Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k útoku USA s Izraelem na Írán. Šéf Bílého domu Alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský vůdce Vladimir Putin. Podle prezidenta Petra Pavla by byl odchod USA zásadní zkouškou Aliance.
„Ano, řekl bych, že to je více než na zvážení,“ odpověděl Trump na otázku, zda po konci konfliktu na Blízkém východě přehodnotí členství USA v Severoatlantické alianci. „NATO mě nikdy nepřesvědčilo. Vždy jsem věděl, že je to papírový tygr. A Putin to mimochodem ví taky,“ prohlásil americký prezident.
Trump opakovaně kritizuje spojence z NATO kvůli tomu, že podle něho neudělali nic, aby Spojeným státům ve válce proti Íránu pomohli. Washington například žádá o vojenskou podporu k zajištění Hormuzského průlivu. Tuto klíčovou námořní cestu zablokoval Írán v reakci na americké a izraelské útoky, které pokračují pátým týdnem. Trump o dalších členech NATO mluví jako o zbabělcích a prohlašuje, že USA jim jejich přístup během nynějšího konfliktu na Blízkém východě nezapomenou.
„Bylo tomu těžké uvěřit. A netlačil jsem na to... Moc jsem na tom netrval. Prostě si myslím, že by to mělo být samozřejmé,“ řekl Trump o neochotě evropských spojenců zapojit se do znovuotevření Hormuzského průlivu. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů v únoru ani nekonzultovaly.
Prezident Pavel řekl, že požadavek na účast ostatních členských států Severoatlantické aliance v konfliktu na Blízkém východě nedává smysl. USA nikdo nenapadl, proto zapojení ostatních členských států nesplňuje to, na jakých parametrech byla Aliance založena, připomněl Pavel. Odchod Spojených států by podle české hlavy státu znamenal zásadní zkoušku pro zbytek Aliance.
„Jsem přesvědčen, že Aliance dává smysl nejen evropským státům, ale i Kanadě a Spojeným státům. V případě odchodu některého člena by bylo možné v jejím fungování pokračovat, nicméně by to vyžadovalo značné úsilí všech,“ dodal Pavel.
Británie kvůli průlivu uspořádá schůzku
Britský premiér Keir Starmer po Trumpově prohlášení oznámil, že jeho země ještě tento týden uspořádá schůzku asi třiceti zemí, které jsou připraveny přijmout kroky k obnovení a zajištění bezpečnosti námořní plavby v Hormuzském průlivu. V britském národním zájmu je v tomto nejistém světě užší partnerství se spojenci v Evropské unii, řekl Starmer a NATO označil za nejúčinnější vojenskou alianci světa.
Británie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Japonsko vydaly 19. března společné prohlášení, v němž vyjádřily ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby průlivem. K prohlášení, které však má politický, nikoli vojenský charakter, se od té doby postupně připojila zhruba třicítka dalších zemí včetně Česka.
Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu bez bližších podrobností řekl, že situací v Hormuzském průlivu se má ve čtvrtek zabývat mezinárodní koordinační skupina, tuzemsko bude podle něho účastníkem. „My také zvažujeme, čím bychom mohli přispět a co bychom v této věci mohli udělat,“ uvedl.
Na středeční tiskové konferenci, svolané podle Reuters s cílem uklidnit britskou veřejnost ohledně rostoucích cen v důsledku situace v Perském zálivu, Starmer také uvedl, že dopady této války „nás budou formovat po celou jednu generaci“ a mohly by se podobat ropným šokům ze 70. let.
Trump také prohlásil, že Spojené státy automaticky podpořily Ukrajinu, i když „Ukrajina nebyl náš problém“. Po jeho nástupu do prezidentského úřadu však americká pomoc zemi čelící ruské agresi klesla téměř na nulu.
Rubiovo naznačení
Před Trumpovým rozhovorem už v noci na středu oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí Fox News, že Spojené státy budou muset po skončení současné války proti Íránu přehodnotit své vztahy s NATO. Konečné rozhodnutí bude podle něho na prezidentu Trumpovi.
„Myslím si bohužel, že budeme muset znovu zvážit, zda tato aliance, která této zemi (USA) po dlouhou dobu dobře sloužila, stále plní svůj účel,“ řekl Rubio. Bude podle něho potřeba vyhodnotit, zda „Amerika pouze brání Evropu, kdežto když my potřebujeme pomoc od našich spojenců, odepřou nám práva na využívání základen a odepřou nám i přelety“. Narážel tak na španělské a italské odmítnutí poskytnout USA základny pro operace v Íránu.
Kongres v roce 2023 za vlády Trumpova předchůdce Joea Bidena v rámci návrhu zákona o obranné politice (NDAA) přijal opatření zakazující americkému prezidentovi jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, opustit Severoatlantickou alianci. Jedním ze dvou senátorů, kteří tehdy opatření prosadili, byl právě Rubio.
Rubio se v roli senátora o přijetí opatření zasadil spolu s demokratickým senátorem Timem Kainem. Opatření podle nich prokazovalo „americkou podporu Alianci, která je základním kamenem (americké) národní bezpečnosti“ a „dává silný signál autoritářským režimům po celém světě, že svobodný svět zůstává jednotný“.
Trump kritizoval NATO už při prvním mandátu
Trump americké členství v NATO kritizoval i ve svém prvním funkčním období. V roce 2018 například zpochybnil klíčový článek pět smlouvy o společné obraně, když se ptal, zda by se USA měly podílet na obraně malého státu jako Černá Hora, která je tisíce kilometrů daleko.
Už v roce 2000 Trump ve své knize „The America We Deserve“ (Amerika, kterou si zasloužíme) napsal, že „stáhnout se z Evropy by zemi zachránilo ročně miliony dolarů“.
Údery proti Íránu, které zažehly válku na Blízkém východě, zahájily Spojené státy a Izrael 28. února. Teherán v odvetě cílí na americké a izraelské cíle v regionu.
Načítání...
Vzniká více evropské NATO, sdělil Stubb Trumpovi
Finský prezident Alexander Stubb Trumpovi při telefonickém rozhovoru řekl, že vzniká více evropské NATO. Stubb na síti X napsal, že si oba státníci vyměnili názory na NATO, Ukrajinu a Írán. „Problémy jsou tu od toho, aby se pragmaticky vyřešily,“ napsal finský prezident.
Podle agentury Reuters Stubb v telefonátu doplnil, že Evropa přebírá v Alianci zodpovědnost. Otázka větší role evropských států bude také na programu letošního summitu NATO 7. a 8. července v Ankaře, uvedla Stubbova kancelář.
Ministr Macinka nechtěl Trumpovo vyjádření komentovat. „Počkám si na summit NATO v Ankaře,“ prohlásil. Podotkl, že si nemyslí, že by Spojené státy chtěly Severoatlantickou alianci rozbíjet.
Odchod Spojených států z NATO by byl podle expremiéra Petra Fialy (ODS) velkou chybou. Poškodil by nejen Evropu, ale i samotné USA a měl by negativní dopad na celý svět, uvedl na síti X. Fiala ale věří, že se to nestane. Už to, že Trump tuto možnost veřejně uvažuje, podle českého expremiéra ukazuje, že je třeba se více starat o vlastní bezpečnost.
„Oslabit NATO – dětinskou výhrůžkou o stažení Ameriky – neznamená ukázat sílu. Znamená to potěšit Putina, povzbudit nepřátele Západu a rozbít to nejcennější, co svobodný svět má: důvěru mezi spojenci. Rozbíjet NATO by byla historická chyba a nesmí se to stát. Věřím v rozum a sílu administrativy USA, že tento šílený nápad nikdy nedopustí. Ješitnost nesmí zvítězit nad bezpečím a stabilitou,“ napsala bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Podle analytiků hrozí oslabení Aliance
Výroky o omezení role USA v NATO podkopávají důvěru v kolektivní obranu a zároveň představují riziko postupného oslabování Aliance, shodují se analytici. Trumpova slova mohou být podle nich částečně vyjednávací taktikou, v praxi by formální vystoupení z NATO ale bylo komplikované. Přesto mohou USA svou roli oslabit. Současné výroky již podle expertů oslabují soudržnost Aliance.
Oldřich Bureš z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) uvedl, že dosud se americký prezident nevyjadřoval o možném odchodu natolik otevřeně a současná vyjádření je nutné brát vážně, řekl s odkazem na Rubia.
Signalizace ze strany Trumpa směrem ke spojencům může být podle Michala Smetany z Institutu mezinárodních studií FSV UK do určité míry také nátlakovou strategií směřující k navýšení obranných kapacit těchto zemí. Nicméně dodal, že se to se nevylučuje s faktem, že má současný šéf Bílého domu dlouhodobě kritický pohled na fungování Evropské unie a většiny evropských spojenců v NATO.
Spojené státy podle Vojtěcha Bahenského z Institutu politologických studií FSV UK očekávají, že Evropa omezí svoji závislost na USA v oblasti konvenčního odstrašení. Úplné opuštění nepovažuje za pravděpodobné, ale stahování Spojených států z NATO může zrychlovat.
