Fed

Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila ve středu základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce.

Japonské akcie v úterý výrazně zpevnily, jejich hlavní index přidal více než deset procent. Smazal tak podstatnou část ztrát z pondělí, kdy se naopak propadl o více než dvanáct procent, což byl nejvýraznější pokles od října 1987. Podobná situace nastala i v USA, kde akcie v úterý vzrostly. Vůči koši měn posílil i americký dolar. Hlavní indexy evropských burz se po pondělním výprodeji pohybovaly v úterý ve tři hodiny odpoledne v minusu, trhy ale nakonec uzavřely smíšeně.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco v únoru počítala s růstem o 2,9 procenta. Česko si povede nejhůře ze zemí Visegrádské skupiny (V4), předpokládá OECD.

Americká centrální banka (Fed) na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila ve snaze snížit inflaci základní úrokovou sazbu podle očekávání o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001. Šéf Fedu Jerome Powell v následných poznámkách nevyloučil další zvýšení úroků v září, bude podle něj záviset na stavu ekonomiky.

Silný hospodářský vzestup Číny je už několik desetiletí nezpochybnitelný. Země se stala mocností číslo dvě s ambicí dostat se ještě výše. Peking se snaží posilovat i pozici své měny, jüanu. Ta je zatím zdánlivě daleko za vedoucím dolarem, coby hlavní globální měnou. Ale vzestup jüanu se nemusí projevovat jen v rezervách centrálních bank, ale i ve stále významnější roli v mezinárodním obchodě. A válka na Ukrajině jeho přitažlivost v některých koutech světa ještě posiluje.

Rada guvernérů americké centrální banky (Fed) schválila největší švýcarské bance UBS záměr převzít dceřiné společnosti, které má ve Spojených státech švýcarská banka Credit Suisse. Zmizela tak další významná překážka na cestě k dokončení záchranné transakce, kterou zprostředkovala švýcarská vláda.

Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent. Sazbu zvýšila minulý týden i Evropská centrální banka, pošesté za sebou.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v pondělí klesla pod 40 eur (asi 959 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od července 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky. Podle předsedy představenstva Pražské plynárenské Martina Pacovského mají vyšší teploty největší vliv na letošní úspory energií, Češi prý ale po zavedení vládního stropu s plynem šetřit přestávají. Nadále zlevňují i ceny ropy.

Americká ekonomika v lednu vytvořila zhruba 517 tisíc nových pracovních míst, což je mnohem více, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti pak ve Spojených státech překvapivě klesla na 3,4 procenta, nejníže za půl století. Ve své zprávě to uvedlo americké ministerstvo práce.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání zvedla základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru.

Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Centrální banka dále snížila výhled tempa růstu americké ekonomiky v příštím roce na 0,5 procenta ze zářijového odhadu 1,2 procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka se neblíží tomu, aby ohlásila vítězství nad vysokou inflací.

Hrubý domácí produkt letos podle České národní banky vzroste o 2,2 procenta, v příštím roce poklesne o 0,7 procenta. Centrální banka zhoršila svůj odhad, dosud počítala s tím, že i napřesrok ekonomika poroste. Bankovní rada na svém listopadovém zasedání zároveň ponechala v sedmiprocentní výši základní úrokovou sazbu. Naposledy se změnila před koncem června, kdy ještě zasedala rada ve starém složení. Guvernér Aleš Michl dal ovšem najevo, že i na příštím zasedání bankovní rady připadá v úvahu pouze setrvání na dosavadních hodnotách, nebo zvýšení. Snižovat sazby ČNB zatím nebude.

Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň téměř za patnáct let. Banka nicméně naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za „výzkum bank a finančních krizí“. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Americká centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Je to nejvyšší hodnota od začátku krize v roce 2008. Fed počítá s tím, že bude úroky zvyšovat dál až nad čtyři procenta, aby zkrotil inflaci.

Ekonomika Spojených států ve druhém čtvrtletí v přepočtu na celý rok překvapivě klesla o 0,9 procenta. Ve své předběžné zprávě to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Největší ekonomika světa vykázala pokles již druhé čtvrtletí za sebou, v prvním kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 1,6 procenta.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 2,25 až 2,50 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí. V prohlášení Fed dodal, že navzdory důkazům o zpomalování americké ekonomiky plánuje další zvyšování výpůjčních nákladů.

Jednotná evropská měna se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15:00 SELČ se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 dolaru. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb.

Jednotná evropská měna v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem úterního poledne pak ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 dolaru.

Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v květnu nečekaně zrychlil a z dubnových 8,3 procenta se dostal na 8,6 procenta. Ve své páteční zprávě to oznámilo americké ministerstvo práce. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od prosince 1981 a je vyšší, než čekali analytici.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) zvýšil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. Je to nejvyšší zvýšení úroků za posledních 22 let. V prohlášení Fed rovněž oznámil, že příští měsíc začne snižovat objem držených dluhopisů. Kroky měnového výboru mají snížit inflaci, která je nyní nejvyšší za čtyřicet let.

Hrubý domácí produkt (HDP) USA se za minulý rok zvýšil o 5,7 procenta. V rychlém odhadu to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Jde o největší roční nárůst od roku 1984. Analytici přitom předpokládali zrychlení jen o 5,5 procenta, upozorňuje agentura Reuters. Ve čtvrtém kvartálu hospodářský růst zrychlil v ročním přepočtu na 6,9 procenta z 2,3 procenta ve třetím čtvrtletí.