Cla

Zvolený prezident USA Donald Trump pokračuje ve výběru osobností do svého kabinetu. Proti jeho rozhodnutím však v tamní společnosti vyvstává vlna odporu. Do čela se postavila Kalifornie, nejlidnatější americký stát s nejsilnější ekonomikou. Los Angeles se už prohlásilo za „útočiště pro migranty“ – federální migrační úřady tak nebudou moci počítat se spoluprací na těchto místech.

Nastupující americký prezident Donald Trump si na post ministra obchodu ve své vznikající vládě vybral miliardáře Howarda Lutnicka, který dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Lutnick, který radí Trumpovi se sestavováním nové administrativy, ovšem podle amerických médií usiloval o nominaci na ministra financí.

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

Na okraj summitu zemí Asie a Tichomoří se v peruánské Limě naposledy ve funkci setkali americký prezident Joe Biden s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa jsou napjaté, ale stabilizované. S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se ale očekává nové stupňování strategického soupeření.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách dělá starosti i nejbližším spojencům USA v Indopacifiku. Za Trumpem se v nejbližších dnech chystají japonský premiér Šigeru Išiba a jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Obavy mají z další podoby obchodu i obrany. V Jižní Koreji se tak znovu rozhořívá debata, jestli by si země neměla pořídit jaderné zbraně.

„Evropa jde s praporem vepředu, ale měla by se ohlédnout,“ hodnotí boj s klimatickými změnami bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle současného šéfa resortu Petra Hladíka (KDU-ČSL) by Česko mělo v tomto ohledu postupovat rozumně. Jejich předchůdce Martin Bursík upozornil, že současná klimatická situace je „veliký malér“. Okolnostem klimatické konference COP29 v Baku se věnoval pořad Události, komentáře.

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Čerstvě zvolený šéf Bílého domu Donald Trump si voliče získal i některými sliby v oblasti domácí politiky, kde mluví o vysokých clech na dovoz či masivních deportacích nelegálních imigrantů. Experti přitom upozorňují na stinné stránky jeho plánů, jako je hrozba zdražování. A Kyjev má obavy z toho, že Trump v rámci snahy rychle ukončit válku půjde na ruku Moskvě.

Čínský prezident Si Ťin-pching po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) oznámil, že vzájemné vztahy povyšuje na strategické partnerství. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Slovenská opozice v souvislosti s Ficovou cestou do Číny dala najevo obavy, aby se slovenská ekonomika a bezpečnost nedostaly do područí země s komunistickým režimem.

Volby v největší světové ekonomice se blíží do cílové rovinky. Jedním z tradičních a klíčových témat celé kampaně je právě ekonomika. Jak se k ní budoucí prezident či prezidentka postaví, přitom zajímá nejen Američany, ale celý svět. Byznys v USA i zahraničí se už chystá na nové překážky a obchodní války.

Evropská komise (EK) formálně schválila dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny ve výši až 35,3 procenta. Nové sazby budou zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie (EU) ještě v úterý nebo ve středu a v platnost vstoupí ve čtvrtek. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného úředníka EU.

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump slibují před prezidentskými volbami vylepšit ekonomickou situaci Američanů, omezit imigraci nebo usměrnit Čínu, každý z nich ale nabízí odlišné recepty. Viceprezidentka chce daňové úlevy pro chudé, více zelené energie či dialog s Pekingem, exprezident naopak hodlá zavést tvrdá cla na dovoz čínského zboží, odmítá podporu elektromobility a daňovou zátěž by snížil podnikatelům. Zahraniční politika u voličů nehraje klíčovou roli, letos ale mohou do souboje zasáhnout hned dvě velké války – ruská proti Ukrajině a blízkovýchodní konflikt.

Podle Filipa Turka (nestr. za Přísahu a Motoristé sobě) se cíle Green Dealu ohledně elektromobility „v žádném případě, ani technicky, nepovede naplnit“. Spolu s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Martinem Jahnem poukazuje na to, že se prodeje elektroaut automobilkám nedaří, jelikož po nich není dostatečná poptávka a již vyčerpaly dotační programy. Ekonom Václav Vislous (Piráti) míní, že se to změní, až se elektrické vozy časem zlevní. Všichni tři hosté pořadu Otázky Václava Moravce pak kritizovali uvalení cel na elektroauta z Číny. Míní totiž, že situaci nevyřeší a mohou podnítit obchodní válku.

Evropská komise (EK) může definitivně prosadit zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu se totiž nepostavil dostatečný počet členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Komise nicméně informovala, že bude s Pekingem dál jednat. Čína podle tamních médií zároveň EU vyzvala, aby zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Pekingem, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.

Americká viceprezidentka a kandidátka demokratů na prezidenta Kamala Harrisová ve svém projevu o hospodářství slibovala pragmatický přístup k ekonomickým záležitostem a podporu americkému průmyslu. Chce posílit střední třídu, nejbohatším Američanům by chtěla zvýšit daň z příjmu. Její republikánský soupeř Donald Trump tento týden prezentoval svou vizi ekonomického protekcionismu.

Státní energetická koncepce a dva související klimatické dokumenty by mohly být schváleny letos na podzim, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Europoslanec Filip Turek (za Přísaha a Motoristé sobě) by prý toužil po „změkčení pravidel“, přiznává však, že je na to už pozdě.

EU zavádí prozatímní cla až 37,6 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila Evropská komise. Cla platí od pátku 5. července dodatečně k existujícímu desetiprocentnímu. Spolupracující automobilky budou platit méně. O konečných clech budou státy hlasovat v říjnu. Čínské ministerstvo obchodu však vyjádřilo naději, že se podaří dosáhnout dohody. Německá automobilka Volkswagen cla kritizuje a varuje, že evropský automobilový průmysl neposílí.

Čína slibuje Německu, že sníží cla na luxusní auta, pokud Berlín zablokuje unijní opatření proti dovozu čínských elektromobilů. Od 4. července přidala Evropská komise ke stávajícím deseti procentům dodatečná cla ve výši až 38,1 procenta. Rozhodnutí překazilo plány mnoha čínských firem, které doufaly, že úspěch na domácím trhu promění v globální převahu.

Evropská unie je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila ve středu Evropská komise (EK). Vybírat by je začala patrně v červenci, a to pouze tehdy, že v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti do té doby nenastane žádný průlom. Ty automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo jednadvacet procent. Čína chystané opatření kritizuje.

Spojené státy zvýší cla na dovoz elektromobilů z Číny z 25 na 100 procent, oznámila v úterý administrativa prezidenta Joea Bidena. Zvýší se také cla na dovoz počítačových mikročipů, zdravotnických produktů, některých výrobků z oceli a hliníku a na mnoho dalších položek. Cla na elektromobily a některé další zboží začnou platit už letos, u jiného zboží postupně v příštích dvou letech. Čínu rozhodnutí silně znepokojuje, proto přijme rozhodná opatření na ochranu svých práv a zájmů, reagovalo čínské ministerstvo obchodu.

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.

Ruská vláda zvažuje, že na určitou dobu zcela zakáže vývoz ropných produktů, aby tak stabilizovala domácí ceny pohonných hmot. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě, v poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot v důsledku kombinace negativních faktorů. Těmi jsou údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou a slabý kurz rublu.

Počet Britů, kteří litují brexitu, dosáhl nové hranice. Čerstvý průzkum společnosti YouGov ukázal, že jen devět procent obyvatel Spojeného království považuje odchod z EU pro svou zemi za úspěch, 62 procent naopak mluví o nezdaru. Vláda mezitím musí řešit další problémy, které brexit působí. Nově si stěžuje automobilový průmysl.