Netanjahu odmítl mírový plán pro Gazu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl páteční návrh Rady pro mír na cestu k ukončení bojů v Pásmu Gazy, píše list The Times of Israel. Ten oznámil americký prezident Donald Trump a souhlas s ním potvrdil Hamás. Netanjahuovi vadí, že plán počítá se stažením izraelské armády ze současných linií na takzvanou žlutou linii v Gaze před úplným odzbrojením palestinského teroristického hnutí Hamás.

„Prezident Trump si myslí – nebo si to myslí jeho tým –, že se jim podaří přimět Hamás k odzbrojení a demilitarizaci Gazy. Zabýváme se tím. Poslali nám návrh. Nesouhlasili jsme s ním. Nebyl to náš návrh. Poslali jsme jim zpět naše připomínky,“ cituje Netanjahua The Times of Israel.

Návrh, o kterém Netanjahu hovořil, neměl být podle něj předmětem jednání s Izraelem, protože vzešel ze samostatných rozhovorů mezi Hamásem, Radou míru a zprostředkovatelskými zeměmi, mezi něž patří Egypt, Katar, Turecko a Spojené státy. „Izrael se z našich současných pozic v Gaze nestáhne, dokud nebude Hamás zcela odzbrojen,“ oznámil Netanjahu.

Takový krok by byl v rozporu s plánem odzbrojení, který předpokládá, že se Izrael stáhne zpět k původní žluté linii, která rozděluje Pásmo Gazy. K této linii se izraelská armáda stáhla v rámci dohody o příměří a propuštění rukojmí uzavřené s hnutím Hamás v říjnu 2025. Od té doby však Izrael svou kontrolu nad územím rozšířil z přibližně 53 procent na více než 60 procent.

Dohoda, jejíž podrobnosti a časový plán nebyly zveřejněny, předpokládá postupné, ale úplné odzbrojení Hamásu a všech palestinských skupin v Pásmu Gazy a také stažení izraelské armády z této oblasti. Hamás souhlasil s tím, že zbraně předá výboru palestinských technokratů, který má převzít správu nad Pásmem Gazy.

O dohodě již v úterý jednali izraelský premiér Netanjahu a vysoký představitel pro Pásmo Gazy Nikolaj Mladenov, uvedla Rada míru, podle které byly rozhovory „konstruktivní a detailní“.

Příměří z loňského října utlumilo konflikt, v jehož důsledku podle palestinských úřadů od října 2023 zahynulo v Pásmu Gazy více než 73 tisíc lidí, převážně palestinských civilistů. Rozsáhlou izraelskou vojenskou operaci vyvolal útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, při kterém zahynulo na 1200 lidí, většinou izraelských civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelci hlasují v parlamentních volbách. Účast přesáhla rekord z roku 1973

V Izraeli začaly v úterý ráno parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku hnutí Hamás z října 2023 rozhodují, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a bývalým šéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat může přes sedm milionů lidí. K 15:00 SEČ přišla více než polovina oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začne ve 21:00 SEČ.
06:31Aktualizovánopřed 3 mminutami

Hútíové tvrdí, že Egypt schválením vojenské pomoci Rijádu vyhlásil válku Jemenu

Člen nejvyšší politické rady hútíjských povstalců Muhammad Alí Húsí uvedl, že Egypt schválením vojenské pomoci Saúdské Arábii zároveň vyhlásil válku Jemenu. Egyptský parlament v pondělí souhlasil s tím, aby egyptská vláda mohla poskytnout Saúdské Arábii, která již měsíce čelí vzdušným úderům jemenských hútíů, vojenskou pomoc, pokud o ni Rijád požádá. Hútíové tvrdí, že v úterý zasáhli balistickou raketou největší saúdskou ropnou rafinerii.
12:30Aktualizovánopřed 7 mminutami

Běloruští pohraničníci nutí migranty k sabotážím na hranicích, odhalila investigace

Investigativní pořad lotyšské televize LTV De facto 25. října odhalil, že migranty na běloruské straně hranice s Lotyšskem pravidelně navštěvují lidé v uniformách, kteří kontrolují, zda zaplatili za pokus o nelegální překročení hranice. Pokud nezaplatili, jsou nuceni jako náhradu poškodit lotyšskou pohraniční infrastrukturu. V případě odmítnutí jim hrozí fyzické násilí.
před 1 hhodinou

Srbští studenti zvítězili ve volbách. Teď je čeká boj s korupcí a obnova právního státu

V ulicích Bělehradu se z neděle na pondělí slavilo vítězství studentské kandidátky, která v parlamentních volbách získala 52,9 procenta hlasů a ukončila vládu Aleksandara Vučiće. Jeho Srbská pokroková strana (SNS) obdržela 38,8 procenta hlasů. Studentské hnutí nyní stojí před novou výzvou: sestavit vládu a převzít odpovědnost za řízení země.
před 1 hhodinou

Rusko a Čína prohlubují alianci v Arktidě

Rusko-čínská spolupráce v Arktidě sílí. Země budují Polární hedvábnou stezku a jednají o společném rozvoji ruských přístavů, námořního výzkumu a výměně technologií. Severní mořská trasa v době zablokovaných úžin kvůli konfliktu na Blízkém východě vzkvétá. Západ rusko-čínská osa znepokojuje – Moskva provozuje na severu desítky ledoborců a svou část Arktidy militarizuje. Peking zase v regionu významně investuje, přičemž jeho vědecké stanice budí obavy z dvojího užití. Evropská unie představila novou strategii, jež počítá s navýšením počtu ledoborců, vznikem Centra pro námořní bezpečnost či důslednějším monitoringem ruské stínové flotily v Arktidě.
před 1 hhodinou

Frontex má hrát větší roli při návratech migrantů, navrhuje Evropská komise

Evropská komise navrhla posílení pravomocí pohraniční agentury Frontex. Měla by hrát mimo jiné výraznější roli při návratech migrantů, oznámili místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová a eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Stálý sbor Frontexu by se měl postupně rozšířit na třicet tisíc členů. Vzniknout by měla rovněž jednotka rychlé reakce, kterou by bylo možné v případě mimořádné situace nasadit ve velmi krátké době.
14:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe v úterý jednali po telefonu s ruským vládcem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedla v prohlášení Stubbova kancelář. „Diskuse byla otevřená a věcná,“ doplnila. Po telefonátu s Putinem hovořili Stubb a Störe i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
10:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V ukrajinských Oleškách má trvat příměří do neděle. Rusko mezitím udeřilo na Kyjev

V ukrajinském městě Olešky začalo platit lokální příměří mezi Ukrajinou a ruskými invazními jednotkami. Potrvá do 1. listopadu, uvedl hlavní ukrajinský vyjednavač Davyd Arachamija. Klid zbraní má umožnit dodat strádajícím lidem v okolí města potraviny a léky, případně zajistit jejich evakuaci. Město leží u frontové linie. Mezitím čelilo ukrajinské hlavní město Kyjev dalšímu nočnímu raketovému útoku ze strany Ruska.
03:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.