Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa dlouhodobě vyčítá evropským členům NATO, že dostatečně neinvestují do obrany. USA rovněž kritizují Evropu za to, že nepodpořila americko-izraelskou válku proti Íránu.
Spojené státy podle NYT stáhnou z Evropy padesát ze stávajících 150 stíhaček F-16 a F-15E, z 26 na patnáct sníží počet námořních průzkumných letounů a škrtnou všech osm tankovacích letounů vyčleněných pro Evropu.
Dále změní přidělení zmíněné ponorky a letadlové lodě včetně několika dalších vojenských plavidel a stíhaček, které letadlovou loď na misích doprovázejí, a jedné ze dvou skupin bombardérů určených na obranu Evropy. USA nemají v Evropě trvale umístěnou letadlovou loď, ta ale do evropských vod na různé mise připlouvá.
Stažení omezí schopnosti NATO
Pokud změny Spojené státy skutečně provedou, omezí to podle NYT schopnosti NATO vést v případě potřeby útoky na dlouhé vzdálenosti a provádět průzkum. Americké síly v minulosti fungovaly jako symbol odstrašení Sovětského svazu, nyní Evropa za hrozbu považuje Rusko, které v únoru 2022 zahájilo celoplošnou válku proti Ukrajině.
List Die Welt se k tématu vrátil v rozsáhlém komentáři, podle kterého není nutné chystané změny chápat jako tragické. Ač Trump Evropanům vyčítá, že se jen „vezou“, zbavit se jich podle deníku nechce. „Protože máme něco, bez čeho se světová velmoc Amerika neobejde,“ poznamenal německý list s odkazem na americké základny v Evropě.
Die Welt k seznamu letounů uvedl, že škrty v počtu stíhaček se týkají strojů, které nejsou žádné novinky, protože některé vstoupily do služby před padesáti lety. „Jedná se o letadla čtvrté generace, nikoli páté,“ napsal. Doplnil, že na seznamu je sice osm moderních tankovacích letounů KC-46, ale jsou na něm i stárnoucí tankery KC-135 z padesátých let, které prošly modernizací. I tak podle deníku zůstane pro Evropu vyčleněno 63 z 80 takovýchto letounů.
Pentagon se ke konkrétním číslům odmítl vyjádřit, odkázal ale podle NYT na prohlášení Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM) z minulého týdne, které obecně zmiňuje záměr snížit americké závazky v Evropě. Harmonogram stažení sil Pentagon veřejně nesdělil, američtí představitelé ale naznačují, že změny nastanou rychle. „Mnohem dříve, než na co se evropští partneři připravují,“ poznamenal list.
Die Welt dopady škrtů marginalizuje
Die Welt v textu zmiňuje i rozhodnutí USA neposkytnout Německu střely s plochou dráhou letu Tomahawk, což označuje za „Trumpovu nejnovější ránu“. „Je ironií, že toto kárné opatření je požehnáním. Střely, kdy jeden kus vyjde na dva miliony dolarů, dávají smysl jen jako nosič jaderných zbraní, které Německo nemá. Používat je konvenčním způsobem by bylo jako jet s vozem Bentley do (supermarketu) Aldi pro mléko,“ konstatoval deník.
Škrty označuje Die Welt jako účetní, protože vyčleněné americké vojenské prostředky automaticky neznamenají, že je má NATO k dispozici, neboť o jejich nasazení vždy rozhoduje prezident USA. Poukazuje také na významový rozdíl mezi odebráním a odchodem. „Stroje nejsou fyzicky odvezené, ale jsou odstraněny z plánování,“ uvedl.
Německý list zdůraznil, že Trump se vůbec ve škrtech nedotýká amerických základen v Evropě, které USA pro operace ve světě potřebují. „I když náhle oznámí, že 5000 vojáků odejde z Německa a 5000 jich přijde do Polska. Podivné počty, které podtrženo a sečteno plus minus dávají nulu. Takovou aritmetiku ovládá i ‚génius‘,“ dodal Die Welt v narážce na Trumpovo dřívější vyjádření, ve kterém se označil za velmi vyrovnaného génia.
Spojené státy na počátku května oznámily, že sníží počet svých vojáků nasazených v Německu o pět tisíc, po zhruba třech týdnech Trump sdělil, že naopak do Polska Američané vyšlou pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85 tisíc amerických vojáků, z toho zhruba deset tisíc v Polsku.
