Cla strana 5 z 5

Americký prezident Donald Trump pozastavil padesátiprocentní cla na dovoz z Evropy, nejpozději 9. července se uvidí, co bude dál. Způsobuje obrovský chaos tím, že jednoho dne cla uvalí, druhý den je oddálí, pro některé země dá vyšší, pro některé nižší, uvedl v Interview ČT24 ekonom a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar. Cla budou mít podle něj velice silný negativní efekt na USA, protože se zvednou ceny a nastane inflace. V tomhle si myslím, že se Trump strašně přepočítává, dodal Švejnar. Pořad moderoval Daniel Takáč.

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení padesátiprocentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.

Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle ní zvýší o 1,9 procenta, uvedla v pondělí ve své jarní ekonomické prognóze. V předchozím výhledu, zveřejněném loni na podzim, Komise počítala na letošek s růstem o 2,4 procenta. EK výrazně zhoršila i výhled pro ekonomiku celé Evropské unie na letošní rok, podle odhadu poroste o 1,1 procenta, zatímco na podzim ještě čekala růst 1,5 procenta.

Čína zavádí cla ve výši až 74,9 procenta na dovoz kopolymerů polyoxymethylenu (POM), což je druh technického plastu známý vysokou pevností, tvrdostí a rozměrovou stabilitou. Cla se vztahují na dovoz těchto plastů z Evropské unie, Spojených států, Japonska a Tchaj-wanu, oznámilo čínské ministerstvo obchodu.

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.

Prezident USA Donald Trump doufá, že klesající ceny ropy doženou Kreml k dohodě o příměří na Ukrajině. Příjmy z černého zlata tvoří necelou třetinu ruského rozpočtu, přičemž Moskva počítá s masivními vojenskými výdaji, což by mohlo nynější vývoj na trhu s ropou zkomplikovat. Podle experta Karla Svobody ale Rusko bude na válečné výdaje sahat až jako poslední.

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně stouply o 1,8 procenta. Inflace tak zpomalila z březnových 2,7 procenta. Nižší byla naposledy v březnu 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici předpokládali meziroční inflaci těsně nad dvěma procenty. Konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v úterý 13. května, v předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.

Prezident Spojených států Donald Trump na své sociální síti Truth Social oznámil clo ve výši sto procent na všechny filmy vyrobené v zahraničí. Filmový průmysl v USA včetně Hollywoodu je podle Trumpa „ničen“, a to záměrně cizími státy, takže jde o hrozbu pro národní bezpečnost. Podle listu Variety Trump svým oznámením „šokoval“ Hollywood.

Ve smlouvě s korejskou firmou KHNP o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany budou záruky, aby nebylo možné české firmy obcházet, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po jednání tripartity, tedy zástupců vlády s odbory a zaměstnavateli. Záruky podle něj budou navázány na bezpečnostní aspekty projektu.

Uvalení stoprocentních cel na všechny filmy vyrobené mimo USA, které avizoval americký prezident Donald Trump, by na české producenty určitě mělo dopad, ale ne likvidační. Řekl to předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Odhadl, že americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v tuzemsku. Ministerstvo kultury bude analyzovat, jak by českou audiovizi případná americká cla ovlivnila.

Ceny ropy na začátku nového týdne prudce klesají. Skupina OPEC+ se totiž chystá urychlit zvyšování těžby, což vyvolává obavy z výrazného převisu nabídky na trhu. Vývoj poptávky po ropě ale kvůli americkým clům zůstává nejistý.

Na dovoz automobilových dílů do USA začala platit 25procentní cla. Americký prezident Donald Trump začátkem týdne podepsal výnosy, které mají jejich dopady snížit – amerických výrobců se nemají týkat některé dovozní přirážky a budou moci autodíly pořizovat levněji. Tuzemských výrobců autodílů se tarify podle Sdružení automobilového průmyslu a firem dotknou spíše nepřímo.

Už v sobotu mají v USA začít platit o 25 procent vyšší cla na dovážené autodíly. Přestože prezident Donald Trump původní opatření zmírnil, EU hledá nejen pro autoprůmysl náhradu za americký trh. Už teď má po celém světě uzavřených víc než sedmdesát obchodních smluv a o dalších se jedná. Brusel doufá, že vývoz do Latinské Ameriky, Indie a jihovýchodní Asie by mohl alespoň částečně nahradit odbytiště v USA.

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta, vyplývá z předběžného odhadu zveřejněného Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Analytici růst HDP očekávali.

Americká vláda poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od pětadvacetiprocentních cel na automobily. Prezident Donald Trump to zdůvodnil mimo jiné ochranou národní bezpečnosti. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka má krok pomoci firmám při návratu dodavatelských řetězců do USA a má zmírnit dopady dovozních poplatků na autodíly. Ty by měly začít platit od 3. května.

Podpora veřejnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa je po sto dnech jeho druhého funkčního období druhá nejnižší ze všech prezidentů od konce druhé světové války, vyplývá z dat agentury Gallup. Uplynulé týdny poznamenalo vyhlášení a následné částečné pozastavení cel na americké obchodní partnery, snaha o uzavření příměří v rusko-ukrajinské válce, tvrdý postup proti migraci nebo snahy o masivní redukci federálních výdajů.

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.