Joe Biden

Člen americké Sněmovny reprezentantů Lloyd Doggett v úterý jako první demokratický zákonodárce veřejně vyzval prezidenta Joea Bidena, aby se vzdal nominace Demokratické strany do podzimních voleb, a neusiloval tak o znovuzvolení šéfem Bílého domu.

Americký exprezident Donald Trump požádal newyorský soud, aby odložil vynesení trestu v kauze plateb pornoherečce. Soudce má podle něj vzít v úvahu verdikt Nejvyššího soudu USA o imunitě, napsala agentura AP. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena rozhodnutí vytváří nebezpečný precedens. Deník The New York Times (NYT) píše o „dárku nevyčíslitelné hodnoty“ pro Trumpa i další prezidenty, kteří by se rozhodli porušovat zákon či ústavu. Soud řešil, jestli má Trump imunitu vůči stíhání za snahu zvrátit poslední prezidentské volby. V pondělí případ vrátil nižší instanci.

Nejvyšší soud USA rozhodl, že pro Donalda Trumpa částečně platí imunita vůči stíhání za činy v úřadu. Verdikt se tak vztahuje i na další bývalé americké prezidenty. Trumpův případ ale definitivně nerozsoudil, vrátil jej k přezkoumání nižšímu soudu.

Nejistý výkon Joea Bidena v předvolební debatě na CNN vyvolal diskuse o tom, že by strana měla do listopadových prezidentských voleb vyslat jiného zástupce, tvrdí americká média. Biden měl problémy se vyjadřovat a nedokázal zatlačit na svého oponenta Donalda Trumpa v tématech, kde má slabiny. Demokraté hovoří o zklamání, ale prezident se odstoupit nechystá.

Demokratický prezident Joe Biden a republikán Donald Trump se střetli v první předvolební debatě, kterou vysílala americká stanice CNN. Biden v ní mimo jiné obvinil Trumpa že „odměňoval bohaté“ a „nechal ekonomiku v chaosu“. Trump naopak obvinil Bidena, že svým vedením zapříčinil vysokou inflaci a negativní aspekty ekonomických výsledků přiřkl pandemii covidu-19. Tématem byla i ruská invaze na Ukrajinu či vysoký věk obou kandidátů. Oba nešetřili osobními útoky, v úvodu si ani nepodali ruku.

Spojené státy se chystají na první televizní debatu před letošními prezidentskými volbami. V noci ze čtvrtka na pátek SELČ odvysílá diskuzi mezi současným prezidentem USA Joem Bidenem a jeho předchůdcem Donaldem Trumpem stanice CNN. Podle komentátorů právě duely kandidátů mohou výrazně ovlivnit pozdější rozhodnutí amerických voličů. Vůbec poprvé mohli lidé sledovat v televizi debatu mezi Richardem Nixonem a Johnem F. Kennedym, kterou demokratický politik podle průzkumů opanoval.

V noci se bude konat první debata dvou kandidátů na amerického prezidenta – Joea Bidena a Donalda Trumpa – před letošními volbami. Trump se o Bílý dům ucházel již v roce 2016, kdy porazil tehdejší kandidátku Demokratické strany Hillary Clintonovou, a následně se pokusil mandát obhájit o čtyři roky později. Tehdy ho porazil nynější úřadující prezident Joe Biden. Dlouholetý senátor a viceprezident v administrativě Baracka Obamy se od té doby stal terčem mnoha osobních invektiv od Trumpa, který volební porážku nikdy neuznal. Na Trumpa ve svých vystoupeních zase často cílí Biden. Web ČT24 přináší výběr výroků, kterými se oba uchazeči vzájemně častovali.

Izraelská armáda oznámila, že při jejím útoku na uprchlický tábor Šatí ve městě Gaza zemřelo třináct lidí včetně sestry šéfa Hamásu Ismáíla Haníji a její rodiny. Informoval o tom izraelský deník Ha'arec. Cílem byla budova, kterou používali teroristé z Hamásu. Někteří z nich se podle armády podíleli na zadržování izraelských rukojmí a také na masakru z loňského 7. října.

Už dva roky neplatí ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Tamní Nejvyšší soud svým rozhodnutím nechal regulaci na rozhodnutí jednotlivých federálních států. Právě toto téma rezonuje v předvolební kampani prezidentských voleb, které USA čekají na podzim. Někteří členové Republikánské strany žádají další omezení. V americkém Senátu tento měsíc nepodpořili také zákon zaručující přístup k antikoncepci.

Spojené státy se chystají na předvolební debatu dvou favoritů podzimních prezidentských voleb. Po čtyřech letech se v ní znovu setkají současný šéf Bílého domu Joe Biden a jeho předchůdce Donald Trump. V amerických médiích v posledních týdnech rezonuje otázka, zda dokážou kandidáti v rozdělené americké společnosti oslovit ještě nějaké nerozhodnuté voliče – případně jestli možným výkonem v debatě neodradí část svého vlastního elektorátu.

Nový program Bílého domu má zapojit mladou generaci do obrany Spojených států před změnami klimatu. Zatím devět tisíc pracovníků podpoří instalaci solárních panelů, obnovu pobřežních mokřadů nebo zateplování domů. Všechny projekty by měly pomáhat Spojeným státům, aby se lépe adaptovaly na klimatické změny.

Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek. Moskva rovněž uvedla, že zničila šest bezposádkových plavidel ukrajinského námořnictva v Černém moři. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk naopak informoval o sestřelení všech čtyř ruských řízených střel.

Přistěhovalci, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech bez patřičných dokladů a uzavřeli manželství s americkými občany, budou moci nově žádat o povolení k pobytu bez hrozby vyhoštění. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, který se podle agentury AP tak snaží vyvážit svou imigrační politiku po nedávném omezení azylových procesů na jižní hranici USA. Nový program nabízí cestu k americkému občanství asi půl milionu lidí.

Nejslavnější jméno americké politiky se po letech opět účastní klání o Bílý dům. Kandidatura Roberta Kennedyho mladšího ale budí velké kontroverze. Odmítá ji i část rodiny Kennedyů. Někteří tvrdí, že Robert Kennedy mladší, který kandiduje jako nezávislý, svými kroky nahrává republikánovi Donaldu Trumpovi. Kennedy se „proslavil“ jako odpůrce očkování proti covidu a jako prezident by peníze určené na pomoc Kyjevu raději viděl u Američanů, kteří trpí depresemi a závislostmi.

Státníci z celého světa se musí rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině, dnes se k němu mezinárodní společenství začíná přibližovat, řekl o summitu ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Delegace desítek zemí jednají o jaderné a potravinové bezpečnosti a o uvězněných či unesených Ukrajincích. Rusko, které je ve válce agresorem a pozvánku nedostalo, podmiňuje jakákoli mírová jednání ústupem ukrajinských sil.

Osud zbývajících izraelských rukojmí, která teroristé z Hamásu odvlekli vloni 7. října, je zcela zásadní pro řešení a případné ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. Ani sami únosci, kteří by měli zadržovat nejméně 116 lidí, ale nevědí, kolik z unesených je ještě naživu. Ozbrojené křídlo Hamásu v pátek oznámilo, že dvě rukojmí zemřela před několika dny při leteckém úderu izraelské armády v Rafahu na jihu Gazy.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Bývalý americký prezident Donald Trump ve čtvrtek poprvé od vpádu svých stoupenců do sídla Kongresu 6. ledna 2021 navštívil washingtonskou parlamentní čtvrť Capitol Hill. Setkal se tam s republikánskými zákonodárci, informovala agentura AP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Libanonské šíitské hnutí Hizballáh tvrdí, že uskutečnilo největší dronový útok na izraelské cíle od začátku války v Pásmu Gazy, tedy od 7. října loňského roku. S odvoláním na představitele hnutí o tom informovala agentura Reuters. Hizballáh podle svého prohlášení vypustil rakety a drony celkem na devět vojenských objektů Izraele. Útok proběhl den poté, co židovský stát oznámil, že se mu podařilo zneškodnit vysoce postaveného velitele šíitského hnutí. V Pásmu Gazy postupuje Izrael dál do Rafahu, zatímco pokračují jednání o příměří.

Evropská unie je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila ve středu Evropská komise (EK). Vybírat by je začala patrně v červenci, a to pouze tehdy, že v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti do té doby nenastane žádný průlom. Ty automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo jednadvacet procent. Čína chystané opatření kritizuje.

Soudní porota ve státě Delaware shledala syna amerického prezidenta Huntera Bidena vinným ve všech třech bodech obžaloby v kauze držení zbraně, napsala agentura AP. Porotci došli k závěru, že Biden lhal prodejci zbraní s federální licencí, když ve formuláři nepravdivě uvedl, že není uživatelem drog, a že následně nelegálně vlastnil zbraň jedenáct dní. Jednalo se o Colt Cobra. Při přečtení verdiktu syn prezidenta podle AP nedával najevo emoce.

Izraelská armáda osvobodila čtyři živá rukojmí z Nusajrátu v centrální části Pásma Gazy. Tři muže a jednu ženu unesli palestinští teroristé loni 7. října z hudebního festivalu. Tiskový úřad Hamásu uvedl, že při těchto operacích zemřelo nejméně 210 Palestinců a zhruba čtyři sta dalších bylo zraněno, čísla nelze nezávisle ověřit.