V úvodu týdne klesají akcie na evropských i amerických trzích. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení cel na dovoz z Kanady, Číny a Mexika. Proti Kanadě a Mexiku však budou cla na měsíc pozastavena. Mezitím klesají i ceny nejznámějších kryptoměn. Bitcoin se propadl hluboko pod sto tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Naopak zpevňuje americký dolar, zatímco kurz čínského jüanu obchodovaného v zahraničí klesl na historické minimum.
Měsíční odklad amerických cel na mexické zboží oznámila po rozhovoru s Trumpem tamní prezidentka Sheinbaumová na síti X, kde napsala, že „s prezidentem Trumpem dosáhli řady dohod“. Avizovala, že Mexiko „posílí severní hranici deseti tisíci příslušníky Národní gardy, aby se zabránilo pašování drog z Mexika do Spojených států, zejména fentanylu“, a že USA se zavázaly „pracovat na zabránění pašování vysoce výkonných zbraní do Mexika“. Týmy obou zemí budou podle prezidentky pracovat na bezpečnosti i obchodu a tarify budou podle ní od pondělí na jeden měsíc pozastaveny. Trump posléze pozastavení cel potvrdil.
„Přestože Mexiko neohlásilo, jaké by byly potenciální odvetné kroky, pokud by se americká cla zavedla, tak agentura Reuters informovala o možných odvetných krocích, které by Mexiko zavedlo na USA. Mohla by to být cla, která by se pohybovala od pěti do dvaceti procent a týkala by se třeba dovozu vepřového masa, hliníku nebo oceli ze Spojených státu,“ informoval ve vysílání ČT24 redaktor David Radimerský.
Ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett v pondělí naznačil, že Washington je spokojenější s tím, jak na zavedení cel doposud reagovalo Mexiko, než jak odpověděla Kanada. V rozhovoru s televizní stanicí CNBC řekl, že „Mexičané velmi, velmi vážně míní dělat to, co řekl prezident Trump“, zatímco Kanaďané podle něj „jasný jazyk exekutivního příkazu zjevně nepochopili“.
Pozdě večer SEČ ale kanadský premiér Justin Trudeau po druhém pondělním telefonátu oznámil, že uvalení cel na kanadské zboží se nejméně o třicet dnů odkládá. Trump rozhovor označil za velmi dobrý a odložení cel potvrdil. V nadcházejících třiceti dnech se podle něj ukáže, jestli je možné dospět k finální ekonomické dohodě s Ottawou.
„Kanada přijímá nový slib, že určí fentanylového cara, kartely zařadíme na seznam teroristů, zajistíme nepřetržitý dohled na hranici, zahájíme činnost kanadsko-americké společné zásahové jednotky pro boj proti organizovanému zločinu, fentanylu a praní špinavých peněz. Podepsal jsem také novou směrnici o zpravodajských službách v oblasti organizovaného zločinu a fentanylu a podpoříme ji 200 miliony dolarů,“ napsal kanadský premiér s tím, že cla budou pozastavena na nejméně třicet dní, zatímco země budou spolupracovat.
Reakce trhů
Hlavní indexy amerických akcií ztrácejí zhruba od jednoho do dvou procent. Index S&P 500 krátce po pondělním zahájení klesl o více než 1,5 procenta pod 5950 bodů. Dow Jonesův index pak ztrácel 1,2 procenta a držel se kolem 44 tisíc bodů, zatímco index Nasdaq Composite, v němž jsou akcie mnoha firem z odvětví vyspělých technologií, odepisoval téměř dvě procenta na 19 269 bodů. Na rekordu je naopak zlato, jehož cena se dostala na 2828 dolarů za trojskou unci (31,1 gramu).
Bitcoin krátce před polednem ztrácel za posledních 24 hodin podle kryptoměnové burzy CoinDesk asi čtyři procenta zhruba na 95 500 amerických dolarů. V noci se propadl až na 91 304 dolarů. Nejvýše se tato největší a nejstarší kryptoměna obchodovala v den Trumpovy inaugurace 20. ledna, kdy poprvé přesáhla hranici 109 tisíc dolarů.
Druhá největší kryptoměna ether se v pondělí ráno v Asii propadla až o 26,5 procenta na 2135 dolarů, což byl podle agentury Bloomberg její největší jednodenní pokles v procentech od 19. května 2021. Před dvanáctou hodinou středoevropského času pak ztrácela 16 procent asi na 2600 dolarů.
Ztráty zaznamenávají i ostatní digitální měny, jako je solana či XRP. Trumpova digitální měna $Trump odepisovala zhruba patnáct procent.
Podle dat společnosti CoinGecko se hodnota skoro čtvrtiny ze stovky největších kryptoměn za posledních 24 hodin snížila o dvacet procent a více. Akcie americké kryptoměnové burzy Coinbase ztrácely před začátkem obchodování v USA více než pět procent.
Kryptoměny se obecně považují za riziková aktiva. Podle agentury AFP se jich investoři teď zbavují zejména proto, aby kompenzovali ztráty na jiných trzích, které se potýkají s problémy po zavedení cel.
Analytik: Trhy přecházejí do režimu averze k riziku
„Jsme svědky rozsáhlého kolapsu kryptoměn: trhy přecházejí do režimu averze k riziku,“ zdůraznil analytik společnosti SPI Asset Management Stephen Innes. Především jde podle něj o spěch při hledání likvidity, kdy se obchodníci zbavují spekulativních aktiv, aby se připravili na to, co by mohlo být přílivovou vlnou výzev k zaplacení marže na akciových trzích a na devizovém trhu, které zažívají prudké propady a nutí investory, aby tam vykryli ztráty.
„Ether je (v pondělí) týrán více než bitcoin nebo solana, protože očekáváme, že ty pravděpodobně budou tvořit součást této strategické rezervy, na rozdíl od etheru,“ sdělil analytik Jonathan Yark ze společnosti Acheron Trading. „V důsledku toho je ether mnohem méně odolný a podléhá zvýšené volatilitě,“ dodal.
Cena bitcoinu se od loňského září do letošního ledna zhruba zdvojnásobila
Podle lednových zpráv z médií hodlá Trumpova administrativa uvolnit regulační rámec pro digitální měny. Zvažuje i vytvoření národní kryptoměnové strategické rezervy, což byl jeden z důvodů, proč cena bitcoinu před Trumpovou inaugurací tak prudce vzrostla. Od loňského září do letošního ledna se zhruba zdvojnásobila.
Podle analytika Josepha Edwardse ze společnosti Enigma Securities klesl bitcoin méně prudce než ether částečně proto, že ho někteří nepovažují za tak rizikový a připodobňují ho ke zlatu.
Ředitel kryptoměnové společnosti Wincent Paul Howard zmínil, že některé Trumpovy kroky nesplnily očekávání lidí, kteří mají ke kryptoměnám vztah. Připomněl, že někteří doufali, že vláda oznámí plány na nákup bitcoinů. Přesto je do budoucna optimista. „Organický růst, který očekáváme v nadcházejících letech, částečně díky přátelštější americké administrativě, pravděpodobně převáží nad krátkodobou volatilitou a makroekonomickými zprávami (o clech) v nejbližších týdnech,“ dodal.
Evropské akcie oslabují
Na kroky americké administrativy reagují i evropské akcie. V úvodu týdne klesají. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích Evropské unie, krátce po desáté hodině středoevropského času odepisoval více než 1,4 procenta a pohyboval se pod 531,80 bodu. Krátce po zahájení klesl až k 530 bodům.
Pokles cen se nevyhnul ani dalším trhům. Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem odepisoval 1,7 procenta na 21 362 bodů, index londýnské burzy FTSE 100 pak ztrácel 1,4 procenta na 8554 bodů. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 vykazoval ve stejnou dobu pokles o 1,6 procenta na 7823 bodů.
A ztrácela i pražská burza. Index PX klesl nejvýrazněji za půl roku, ubral 1,77 procenta na 1838 bodů. Česká koruna stagnovala k euru a výrazně oslabila vůči dolaru. „Obavy investorů na globálních trzích z možného rozpoutání obchodních válek po uvalení cel Spojenými státy na Kanadu, Mexiko a Čínu se nevyhnuly ani pražské burze,“ podotkl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.
Konkrétní cla na Evropskou unii Trump zatím neoznámil
Trump oznámil, že od úterý zavede 25procentní cla na dovoz z Mexika a Kanady a desetiprocentní clo nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Kanada a Mexiko, které jsou hlavními obchodními partnery USA, okamžitě avizovaly odvetná opatření. Čína oznámila, že Trumpova cla napadne u Světové obchodní organizace.
Trump se chystá také na Evropskou unii, tam ale zatím konkrétní cla neoznámil. Uvedl jen, že je zavede velmi brzy. Například některé evropské automobilky vyrábějí v Mexiku a svou produkci pak vyvážejí do USA, proto se teď investoři akcií evropských automobilek zbavují.
„Donald Trump neblafoval a s únorem skutečně zavede cla na Kanadu, Mexiko a Čínu. Trhy do poslední chvíle doufaly, že k celní válce nakonec nedojde,“ sdělil analytik Purple Trading Petr Lajsek ještě předtím, než vyšlo najevo, že cla vůči Mexiku Washington pozastaví. „Celní válka by měla působit proinflačně a v USA se tak investoři obávají toho, že Fed (americká centrální banka, pozn. red.) letos nesníží úrokové sazby ani jednou. To by příliš nepomohlo ekonomickému růstu v USA,“ dodal.
Trumpova chystaná opatření by se dotkla například automobilového sektoru, který ztrácí asi 3,5 procenta, ukazují burzovní data. Z automobilek dopoledne ztrácely nejvíce akcie německých výrobců Porsche, BMW, Volkswagen a Mercedes-Benz, ale také italsko-francouzského výrobce Stellantis. Jejich ztráty se pohybovaly zhruba od 3,7 do 6,5 procenta. Prudký pokles registrují také akcie technologických firem, například výrobce čipových zařízení ASML odepisoval 2,8 procenta. Dílčí index technologických akcií pak jako celek ztrácel asi 2,5 procenta.
Americký dolar zpevňuje na všech frontách
V reakci na zavedení cel, která oznámil Trump, prudce zpevňuje dolar. Krátce po poledni se prodával zhruba za 1,47 kanadského dolaru, zatímco před rokem stál zhruba 1,35 kanadského dolaru. K mexickému pesu se americká měna prodávala za více než 21 pesos, zatímco před rokem stála kolem sedmnácti pesos.
K čínskému jüanu (CNH) obchodovanému v zahraničí se dolar vyšplhal nad 7,36 CNH, zatímco před rokem byl mírně nad 7,20 CNH. Existuje ještě jüan obchodovaný v pevninské Číně, který má označení CNY a s kterým jsou spojena obchodní omezení. V Číně je kvůli oslavám začátku nového lunárního roku na trzích ještě zavřeno, takže pevninský jüan prozatím nemohl zareagovat.
„Překvapením pro trhy je, že Kanada a Mexiko okamžitě přistoupily k odvetě a že ostatní, tedy Čína a Evropská unie, mohou jejich příklad následovat, což povede k prudkému poklesu globálního obchodu,“ řekl analytik společnosti IG Tony Sycamore. „Datum zahájení amerických cel na Kanadu, Mexiko a Čínu, stanovené na 4. února, je také mnohem dříve, než mnozí očekávali,“ citovala jej agentura Reuters.
Růst kurzu amerického dolaru je široce založený. Dolar zpevňuje i ke švýcarskému franku, který se po poledni prodával zhruba za 1,0940 dolaru. Loni na podzim stál frank více než 1,19 dolaru a před rokem asi 1,15 dolaru. Cena zlata se držela blízko historického rekordu nad 2800 dolary za troyskou unci. Euro ztrácelo skoro jedno procento na 1,0260 dolaru, přestože o clech na dovoz z EU ještě Trump nerozhodl. K české koruně dolar zpevnil nad 24,70 koruny a je nejvýše od října 2022.
Někteří investoři očekávají, že cla zvýší v USA inflaci. V takovém případě by americká centrální banka zřejmě pozastavila snižování úrokových sazeb, s kterým trhy donedávna počítaly. Pravděpodobnost, že Fed letos úroky sníží dvakrát, je nyní asi 54 procent, píše agentura Reuters. Na trzích je vedle dolaru zájem také o americké státní dluhopisy.
Vyšší úrokové sazby by dál podporovaly kurz dolaru, zároveň by ale snížily tempo hospodářského růstu, upozorňují ekonomové.
