Joe Biden

Počet mrtvých po pátečním útoku na vánoční trh v německém Magdeburku stoupl na pět, uvedl premiér spolkové země Sasko-Anhaltsko Reiner Haseloff. Zranění podle vyšetřovatelů utrpělo 200 lidí, část z nich velmi vážná. Od nouzového volání do zadržení pachatele uběhly tři minuty, sdělila německá policie. Motiv útočníka je stále nejasný, ale podle německého prokurátora „na pozadí činu byla snad nespokojenost s tím, jak se nakládá s uprchlíky ze Saúdské Arábie v Německu“. Večer se tisíce lidí shromáždily k uctění památky obětí, v centru se demonstrovalo.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon, který odvrací omezení chodu federálních úřadů. Předlohu Kongres schválil krátce po vypršení termínu financování americké vlády, které je nově zaručeno do 14. března. Návrh nezahrnuje navýšení dluhového stropu Spojených států, které požadoval nově zvolený americký prezident Donald Trump.

Ve škole v americkém státě Wisconsin v pondělí střílela patnáctiletá studentka, oznámila v noci na úterý tamní policie. Dívka podle policistů pálila ve třídě, přičemž zabila učitele a dalšího studujícího. Jejich identitu úřady neupřesnily. Podle šerifa Shona Barnese zemřela i samotná útočnice, která si vzala život sama. Dalších šest lidí je zraněných, dva z nich jsou v kritickém stavu. Motiv střelkyně podle šerifa zřejmě spočíval v kombinaci několika faktorů.

Bývalý informátor Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Alexander Smirnov se přiznal, že lhal vyšetřovatelům FBI ohledně korupce a úplatků, do nichž byli údajně zapleteni americký prezident Joe Biden a jeho syn Hunter Biden, napsala stanice BBC s odkazem na americké prokurátory.

Zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že si vybral svého bývalého šéfa tajných služeb Richarda Grenella za zmocněnce Bílého domu pro speciální mise. Jde o funkci, v níž zřejmě ovlivní americkou zahraniční politiku vůči zemím, jako jsou Severní Korea či Venezuela.

Americký odvolací soud zamítl žádost sociální sítě zaměřené na tvorbu krátkých videí TikTok o dočasné zablokování zákona, který vyžaduje, aby ji mateřská společnost ByteDance prodala do 19. ledna, jinak jí hrozí zákaz činnosti. Firmy TikTok a ByteDance podaly návrh u odvolacího soudu v pondělí a požádaly o více času na předložení svého případu Nejvyššímu soudu USA.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc, tentokrát v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř dvanáct miliard korun), oznámil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Nový balík tvoří podle prohlášení zveřejněného Blinkenovým úřadem například munice do salvových raketometů HIMARS, drony či protitankové systémy Javelin a AT-4.

Šéf FBI Christopher Wray rezignuje na svou funkci na konci funkčního období amerického prezidenta Joea Bidena. Donald Trump, který se úřadu ujme v lednu, už dříve oznámil, že Wraye zbaví funkce. Sám ho přitom ještě jako prezident jmenoval poté, co propustil jeho předchůdce Jamese Comeyho. Ten se znelíbil kvůli vyšetřování, ve kterém FBI prověřovala údajné kontakty mezi Trumpovou volební kampaní a Ruskem.

Syrští povstalci, kteří se dostali k moci v Damašku, obdrželi podle zdrojů obeznámených s ukrajinskými vojenskými aktivitami v zahraničí bezpilotní letouny a další podporu od ukrajinských zpravodajských agentů, kteří se tak snažili podkopat Rusko a jeho syrské spojence, reportoval list The Washington Post (WP).

Novým syrským premiérem byl jmenován Muhammed Bašír, podle agentury Reuters to v úterý oznámil v televizním projevu. Vedením přechodné vlády byl pověřen až do 1. března 2025. Bašír od ledna zastával pozici premiéra takzvané Syrské vlády spásy (SSG) v Idlibu, tedy na území kontrolovaném islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které na konci listopadu zahájilo úspěšnou ofenzivu proti režimu prezidenta Bašára Asada. Lídr hnutí Abú Muhammad al-Džulání večer deklaroval, že se Západ nemá čeho obávat a Sýrii čeká obnova.

Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

Bývalý syrský autoritářský prezident Bašár Asad a jeho rodina jsou v Moskvě, kde od ruských úřadů získali azyl, tvrdí ruské tiskové agentury s odvoláním na nejmenovaný zdroj v Kremlu. Tento zdroj rovněž sdělil, že syrští povstalci, kteří Asadův režim svrhli, se zaručili za bezpečnost ruských základen a diplomatických úřadů v zemi.

Zvolený americký prezident Donald Trump řekl v rozhovoru s televizí NBC News, že omilostní osoby odsouzené za útok na Kongres ze 6. ledna 2021. Trump také uvedl, že by „rozhodně zvážil“ vystoupení USA ze Severoatlantické aliance. Pokud budou evropské země platit za obranu, tak prý zachová americkou roli v NATO.

Nastupující americký prezident Donald Trump je známý svou ostrou rétorikou vůči domnělým vnitřním nepřátelům. Například o vězení pro svou tehdejší politickou oponentku Hillary Clintonovou mluvil již před zvolením do svého prvního funkčního období. I kvůli nynějším Trumpovým kontroverzním nominacím, prezidentské imunitě a absenci možnosti znovuzvolení se však mnozí začali reálně obávat odplaty. Bílý dům proto podle médií uvažuje nad plošnými preventivními milostmi.

Dosluhující americký prezident Joe Biden omilostnil svého syna Huntera v případech nelegálního získání zbraně a daňových deliktů. V minulosti slíbil, že zvláštní pravomoci ve prospěch své rodiny nepoužije. Biden uvedl, že dodržel slib nezasahovat do rozhodování ministerstva spravedlnosti. Stíhání syna označil za nespravedlivé a účelové, protože Hunter podle něj čelil kauzám jen kvůli tomu, že je jeho syn.

Vláda Spojených států oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek navštívil katedrálu Notre-Dame, slavnostní otevření proběhne už za týden za přítomnosti stovek hostů z celého světa. Mezi pozvanými jsou i američtí prezidenti Joe Biden a Donald Trump. První mše pro veřejnost pak proběhne v neděli. Rekonstrukce svatostánku po ničivém požáru trvala pět a půl roku, restaurátoři se museli vrátit ke středověkým postupům, aby co nejvěrněji napodobili původní rám střechy a další části zničené památky.

Libanonská armáda uvedla, že Izrael ve čtvrtek a ve středu, kdy začalo platit příměří, několikrát porušil klid zbraní. Armáda židovského státu zase ve čtvrtek odpoledne oznámila, že na jihu Libanonu provedla úder na objekt, který ke skladování raket využívá teroristické hnutí Hizballáh. Podle agentury Reuters šlo o první podobný úder od začátku příměří. Už dříve během čtvrtka izraelská armáda (IDF) hlásila, že na několika místech v libanonském pohraničí zaznamenala příchod „podezřelých osob“, a označila to za porušení příměří s Hizballáhem. Tanky IDF zasáhly několik jižních oblastí sousední země.

Budoucí americký prezident Donald Trump po telefonickém rozhovoru s mexickou hlavou státu Claudií Sheinbaumovou uvedl, že souhlasila se zastavením migrace z Mexika do Spojených států, které znamená uzavření hranic. Sheinbaumová však krátce poté oponovala, že žádné uzavírání hranic nechce.

Evropští lídři, Čína i země regionu vítají příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které ve středu vstoupilo v platnost. Někteří, například francouzský prezident Emmanuel Macron, vyjádřili také naději, že toto příměří otevře cestu k dohodě o klidu zbraní i v Pásmu Gazy. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval k dodržování podmínek, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila příměří za „paprsek“ naděje pro celý region.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).

Rusko vyslalo v noci na úterý na Ukrajinu 188 dronů, což je dosud nejvíce, oznámily ukrajinské vzdušné síly na Telegramu. Útokům čelil i Kyjev, nad kterým protivzdušná obrana zničila přes deset bezpilotních letounů. Invazní armáda podle ukrajinských vzdušných sil na napadenou zemi vystřelila také čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 dronů nad sedmnácti ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zprávy o obětech zatím nejsou.

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.