Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů korun). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.
Denní výkaz ministerstva financí za úterý ukázal, že nesplacený veřejný dluh USA vzrostl na 40,047 bilionu dolarů. Tento milník byl překročen pouhých pět měsíců poté, co v březnu dluh dosáhl 39 bilionů dolarů. V říjnu, opět jen o pět měsíců dříve, dluh překročil 38 bilionů.
Za posledních necelých deset let se přitom zdvojnásobil, upozorňují agentury. V lednu 2017, kdy se prezidentem poprvé stal Donald Trump, federální veřejný dluh činil 19,95 bilionu dolarů. Nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) přitom očekával, že celkový dluh do konce aktuálního fiskálního roku, což je v září, dosáhne 39,4 bilionu dolarů.
Dědictví covidu
Zhruba jedna třetina tohoto nárůstu připadá na období dvou let, kdy vláda intenzivně čerpala úvěry na financování opatření proti pandemii covidu-19, která zavedl Trump během prvního funkčního období a po něm i prezident Joe Biden.
Zbytek lze podle Reuters přičíst fiskálním rozhodnutím obou prezidentů v kombinaci s dlouhodobou nerovnováhou mezi daňovými příjmy a výdaji.
Varování
Skupiny pro rozpočtový dohled varovaly před vypuknutím dluhové krize v plném rozsahu, pokud zákonodárci nezačnou řešit neudržitelný fiskální výhled a nezvýší daně, neosekají výdaje, případně obojí, píše Reuters. Prudce rostoucí veřejný dluh a další překonaný milník se podle odborníků už nyní promítají do peněženek Američanů – zvyšují náklady na úvěry, například na hypotéky a automobily, tlačí na pokles mezd v podnicích, které mají méně peněz na investice, a vedou ke zdražování zboží a služeb.
Růst zadlužení je pro Trumpa nepříjemnou zprávou, protože v předvolební kampani v roce 2024 sliboval omezit výdaje vlády. K růstu zadlužení částečně přispělo i zneplatnění cel, která Trump zavedl, a válka na Blízkém východě. Ta si za téměř šest měsíců bojů vyžádala životy 18 amerických vojáků a přišla Spojené státy na 37,5 miliardy dolarů. Konflikt přitom zatím nevykazuje známky brzkého řešení a nesnižují se ani výdaje na obranu.
Sněmovna reprezentantů v červenci těsně schválila každoroční zákon o obranné politice, který počítá s rekordní částkou 1,15 bilionu dolarů pro Pentagon. Obtížné je také vyčíslit úspory, které měly přinést Trumpovy snahy o zeštíhlení federální vlády a rušení úřadů. Nezávislí pozorovatelé tvrdí, že skutečné úspory jsou výrazně nižší než částky uváděné vládou. Web ministerstva pro efektivitu vlády (DOGE) v současnosti uvádí škrty 215 miliard dolarů, uvedla agentura AFP.
Výnosy dlouhodobých amerických státních dluhopisů v úterý vystoupaly nejvýše od roku 2007. Investoři se obávají, že válka s Íránem zvýší cenové tlaky a inflaci, zároveň mají stále větší pochybnosti o schopnosti Washingtonu zvládat vysoký rozpočtový schodek. Vyšší výnosy znamenají, že americká vláda bude muset při refinancování dluhu platit nejvyšší úroky od doby před globální finanční krizí v roce 2008. Ve středu se ministerstvo financí pokusilo situaci na trhu stabilizovat, díky čemuž se pak výnosy snížily.
Vyjádření analytiků
Spojené státy dlouhodobě hospodaří s vysokým schodkem a půjčují si peníze mimo jiné na financování války a daňových škrtů. Analytička a specialistka na rozpočet a daně Jessica Riedlová z Brookings Insitution uvedla, že americké deficity se v posledních letech pohybují kolem dvou bilionů dolarů, a to i v době míru a hospodářského růstu. Už delší dobu je podle ní známo, že vládní deficity se ubírají neudržitelnou cestou. Zatímco dříve trhy znepokojovaly schodky tři až čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), nyní schodky dosahují šesti až sedmi procent, což nervozitu na trhu zvyšuje. Situaci zhoršují i vyšší úrokové náklady kvůli inflaci a rostoucí výdaje spojené se stárnutím populace.
Analytici také poukazují na to, že neexistuje žádná hranice poměru dluhu k HDP, jejíž překročení by automaticky vyvolalo dluhovou krizi. I když hrubý dluh představuje symbolickou hranici, mnoho ekonomů považuje za důležitější sledovat dluh držený veřejností, tedy vládní dluh, který drží soukromí investoři a subjekty mimo vládu a který nezahrnuje například dluh státu vůči penzijním fondům státních zaměstnanců. Celkový hrubý dluh má přesto význam psychologický, protože finanční trhy upozorňuje, že rostoucí zadlužení si zaslouží větší pozornost, dodala Riedlová.
Ředitel pro fiskální politiku neziskové organizace Bipartisan Policy Center Caleb Quakenbush upozornil, že vývoj amerických rozpočtových výdajů se Kongres ani jednotlivé vlády dosud nepokusily řešit smysluplným a dlouhodobým způsobem. Varoval také před nejistotou související s bezprecedentním objemem zadlužování. V případě dluhové krize by podle něj mohl trh se státními dluhopisy čelit vážným problémům.
I bez krizového scénáře by ale vysoké zadlužování mohlo způsobit růst nákladů na úvěry pro domácnosti a firmy, což by zatížilo celou ekonomiku. Americký ministr financí Scott Bessent přitom už dříve stanovil cíl snížit rozpočtový schodek na tři procenta HDP. Americká centrální banka (Fed) aktuálně odhaduje rozpočtový schodek asi na šest procent HDP.
