Joe Biden

„O ničem nevím,“ řekl americký prezident Donald Trump k pondělní zprávě, že se vrcholní představitelé národní bezpečnosti „podělili“ s šéfredaktorem časopisu The Atlantic Jeffreym Goldbergem o citlivé vojenské plány k chystaným úderům na jemenské povstalce. Šéfové tajných služeb, kteří byli součástí skupiny, tvrdí, že američtí činitelé v chatu utajované informace nesdíleli. Z řad demokratů se ozývá kritika a volání po vyšetřování. Negativně věc vnímají ale i někteří republikáni.

Snaha o úspory v americké federální vládě zasáhla už i klimatické programy, které provozuje armáda. Devět desítek jich přišlo o finance, a to přes odpor expertů, kteří považují oteplování za „násobič hrozeb“. Navíc není pravděpodobné, že tím vláda ušetří tolik, kolik plánuje.

Americký prezident Donald Trump telefonoval s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Potvrdili závazek k mírovému řešení rusko-ukrajinské války. Putin souhlasil s pozastavením úderů na ukrajinskou energetiku na třicet dnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že Kyjev podporuje americký návrh energetického klidu zbraní.

Dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se vrátila na Zemi. Modul Crew Dragon od společnosti SpaceX s nimi úspěšně dosedl do vod Mexického zálivu.

Telefonát, který v úterý proběhl mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, vzbuzuje zásadní pozornost. Hovor se měl týkat možností ukončení ruské války proti Ukrajině. Oba muži o sobě v minulosti hovořili s respektem. Trump Putina označil za „silného a chytrého lídra“. Šéf Kremlu pak vzájemné vztahy popsal jako „pragmatické a důvěřivé“.

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva. Hútíové tvrdí, že v odpovědi napadli americkou letadlovou loď a další plavidla.

Americký prezident Donald Trump přednesl před oběma komorami Kongresu teatrální projev, který přinesl málo nového, shodli se ve vysílání ČT24 experti. Šlo podle nich spíše o seznam „bombastických“ prohlášení, přehánění a lží. Za jedinou překvapivou věc označili vstřícné gesto vůči Ruskem napadené Ukrajině.

Američanům se vrátila hrdost a americký sen je nezastavitelný, řekl v projevu k oběma komorám Kongresu šéf Bílého domu Donald Trump. Úvod proslovu narušili demokraté pískáním, jeden z kongresmanů byl pak vyveden ze sálu. Trump slíbil zachránit ekonomiku před inflací, daňové úlevy či boj s ilegální imigrací. Zmínil také, že obdržel dopis od ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu jednat. Ukrajinská média s odvoláním na tamní činitele ovšem poznamenala, že Trump citoval Zelenského internetové vyjádření, nikoliv dopis.

Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Podle Bílého domu minutu po půlnoci místního času (6:01 SEČ) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Kanada reagovala, že od úterý zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun). Čína v reakci zavede cla v rozmezí deseti až patnácti procent na některé produkty. Odvetná cla avizuje i Mexiko.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským rychle skončilo po roztržce v Oválné pracovně. „K některým nedorozuměním podle mého soudu došlo i kvůli tomu, že Zelenskyj nevyužil při rozhovoru tlumočníka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. O situaci hovořil v 90' ČT24 spolu s dalším exministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), Vlastislavem Břízou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy či investorem Ondřejem Jonášem.

Kalifornský federální soudce shledal, že hromadné propouštění federálních zaměstnanců ve zkušební době, jak požaduje administrativa prezidenta Donalda Trumpa, je pravděpodobně nezákonné. Dočasně tak zablokoval snahu nové administrativy nařídit ministerstvu obrany a dalším federálním úřadům, aby propustily tisíce čerstvě přijatých pracovníků, a vyhověl žalobě podané koalicí odborů a neziskových organizací.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) si myslí, že ruský vůdce Vladimir Putin musí být doveden k jednání o míru na Ukrajině. Jde však o to, aby tato země přežila jako suverénní stát na území, které dnes ovládá, sdělil v Interview ČT24. Vyjádřil se i k účasti na konferenci amerických konzervativců, kde si prý politici chodili pro potlesk, když mohli říct „něco nehezkého“ o Evropě.

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.

Republikánská většina v americkém Senátu schválila ve středu jednoho z nejpřekvapivějších kandidátů do kabinetu prezidenta Donalda Trumpa, když potvrdila jmenování bývalé kongresmanky Tulsi Gabbardové ředitelkou tajných služeb. Bude dohlížet na práci osmnácti různých agentur.

Umělá inteligence (AI) může způsobit revoluci, pokud se bude využívat zodpovědně. Může pomoci k průlomům ve zdravotnictví, vzdělání či v energetice, řekl prezident Petr Pavel na summitu o AI, který hostí Francie. Události se účastní lídři dalších států, při své první zahraniční cestě na něj zavítal americký viceprezident JD Vance.

Na Guantánamu na Kubě přistálo prvních deset zadržených migrantů. Podle dostupných informací šlo o členy venezuelského gangu. Na zmíněné americké základně má vzniknout celkem třicet tisíc lůžek pro zatčené. Provedení největší masové deportace v dějinách USA bylo jedním z hlavních slibů prezidenta Donalda Trumpa, podle některých analytiků ale akce zaostává za jeho očekáváními a je dělaná hodně „na efekt“.

Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy a přestavět ho poté, co bude místní obyvatelstvo přesídleno jinam, prohlásil prezident USA Donald Trump poté, co v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Trump už předtím zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Jejich nucené přesídlení by ale odporovalo mezinárodnímu právu.

Anonymní skupina agentů a zaměstnanců amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v úterý zažalovala americké ministerstvo spravedlnosti ve snaze zabránit prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho spojencům ve zveřejnění jmen několika pracovníků FBI. Ti vyšetřovali případy spojené s útokem Trumpových stoupenců na Kapitol ze 6. ledna 2021. Podle agentury AP stojí za žalobou agenti, kteří se na vyšetřování těchto případů podíleli. Podle informací New York Times (NYT) se vyšetřování případu účastnilo až šest tisíc lidí.

Vyloučení napadené země z jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení ruské války na Ukrajině by bylo velmi nebezpečné, prohlásil v rozhovoru s agenturou AP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj nechce jednat o příměří ani diskutovat o jakýchkoliv ústupcích, protože má na frontě aktuálně převahu.

Obchodní válka mezi Spojenými státy americkými a Evropou je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) nevýhodná pro obě strany. Proto je potřeba, aby evropské státy ukázaly, v čem jsou pro USA důležité, podotkl v Interview ČT24. V pořadu Lipavský hovořil také o vlivu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení rusko-ukrajinské války nebo zvýšení výdajů na zbrojení v rámci NATO.