Nejdražší demokratické primárky v Michiganu stranu rozdělily. Kvůli podpoře Izraele

Abdul El-Sayed vyhrál senátorské primárky v Michiganu navzdory tomu, že na podporu protikandidátky Haley Stevensové šlo na 65 milionů dolarů (asi 1,35 miliardy korun). To z jejich soupeření udělalo nejdražší předvolební kampaň v historii Demokratické strany. Jejich programy se rozcházely především v přístupu k americké podpoře Izraele – a na této linii se rozštěpili i jejich straničtí kolegové. Jenže v podzimních volbách aktuální průzkumy preferují republikána Mikea Rogerse. El-Sayed tak bude potřebovat všechny demokraty.

El-Sayed, syn egyptských přistěhovalců narozený v Michiganu, označil izraelské operace v Pásmu Gazy za genocidu, čímž se jasně vymezil a postavil otázku americké podpory židovského státu do centra své předvolební kampaně. Jeruzalém takové označení svého počínání jasně odmítá.

Vítěz demokratických primárek zároveň prohlásil, že nevěří, že by Izrael měl existovat jako primárně židovský stát. Stevensovou ostře kritizoval za její proizraelské postoje. Ta se pro změnu důsledně vyhýbala otázkám ohledně finanční podpory, kterou jí mimo jiné poskytoval Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC).

Jedná se o zájmovou skupinu, která disponuje značnými finančními prostředky, jež vynakládá na podporu proizraelských kandidátů nebo soupeřů protiizraelských kandidátů. Stevensová od AIPACu získala na svou kampaň nejméně 30 milionů dolarů (asi 628 milionů korun), napsal zpravodajský server televizní stanice NBC News.

Porážka Stevensové, i když byla jen velmi těsná, představuje ze strany demokratických voličů zřídka vídané odmítnutí AIPACu, který v uplynulých letech podporoval řadu vítězných kandidátů.

Haley Stevensová
Zdroj: Robin Buckson/Pool via REUTERS

Nedávné průzkumy veřejného mínění naznačují, že rostoucí skupina voličů se domnívá, že USA v souvislosti s válkou s Íránem příliš podporují svého dlouholetého spojence Izrael. Tato otázka rezonuje v Michiganu i proto, že tam žije druhá největší arabsko-americká komunita v USA, napsal server The New York Times (NYT).

Nadaný komunikátor El-Sayed

Podle NYT vděčí El-Sayed za vítězství svému komunikačnímu talentu – jeho projevy se dají snadno sestříhat do krátkých videí, která se pak virálně šíří na sociálních sítích. Navíc v Michiganu od zahájení své kampaně loni v dubnu procestoval velkou část státu a uspořádal více než 500 osobních setkání s voliči.

Stevensová naopak pořádala relativně málo veřejných akcí. Často hovořila o své lásce k Michiganu a jeho zpracovatelskému průmyslu – což je sice důležité téma, ale stěží takové, které by dokázalo nadchnout demokratické voliče frustrované současnou politickou situací, ve které má hlavní slovo republikánský prezident Donald Trump.

El-Sayed ve své kampani prosazuje podporu veřejné zdravotní péče, zdanění miliardářů a zrušení Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Podle webu britské veřejnoprávní stanice BBC díky tomu získal podporu voličů nespokojených s politikou hlavního proudu Demokratické strany.

Trump komentoval El-Sayedův výkon v předvolební kampani slovy, že kandidáti podporovaní levicovou organizací Demokratičtí socialisté Ameriky (DSA) nebo jejími členy „zruinují naši zemi“.

Demokratičtí socialisté pro El-Sayeda

Nicméně El-Sayed – navzdory svým levicovým názorům – není členem DSA a označení „socialista“ odmítá jako neprospěšné. Zároveň však naslouchá svým spolustraníkům, kteří se identifikují jako demokratičtí socialisté.

Zejména pak newyorskému starostovi Zohranu Mamdanimu, jehož komunikační schopnosti na sociálních sítích či důraz na sociální programy a otázku vysokých životních nákladů mu loni pomohly k vítězství.

El-Sayeda v primárkách podpořili i další známí demokratičtí socialisté, jako je poslankyně Alexandria Ocasio-Cortezová z New Yorku či senátor Bernie Sanders z Vermontu. Kromě nich ho podpořila i z michiganských senátních primárek odstoupivší demokratická kandidátka Mallory McMorrowová nebo kontroverzní levicový streamer Hasan Piker, který před primárkami o El-Sayedovi mluvil jako o „nejradikálnějším kandidátovi v Americe“.

Alexandria Ocasio-Cortezová, Abul El-Sayed a Bernie Sanders (zleva) během předvolební kampaně, 18. července 2026
Zdroj: Reuters/Rebecca Cook

Centristé pro Stevensovou

Stevensová naopak měla silnou podporu ze strany demokratického establishmentu. Na její stranu se postavila například guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová nebo lídr demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer.

Před rokem 2026 se málokdy stalo, aby demokrat podpořený Schumerem prohrál primárky do Senátu. Ale letos k tomu došlo hned dvakrát. Jako první neuspěla Janet Millsová, která prohrála v Maine, a teď selhala předvolební kampaň Stevensové. Nyní se Schumer bude muset s El-Sayedem usmířit, poslední měsíc primárek se totiž nesl v dost nepřátelském duchu.

Kampaň se vyostřila zejména poté, co odstoupila McMorrowová, která se snažila vystupovat jako kompromisní kandidátka. Nakonec ale nedokázala překlenout progresivní přístup El-Sayeda a centristickou cestu Stevensové.

I sám El-Sayed se snaží o urovnání sporů z předvolební kampaně. Ve svém volebním štábu ve středu ráno řekl, že po uzavření volebních místností měl se Stevensovou „skvělý rozhovor“. Uznal, že mezi nimi proběhl tvrdý volební souboj, ale ocenil ji jako „jednu z nejoddanějších veřejných představitelek“. Dodal, že mají mnohem více společného, než je mezi nimi rozdílů.

V projevu po vyhlášení výsledků El-Sayed pokračoval v útocích na AIPAC. Zároveň ale dodal: „Všem mým sestrám a bratrům židovského vyznání, jakéhokoliv vyznání nebo úplně bez vyznání – chci, abyste věděli, že můj závazek k vaší bezpečnosti – k bezpečnosti Židů – je stejný jako můj závazek k bezpečnosti mých vlastních dcer“.

Demokraté potřebují v Michiganu vyhrát

Ačkoli demokraté z levicového křídla zaznamenali během letních primárek několik vítězství, tak stále musí získat zpět zklamané voliče z řad pracující třídy, kteří předloni hromadně podpořili Trumpa.

Průzkum Michigan Education ukázal, že v listopadových volbách by El-Sayed vůči republikánu Rogersovi zaostal o deset procentních bodů. A republikáni již nyní naznačili, jakým způsobem budou proti El-Sayedovi vést svou kampaň.

Ve videospotu, který zveřejnili ve středu ráno amerického času, ho oslovovali jeho plným jménem – Abdulrahman Mohamed El-Sayed – a připomněli, že se odmítl distancovat od výroku svého podporovatele Pikera, který prohlásil, že „Amerika si 11. září 2001 zasloužila“.

Rogers a republikáni zároveň dali najevo, že považují El-Sayeda za snazšího soupeře než Stevensovou. Před primárkami dokonce zaplatili videospoty na jeho podporu.

V současné době mají republikáni v Senátu 53 mandátů, takže v listopadových volbách se demokraté budou snažit získat čtyři křesla, která v současnosti drží republikáni. Demokraté však zároveň musí obhájit všechny své mandáty – jedním z nich je i ten v Michiganu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 11 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 35 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 1 hhodinou

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 3 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.