Vítězství Studentské kandidátky (SL) v srbských parlamentních volbách je symbolickým završením dvou let protivládních protestů, v jejichž čele stáli právě studenti. Ti sice o poslanecké mandáty sami neusilovali, jimi sestavený tým osobností z různých oblastí společnosti ale s výrazným náskokem porazil dlouholetého hegemona srbské politiky Aleksandara Vučiče, jehož autoritativní režim teď slibuje demontovat. Jinak ale SL nemá jasnou ideologii a zatím není ani zřejmé, koho navrhne na premiéra.
Vučičovou pozicí otřáslo neštěstí z předloňského listopadu, kdy v Novém Sadu kvůli pádu nádražního přístřešku zahynulo šestnáct lidí. Tato událost vyvolala demonstrace vedené studenty, kteří požadovali vyvození odpovědnosti za neštěstí.
Protesty přerostly v širší decentralizované hnutí požadující vyšetřování korupce, nezávislost státních institucí a konec toho, co organizátoři protestů označovali za Vučičův režim. Toto hnutí pak poslalo do voleb nakonec vítěznou Studentskou kandidátku (SL).
„Pád přístřešku odhalil skutečný stav naší společnosti a podnítil dvouletý společný boj za spravedlnost. Srbsko nyní čelí jasné volbě: pokračující úpadek uprostřed korupce, nebo obnovený stát sloužící každému občanovi a založený na důsledném respektování ústavy a zákona,“ píše SL ve svém programu.
SL je celospolečenské hnutí bez jasné ideologie, ale s jasným nepřítelem, shrnul Ladislav Cabada ze Západočeské univerzity v Plzni. „A tím nepřítelem byl Vučičův autoritativní režim, který v tuto chvíli rozhodně neskončil. Je to symbolický zlom, ale bude zajímavé sledovat, jak dojde k předání moci, jak se zachovají silové složky,“ doplnil politolog.
Studentská kandidátka bez studentů
Studentská kandidátka je decentralizované uskupení bez jasného lídra, veškerá důležitá rozhodnutí a plány schvaluje plénum. SL nemá ani mluvčího.
Například list The Guardian ho proto nazval „odvážným demokratickým experimentem“. Podobně i srbští analytici mluví o „politickém experimentu“ a „politické skupině bez vůdce, která se odmítá transformovat v konvenční politickou stranu“.
Na kandidátce SL nebyli studenti, nýbrž osobnosti z různých oblastí společnosti, které hnutí schválilo.
„SL vznikla zespodu, na univerzitách, kde studenti vytvořili na jednotlivých fakultách výbory a v těch volili lidi, kteří by mohli být na kandidátce. Velmi často šlo o profesory, lékaře, známé osobnosti, které dříve nebyly spojovány s politikou, ani tou komunální,“ popsal zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
„Proto mělo 250 kandidátů SL v součtu velmi malé politické zkušenosti. Bude zajímavé sledovat, jak se to promítne do politiky příštích měsíců, možná let,“ dodal zpravodaj ČT.
Premiérem nemusí být volební lídr
Podle BBC se na kandidátce SL dostali do parlamentu například bývalý basketbalista Dejan Bodiroga, herec Tihomir Stanić, operní pěvec Nikola Mikić, bývalý guvernér srbské centrální banky Dejan Šoškić či poměrně velký počet profesorů.
V čele kandidátky stál kardiolog Ilija Srdanović, jestli se ale stane premiérem, není zřejmé. „SL stále funguje na principu hlasování jednotlivých buněk, takže ani lídr, který ji vedl na prvním místě do voleb, nemá jisté místo premiéra, i on o tom takto sám hovořil. Uvidí se teprve, jak dopadnou personální nominace,“ přiblížil Papadopulos.
SL už před volbami uváděla, že premiérem nutně nemusí být Srdanović. Podle BBC se v souvislosti s funkcí předsedy vlády objevuje jméno bývalého guvernéra centrální banky Šoškiče, který byl na sedmadvacátém místě kandidátky.
SL slibuje vymýtit korupci
„Byla to jedna z věcí, kterou Vučič v kampani SL vyčítal, že je (podle něj) nepřehledná, neprůhledná, že je nejasné, co si jednotliví lidé, kteří na ní jsou, myslí,“ uvedl Papadopulos.
SL před volbami zveřejnila jedenáctibodový manifest, v němž slibuje „vymýtit korupci“.
Hodlá mimo jiné vytvořit speciální protikorupční jednotku, vyhodit z ministerstva vnitra všechny osoby napojené na organizovaný zločin a lidi, kteří při zásazích proti demonstrantům porušili služební předpisy, zbavit veřejnoprávní vysílání politické kontroly či zastavit dosazování loajálních straníků do vedení veřejných podniků.
Dále slibuje rozbít „monopol dovozní lobby“ a zajistit potravinovou bezpečnost, dostupné bydlení pro mladé nebo cenovou regulaci léků a lékaře v každé vesnici.
Otazníky v zahraniční politice
Velmi málo je zatím známo o zahraničněpolitických představách SL. Hnutí se před volbami nicméně vyslovilo proti zavedení sankcí vůči Rusku.
„Srbská kultura je historicky i jinak výrazně ovlivněna spoluprací s ruským kulturním prostředím. Nicméně pokud bude Rusko reprezentováno Vladimirem Putinem a jeho autoritativním či kvazitotalitním stylem vládnutí, tak si nastupující srbský premiér a nastupující většina v parlamentu asi stěží dokáže představit spolupráci s tímto systémem,“ míní Cabada.
Zjevná podle něj naopak bude výraznější orientace na Západ a EU než doposud, i když v tomto směru připouští existenci řady překážek. „Je to otázka Kosova, v níž existuje jasná shoda v srbské společnosti, že by nemělo být uznáno jako samostatný stát a je součástí Srbska. Je tu odpor vůči NATO, které je stále reflektováno jako agresor od roku 1999. Nicméně hlavní priority, tedy směr EU, jsou asi jasné,“ dodal.
Podle Petra Čermáka z Asociace pro mezinárodní otázky je pravděpodobné, že Srbsko bude pokračovat v zahraniční politice všech azimutů. „Toto zahraničněpolitické uvažování totiž nevzniklo za Vučičovy vlády, ale vyvíjelo se od devadesátých let a bylo v Srbsku přítomné bez ohledu na změny vlád,“ podotkl Čermák.
Ve studentském hnutí jsou zastoupeny různé názorové proudy, od proevropského přes konzervativně nacionalistický až po radikálnější s proruskými tendencemi, dodal.
Volba proti politickým stranám
Papadopulos uvedl, že SL nemá klasický politický program jako běžné politické strany. „Možná toto studentům pomohlo, protože Srbové kromě toho, že volili změnu, tak volili také proti zavedeným tradičním srbským politickým stranám,“ podotkl zpravodaj ČT.
Přestože nezasednou v parlamentu, budou studenti pod tlakem, aby dodrželi své sliby, konstatuje BBC. Studenti podle ní uvádějí, že jimi vybraní kandidáti „byli pověřeni přenesením části boje, který vedeme v ulicích poslední rok, do institucí“.
Naopak Vučić v neděli označil vítěze voleb za „vykonavatele práce“, aniž uvedl, kdo jsou podle něj ti, kteří jim ji zadali. Exprezident podle BBC tvrdí, že studenti zničili dva roky života v Srbsku a budou poraženi „rychleji, než si myslí“.
