Srbsko

Demonstranti se v pondělí večer střetli s policií před budovami kosovského parlamentu a vlády v Prištině. Požadovali schválení změn zákona, které by omezily pravomoci Zvláštních senátů pro Kosovo se sídlem v Haagu. Policie proti davu použila slzný plyn a vodní děla, část protestujících házela kameny a pyrotechniku. Podle agentury Reuters utrpělo zranění nejméně sedmnáct lidí včetně šesti policistů. Protesty následovaly po zářijovém odsouzení čtyř bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády za válečné zločiny, včetně někdejšího prezidenta Hashima Thaçiho.

V Bosně a Hercegovině se v neděli konaly všeobecné volby. Voliči rozhodovali o skladbě celostátních orgánů – tedy parlamentu a kolektivního předsednictva země – a také parlamentů dvou entit, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, které stát tvoří. Složení tříčlenného předsednictví by dle předběžných výsledků mělo zůstat téměř nezměněné. Změnil se pouze reprezentant chorvatské menšiny. Tím by se měla stát Darijana Filipovičová. Podle agentury Reuters předběžné výsledky do tříčlenného předsednictva naznačují úspěch levice a nacionalistů.

Srbský prezident Aleksandar Vučić rezignoval na svou funkci, čímž otevírá cestu k předčasným prezidentským volbám, uvedla agentura Reuters. Šestapadesátiletý Vučić, který zastával prezidentskou funkci od května 2017, bude na konci října kandidovat v parlamentních volbách s ambicí stát se premiérem.

V Kosovu se rozšířily protesty proti rozsudku nad bývalými členy Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Vedle metropole Prištiny se během pátku konaly i v dalších kosovských městech, uvedla agentura AFP. V polovině září zvláštní tribunál pro Kosovo uložil kosovskému exprezidentovi Hashimu Thaçimu 25 let vězení za válečné zločiny. Tresty dostali i další vrcholní představitelé skupiny.

Maďarsko hlásí záchyt nebezpečného invazního hmyzu Lycorma delicatula. Napadá desítky druhů rostlin, snadno a rychle se šíří a způsobuje obrovské škody na zemědělských plodinách.

Maďarsko se nepřipojilo k takzvané Karpatské osmičce, kterou inicioval Kyjev a která má posílit regionální spolupráci, vyplývá z vyjádření maďarského premiéra Pétera Magyara. Mezi Kyjevem a Budapeští v této souvislosti podle serveru Euronews znovu vzrostlo napětí. Magyar se v pondělí pozdě večer na sociálních sítích dostal do sporu s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v horském středisku Bukovel na západě Ukrajiny přivítal lídry a představitele zemí takzvané Karpatské osmičky, jejíž třídenní summit tam začíná. V úvodním projevu ohlásil, že první den budou podepsány investiční a obchodní dohody v objemu jedné miliardy eur (přes 24 miliard korun). Uskupení tvoří vedle Ukrajiny také Slovensko, Polsko, Maďarsko, Česko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko. Česko zastupuje místopředseda Senátu Jiří Drahoš (STAN), potvrdila Lada Faldynová z tiskového oddělení Senátu.

Často zaznívá, že politika do sportu nepatří, mnozí však zavlékají do sportu válku. To udělal nedávno srbský trenér Vladimir Odobašič, když v komentáři na sociální síti napsal: „Bravo, Rusko!“ v reakci na ruský raketový útok, který zničil byt ukrajinské tenistky Dajany Jastremské. Svá slova později smazal, přesto byl vyloučen z Globální asociace profesionálních tenisových trenérů. Naopak bez postihu zůstal hokejista amerického týmu Washington Capitals Alexandr Ovečkin, který se v ruské kampani před blížícími se tamními „volbami“ postavil za proválečnou stranu Jednotné Rusko.

Zvláštní tribunál pro Kosovo ve středu uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonném zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení. Tribunál uložil vysoké tresty také třem dalším bývalým členům UÇK.

Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následoval okázalý církevní smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Kritika přišla především ze strany EU, o členství v níž se Srbsko uchází. Bývalý bosenskosrbský vojenský vůdce byl odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.

Srbská vláda požádala prezidenta Aleksandara Vučiče, aby rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. Po mimořádném zasedání kabinetu to v televizním vystoupení oznámil premiér Djuro Macut, píše agentura Reuters. Řádný termín voleb je v prosinci 2027, Vučić ovšem již dříve uvedl, že předčasné volby se budou konat 18. či 25. října. Srbská pokroková strana (SNS) v sobotu Vučiče nominovala jako svého kandidáta na budoucího premiéra.

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.

Ve vězení v nizozemském Haagu ve čtvrtek zemřel čtyřiaosmdesátiletý válečný zločinec Ratko Mladić. Uvedly to tiskové agentury s odvoláním na srbská média, informaci následně potvrdil činitel Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (IRMCT) i právník odsouzeného. Někdejší velitel bosenskosrbské armády si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny, jichž se dopustil během války v Bosně v devadesátých letech. Podle AFP zemřel ve vězeňské nemocnici poté, co v posledních měsících prodělal několik mrtvic.

V Česku hrozí střety zahraničních fotbalových fanoušků, varují policisté na síti X. Informaci o možném riziku dostali od kolegů ze zahraničí. Pohyb fanouškovských skupin od středy monitorují a připravují mimořádná bezpečnostní opatření. Do Česka míří na čtvrteční pohárová utkání příznivci ze Srbska, Řecka a Skotska, do Polska pak přes tuzemsko projíždějí fanoušci z Chorvatska.

V pražském Černínském paláci se na pravidelné poradě sešli čeští velvyslanci a velvyslankyně v zahraničí. Týdenní setkání zahájili svými projevy premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda vlády ve svém vystoupení prohlásil, že EU ztrácí konkurenceschopnost a vyzval k rozšíření Unie o země západního Balkánu. Podpořil by i jejich zapojení do schengenského prostoru. Macinka ve svém projevu podobně jako premiér zdůraznil důležitost ekonomické diplomacie.

Mezi čtyřmi osobami, které v sobotu zatkli pro podezření z úmyslného zakládání lesních požárů v okolí Zadaru, je Polka a občan Srbska. Podle stanice HRT to v pondělí uvedla prokuratura. Ta rovněž nevylučuje teroristický motiv.

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.

Kvůli ruským útokům nezůstala na Ukrajině žádná tepelná elektrárna celá a nepřítel se snaží udělat Ukrajincům život nesnesitelným, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své první návštěvě v metropoli Srbska, tradičního ruského spojence.

Vlivem sucha a dlouhotrvajících vln veder klesají hladiny evropských řek na kritickou úroveň. Není výjimkou ani Dunaj, který teče od pramene v Německu až k ústí do Černého moře. Jeho hladina v rumunské Bukurešti minulý týden klesla na nejnižší úroveň za posledních třicet let. Rekordně nízké vodní stavy hlásí i okolní země. V Srbsku vysychající toky výrazně narušily lodní dopravu i obchod a dopadají také na tamní vodní živočichy. V sousedním Chorvatsku pak voda odhalila vrak lodi potopené v roce 1937.

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.

Srbský prezident Aleksandar Vučić v sobotu na provládním shromáždění v Bělehradu oznámil, že v řádu několika týdnů rezignuje a v zemi se budou konat předčasné prezidentské a parlamentní volby, píše agentura Reuters. Vučić však neupřesnil, kdy rezignaci podá ani kdy rozpustí parlament, což je předpokladem k vypsání předčasných voleb.

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.

Evropa i v neděli čelí rozsáhlé a přetrvávající vlně veder, při níž teploty na mnoha místech stoupají k hranici čtyřiceti stupňů Celsia. Řada zemí kvůli počasí vydala celostátní varování před horkem, vedra ale narušují také dopravu a mají dopady na přírodu, turistická centra a sportovní akce. Meteorologové varují, že současná situace může přejít do dlouhodobějšího období extrémních teplot, napsala agentura Reuters.