Rusko ve své válce proti Ukrajině používá sexuální násilí jako zbraň a nástroj teroru a zastrašování. Opakovaně na to – navzdory popírání Moskvy – upozorňují úřady napadené země, OSN i organizace pomáhající obětem s tím, že jde o zločiny proti lidskosti. Sexuálnímu násilí ze strany ruských sil nejsou vystavené jen ženy, ale agresor ho systematicky využívá i vůči mužům – válečným zajatcům i vězněným civilistům.
„Chtěli mě psychicky zlomit,“ citoval list The Wall Street Journal (WSJ) třiatřicetiletého bývalého ukrajinského vojáka Serhije Bojčuka, který strávil v ruském zajetí dva roky, během nichž ho dozorci bili a sexuálně mučili. Bojčuk uvedl, že ho znásilňovali lahvemi a tyčemi nebo že mu přitiskli nůž ke genitáliím. Dodnes má v důsledku toho potíže s chůzí.
I další bývalí ukrajinští váleční zajatci či Ruskem zadržovaní civilisté podle WSJ popsali, že je dozorci znásilňovali nebo k tomu používali lahve či tyče. Vyprávěli také, že museli stát, dřepět nebo se předvádět nazí.
Někteří vzpomínali, jak jim dozorci říkali, že Ukrajincům zabrání v tom, aby měli děti. Dalším stráže vyhrožovaly, že jim do řitních otvorů vstříknou stavební pěnu, která se roztáhne a ztvrdne. Popisují rovněž mučení elektrickým proudem.
Dvaačtyřicetiletý Oleksij Sivak, který se do ruského zajetí dostal kvůli vyvěšení ukrajinské vlajky v tehdy okupovaném Chersonu, uvedl, že mu dozorci ukázali polní telefon a posměšně mu řekli, že je čas zavolat tehdejšímu americkému prezidentovi Joeu Bidenovi. Pak připojili dráty telefonu k jeho genitáliím a dávali mu elektrické šoky.
Systematické mučení
Tato svědectví se shodují se zjištěními ukrajinských vyšetřovatelů, zpravodajských služeb i vyšetřovatelů OSN, kteří prováděli rozsáhlé rozhovory s propuštěnými zajatci – ať už s vojáky či civilisty.
Svědčí to o tom, že sexuální násilí páchané na ukrajinských válečných zajatcích i civilních vězních je systematické a že je nejen schvalováno, ale i podporováno vysoce postavenými ruskými představiteli, konstatuje WSJ.
Potvrzuje to i OSN. „(Sexuální násilí) je součástí širší, koordinované politiky systematického mučení ze strany ruských úřadů, kterou jsme v této souvislosti kvalifikovali jako zločin proti lidskosti,“ řekla stanici Nastojaščeje vremja (NV) Vrinda Groverová, členka Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise OSN.
WSJ podotýká, že zatímco na začátku plnohodnotné invaze – po okupaci některých částí Ukrajiny – se Rusové dopouštěli velkého počtu sexuálních útoků na ukrajinské civilistky, se změnou v opotřebovávací válku představují mnoho odhalených obětí mužští váleční zajatci. List v této souvislosti píše o „základní ruské taktice“.
Groverová dodala, že ruští vojáci systematicky používají sexualizované násilí vůči ukrajinským mužům i ženám.
Truth Hounds: Nejčastější jsou elektrické šoky do genitálií
Oběti nejčastěji hlásí znásilnění, výhrůžky znásilněním, mrzačení genitálií, nucenou nahotu, nucené sledování sexuálního zneužívání blízkých a v některých případech i kastraci, uvádí podle NV komise OSN, ukrajinská generální prokuratura a organizace Truth Hounds, která pomáhá vyšetřovat zločiny spáchané ruskými vojáky.
Případy kastrace nejsou podle Truth Hounds příliš časté, respektive jsou obtížně odhalitelné, protože neexistují důkazy o tom, že by oběti přežily. Informace o takových případech nejčastěji pocházejí od svědků. Hrozby kastrací jsou ale poměrně běžné.
Nejčastější podobou sexuálního násilí vůči mužským zajatcům je elektrický šok do genitálií, doplňuje organizace, podle níž tento způsob mučení zmiňuje přibližně osmdesát procent mužů, kteří zažili ruské zajetí.
„Mluvíme o starém sovětském polním telefonu TA-57 (zvaném ‚tapik‘). Má dynamo, které po roztočení generuje elektřinu. Jeho kabely se připojí ke genitální oblasti, řitnímu otvoru, penisu a dalším částem těla. A to je opravdu běžná forma (mučení),“ řekl NV právník organizace Andrij Lacyba.
Mužské oběti se často zdráhají sexuální násilí hlásit
NV dále s odkazem na Truth Hounds, další pomáhající organizaci Global Survivors Fund i OSN podotýká, že počet mužů, kteří kvůli sexuálnímu násilí vyhledávají pomoc, výrazně převyšuje počet ženských obětí, ale že o tom, co prožili, nechtějí mluvit veřejně.
Podle Lacyby se mnoho mužských obětí sexuálního násilí zdráhá hlásit své zkušenosti úřadům kvůli společenskému stigmatu a konzervativním postojům k maskulinitě. Roli hraje také strach prožít znovu emoce spojené s brutálním zážitkem či neochota podstoupit veřejné soudní procesy.
„Je pro ně snazší říct: ‚Prostě mě mučili.‘ Říct, že jste byli někde znásilněni, je pro mnoho mužů neuvěřitelně bolestivé a prostě o tom nechtějí mluvit. Tito muži se sdružují, baví se spolu, navzájem se podporují,“ říká právník.
„Ale nechtějí spolupracovat s úřady. Chtějí být v této skupině přeživších, protože se tam cítí bezpečně. Mohou (tam) mluvit, můžou dělat cokoli, ale nechtějí překročit (určité) meze a hovořit s úřady,“ dodává Lacyba.
Jednu z podobných podpůrných skupin, která sdružuje zhruba dvě stovky mužů, vede výše zmíněný Oleksij Sivak, se kterým mluvil list WSJ. „Tehdy, v ruském sklepě, jsem křičel tak silně, že to slyšel celý svět,“ řekl. Teď chce světu říct, co se stalo, vysvětlil motivaci pro to, proč se jako jeden z mála s otřesnými zážitky veřejně svěřil.
Zdokumentována je jen část případů
Ukrajinská generální prokuratura od začátku plnohodnotné pozemní invaze zdokumentovala 401 případů sexuálního násilí proti ukrajinským civilistům. Týkají se 250 žen a 151 mužů, z toho 23 neplnoletých dívek a jednoho chlapce. Jde ale jen o případy, které se dostaly k soudu, přičemž většina pachatelů je souzena v nepřítomnosti.
OSN pak uvádí, že dosud shromáždila přibližně 310 svědectví o údajném sexuálním násilí ze strany ruských sil – vůči vězněným civilistům i válečným zajatcům. Oběti popisují znásilnění, hromadné znásilnění, mrzačení genitálií, elektrické šoky či bití do genitálií, vyjmenovala OSN. Mezi oběťmi bylo 280 mužů, 26 žen a čtyři dívky.
Oba soubory dat logicky zahrnují jen nahlášené případy. Organizace podporující oběti sexuálního násilí páchaného ruskými vojáky nicméně dle NV odhadují, že obětí by mohlo být přes dva tisíce. Přesný počet ale nelze určit.
Z těch zajatců, se kterými mluvili vyšetřovatelé OSN, vypovědělo přes 95 procent, že zažili mučení nebo špatné zacházení, a více než polovina pak popsala i sexuální násilí, uvedla náměstkyně generálního tajemníka OSN pro lidská práva Claudia Fuentes Julio.
WSJ dokonce píše, že z Ukrajinců zpovídaných OSN uvádějí mučení či špatné zacházení všichni a přes sedmdesát procent popsalo i sexuální násilí. Není jasné, kde tato odchylka vznikla – zda nešlo například o rozdíl v datech či jejich aktualizaci.
Sexuální násilí jako zbraň
Shromážděné důkazy nicméně naznačují, že Rusové sexuální násilí používají záměrně jako válečnou zbraň, řekla podle ukrajinského webu United24Media Pramila Pattenová, zvláštní představitelka OSN pro sexuální násilí v konfliktech.
„Když slyšíte ženy vypovídat o ruských vojácích vybavených viagrou, je to jasně vojenská strategie,“ prohlásila Pattenová, podle níž se vyšetřovateli zdokumentované případy týkají žen, dívek, mužů a chlapců ve věku od čtyř do 82 let.
„Sexuální násilí působí mnohačetná zranění. Oběti utrpěly fyzické následky – některé dlouhodobé nebo trvalé – často vyžadující chirurgický zákrok a lékařské ošetření. A k tomu také hluboké psychické trauma – včetně sebevražedných myšlenek,“ shrnuje v jedné ze svých zpráv vyšetřovací komise OSN.
„Ničí to rodiny: oběti se potýkají se studem, stigmatizací a rodinným odloučením. Některé se již necítily doma bezpečně a musely se odstěhovat a opustit své dřívější životy,“ dodává zpráva.
Rozdíl v přístupu
WSJ dodává, že obviněním ze zneužívání ruských válečných zajatců čelí i ukrajinské síly, ale ve výrazně menším rozsahu. Sexuální násilí uvádí méně než pět procent Rusů z těch, se kterými mluvila OSN, přičemž zhruba polovina vyzpovídaných tvrdí, že s nimi bylo nějakým způsobem špatně zacházeno.
Zatímco Moskva jakékoliv pochybení popírá, Kyjev uvádí, že obvinění vznesená vůči svým silám vyšetřuje. Na rozdíl od Ruska také umožňuje mezinárodním pozorovatelům zajatce ve věznicích navštěvovat, potvrdila OSN.
WSJ dále píše, že většina případů špatného zacházení ze strany Ukrajiny se odehrála poblíž frontové linie a že s ruskými zajatci bylo obecně zacházeno slušně, jakmile se dostali do ukrajinských věznic. Potvrzuje to jak OSN, tak i rozhovory, které se zajatými Rusy redakce WSJ vedla, uzavřel americký list.
