Kosovští představitelé požadují vydání uprchlých ozbrojenců, kteří mají na svědomí víkendový útok ve vesnici Banjska na severu země. Podle kosovského ministra vnitra se v současnosti ukrývají v Srbsku. V kosovských médiích se objevily záběry ozbrojenců pohybujících se po areálu kláštera, kde se zabarikádovali po přestřelce s kosovskými policisty. Pravost videa pořízeného z dronu nelze nezávisle ověřit.
Kosovští představitelé chtějí vydání uprchlých ozbrojenců, kteří údajně stojí za víkendovým útokem
Horizont ČT24: Vývoj kolem víkendového incidentu na severu Kosova (zdroj: ČT24)
Při nedělním incidentu zahynul policista a nejméně čtyři srbští útočníci. Vláda v Prištině pak z přímého podílu na útoku obvinila čelného politického představitele kosovských Srbů. Ti v reakci na úmrtí svých spoluobčanů vyhlásili třídenní smutek.
Příslušník kosovské policie Afrim Bunjaku, etnický Albánec, zemřel v neděli při ozbrojených střetech v obci Banjska (albánsky Bajskë), která leží v severní, převážně Srby obývané části Kosova. Dva další policisté pak utrpěli zranění. Kosovští představitelé uvedli, že se tři desítky maskovaných ozbrojenců poté ukryly v pravoslavném klášteře, který policie obklíčila a následně nad ním získala kontrolu. Čtyři útočníci byli zabiti a několik dalších zatčeno.
Na muže zajaté při přestřelce prištinský soud zatím uvalil měsíční vazbu. Několik měsíců plánovaná akce měla podle Prištiny destabilizovat Kosovo.
Priština nejzávažnější bezpečnostní incident v Kosovu za poslední roky označila za terorismus a vinu za něj připsala Bělehradu. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že za útokem stojí kosovští Srbové, kteří nechtějí snášet blíže neupřesněný „teror“ ze strany kosovských úřadů. Odmítl také, že by měl s útokem cokoliv společného.
Vučić se posléze sešel s velvyslanci několika západních zemí včetně Spojených států a Německa. „Požádal jsem, aby se o všechny bezpečnostní otázky na severu Kosova místo Kurtiho policie starala KFOR (mírová mise NATO, pozn. red.),“ uvedl Vučić.
Odpovědnost za nedělní incident podle Vučiće nesou nespokojení kosovští Srbové, nikoliv Bělehrad. V pondělí se srbský lídr radil také s velvyslancem Ruska, podle kterého Kosovo samo podněcuje ke konfliktu. Zprostředkovat normalizaci vztahů se už přes deset let snaží Evropská unie.
„Musíme najít cestu ven z neustálých krizí a vrátit se k normálnímu řešení problémů skrze dialog,“ komentoval incident mluvčí Evropské komise Peter Stano.
Záznam útoku
Snímek, jehož pravost nebylo možné bezprostředně ověřit, zveřejnila v noci na úterý stanice Klan Kosova. Zachycuje okamžik, kdy skupina mužů v uniformách a se zbraněmi opouští klášter a v zástupu stoupá do okolních hor. Kosovská policie je pronásleduje a v nejméně jednom okamžiku je patrná střelba.
Šéf kosovské policie Gazmend Hoxha už v pondělí uvedl, že některým útočníkům se podařilo dostat pěšky z kláštera a jeho okolí. Nevyloučil, že se někteří z nich stále nacházejí na kosovském území. Banjska je od hranic se Srbskem vzdálená asi deset kilometrů. Podle kosovského ministra vnitra Xhelala Svecly se šest útočníků léčí se zraněními v Novém Pazaru v jihozápadním Srbsku.
Svecla dále uvedl, že nalezené doklady svědčí o tom, že na akci se přímo podílel jeden z vůdců Srbů v severním Kosovu Milan Radoičić. Následně zveřejnil video, které podle něj zachycuje Radoičiće spolu s dalšími bojovníky na dvoře domu přiléhajícího ke klášteru.
Kontroverzního podnikatele, osobu na sankční listině Spojených států a současně místopředsedu probělehradské kosovské strany Srbská kandidátka (SL), ministr označil za „vůdce teroristické skupiny“ a také za blízkého spolupracovníka srbského prezidenta Vučiće.
Pokračování etnických nepokojů
Srbská kandidátka v úterý na severu Kosova vyhlásila třídenní smutek na počest „spoluobčanů zabitých v tragickém případu v Banjsce“, napsal portál KosSev. Den smutku vyhlásila podle stanice N1 na středu také vláda v Bělehradě.
Kosovský premiér Albin Kurti v pondělí zveřejnil soupis a fotografie vojenského vybavení, které podle něj policie našla na místě incidentu a při následných raziích. Zahrnuje desítky položek včetně obrněného vozu, minometu, granátometu a velkého množství munice.
Sever Kosova je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se tam prudce vyhrotila v květnu, kdy se kosovské úřady rozhodly jmenovat albánské starosty do čela čtyř okresů obývaných převážně Srby. V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně 90 vojáků mezinárodních sil KFOR. Od té doby se situace stabilizovala, napětí tam ale přetrvávalo.
Poslední dohoda nabízela částečnou autonomii pro srbské obce na severu Kosova výměnou za uznání nezávislosti této země Srbskem, to Vučić odmítl. V srbské domácí politice čelí tlaku srbských nacionalistů, kteří Kosovo považují za kolébku národa. Vstřícnost neprojevil ani kosovský premiér Kurti, který dokonce obvinil unijního zmocněnce z toho, že straní Srbům.
Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.