Civilisté

Vyšetřování milánské prokuratury o takzvaných víkendových odstřelovačích, kteří údajně stříleli na civilisty v Sarajevu během občanské války v devadesátých letech, má prvního podezřelého. Tím je osmdesátiletý muž se sympatiemi ke krajní pravici, píší italská média. Prokuratura se chystá muže vyslechnout a nechala již prohledat jeho bydliště, kde nalezla řadu zbraní.

V důsledku ruských úderů přibývá v posledních měsících v ukrajinských rehabilitačních centrech zraněných civilistů a dětských pacientů. V rozhovoru pro Českou televizi s reportérkou Ilonou Zasidkovyčovou to řekla ředitelka centra Superhumans Olga Rudnevová. Zároveň dodala, že velký počet amputací končetin nastává po dronových útocích.

Ve východoněmecké Lužici trénuje spolková armáda komunikaci s civilisty pomocí letáků shozených ze vzduchu. Lidi vyzývá, aby informace o místě nálezu poslali bundeswehru. Varování o probíhajícím cvičení dostaly i úřady v Česku, protože i tam by mohl vítr tiskoviny zanést. Vloni vyvolaly zatoulané tiskoviny pozdvižení v nedalekém Polsku. Tamní úřady měly problém ověřit, jestli se skutečně jedná o cvičení německé armády, a musela se zapojit i rozvědka. Na první pohled staromódní technika obstojí i proti rušičkám a v situaci, kdy není dostupný internet. Vojenský prostor Horní Lužice je k trénování shazování letáků vhodný díky absenci velkého letiště, neomezí tedy vzdušný provoz.

Ruské útoky na ukrajinskou energetiku způsobily v napadené zemi humanitární krizi. Miliony lidí se v posledních týdnech ocitají bez elektřiny, tepla či vody. Moskva tento teror spouští v zimě každoročně, ten letošní je ale zatím nejhorší za celou válku, neboť ho Rusko načasovalo na období obzvlášť mrazivého počasí. Teploty v některých bytech se pohybují i kolem bodu mrazu. Experti – jako už mnohokrát předtím – upozorňují, že Moskva zřejmě porušuje mezinárodní právo a nejspíš se dopouští válečných zločinů.

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.

V Chersonu žijí místní obyvatelé v neustálém strachu z teroru ruských dronů. Ty útočí v ulicích denně po stovkách. Obyvatelé musí zvážit každý krok, bezpilotní letouny nerozlišují vojenské cíle od civilních a objevit se mohou kdykoliv. I proto o Chersonu místní i média stále častěji mluví jako o lidském loveckém safari.

Rebelové z Jednotek rychlé podpory (RSF) po pádu súdánského Fáširu násilně odebírali krev zadrženým civilistům i uprchlíkům snažícím se z města uniknout. Píše to blízkovýchodní web The Middle East Eye (MEE) s odkazem na rozhovory s oběťmi, očitými svědky, humanitárními pracovníky a diplomatickými zdroji.

Ukrajina během noci na úterý opět čelila rozsáhlému ruskému útoku podniknutému za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, píší média. V ukrajinské metropoli přišlo o život nejméně sedm lidí a další utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady.

Ruský úder na ukrajinské město Záporoží ve čtvrtek večer zabil pět lidí. Uvedl to podle médií šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Další tři lidi úder zranil. Podle Fedorova úder zasáhl rezidenční budovy, obchod a tržiště. Pod útokem se ocitla také Oděsa, kde pět lidí utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti přišla o život žena při dronovém útoku, další dva lidé mají středně těžká zranění, napsal na telegramu šéf regionální vojenské správy Vladyslav Hajvanenko.

Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.

Zločiny války v bývalé Jugoslávii jsou opět v centru pozornosti. Milánské státní zastupitelství začalo po třiceti letech prošetřovat už déle známé obvinění, že italští občané, ale nejen oni, údajně jezdili v devadesátých letech během války v bývalé Jugoslávii do Sarajeva na takzvané sniperské safari. „Platili za to, aby mohli přijet na hory obklopující Sarajevo a beztrestně střílet na jeho obyvatele,“ říká investigativní novinář Ezio Gavazzeni.

Armádou vedený výbor na Madagaskaru jmenoval novou vládu, v níž převažují civilisté a která zahrnuje i některé významné kritiky svrženého prezidenta Andryho Rajoeliny. Informovala o tom agentura Reuters.

Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, napsal server The Times of Israel (ToI). Krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je prý přesvědčen, že teroristické hnutí Hamás je připraveno na trvalý mír a že Jeruzalém musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Podle tamních úřadů, které ovládá Hamás, Izrael v sobotu provedl další údery.

Při útoku dronu vyslaného polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) na mešitu v uprchlickém táboře Abú Šúk v západosúdánském Dárfúru zahynulo nejméně 75 lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na aktivisty z tábora. Útok se stal na pozadí snahy RSF o dobytí Fašíru – posledního města v oblasti, které nemá pod kontrolou. RSF, která je obviňována z genocidy, by v případě úspěchu mohla ještě eskalovat spirálu násilí na civilistech, varuje OSN.

Izraelská armáda oznámila otevření nového dočasného koridoru, kterým mají obyvatelé opustit město Gaza, kde armáda v úterý zahájila pozemní ofenzivu. Koridor bude otevřen pouze 48 hodin. Izraelská armáda v minulých týdnech opakovaně vyzývala obyvatele města k evakuaci na jih Pásma, ve středu večer pak uvedla, že Pásmo Gazy během dne opustilo zhruba 550 Palestinců.

Izrael v pátek ve městě Gaza bombardoval i výškovou obytnou budovu, zatím není jasné, kolik lidí bylo zabito, informují agentury. Izraelská armáda útok zdůvodnila tím, že budovu využívalo palestinské teroristické hnutí Hamás. Podle televize al-Džazíra ale správce jedenáctipatrového domu popřel, že by místo využívali ozbrojenci Hamásu. Budova podle něj sloužila palestinským civilistům, které z domovů vyhnala izraelská ofenziva.

Haiti, které patří mezi nejchudší a nejnebezpečnější země světa, plánuje zlepšit svou bezpečnost. Zakladatel nechvalně proslulé žoldnéřské společnosti Blackwater a podporovatel amerického prezidenta Donalda Trumpa Erik Prince oznámil, že má s vládou Haiti smlouvu. Podle kontraktu by měl zakročit proti tamním gangům, na oplátku by měl následně získat roli ve výběru místních daní a cel. Dohoda u mnoha kritiků vyvolává obavy.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

V Súdánu se mísí několik krizí zároveň, sdělila vedoucí komunikace organizace Lékaři bez hranic (LBH) Tereza Wyn Haniaková. Dodala, že v některých ohledech je tamní situace nejhorší na světě. Organizace spojených národů zároveň upozornila, že nadále roste počet úmrtí humanitárních pracovníků v konfliktních zónách. OSN zprávu zveřejnila u příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na 19. srpen.

Rusko a Ukrajina si ve čtvrtek vyměnily po 84 válečných zajatcích, potvrdily obě strany. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruského zajetí vracejí vojáci i civilisté. Oba státy poděkovaly Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny.

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i s blížícím se termínem na pátek plánovaného setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Evropští politici před schůzkou volají po tom, aby si napadená země sama zvolila svou budoucnost. Po příměří bez územních ústupků ale volají hlavně Ukrajinci žijící pod neustálou palbou. Ve městě Cherson, které leží necelých pět kilometrů od Ruskem okupovaného území, natáčel i štáb České televize.