Srbsko

Západ Balkánu sužují rekordní vedra. Teploty v regionu stoupají ke čtyřiceti stupňům Celsia. Zdravotníci varují před pobytem na přímém slunci. Vysoké teploty, které trápí hlavně seniory a dlouhodobě nemocné, potrvají nejspíš až do konce července. Na jihu Albánie u hranic s Řeckem zuří už několik dní lesní požáry.

Chorvatští vyšetřovatelé nepolevují v pátrání po obětech války ze začátku devadesátých let. I nadále nacházejí masové hroby staré i více než tři dekády. Tento měsíc vyzvedli ostatky deseti osob u města Vukovar na východě země.

Valné shromáždění OSN schválilo návrh vyhlásit 11. červenec mezinárodním dnem připomínky genocidy ve Srebrenici. Před téměř třiceti lety ve městě zahynulo osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Rezoluci společně navrhla Bosna a Hercegovina, Rwanda a Německo. Cílem návrhu bylo uznání genocidy jako klíčové historické události. Pro bylo nakonec 84 zemí včetně České republiky; proti bylo 19 států. Rezoluci ostře odmítli bosenští Srbové i vláda v Bělehradě.

Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil tento týden Srbsko. A to přesně 25 let poté, co tři americké bomby, svržené z neviditelných bombardérů B-2 Spirit, zasáhly čínskou ambasádu v Bělehradě. Incident vyvolal rozsáhlé protesty. Washington se omluvil s tím, že střely letectvo navádělo podle chybných map. Ambasáda stála jen 180 metrů od zamýšleného cíle.

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil další investice v Maďarsku, kde zakončil první evropskou cestu po pěti letech. Budapešť láká čínské firmy v době, kdy právě obchod zhoršuje čínsko-evropské vztahy. Podle Pekingu sílí role Maďarska jako blízkého spojence v Evropské unii, a to i kvůli podobným postojům k válce na Ukrajině.

Čínský vůdce Si Ťin-Pching se vydává na turné po Evropě. Mezi 5. a 10. květnem postupně navštíví Francii, Srbsko a Maďarsko. Jde o jeho první cestu na starý kontinent od roku 2019. S lídry hodlá mluvit o světové bezpečnosti i ekonomické spolupráci.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.

Nová unijní garnitura se bude muset zabývat bezpečností a obranou, konkurenceschopností Evropské unie, rozšířením bloku či budoucností demokracie a právního státu. Na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která o místo v unijní exekutivě po deseti letech usilovat nebude. Podle bývalého irského premiéra Bertieho Aherna by rozšíření EU o další země přineslo stabilitu, prosperitu a posílení bloku. Podobně se vyjádřil i bývalý slovinský prezident Borut Pahor.

Čínský vlastník největšího povrchového dolu v Srbsku musel dočasně přerušit těžařské práce. Způsobily to protesty místních obyvatel, lidé z vesnice ohrožené těžbou totiž zablokovali jednu z přístupových cest. Tvrdí, že důl ohrožuje jejich zdraví a majetky, čínská firma ani srbské úřady jim prý nenabízejí ani odpovídající odškodnění.

Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vznikla jedna z největších ruských diaspor v Srbsku. Do země, která má k Rusku historicky blízko, odešlo podle odhadů až dvě stě tisíc lidí. I tam však kritici režimu ruského vládce Vladimira Putina čelí rostoucímu tlaku úřadů.

Vzácná populace kalousů ušatých na severu Srbska čelí ohrožení. V okolí města Kikinda se totiž našly stovky mrtvých ptáků. Experti mají podezření, že je někdo otrávil.

Česká armáda prostřídala vojáky v zahraničních operacích. Momentálně nejvyšší počet jich působí na Slovensku a v Pobaltí, kde posilují obranu východního křídla NATO. Na dvě stovky příslušníků, kteří se z misí vrátili, dostalo na pražském Vítkově vyznamenání za službu v zahraničí.

Srbským archeologům se navzdory třeskutým mrazům a silnému větru podařilo odkrýt římský vítězný oblouk ze třetího století našeho letopočtu. Jde o jednu z mála památek tohoto druhu na Balkáně, uvedla agentura Reuters.

Srbsko po letech sporů začne od začátku roku 2024 uznávat značky aut registrovaných Kosovem. Podle srbských médií to uvedl šéf kanceláře srbské vlády pro Kosovo Petar Petković. Patrně tak končí spor, který byl v posledních měsících zdrojem napětí mezi Prištinou a Bělehradem. Tento krok uvítala Evropská unie.

Opozice svolala na pondělí další protest proti výsledku voleb do parlamentu i do městských rad včetně té bělehradské, které považuje za zfalšované. Protesty se konají každý den, v neděli poprvé přerostly v násilnosti, když se demonstranti pokusili vniknout do budovy bělehradské radnice a policie jim v tom zabránila. Po střetech zůstali dva ranění policisté a přes třicet zadržených demonstrantů.

Téměř úplné výsledky nedělních srbských parlamentních voleb potvrdily vítězství vládnoucí Srbské pokrokové strany (SNS), ale kvůli nahlášeným nesrovnalostem v hlavním městě Bělehradu vzrostlo politické napětí. Opoziční uskupení tvrdí, že mu ukradli vítězství v místních volbách v Bělehradu, a proto neuzná výsledky a bude požadovat opakování voleb, napsala agentura AP. Na protest proti údajným podvodům při hlasování vyšly do ulic Bělehradu tisíce demonstrantů.

Lídr srbského opozičního proevropského bloku Srbsko proti násilí (SPN) Miroslav Aleksić prohlásil, že jeho strana nemůže uznat výsledky voleb kvůli kupčení s hlasy v Bělehradu. Aleksić obvinil vládní Srbskou pokrokovou stranu (SNS) prezidenta Aleksandra Vučiče, že z jiných měst do metropole přivážela voliče, kteří měli hlasovat v její prospěch. Vučić a jeho strana obvinění odmítli. Prezidentovi už k výhře gratuloval Kreml.

Srbsko míří 17. prosince k předčasným parlamentním volbám, ve kterých se hraje o budoucí vztahy s Evropskou unií, ale i stabilitu celého regionu. Prezident Aleksandar Vučić vypsal hlasování v reakci na rozsáhlé protesty po květnových masových vraždách, důvodů měl ale podle expertů mnohem víc. Opozice volá po obnově právního státu a demokracie, podle odborníků nicméně nemá na celostátní úrovni příliš šancí uspět. Překvapit ale může v komunálních volbách v Bělehradu.

NATO zvažuje posílení přítomnosti v Kosovu. Reaguje na letošní incidenty a chce předejít nárůstu násilí v zemi i jinde na západním Balkáně. Česko už v létě vyslalo třicet vojenských policistů a v mírové misi NATO v Kosovu (KFOR) má armáda i další specialisty.

V maďarském Szegedu u hranic ze Srbskem se v pondělí sejdou ministři vnitra zemí Visegrádské skupiny s kolegy z Rakouska a Německa. Hlavní téma bude migrace a pokračující kontroly na hranicích. Schůzku svolal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) do Szegedu záměrně, s ostrahou tam totiž pomáhá čtyřicet českých policistů. Na jednu z hlídek se s nimi vydal i štáb ČT.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů Aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Žádná ze zemí podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu, rozvrat v Bosně a Hercegovině či nárůst ruského vlivu v regionu. Stoltenberg to prohlásil závěrem svého čtyřdenního turné po Balkánu.

Mezinárodní archeologický tým odhalil v srdci Evropy zatím neznámou síť rozsáhlých nalezišť z doby bronzové. Vědci věří, že by díky tomuto objevu mohli vysvětlit vznik megalitických hradišť – největších prehistorických staveb, které vznikly ještě před dobou železnou.

Bosna a Hercegovina je jednou z kandidátských zemí, se kterými by Evropská Unie mohla zahájit přístupové rozhovory. Stát, ve kterém žijí lidé tří různých etnik, kteří si stále živě pamatují hrůzy války z devadesátých let, ale trápí vnitřní problémy. Jedním z nich je sílící srbský nacionalismus v autonomní Republice srbské, i její příklon k Rusku.