Fed zvýšil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, nejvíce za dvě dekády

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) zvýšil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. Je to nejvyšší zvýšení úroků za posledních 22 let. V prohlášení Fed rovněž oznámil, že příští měsíc začne snižovat objem držených dluhopisů. Kroky měnového výboru mají snížit inflaci, která je nyní nejvyšší za čtyřicet let.

Rozhodnutí o zvýšení úroků bylo podle banky jednomyslné a v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. Fed tak navázal na březnové zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu.

Navzdory poklesu hrubého domácího produktu v prvních třech měsících roku zůstávají výdaje domácností a fixní investice firem vysoké, upozornil Fed. Inflace pak zůstává zvýšená a kvůli válce na Ukrajině a novým koronavirovým omezením v Číně zřejmě zůstanou inflační tlaky vysoké.

„Inflace je příliš vysoká,“ řekl šéf Fedu Jerome Powell. „Jednáme rychle, abychom ji snížili.“ Uvedl také, že Fed neuvažuje o zvýšení úroků o 0,75 procentního bodu. Na stole je však další zvýšení o půl procentního bodu na zasedáních měnového výboru v červnu a v červenci. Zdůraznil také přesvědčení, že obnovení cenové stability, tedy omezení vysoké inflace, je nezbytné pro udržení zdravé ekonomiky.

Fed sníží svou rozvahu

Fed také začne snižovat svoji rozvahu, která stoupla až na devět bilionů USD (210,3 bilionu korun), když se centrální banka snažila ochránit ekonomiku před pandemií nemoci covid-19. V červnu, červenci a srpnu by měla rozvaha klesat o 47,5 miliardy USD měsíčně a v září by se tato částka mohla zvýšit na 95 miliard USD měsíčně.

Zvýšení úrokové sazby zdražuje úvěry a zpomaluje poptávku, což pomáhá zpomalovat inflaci, zároveň ale oslabuje hospodářský růst. Centrální banka se proto musí snažit zvýšit úrokové sazby natolik, aby omezila inflaci, a zároveň neohrozila ekonomický růst a trh práce.

Powell rovněž prohlásil, že chce rychle zvýšit hlavní úrokovou sazbu na úroveň, která nebude stimulovat ani omezovat hospodářský růst. Představitelé Fedu naznačili, že této hranice, která se podle nich pohybuje kolem 2,4 procenta, dosáhne do konce roku. Finanční trhy počítají s tím, že do poloviny příštího roku úrok stoupne až na 3,6 procenta, což by byla nejvyšší hodnota za patnáct let.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Miřejovský: Předkládá se, že zvyšování základní úrokové sazby bude pokračovat
Zdroj: ČT24

Inflace je nejvyšší od roku 1981

Americké akcie v reakci na rozhodnutí Fedu prudce vzrostly a po Powellově projevu zisky dále zvýšily. Výnosy amerických státních dluhopisů se naopak snížily a dolar vůči koši měn oslabil.

Inflace v USA se nyní nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Fedu. V březnu stoupla na 8,5 procenta, což byla nejvyšší úroveň od prosince 1981. Šestý měsíc po sobě ceny rostly tempem nad šest procent.

Nejvíce se zvyšovaly ceny jídla a energií, které žene vzhůru ruská invaze na Ukrajinu. Dál se zvyšovaly i náklady na bydlení. HDP pak v prvním čtvrtletí klesl o 1,4 procenta po růstu o 6,9 procenta ve čtvrtém čtvrtletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Typ Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, po poledni už byla cena nad 82 dolary za barel.
09:46Aktualizovánopřed 27 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 16 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...