Petra Hosenseidlová, hop

Americká armáda zavedla v minulých týdnech na své letecké základně v Saúdské Arábii ukrajinskou technologii proti dronům, uvádí agentura Reuters s odkazem na pět lidí obeznámených s touto záležitostí. USA tak podle nich reagují na íránské útoky, které na základně mimo jiné zničily nebo poškodily několik letadel. Americký prezident Donald Trump přitom dříve tvrdil, že Washington od Kyjeva žádnou pomoc nepotřebuje.

Od letošního září přibydou v ruských mateřských školách „Laskavé hry“. Půjde o hodiny „vlastenecké výchovy“, která už pod jiným názvem funguje na školách a slouží k šíření státní propagandy a militarizaci dětí. Některé školky zavedly podobné hodiny z vlastní iniciativy už dříve. Nejmenší děti se v nich třeba učí, jak rozebrat kalašnikov, nebo natáčejí klipy na podporu ruské armády a války proti Ukrajině.

Ukrajina pokračuje v útocích na plavidla ruského Černomořského loďstva. Tento týden uvedla, že zasáhla fregatu Admiral Makarov, která je jeho vlajkovou lodí. Kyjev dále tvrdí, že se mu podařilo vyřadit z provozu poslední železniční trajekt, který skrz Kerčský průliv zásoboval ruské síly na okupovaném Krymu.

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil nedávno hned několik zemí Perského zálivu, které čelí ostřelování v důsledku izraelsko-americké války proti Íránu, a uzavřel s nimi dlouhodobé dohody o bezpečnostní spolupráci. Týkají se nejen obrany proti íránským dronům, ale také ukrajinských námořních dronů, které by mohly pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Jde o první krok ke strategickým partnerstvím, která by podle analytiků mohla potenciálně výrazně posílit globální postavení Ukrajiny.

Maďarští novináři rozkryli tajnou operaci, jejímž cílem bylo vyřadit z provozu IT systémy opoziční strany Tisza. IT specialisté, kteří chtěli plán odhalit, se stali terčem policejního vyšetřování, na které podle detektiva tlačila maďarská tajná služba. Ruskem řízení boti mezitím šíří výmysly o údajném atentátu na premiéra Viktora Orbána či o puči, který proti němu prý chystá Ukrajina. To všechno v situaci, kdy Tisza podle posledního průzkumu míří v dubnových volbách k ústavní většině.

Rusko podniklo neobvyklý denní masivní nálet na Ukrajinu, který následoval po nočním útoku. Noční úder, který cílil především na obytné domy, zabil několik lidí a další desítky včetně několika dětí zranil. Denní nálet, během kterého Rusové vyslali více dronů než v noci, se výrazněji než jindy zaměřil na západ Ukrajiny. Okupanti při něm zasáhli i historické centrum Lvova, kde poškodili památku UNESCO. Více než třicet lidí ve městě a přilehlém regionu zranili. Mrtvé hlásí západoukrajinský Ivano-Frankivsk či Vinnycja v centrální části země.

Slovinsko čekají v neděli parlamentní volby. Podle průzkumů to vypadá na těsný souboj mezi Hnutím Svoboda (GS) premiéra Roberta Goloba a opoziční Slovinskou demokratickou stranou (SDS) Janeze Janši. Do kampaně zasáhl skandál kolem izraelské soukromé zpravodajské firmy Black Cube, která se podle vlády do voleb vměšuje a která je podle médií napojená na Janšovu SDS.

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.

Rusko provádí skrytou dezinformační kampaň, jejímž cílem je pomoci maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi ke znovuzvolení v dubnových parlamentních volbách, upozorňuje list Financial Times a investigativní projekt VSquare. Podle něj Moskva vyslala za tímto účelem do Maďarska skupinu agentů. O ruské vlivové akci i operativcích vyslaných Kremlem hovoří rovněž maďarská opozice.

Budapešť nevrátí Ukrajině peníze a zlato, které jí zabavila při bankovním převozu. Zdůvodňuje to vyšetřováním. Maďarská vláda přitom přiznala, že zadržení konvoje s cennostmi souvisí se sporem o dodávky ruské ropy skrze ropovod Družba. Ukrajinští představitelé včetně národní banky trvají na tom, že šlo o rutinní přesun, který měl všechna povolení. Maďarská média navíc zjistila, že podobné převozy prováděla i firma přítele maďarského premiéra Viktora Orbána.

Maďarský premiér Viktor Orbán rozdmýchává před dubnovými volbami nenávist vůči Ukrajině. Výpady vůči Ruskem napadené zemi a jejímu prezidentovi Volodymyru Zelenskému jsou ústředním tématem kampaně, v níž sahá i k manipulacím pomocí AI a vykresluje Kyjev jako největší hrozbu pro Maďarsko. Na jednom z předvolebních plakátů dokonce okopíroval svou starší kampaň, v níž byl nepřítelem číslo jedna finančník George Soros.

Novým americkým snem pro některé občany USA je už tam nežít, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Američané podle něj v rekordním počtu Spojené státy opouštějí a usazují se se svými rodinami v zemích, které považují za dostupnější a bezpečnější. Například v Česku se podle něj počet Američanů za posledních deset let více než zdvojnásobil.

Zatímco tento týden uplynuly čtyři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, je to také dvanáct let od úplného začátku války. Moskva koncem února 2014 vpadla na Krym a na jaře téhož roku její agenti rozpoutali válku na Donbasu. Už od té doby unášeli a mučili Ruskem koordinovaní aktéři místní obyvatele. Výpovědi tří vězněných žen přinesl nedávno ruský exilový web The Insider.

Čtvrtý rok plnohodnotné ruské války proti Ukrajině výrazně poznamenal návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. USA snížily pomoc Kyjevu téměř na nulu a tlačí na uzavření dohody, která by válku co nejdříve zastavila, přičemž mnohdy viní napadenou zemi, že dosažení míru brzdí. Zatímco Ukrajina však ukázala vůli se dohodnout i za cenu bolestných ústupků, Rusko všechny dosavadní návrhy odmítlo a trvá na svých maximalistických požadavcích, které by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny a jejímu podrobení Moskvou.

Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov má ambiciózní cíl: slibuje revoluční změny, které zreformují armádu a povedou mimo jiné k vymýcení korupce v resortu. Hodlá se zaměřit i na rozvoj technologií a digitalizaci, tedy na oblasti, k nimž má blízko z doby svého úspěšného působení v čele ministerstva pro digitální transformaci. Právě tento úřad se pod jeho vedením zapojil i do řady inovativních projektů pro armádu.

Ruské útoky na ukrajinskou energetiku způsobily v napadené zemi humanitární krizi. Miliony lidí se v posledních týdnech ocitají bez elektřiny, tepla či vody. Moskva tento teror spouští v zimě každoročně, ten letošní je ale zatím nejhorší za celou válku, neboť ho Rusko načasovalo na období obzvlášť mrazivého počasí. Teploty v některých bytech se pohybují i kolem bodu mrazu. Experti – jako už mnohokrát předtím – upozorňují, že Moskva zřejmě porušuje mezinárodní právo a nejspíš se dopouští válečných zločinů.

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že USA provedly údery ve Venezuele. Tamní vůdce Nicolás Maduro byl podle něj s manželkou zadržen a letecky transportován ze země. Sérii hlášených výbuchů v několika venezuelských státech včetně metropole Caracasu označila tamní vláda za americký útok proti vojenským a civilním cílům a informovala o tom, že Maduro vyhlásil výjimečný stav.

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.

Rusko zopakovalo, že mu nejde jen o ovládnutí Ukrajiny, ale že jeho zájmy sahají i do střední Evropy. Potvrdil to ministr zahraničí Sergej Lavrov, když se opět přihlásil k požadavkům, které Moskva předložila NATO a USA přesně před čtyřmi lety a které zahrnují vytvoření sféry ruského vlivu, do níž by spadalo i Česko. Lavrov zároveň odmítl bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě zastavení bojů. Jiný ruský diplomat mezitím prohlásil, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Kyjeva.

Zatímco se Rusko tváří, že s USA vyjednává o zastavení své války proti Ukrajině a že se snaží najít kompromis i v územních otázkách, vydal Kreml další nařízení, které ukazuje opak. Moskva poroučí posílit rusifikaci okupované Ukrajiny a místo „územních ústupků,“ v které věří americký prezident Donald Trump, oslavuje zabrání ukrajinských regionů, které v duchu svého imperialismu nepravdivě nazývá „historické ruské země“.