Globální ekonomika

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu světové ekonomiky, organizace nyní předpokládá, že v letošním i příštím roce dosáhne 2,9 procenta. V březnu OECD letošní růst odhadovala na 3,1 procenta, zatímco na příští rok předpovídala tříprocentní růst. Snížila i odhad růstu české ekonomiky, na letošní rok na 1,9 procenta, na příští rok na 2,2 procenta.

Šok z plnohodnotného ruského vpádu na Ukrajinu před rokem zasáhl světové hospodářství už tak poznamenané pandemií covidu. Ekonomové v tomto ohledu mluví o „polykrizi“, mnoha propojených výzvách, kterým v současnosti globální hospodářství musí čelit. Prudký nárůst cen u energií, potravin i jejich nedostatek pocítily stamiliony lidí, podle expertů se však nejčernější scénáře zdaleka nenaplnily. Pokles světové ekonomiky je mírnější, než odborníci před rokem očekávali, a tempo inflace již zpomaluje. Evropa se ukázala být odolná, ovšem stejně tak Rusko, které odvrátilo kolaps i díky obcházení sankcí. Globální ekonomiku drží nad vodou také stabilizace situace v USA, oživení v Číně či indický boom.

Výkon globální ekonomiky by letos mohl stoupnout o čtyři procenta, předpověděla v úterý Světová banka. Zároveň však ve svém hospodářském výhledu dodala, že pokračující šíření koronaviru a zpoždění v distribuci vakcín by mohlo snížit meziroční oživení jen na 1,9 procenta. Loňský pokles celosvětového hospodářství odhaduje na 4,3  procenta.

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli pandemii způsobené koronavirem očekává letos propad globální ekonomiky o tři procenta. Ještě v lednu předpovídal na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP), a to o 3,3 procenta. Fond to v úterý uvedl ve svém jarním výhledu globální ekonomiky. Světové hospodářství tak podle fondu směřuje letos k nejhlubší recesi od velké hospodářské krize (nazývaná také Velká deprese) ve 30. letech minulého století.