Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu světové ekonomiky, organizace nyní předpokládá, že v letošním i příštím roce dosáhne 2,9 procenta. V březnu OECD letošní růst odhadovala na 3,1 procenta, zatímco na příští rok předpovídala tříprocentní růst. Snížila i odhad růstu české ekonomiky, na letošní rok na 1,9 procenta, na příští rok na 2,2 procenta.
OECD snížila výhled růstu světové i české ekonomiky, zejména kvůli clům
„Vyhlídky světové ekonomiky se zhoršují. Předpokládá se, že na růst budou mít negativní dopad výrazné obchodní bariéry, přísnější finanční podmínky, klesající důvěra a zvýšená politická nejistota,“ uvedla OECD.
Za současným napětím v mezinárodních obchodních vztazích stojí cla, která po svém lednovém nástupu do funkce začal zavádět americký prezident Donald Trump. Organizace varovala, že další zvyšování cel provázené odvetnými opatřeními by mohlo zesílit zpomalení tempa růstu světové ekonomiky a výrazně narušit mezinárodní dodavatelské řetězce. Poukázala v této souvislosti rovněž na hrozbu růstu inflačních tlaků.
„Další vzestup obchodních bariér či přetrvávající politická nejistota by mohly ještě výrazněji snížit vyhlídky pro hospodářský růst a pravděpodobně by vedly k růstu inflace v zemích zavádějících cla,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann při prezentaci nového výhledu. „Klíčovou politickou prioritou je v tomto kontextu konstruktivní dialog, který by zajistil trvalé vyřešení současných obchodních sporů,“ dodal.
V loňském roce světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta. „Předpokládá se, že zpomalení růstu (v letošním a příštím roce) nejvíce zasáhne Spojené státy, Kanadu, Mexiko a Čínu,“ dodala OECD.
Úprava prognóz pro USA i Čínu
Aktualizovaný výhled předpokládá, že hospodářský růst ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou světa, v letošním roce zpomalí na 1,6 z loňských 2,8 procenta. Růst na příští rok OECD odhaduje na procento a půl. V březnu organizace předpokládala, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se letos zvýší o 2,2 procenta a v roce příštím o 1,6 procenta.
OECD rovněž mírně zhoršila výhled čínské ekonomiky, která je druhá největší na světě. Letos HDP Číny podle organizace vykáže růst o 4,7 procenta, v roce příštím o 4,3 procenta. V obou případech OECD předpokládané tempo růstu zredukovala o desetinu procentního bodu. Předpověděla, že negativní dopady celní války s Washingtonem na čínskou ekonomiku zčásti vykompenzují vládní opatření na podporu hospodářského růstu.
V eurozóně OECD nadále očekává mírné zrychlování hospodářského růstu, který loni v zemích používajících euro činil pouze osm desetin procenta. Organizace nyní potvrdila březnové odhady, podle kterých HDP eurozóny v letošním roce vykáže růst o jedno procento a v roce příštím o 1,2 procenta. Ekonomiku eurozóny by podle OECD měly podporovat příznivé podmínky na trhu práce, další pokles úrokových sazeb a plány Berlína na rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury.
Odhadovaný růst se snížil i v případě Česka
OECD také snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, zatímco dosud předpovídala růst o 2,1 procenta. Výhled na příští rok pak zhoršila z dosavadních 2,5 procenta na 2,2 procenta. Loni česká ekonomika vzrostla o jedno procento.
Ekonomický růst v letošním roce bude pohánět především soukromá spotřeba podpořená růstem reálných příjmů domácností. Investice bude v letošním i příštím roce brzdit obchodní nejistota. Rizika pro českou ekonomiku představuje potenciální eskalace obchodního a geopolitického napětí, která by mohla narušit dodavatelské řetězce.
Vliv na českou ekonomiku budou mít rovněž nová americká cla. Evropská unie vede se Spojenými státy jednání ve snaze vyhnout se vysoké plošné celní sazbě, kterou Washington označuje za reciproční. Geopolitické napětí ve střední Evropě zvýšila válka na Ukrajině po plnohodnotné invazi ruských vojsk z února 2022. Hlavní rizika pro růst české ekonomiky tak představuje například nejistota v automobilovém sektoru, na který může obchodní politika přímo dopadnout.
Míra inflace by v tuzemsku podle OECD letos měla klesnout k dvouprocentnímu cíli. Trh práce zůstává napjatý, zaměstnanost roste ve službách. Rychlejší růst v příštím roce podle OECD podpoří vyšší vládní výdaje v Německu a výraznější využívání prostředků z fondů EU. Česko by také podle organizace mělo zlepšit efektivitu výdajů, aby se ekonomika lépe přizpůsobila vyšším výdajům na obranu, stárnutí populace a ekologické transformaci.
Zpráva také doporučuje dokončit reformy důchodového systému zaměřené na zlepšení udržitelnosti. „Další rozvoj kapitálového trhu a zefektivnění předpisů, které usnadní vstup a rozšiřování firem, může podpořit investice a dynamiku podnikání,“ dodala organizace, která sídlí v Paříži.
OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.
