
před 6 hhodinami
Načítání...