Srbsko strana 4 z 5

Srbsko požádá NATO, aby mu umožnilo rozmístit srbské vojáky a policisty v Kosovu, ačkoli nepředpokládá schválení žádosti, uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Prohlášení přichází v době rostoucích nepokojů na severu Kosova, který obývá převážně srbská menšina.

Kosovská policie kvůli narůstajícímu napětí zvýšila svou přítomnost na severu země, který obývá převážně srbská menšina. Jeden strážce zákona při tom utrpěl zranění. Bělehrad obvinil Prištinu z pokusu o okupaci severního Kosova a pohrozil, že do oblasti vyšle vlastní bezpečnostní síly. Informovala o tom místní média.

Evropská komise přijde s akčním plánem, který pomůže řešit problémy spojené s rostoucím počtem migrantů mířících do Evropy přes západní Balkán. V pátek to řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová, která se účastnila mimořádného jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Podle ní lze efektivněji bránit příchodům migrantů bez nároku na azyl. Český ministr Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že se musí EU zabývat novou migrační vlnou ve všech regionech a nikoli jen v centrálním Středomoří, na které se soustředila pozornost v minulých dnech.

Kosovo a Srbsko dosáhly dohody, která ukončí téměř dvouletý spor ohledně poznávacích značek vozidel na severu Kosova. Informoval o tom na Twitteru šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dohoda byla dojednaná v Bruselu za zprostředkování Evropské unie.

České předsednictví chce řešit migraci jako problém, který se týká celé Evropy, všech zemí Evropské unie. Na tiskové konferenci po jednání se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Rakouska to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Kosovský premiér Albin Kurti v úterý o 48 hodin odložil platnost nařízení, na jehož základě mají řidiči vozidel s registračními značkami pro srbské okresy v Kosovu začít dostávat pokuty. Opatření, které mělo původně začít platit právě v úterý, vyvolává obavy z nové vlny násilí v západobalkánském regionu. Kurti o odkladu rozhodl na žádost Spojených států, kompromisní návrh Evropské unie v pondělí odmítl.

Stovky policistů, soudci i poslanci z řad etnických Srbů v Kosovu opustili svá místa ve státních institucích. Protestují tím proti nařízení kosovské vlády, aby na svých automobilech používali výhradně kosovské registrační značky. Premiér Kosova Albin Kurti prohlásil, že hromadné rezignace vyprovokoval Bělehrad, kterých chce zabránit integraci Srbů žijících v Kosovu.

V Tiraně jednali zástupci Bruselu se státy západního Balkánu. Debatu vedl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) coby zástupce předsednické země. Účastníci summitu se věnovali situaci na Ukrajině i možnému riziku teroristických útoků v Evropě. Podle lídrů riziko stoupá i v souvislosti s migrační vlnou do Evropy.

Byrokratický spor mezi Srbskem a Kosovem o státní poznávací značky pokračuje. Priština požaduje, aby Srbové žijící na kosovském území osadili svá auta kosovskými registračními značkami. Od dubna už se zastaralými na silnici nikdo nebude smět vyjet. Bělehrad, který Kosovo neuznává, to označuje za útlak svého obyvatelstva.

V Lucemburku jednali unijní ministři vnitra o současné migrační situaci. Podle českého zástupce Víta Rakušana (STAN) je nutné spolupracovat s balkánskými státy, zejména Srbskem. Ministr zároveň oznámil, že se se slovenským protějškem Romanem Mikulcem shodli na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na vytvoření nové dohody o policejní spolupráci. Rakušan před začátkem jednání zmínil, že evropským partnerům představí návrh k reformě azylové a migrační politiky, který „hledá rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností“.

Kontroly na česko-slovenské hranici budou zřejmě pokračovat i po 28. říjnu, potvrdil České televizi ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O situaci budou v následujících dvou dnech jednat také ministři vnitra unijních států na zasedání v Lucemburku. Česko chce mimo jiné prosadit větší spolupráci při ostraze vnější schengenské linie.

Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) si předvolal ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského. Důvodem je flagrantní porušování mezinárodního práva a ilegální anexe ukrajinských oblastí. Lipavský označil anexi asi patnácti procent ukrajinského území za „sprostou krádež“. Za nelegální ji považují také Kyjev a Západ.

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má za téměř jisté, že Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem, které vláda minulý týden zavedla v souvislosti s náporem běženců, a to v první fázi na deset dnů, tedy do 8. října. Rakušan to prohlásil po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Rakouska v Bratislavě. Ministři se shodli na potřebě posílit ochranu vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu osob. Srbský prezident Aleksandar Vučić se v Budapešti setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem a slíbil jim, že jeho země zpřísní vízová pravidla.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.

Od půlnoci jsou obnoveny policejní kontroly na hranicích se Slovenskem. Zaměřeny jsou na sedmadvacet bývalých přechodů, jinudy není možné mezi oběma zeměmi cestovat. Opatření se tak dotýká i zelené hranice či turistických tras. Výjimky platí pro zemědělce, lesníky, myslivce nebo rybáře. Česko tak reaguje na zvýšený tranzit především syrských běženců. Od půlnoci zadržela policie přes 198 migrantů a devět převaděčů.

Policisté od začátku června zadrželi na území České republiky už devět a půl tisíce migrantů, kteří zde byli nelegálně. Nejčastěji šlo o Syřany utíkající před tamním režimem. Jejich počet se v posledních týdnech rapidně zvyšuje. Jen za poslední týden jich bylo na dva tisíce. Skupina syrských migrantů momentálně přebývá i na pražském hlavním nádraží. Policie vazebně stíhá dva převaděče.

Kosovská policie i mezinárodní jednotky jsou znovu v pohotovosti na hranicích se Srbskem. Obávají se, že Srbové na protest postaví zátarasy a budou blokovat průjezd. Nesouhlasí totiž s blížící se povinností používat v Kosovu výhradně jeho registrační značky. Nezávislost sousední země totiž neuznávají. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, se kterou vedla rozhovor Dominika Vřešťálová, míní, že hrozí další vyostření napětí.

Srbsko a Kosovo za zprostředkování Evropské unie urovnaly spor ohledně pohybu svých občanů přes společnou hranici, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Srbsko podle Borrella souhlasilo, že držitelé kosovských občanských průkazů již nebudou potřebovat speciální dokumenty pro vjezd do Srbska, a Kosovo se zavázalo, že nezavede podobné opatření pro srbské občany.

Mezi Kosovem a Srbskem opět roste napětí. Srbové před časem odmítli kosovské nařízení, podle kterého smí nově překročit hranici jen s kosovskými registračními značkami na autech a cestovními doklady. Vyhrocenou situaci zklidnilo odsunutí platnosti nařízení. Nový termín ale vyprší už za týden.

Obě strany testují odhodlání té druhé hájit své pozice a stanoviska, řekl o napětí na kosovsko-srbské hranici v pondělním Horizontu Jan Pelikán z katedry jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN), který v minulosti působil jako civilní administrátor v Kosovu, v Událostech, komentářích upozornil, že místní vůdci si hrají na sudu se střelným prachem.

Kosovská vláda kvůli napětí na kosovsko-srbské hranici o měsíc odložila plánovaná pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro vstup nebo odchod ze země. Nařízení mělo platit od pondělí. O odkladu na Twitteru informoval kosovský premiér Albin Kurti, krok ale podmínil odstraněním barikád na hraničních přechodech, k čemuž také v pondělí večer došlo.

Nejhlubší sladkovodní jeskyně na světě, Hranická propast na Moravě, měří minimálně 450 metrů. Nová data, která přepsala dosavadní údaje z roku 2016, naměřil robot, jejž na místo spustili speleologové. Předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba potvrdil, že vědci kvůli omezení techniky ale ještě nedosáhli dna.

Hasiči v Řecku bojují s desítkami požárů porostu, ten největší nyní ohrožuje národní park Dadia na severovýchodě země. Oheň na území s chráněnými lesy a mnoha druhy vzácných živočichů, zejména ptáků, se snaží zastavit na 320 hasičů, kterým pomáhají dobrovolníci i vojáci. Nasazeny jsou také dvě desítky letadel a vrtulníků, uvedl list Kathimerini. Plameny nyní ohrožují také Yosemitský národní park v americké Kalifornii. Oheň zvaný „Oak“ je letos v tomto státě největší.