Petra Hosenseidlová, hop

Zatímco se Rusko tváří, že s USA vyjednává o zastavení své války proti Ukrajině a že se snaží najít kompromis i v územních otázkách, vydal Kreml další nařízení, které ukazuje opak. Moskva poroučí posílit rusifikaci okupované Ukrajiny a místo „územních ústupků,“ v které věří americký prezident Donald Trump, oslavuje zabrání ukrajinských regionů, které v duchu svého imperialismu nepravdivě nazývá „historické ruské země“.

Korupční skandál v ukrajinské energetice se dotkl i Andrije Jermaka, vedoucího kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského. Protikorupční úřady u něj provedly prohlídku. O Jermakově možné roli v kauze ukrajinská média a experti spekulují už delší dobu. Ještě déle ale upozorňují na nesmírnou moc, která se v rukách nikým nevoleného úředníka soustředila, než Zelenskyj v pátek oznámil jeho konec ve funkci.

Je to dobrý základ, ale bude třeba na něm ještě pracovat. Tímto nebo podobným způsobem vyznívá většina reakcí Moskvy na americko-ruský plán na zastavení ruské války na Ukrajině nebo na některou z jeho verzí. Několikrát se tak vyjádřil i šéf Kremlu Vladimir Putin. Analytici upozorňují, že Rusko ve skutečnosti neslevilo ze svých maximalistických požadavků, které by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny, a že zdržováním rozhovorů pouze hraje o čas.

Zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff radil Rusům, jak si naklonit prezidenta USA Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to ukazuje záznam telefonátu mezi Witkoffem a kremelským poradcem Jurijem Ušakovem. Další telefonát podle Bloombergu dokazuje, že autory takzvaného „Trumpova mírového plánu“ jsou Rusové. Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní.

Ruští okupanti používají v bojích o ukrajinský Pokrovsk taktiku infiltrace, která spíše než k obklíčení města vede k jeho „pohlcování“, uvádějí analytici. Kyjev podle nich při rozhodování o dalším postupu čelí dilematu: setrváváním v místě riskuje těžké ztráty, zatímco stažení by bylo propagandistickým vítězstvím Moskvy, která by ho využila v nátlaku na Spojené státy.

Při příjezdu nebo odjezdu z Arménie už lidé nedostanou do pasu razítko s horou Ararat. Počínaje listopadem její silueta z razítek zmizela. Vláda to zdůvodňuje mimo jiné potřebou akceptovat Arménii v jejích současných, nikoliv historických hranicích, opozice to ale považuje za zbytečný ústupek Turecku a Ázerbájdžánu. Ararat je totiž jedním z nejdůležitějších národních symbolů Arménie.

Když lídři Arménie a Ázerbájdžánu přijali v srpnu v Bílém domě text vzájemné mírové dohody, americký prezident Donald Trump to prezentoval jako konec několik desetiletí trvajícího konfliktu obou zemí. Ze strany Jerevanu a Baku šlo ale pouze o předběžný souhlas – a k formálnímu uzavření dohody jen tak nedojde. Hlavní důvodem je podmínka, která v textu ani není a která by mohla celý mírový proces zhatit.

Síť více než dvou stovek zařízení, kam Moskva umisťuje odvlečené ukrajinské děti, identifikovali výzkumníci z Yaleovy univerzity. Unesené děti jsou terčem převýchovy a indoktrinace, jejímž cílem je zničit jejich ukrajinskou identitu. Mnohé také podstupují vojenský výcvik či montují drony pro ruskou armádu. Podle Kyjeva odvleklo Rusko nejméně dvacet tisíc dětí, podle jiných údajů ale může být skutečný počet výrazně vyšší.

Moldavané půjdou v neděli k – opět – nesmírně důležitým parlamentním volbám. O další čtyři roky u moci v nich usiluje proevropská vláda, proti které se staví několik opozičních otevřeně či skrytě proruských stran. Moskva podle Kišiněva i řady médií před hlasováním znovu vyostřila svou hybridní kampaň, kterou proti zemi dlouhodobě vede a jejímž cílem je prozápadní směřování země narušit. Kromě skryté podpory některých stran či šíření dezinformací se také pokouší uplácet voliče a vyvolávat nepokoje.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve čtvrtek 25. září přijali pozvání k debatě moderované Martinem Řezníčkem na téma zahraniční politiky Jaroslav Foldyna (SPD), Ladislav J. Janků (Přísaha), Jan Lipavský (SPOLU), Filip Turek (Motoristé), Barbora Urbanová (STAN), Radek Vondráček (ANO), Vladimír Votápek (Piráti) a Lubomír Zaorálek (Stačilo!).

Útoky ukrajinských dronů na ruské ropné rafinerie tlačí ruský vývoz nafty na nejnižší úroveň od roku 2020, píše list The Financial Times (FT). Ukrajinci podle něj od začátku srpna zasáhli téměř polovinu ruských rafinerií, nové zásahy hlásí i v noci na středu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) příjmy Ruska z ropy klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku plnohodnotné války. I kvůli snížené kapacitě svých rafinerií zvyšuje Moskva vývoz nezpracované ropy po moři, dodává agentura Bloomberg.

Ruská a běloruská armáda zahájily společné cvičení Západ 2025, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Manévry potrvají do úterý na území obou zemí včetně Kaliningradské oblasti a také v Baltském a Barentsově moři. Cvičení Západ se koná každé čtyři roky, to poslední využila Moskva jako přípravu k plnohodnotné pozemní invazi na Ukrajinu.

Moskva nedávno oznámila dohodu s Pekingem na výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Čína ale pokrok v projektu, o kterém se jedná už téměř dvě dekády, dosud nepotvrdila. Analytici upozorňují, že dohoda ještě není konečná a neobsahuje zásadní údaje, jako je cena dodávek či kdo potrubí postaví. Svědčí to podle nich o tom, že posun v projektu je spíše jen zbožným přáním Moskvy, zatímco Peking je opatrnější.

Moskva a Minsk se podle některých zpráv mohou pokusit obnovit migrační krizi na bělorusko-unijních hranicích. Opakovala by se tak situace z roku 2021, kdy režim vůdce Alexandra Lukašenka cíleně posílal tisíce běženců k hranicím EU, což v menší míře pokračuje i nadále. Minsk popřel, že by krizi způsobil. Výpovědi bývalého běloruského pohraničníka i íránského běžence pro exilový ruský web The Insider ale ukazují opak.

Páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nevyvolává obavy jen u Ukrajiny a jejích spojenců z toho, co by mohl přinést. Údiv vzbudilo i místo konání schůzky, které v kontextu ruské agrese a porušování územní celistvosti Ukrajiny získává nepatřičnou symboliku. Trump se totiž s Putinem sejde na Aljašce, která bývala součástí Ruského impéria a jejíž návrat pod nadvládu Moskvy opakovaně požadují ruští nacionalisté a propagandisté.

Lídři Arménie a Ázerbájdžánu se v pátek v Bílém domě zavázali, že ukončí dlouholetý konflikt obou zemí. Kromě budoucí mírové smlouvy předpokládá podepsané memorandum také to, že si Američané pronajmou dopravní trasu vedoucí přes Arménii a spojující Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan. Právě tento bod by mohl v případě realizace výrazně ovlivnit mocenskou rovnováhu v regionu. Zatímco na straně vítězů by byly USA a Turecko, pozice Ruska a Íránu v oblasti by dál oslabila.

Pět dní před schůzkou prezidenta USA Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem o možném příměří v ruské válce proti Ukrajině zůstávají detaily ohledně pozice Moskvy nejasné. Upozorňuje na to Institut pro studium války (ISW) s tím, že Trumpova administrativa popsala údajné ruské požadavky čtyřmi různými způsoby. ISW, který dosavadní verze shrnuje na základě informací z médií, už dříve zdůraznil, že z komunikace Kremlu nevyplývá, že by ustoupil ze svých dlouhodobých maximalistických požadavků.

Rusové při svých útocích na civilní cíle na Ukrajině stále častěji využívají modernizované drony Šáhed s reaktivním (tryskovým) motorem. V souvislosti s několika nedávnými ruskými nálety to uvedlo ukrajinské letectvo i ministerstvo vnitra. Tyto nové drony létají rychleji a ve větších výškách, a proto je pro protivzdušnou obranu složitější je sestřelit.

V ruských státních médiích se objevila zpráva, že v Luhansku na okupované Ukrajině se údajně chystá otevření soukromé čínské školy. Podle analytiků může jít o pouhou propagandu, ale třeba také o potenciální krytí pro čínské špiony. I kdyby nakonec žádná škola nevznikla, potvrzuje podle nich šíření takové zprávy sílící snahu Moskvy zapojit Čínu do okupace Ukrajiny. Peking se tam už na některých projektech podílí.

Dějiny Ukrajiny má za „pseudohistorickou absurditu“, nelegální ruská anexe Krymu podle něj „zachránila mír“ a plnohodnotná invaze do sousední země je jen „shromažďováním ruských zemí“. Delegaci Moskvy v zatím neúspěšných rusko-ukrajinských jednáních o konci ruské války vede kremelský poradce Vladimir Medinskij, který popírá existenci Ukrajiny a který si vysloužil přirovnání k nacistickému ministrovi propagandy Josephu Goebbelsovi. Experti upozorňují, že Medinskij v čele delegace je dalším důkazem, že Moskva žádný mír nechce.

Rusko chystá změny v armádě, které by umožnily celoroční odvody. Kromě toho dál mohutně zbrojí, podle Kyjeva hodlá v následující dekádě utratit za vojenské výdaje více než bilion dolarů a totálně mobilizuje celou společnost. Analytici uvádějí, že tyto a další kroky potvrzují, že se Moskva chystá na budoucí válku s NATO. Mohutně zbrojí i sousední Bělorusko.

Části Ukrajiny čelí rojům milionů sarančat, která ohrožují úrodu zemědělských plodin. Podle úřadů i expertů jde i o důsledek Ruskem rozpoutané války. Blízkost fronty totiž znemožňuje použít tradiční metody hubení škůdců ze vzduchu a zničení Kachovské přehrady okupanty změnilo tamní ekosystém, jehož podmínky teď škůdcům přejí.

Když Rusko v roce 2014 spustilo svou agresi proti Ukrajině, kterou před třemi lety ještě vystupňovalo plnohodnotnou pozemní invazí, odůvodňovalo ji – a stále tak činí – mimo jiné nepravdivým tvrzením, že Kyjev zakazuje na svém území ruštinu a že proto musí tamní ruskojazyčné obyvatele chránit. Je to přitom Moskva, kdo na okupované Ukrajině systematicky potlačuje ukrajinskou identitu a jazyk. Nyní se chystá zakázat ukrajinštinu v tamních školách úplně.

Čína a Srbsko pořádají společné vojenské cvičení, oznámil Peking. Akce, která se koná v Číně, představuje vůbec první společné manévry armád obou zemí. Bělehrad dlouhodobě posiluje vazby s Pekingem, nakupuje i čínské zbraně. Analytici vidí za manévry primárně politické motivy a považují je za signál Západu.