Federální rezervní systém

Americká centrální banka (Fed) na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila ve snaze snížit inflaci základní úrokovou sazbu podle očekávání o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001. Šéf Fedu Jerome Powell v následných poznámkách nevyloučil další zvýšení úroků v září, bude podle něj záviset na stavu ekonomiky.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma pět procent až 5,25 procenta. Centrální banka v prohlášení naznačila, že možná pozastaví další zvyšování úroků. Šéf Fedu Jerome Powell to později během svého vystoupení nepotvrdil. Fed zvýšil základní úrokovou sazbu, která je nyní nejvýše od roku 2006, podesáté za sebou.

Rada České národní banky (ČNB) ve středu na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro ponechání sazby na této úrovni hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Na nynější úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Americká ekonomika v lednu vytvořila zhruba 517 tisíc nových pracovních míst, což je mnohem více, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti pak ve Spojených státech překvapivě klesla na 3,4 procenta, nejníže za půl století. Ve své zprávě to uvedlo americké ministerstvo práce.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za „výzkum bank a finančních krizí“. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Americká centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Je to nejvyšší hodnota od začátku krize v roce 2008. Fed počítá s tím, že bude úroky zvyšovat dál až nad čtyři procenta, aby zkrotil inflaci.

Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o šestnáct procent. Růst tak zrychlil už podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší od prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali sedmnáctiprocentní inflaci. Podle nich se meziroční inflace v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) zvýšil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. Je to nejvyšší zvýšení úroků za posledních 22 let. V prohlášení Fed rovněž oznámil, že příští měsíc začne snižovat objem držených dluhopisů. Kroky měnového výboru mají snížit inflaci, která je nyní nejvyšší za čtyřicet let.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, kterým asi sedm miliard dolarů (150 miliard korun) zabavených afghánské centrální bance po nástupu Talibanu k moci rozděluje mezi humanitární pomoc Afgháncům a příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001. V pátek to oznámil Bílý dům.

Hrubý domácí produkt (HDP) USA se za minulý rok zvýšil o 5,7 procenta. V rychlém odhadu to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Jde o největší roční nárůst od roku 1984. Analytici přitom předpokládali zrychlení jen o 5,5 procenta, upozorňuje agentura Reuters. Ve čtvrtém kvartálu hospodářský růst zrychlil v ročním přepočtu na 6,9 procenta z 2,3 procenta ve třetím čtvrtletí.

Představitelé měnového výboru amerického Federálního rezervního systému (Fed) v prohlášení zveřejněném na závěr dvoudenního zasedání nastínili plán zvýšit od března základní úrokovou sazbu. Významně se tím změní dosavadní politika téměř nulových úroků, která v době pandemie podporovala ekonomický růst. Vedlejším efektem ale byl prudký nárůst inflace, se kterou se chce Fed, který plní roli centrální banky, nyní vypořádat.

Cena severomořské ropy Brent ve středu poprvé od října roku 2014 překonala hodnotu devadesáti dolarů (1953 korun) za barel. K růstu přispívá geopolitické napětí v Evropě a na Blízkém východě, které zvyšuje obavy investorů o již tak slabé dodávky, píše agentura Reuters.

Britská centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,15 bodu na 0,25 procenta, zejména kvůli sílícím inflačním tlakům. Z velkých vyspělých zemí je tak Británie první, která od začátku pandemie covidu-19 zvedla úroky.

Míra inflace ve Spojených státech v listopadu vystoupila na 6,8 procenta. Je nejvyšší za téměř čtyřicet let. Ceny se zvyšovaly u většiny položek, nejvíce zdražily pohonné hmoty, auta, bydlení i potraviny. Výsledek překonal očekávání analytiků. Znamená to, že americká centrální banka by mohla uvažovat o rychlejším ukončení opatření na podporu ekonomiky.