Matěj Sviták, mas

Nejméně pět lidí utrpělo na ostrově Oléron u západního pobřeží Francie zranění, když je úmyslně srazil řidič automobilu. Následně byl tento muž zatčen. Oznámil to podle agentury Reuters francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez přímo na ostrově. Potvrdil také, že po útoku byl stav dvou lidí velmi vážný. Média předtím hovořila o devíti či desíti raněných.

Prezident Petr Pavel na pondělní schůzce pověřil šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Oznámil to Hrad. Pavel dostane programové prohlášení k dispozici, až bude hotové, řekl po setkání Babiš. Doufá, že vláda vznikne nejpozději do poloviny prosince.

Demoliční čety v pondělí zbouraly část proslulého Východního křídla Bílého domu, aby mohly zahájit stavbu tanečního sálu prezidenta Donalda Trumpa. Ten o projektu dříve prohlásil, že nebude zasahovat do stávající památky.

V pondělí uplynulo patnáct let od prvního soudního verdiktu nad pachateli žhářského útoku ve Vítkově. Dům na kraji Vítkova podpálili tři pravicoví extremisté 18. dubna před šestnácti lety. Do domu hodili zapálené lahve s benzinem, poté nasedli do auta, kde čekal jejich komplic, a z místa ujeli. V době útoku bylo uvnitř domu osm lidí včetně malé dívky Natálie. Ta přežila, i když následky si nese celý život. Do domácího léčení ji lékaři pustili po osmi měsících. Pachatele se policii podařilo vypátrat čtyři měsíce po útoku. Dostali tresty v rozmezí 20 až 22 let, které později udělily i vyšší soudní instance. Tři z odsouzených jsou už na svobodě, dva si odpykali 12 let za mřížemi, třetí o dva a půl roku delší trest. V 90' ČT24 o případu hovořila bývalá redaktorka ČT a současná mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Iva Piskalová.

Estonsko v pátek večer dočasně uzavřelo silnici, která vede přes výběžek ruského území. Estonská pohraniční stráž tam totiž zaznamenala zvýšenou aktivitu Rusů. Veřejnoprávní stanice ERR zveřejnila video s ruskými ozbrojenci postávajícími desítky metrů od hranice. Estonský ministr zahraničí Magnus Tsahkna v neděli ujistil, že situace na hranici je pod kontrolou.

Úderem páteční dvaadvacáté hodiny se po celém Česku zavřely volební místnosti, v nichž mohli občané od 14:00 volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ti, kdo k volebním urnám nedorazili v pátek, mají tuto možnost ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřené od 8:00 do 14:00 hodin. Poté hlasování skončí a volební komise začnou se sčítáním hlasů.

Česká televize před volbami nabízí duely představitelů osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Do čtvrtého duelu moderovaného Janou Peroutkovou pozvala zástupce subjektů, které v zářijovém průzkumu měly první a druhý nejvyšší potenciál. Pozvání přijali Karel Havlíček (ANO) a Martin Kupka (SPOLU).

V neděli ve 20:10 odvysílá Česká televize na programech ČT1 a ČT24 předvolební Superdebatu moderovanou Marcelou Augustovou. Pozvání do ní dostali lídři osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Debatovat budou o svých povolebních strategiích, o ekonomické situaci a plánech na snížení životních nákladů a o zahraničně bezpečnostních tématech.

Zákon říká, že koalicí je pouze ta kandidátní listina, která je tak výslovně označená a Ústavní soud ho před třiceti lety takto vyložil, říká ústavní právník Marek Antoš působící na Univerzitě Karlově o aktuální žalobě vinící některá uskupení, že jsou nezákonně skrytými koalicemi. „Třicet let se to takto vykládá a třicet let různé politické strany a hnutí takto kandidují. Takže si myslím, že teď najednou říct, že je to protizákonné, by bylo divné,“ argumentoval v Interview ČT24, kde hovořil i o dalších dopadech, které by nové rozhodnutí mohlo mít.

Během prázdnin je potřeba počítat se silnou dopravou i mimo hlavní tahy. S tím jsou spojené častější nehody. Loni jich policisté řešili víc než 16 tisíc. Rozdíly mezi červencem a srpnem byly minimální. Jindy během roku řeší policisté méně nehod, v průměru až o tisícovku.

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.

Satelity společnosti Maxar vyfotily ruské základny Belaja a Oleňja, které se před pár dny staly terčem ukrajinské operace Pavučina. Při ní ukrajinská rozvědka propašovala do Ruska drony s výbušninami schované v kamionech. Ty stály poblíž letišť s ruskými strategickými bombardéry a v neděli 1. června řadu z nich zničily.

Za co je možné si u lékaře připlatit a za co už ne? To má upřesnit novela zákona o zdravotních službách, kterou čeká závěrečné schvalování ve sněmovně. Poskytovatelům péče výslovně zakazuje, aby za úkon hrazený pojišťovnou vybírali peníze i od lidí nebo je odmítli bez zaplacení registrovat. Za porušení zavádí postih. Řada poplatků je nelegální už dnes.

Ukrajinská 100. mechanizovaná brigáda zveřejnila v pondělí 14. dubna letecké záběry, které ukazují téměř totální devastaci strategicky důležitého města Toreck. To leží v rámci větší průmyslové aglomerace jen pár kilometrů od linie, která v Doněcké oblasti oddělovala ukrajinské jednotky od ruskem koordinovaných sil od prvního ruského útoku na Ukrajinu v roce 2014. Rusové u Torecku zahájili útočnou operaci v červnu 2024 a od té doby ho ostřelují. Část města dostali pod svou kontrolu.

Rok 2024 byl bohatý na zpravodajské dění. Analytický nástroj Chartbeat po celou dobu měřil, jaká témata i které konkrétní texty vás na webu ČT24 zaujaly nejvíc. A díky tomu, že jej používají desítky tisíc médií ve více než šedesátce zemí, dodal i informace, co se nejvíc četlo ve světě.

V roce 2004 vstoupilo Česko do jiné Evropské unie, než jaké je dnes členem. Unijní instituce posílily, vznikla společná diplomacie, změnilo se postavení bloku ve světě i výzvy, kterým musí čelit. Důraz se z ekonomických a sociálních témat přesunul k bezpečnosti a klimatu. Česko se na této proměně už mohlo podílet.

Rusko-ukrajinská válka začala okupací Krymu, ovšem skutečné boje propukly až v jejím druhém dějství 12. dubna 2014 na Donbase. Kremelská propaganda argumentovala tím, že tento region byl prý vždy proruský a jeho lidé si putinovskou stabilitu přáli. Ve skutečnosti tamní obyvatelé viděli svou budoucnost v Ukrajině, byť jejich vztahy s Kyjevem byly složité. Ostatně jako s každým centrem, které mu vládlo. Donbas byl totiž vždy prostorem zvláštní a drsné svobody, který lákal utečence před nevolnictvím, zákonem i nudou, říká v rozhovoru pro web čt24.cz společník Ukraine Research Institute na Harvardu a emeritní profesor dějin na Indiana University Hiroaki Kuromiya.

Česká iniciativa nákupu munice pro Ukrajinu ve třetích zemích včetně ruských spojenců je vrcholem umění dezinformace, hodnotí Andrij Popov z ukrajinské agentury Unian. Vypíchl především dávkování zpráv o tom, odkud munice může pocházet. To vedlo k utajení skutečných prodejců i k nervozitě Rusů a jejich spojenců včetně zvýšení rizika odhalení špionážních sítí Moskvy.

Asi polovina Slováků věří dezinformacím, například tomu, že rusko-ukrajinskou válku nezahájila Moskva. Staly se natolik rozšířenými, že dokáží ovlivňovat volby, a to především dlouhodobým nahlodáváním důvěry v instituce a vytvářením smyšlených hrozeb, které odvádějí pozornost od skutečných problémů, říká novinář slovenského Denníku N Vladimír Šnídl, který se tématu dlouhodobě věnuje. Nejzajímavější v souvislosti s prezidentskými volbami podle něj bude, zda dezinformátoři podpoří Petera Pellegriniho, kterého přitom v lásce nemají.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Jen pár dní po Revoluci důstojnosti, která svrhla režim ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, zahájilo Rusko vojenskou invazi na ukrajinský Krym. Nasadilo vojáky bez označení a vydávalo je za místní domobranu, čímž porušilo Ženevské konvence. Vžilo se pro ně označení „zelení mužíčci“. Ti rychle obsadili klíčová místa na poloostrově. Ukrajinská armáda nebyla schopná reagovat a území vzdala. Poprvé od druhé světové války tím stát v Evropě zabral pro sebe silou část území sousedního státu. Začala rusko-ukrajinská válka, která trvá dodnes.

Před deseti lety Rusko zahájilo okupaci Krymu. Poloostrov měl v té době za sebou období dovolenkové prosperity i brutálního vysídlování. Masivní přesuny obyvatel ho postihly v historii nejednou.

Krátce po útěku Viktora Janukovyče a stažení policejních sil z Kyjeva 22. února 2014 se demonstranti z Majdanu i běžní obyvatelé hlavního města vydali do prezidentské rezidence Mežyhirja. Našli ji opuštěnou. Davy si v klidném úžasu prohlížely závratné bohatství včetně drahého nábytku, sbírky automobilů nebo minizoo, které Janukovyč za léta u moci nashromáždil. Přišedší objevili i dokumenty, které se prezidentův tým pokusil utopit v jezeře. Z areálu se poté stalo muzeum.

Před deseti lety, v únoru 2014, vrcholily v Kyjevě několikaměsíční protesty. Vyvolal je obrat prezidenta Viktora Janukovyče, který náhle a po tlaku z Moskvy odstoupil od podpisu Asociační dohody s Evropskou unií. A zesílily poté, co se policie pokusila brutálním zásahem demonstranty rozehnat. Dvacátého února se policisté chopili zbraní s ostrými náboji, demonstranti palbu opětovali a výsledkem byly desítky mrtvých. Poté režim ustoupil a padl. V nejvypjatějším dni v Kyjevě natáčel mimo jiné zpravodaj České televize Jakub Szántó.