Americké primárky přinesly další souboj progresivních kandidátek

O republikánskou nominaci na senátorské křeslo po zesnulém americkém senátorovi Lindsey Grahamovi se utká jeho sestra Darline Grahamová s kongresmanem Ralphem Normanem. Oba postoupili z desetičlenného pole uchazečů do druhého kola republikánských primárek v Jižní Karolíně, píše agentura AP. Primárky se konaly i v dalších státech. Ve Wisconsinu a v Minnesotě o hlasy demokratů usilovaly progresivní političky.

Dvaašedesátiletá Grahamová se senátorkou stala po červencové smrti svého staršího bratra, který patřil k nejhlasitějším podporovatelům Ukrajiny v Kongresu. Tehdy ji na doporučení amerického prezidenta Donalda Trumpa do konce funkčního období jmenoval guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster.

Pokud Grahamová uspěje ve finále republikánských primárek koncem měsíce, tak se v listopadu o řádný šestiletý mandát utká s demokratkou Annie Andrewsovou. V tomto souboji by byla favoritkou, protože většina voličů v Jižní Karolíně podporuje Republikánskou stranu.

O kandidátech na posty guvernérů či zákonodárců v Kongresu rozhodovali v úterý voliči také ve státech Alabama, Connecticut, Minnesota, Vermont a Wisconsin.

Primárky ve Wisconsinu

Ve Wisconsinu získal demokratickou kandidaturu na guvernéra umírněný kandidát David Crowley, který těsně porazil socialistku Francescu Hongovou. Jejich souboj získal celostátní pozornost, protože ho média i analytici považovali za zkoušku popularity progresivních myšlenek mezi tamními voliči.

Hongová čelila kritice kvůli starým příspěvkům na sociálních sítích. Jednalo se například o tweety z listopadu 2020, kdy v USA covidová pandemie dosahovala jednoho ze svých vrcholů, ve kterých napsala: „Prosím, NESHROMAŽĎUJTE SE kvůli svátku kolonialistů,“ nebo: „Zrušte Den díkůvzdání. Měli jsme to udělat už v roce 1621.“

Na rozdíl od Abdula el-Sayeda – dalšího progresivního kandidáta, který na začátku tohoto měsíce zvítězil v primárkách Demokratické strany v Michiganu – však Hongová kandidovala bez podpory socialistického senátora Bernieho Sanderse z Vermontu či progresivní poslankyně Alexandrie Ocasio-Cortezové z New Yorku.

Současný wisconsinský guvernér Tony Evers před hlasováním vyjádřil podporu Crowleymu poté, co se uvnitř Demokratické strany objevily obavy, že Hongová by v listopadu neuspěla proti republikánskému kandidátovi a kongresmanovi Tomu Tiffanymu, napsal web Axios.

Tiffany by se v případě vítězství stal prvním guvernérem Wisconsinu – kde jsou síly republikánů a demokratů vyrovnané –, který v roce 2020 v Kongresu hlasoval proti potvrzení výsledků prezidentských voleb, ve kterých Trump prohrál a následně tvrdil, že během nich došlo k podvodu. Demokrat Crowley by se naopak mohl stát prvním černošským guvernérem v historii Wisconsinu.

Primárky v Minnesotě

V Minnesotě na rozdíl od Wisconsinu naopak uspěla progresivní politička, demokratickou kandidaturu do Senátu získala dosavadní viceguvernérka Peggy Flanaganová. Ta voličům slibuje, že bude bojovat proti vlivu velkých korporací a postaví se Trumpovi. AP o ní píše jako o kandidátce vystupující proti stranickému establishmentu.

O senátorské křeslo se utká s republikánskou kandidátkou a bývalou sportovní reportérkou Michele Tafoyaovou. Flanaganová je považována za favoritku i proto, že voliči v Minnesotě nevybrali republikána do žádné celostátní volené funkce od roku 2006.

V Minnesotě se uskutečnily také guvernérské primárky. V těch demokratických zvítězila senátorka Amy Klobucharová, která se střetne s republikánskou předsedkyní minnesotské sněmovny Lisou Demuthovou.

Demuthová porazila mimo jiné i Mikea Lindella, a to navzdory tomu, že ho v květnu podpořil Trump. „Mike bude ÚŽASNÝ!!! Opravdu miluje Minnesotu, stejně jako já, a chce ji vyvést ze zapomnění a hanby. On to dokáže!“ napsal tehdy prezident na platformě Truth Social. Lindell dlouhodobě šíří lži o tom, že Trumpovi bylo ukradeno vítězství v prezidentských volbách v roce 2020, ve kterých přitom prohrál, připomíná AP.

Agentura Reuters očekává, že republikánky budou proti demokratkám v nevýhodě kvůli operaci imigračních agentů v Minneapolis z přelomu roku, během níž agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zastřelili dva americké občany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 23 mminutami

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 37 mminutami

Německé úřady vyšetřují dva útoky na rozvodny, mohlo jít podle nich o sabotáže

Německé úřady vyšetřují dva úterní útoky na rozvodny na východě a na západě země. V obou případech se domnívají, že šlo o sabotáže. V úterý ráno neznámí pachatelé způsobili zkrat v rozvodně u elektrárny Jänschwalde v Braniborsku, ve středu policie ještě informovala o úmyslně způsobeném zkratu v rozvodně v Bergheimu v Severním Porýní-Vestfálsku.
08:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Migrační vlnu do Ceuty z konce července řídilo Maroko, tvrdí španělská policie

Zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě tvrdí, že nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do tohoto španělského města na severu Afriky na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Že tuto informaci policejní zpráva obsahuje, potvrdily ve středu televizi TVE zdroje z justice. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v noci na středuu požádal policejního šéfa Franciska Pardu, aby mu potvrdil informace z policejní zprávy, o které v úterý informoval web El Espaňol.
před 1 hhodinou

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 1 hhodinou

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.