Matěj Sviták, mas

Řada západních zemí vnímá ruskou invazi na Ukrajinu nejen jako neospravedlnitelné porušení mezinárodního práva, ale také jako ohrožení vlastní bezpečnosti. Mnohé se proto rozhodly podpořit napadenou zemi vojensky i humanitárně a potrestat Rusko sankcemi. Přehled těchto kroků ukazují následující infografiky.

Rusko vojensky zaútočilo na Ukrajinu již v roce 2014, kdy obsadilo Krym a prostřednictvím různých sil také část Donbasu. Po plošné invazi před čtyřmi lety rychle obsadilo další území na jihu, východě i severu. Ukrajinci poté dokázali okupanty vytlačit z okolí Kyjeva a severovýchodu země, v listopadu 2022 osvobodili také pravobřežní část Chersonské oblasti na jihu. Fronta se od té doby posouvá jen velmi pomalu. Detailní vývoj nabízí interaktivní mapa.

Rusové na Ukrajině nevedou válku jen na frontě. Devastují tamní energetiku a dopouštějí se mnoha útoků na civilisty. To donutilo k útěku i mnoho Ukrajinců, kterých se fronta přímo nedotkla. Infografiky ukazují, co Rusové mimo bojiště páchají a kam kvůli tomu Ukrajinci utíkají.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.

Rok 2025 byl velmi bohatý na zpravodajské dění. Analytický nástroj Chartbeat měřil, jaká témata i které konkrétní texty vás na webu ČT24 zaujaly nejvíc. A díky tomu, že jej používají desítky tisíc médií ve více než šedesátce zemí, dodal i informace, co se nejvíc četlo ve světě.

Předseda ANO Andrej Babiš předal prezidentu Petru Pavlovi nominace ministrů do vlády ANO, SPD a Motoristů. Chybí mezi nimi jméno poslance Motoristů Filipa Turka. Dočasné pověření vést ministerstvo životního prostředí by měl místo něj dostat lídr Motoristů a pravděpodobný ministr zahraničí Petr Macinka. Ten následně řekl, že Turek není na seznamu pouze kvůli zdravotní indispozici a v pondělí jej čeká zákrok v nemocnici. Motoristé podle něj náhradu za Turka na post ministra nehledají.

Rozhodnutí Andreje Babiše (ANO) vzdát se Agrofertu je krok správným směrem, ale bude záležet na konkrétním provedení, aby byl vyloučen i případný neformální vliv budoucího premiéra na koncern, míní experti. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že převede Agrofert do slepého svěřenského fondu.

Nejméně pět lidí utrpělo na ostrově Oléron u západního pobřeží Francie zranění, když je úmyslně srazil řidič automobilu. Následně byl tento muž zatčen. Oznámil to podle agentury Reuters francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez přímo na ostrově. Potvrdil také, že po útoku byl stav dvou lidí velmi vážný. Média předtím hovořila o devíti či desíti raněných.

Prezident Petr Pavel na pondělní schůzce pověřil šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Oznámil to Hrad. Pavel dostane programové prohlášení k dispozici, až bude hotové, řekl po setkání Babiš. Doufá, že vláda vznikne nejpozději do poloviny prosince.

Demoliční čety v pondělí zbouraly část proslulého Východního křídla Bílého domu, aby mohly zahájit stavbu tanečního sálu prezidenta Donalda Trumpa. Ten o projektu dříve prohlásil, že nebude zasahovat do stávající památky.

V pondělí uplynulo patnáct let od prvního soudního verdiktu nad pachateli žhářského útoku ve Vítkově. Dům na kraji Vítkova podpálili tři pravicoví extremisté 18. dubna před šestnácti lety. Do domu hodili zapálené lahve s benzinem, poté nasedli do auta, kde čekal jejich komplic, a z místa ujeli. V době útoku bylo uvnitř domu osm lidí včetně malé dívky Natálie. Ta přežila, i když následky si nese celý život. Do domácího léčení ji lékaři pustili po osmi měsících. Pachatele se policii podařilo vypátrat čtyři měsíce po útoku. Dostali tresty v rozmezí 20 až 22 let, které později udělily i vyšší soudní instance. Tři z odsouzených jsou už na svobodě, dva si odpykali 12 let za mřížemi, třetí o dva a půl roku delší trest. V 90' ČT24 o případu hovořila bývalá redaktorka ČT a současná mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Iva Piskalová.

Estonsko v pátek večer dočasně uzavřelo silnici, která vede přes výběžek ruského území. Estonská pohraniční stráž tam totiž zaznamenala zvýšenou aktivitu Rusů. Veřejnoprávní stanice ERR zveřejnila video s ruskými ozbrojenci postávajícími desítky metrů od hranice. Estonský ministr zahraničí Magnus Tsahkna v neděli ujistil, že situace na hranici je pod kontrolou.

Úderem páteční dvaadvacáté hodiny se po celém Česku zavřely volební místnosti, v nichž mohli občané od 14:00 volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ti, kdo k volebním urnám nedorazili v pátek, mají tuto možnost ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřené od 8:00 do 14:00 hodin. Poté hlasování skončí a volební komise začnou se sčítáním hlasů.

Česká televize před volbami nabízí duely představitelů osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Do čtvrtého duelu moderovaného Janou Peroutkovou pozvala zástupce subjektů, které v zářijovém průzkumu měly první a druhý nejvyšší potenciál. Pozvání přijali Karel Havlíček (ANO) a Martin Kupka (SPOLU).

V neděli ve 20:10 odvysílá Česká televize na programech ČT1 a ČT24 předvolební Superdebatu moderovanou Marcelou Augustovou. Pozvání do ní dostali lídři osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Debatovat budou o svých povolebních strategiích, o ekonomické situaci a plánech na snížení životních nákladů a o zahraničně bezpečnostních tématech.

Zákon říká, že koalicí je pouze ta kandidátní listina, která je tak výslovně označená a Ústavní soud ho před třiceti lety takto vyložil, říká ústavní právník Marek Antoš působící na Univerzitě Karlově o aktuální žalobě vinící některá uskupení, že jsou nezákonně skrytými koalicemi. „Třicet let se to takto vykládá a třicet let různé politické strany a hnutí takto kandidují. Takže si myslím, že teď najednou říct, že je to protizákonné, by bylo divné,“ argumentoval v Interview ČT24, kde hovořil i o dalších dopadech, které by nové rozhodnutí mohlo mít.

Během prázdnin je potřeba počítat se silnou dopravou i mimo hlavní tahy. S tím jsou spojené častější nehody. Loni jich policisté řešili víc než 16 tisíc. Rozdíly mezi červencem a srpnem byly minimální. Jindy během roku řeší policisté méně nehod, v průměru až o tisícovku.

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.

Satelity společnosti Maxar vyfotily ruské základny Belaja a Oleňja, které se před pár dny staly terčem ukrajinské operace Pavučina. Při ní ukrajinská rozvědka propašovala do Ruska drony s výbušninami schované v kamionech. Ty stály poblíž letišť s ruskými strategickými bombardéry a v neděli 1. června řadu z nich zničily.

Za co je možné si u lékaře připlatit a za co už ne? To má upřesnit novela zákona o zdravotních službách, kterou čeká závěrečné schvalování ve sněmovně. Poskytovatelům péče výslovně zakazuje, aby za úkon hrazený pojišťovnou vybírali peníze i od lidí nebo je odmítli bez zaplacení registrovat. Za porušení zavádí postih. Řada poplatků je nelegální už dnes.

Ukrajinská 100. mechanizovaná brigáda zveřejnila v pondělí 14. dubna letecké záběry, které ukazují téměř totální devastaci strategicky důležitého města Toreck. To leží v rámci větší průmyslové aglomerace jen pár kilometrů od linie, která v Doněcké oblasti oddělovala ukrajinské jednotky od ruskem koordinovaných sil od prvního ruského útoku na Ukrajinu v roce 2014. Rusové u Torecku zahájili útočnou operaci v červnu 2024 a od té doby ho ostřelují. Část města dostali pod svou kontrolu.

Rok 2024 byl bohatý na zpravodajské dění. Analytický nástroj Chartbeat po celou dobu měřil, jaká témata i které konkrétní texty vás na webu ČT24 zaujaly nejvíc. A díky tomu, že jej používají desítky tisíc médií ve více než šedesátce zemí, dodal i informace, co se nejvíc četlo ve světě.

V roce 2004 vstoupilo Česko do jiné Evropské unie, než jaké je dnes členem. Unijní instituce posílily, vznikla společná diplomacie, změnilo se postavení bloku ve světě i výzvy, kterým musí čelit. Důraz se z ekonomických a sociálních témat přesunul k bezpečnosti a klimatu. Česko se na této proměně už mohlo podílet.

Rusko-ukrajinská válka začala okupací Krymu, ovšem skutečné boje propukly až v jejím druhém dějství 12. dubna 2014 na Donbase. Kremelská propaganda argumentovala tím, že tento region byl prý vždy proruský a jeho lidé si putinovskou stabilitu přáli. Ve skutečnosti tamní obyvatelé viděli svou budoucnost v Ukrajině, byť jejich vztahy s Kyjevem byly složité. Ostatně jako s každým centrem, které mu vládlo. Donbas byl totiž vždy prostorem zvláštní a drsné svobody, který lákal utečence před nevolnictvím, zákonem i nudou, říká v rozhovoru pro web čt24.cz společník Ukraine Research Institute na Harvardu a emeritní profesor dějin na Indiana University Hiroaki Kuromiya.